Proč začal spisovatel, básník a malíř Ladislav Stehlík ilustrovat své knihy sám? Málo se ví, ale to byl Josef Lada, který ho k tomu přiměl.
Když se po Ladově smrti obrátilo nakladatelství Albatros s prosbou, zda by zastaralé texty v Ladových veselých učebnicích nemohl nahradit novými, splatil „dluh“ dokonale a zasloužil se o to, že si přítelovy obrázkové „Učebnice“ našly cestu do knihovniček dalších generací.
V roce 1979 poskytl Ladislav Stehlík rozhovor pro Život v Rudné, kde vypráví o svém životě, psaní i malování.
Žiji teď už šestý rok od jara do podzimu v Rudné u Prahy. V malé vilce v tiché ulici, stranou dopravního ruchu mám klid a pohodu k práci. A tak píši. A také kreslím.
Lidé jsou tu dobří. Jako všude u nás. Předseda MNV Jaroslav Šnajdr se občas přijde s tajemníkem podívat, jak žiji a zda něco nepotřebuji. Na oplátku zajdu za nimi na kus řeči o obci, o lidech a tak. Zavedli mě do školy: pěkná budova, veliká, a přece malá. Děti sem chodí zširoka daleka a je jich jako kvítí. Ředitel školy pan Pucholt hned na mě, abych jim šel „píchnout“, že je jich málo. Učil jsem 38 let a učil jsem rád. Ale teď už ne, práce je moc. A tak jsem mu alespoň slíbil přijít v září pobesedovat s dětmi.
Píši dopoledne, hlava je po ránu svěží, odpoledne jsou na řadě korektury, četba, studium. A procházky se skicákem a tužkou v brašně. Jsem Jihočech a tady mi schází voda a les, rybníky, louky, kopce. Přesto se s krajem pomalu sžívám. V mé tvorbě ho však ještě nehledejte. Člověk musí mít krajinu „ve šlápotách“, než o ní začne psát.
Jsou tu vděčné malířské motivy: kostelíky na Krtni, v Hořelici, v Rudné na Homoli, zámek v Hostivici, barokní statek v Jenči, vrby u jinočanského rybníka, Zbuzany, Tachlovice. Nejmilejší je mi Ořech, působiště J. Š. Baara. Při cestě k Jinočanům jsem měl takový hezký strom. Porazili mi ho. Mám ho alespoň na obrázcích.
Malování však není to hlavní, žiji pro literaturu, pro poezii. Tady v Rudné jsem napsal verše pro Ladův veselý přírodopis, jehož díl Ptáci vyjde ještě letos v Albatrosu. Tak mi vyšla i knížka Zvířata a zvířátka a brzy vyjde jako prémie pro mladé čtenáře Alšova vlast o 14 zpěvech s verši k alšovským lunetám. Mám také hotovou knihu A to je ta krásná země, což bude jakási východočeská Země zamyšlená. Pro budějovickou Růži dokončuji texty k překrásným dřevorytům národního umělce Karla Štěcha v knize Hrady a zámky jižních Čech. Bude to bibliofilie, vyjde toho jako šafránu, tak dvanáct set výtisků. Pro totéž nakladatelství jsem připravil knížku o jihočeských malířích a sochařích Jak jsem je znal. V Čs. spisovateli vyjde v edici Pegas výbor z mých básní a v Mladé frontě v roce 1981 v edici Květy poezie sbírka Krajina plná znamení.
Ptáte se, co dělám? Pracuji, poctivě, s neukojitelnou a stále znovu a znovu se obrozující touhou zachytit slovem krásu naší země, bohatství její minulosti i přítomnosti, slávu života.
