Na obrázku Zubkovského je Kočka Bajun (Кот Баюн) zobrazena jako obrovské chlupaté zvíře, majestátně sedí na vysokém sloupu u cesty a pozorně sleduje dění kolem sebe. Její tvář je klidná a tajemná: zdá se, že zná nějaké tajemství. Na pozadí jsou vidět husté sibiřské lesy, nízký měsíc a temní ptáci, kteří vytvářejí pocit pohádkové atmosféry plné kouzla a hrozby zároveň. Samozřejmě, kočka je lidoužrout.
Georgij Zubkovskij dokázal přesně zachytit charakter slavné postavy ruských pohádek.
Podle legend měla kočka Bajun (“bajun” je staroslověnsky “vypravěč”) schopnost ukolébat svým sladkým hlasem každého, kdo se dostal do její moci.
Její kouzlo bylo tak silné, že se s ním mohl vypořádat pouze ten, kdo projevil odolnost a moudrost.
Kočka sleduje, pozoruje vývoj událostí, občas pronese sarkastické poznámky nebo okomentuje dění, ale nikdy přímo neradí.
Její zájem je jednoduchý a jasný:
Dobrý příběh je sám o sobě pro ni hodnou odměnou.
Špatný příběh se promění v uspokojivé jídlo.
A můžeme konstatovat, že kočka Bajun zůstává málokdy hladová.
Je evidentní, že kresba donutí vnímavého diváka přemýšlet o povaze lidských slabostí.
Kočka Bajun není jen kouzelné zvíře, ale ztělesnění nebezpečné přitažlivosti, s níž se může setkat každý.
Kočku je třeba chytit a donutit se podřídit vaší vůli. Pohádky s ní i před spaním jsou velmi léčivé.
Kresba: Georgij Zubkovskij / Kočka Bajun / 1951
