Filmová adaptace světového románu polského režiséra Piotra Szulkina nemá s knižní předlohou ( Válka světů – Wells ) mnoho společného, přesto je to mimořádný film. Na rozdíl od jiných adaptací i vlastní knihy se nezabývá příliš samotným dějem, vlastní invazí mimozemšťanů, ale soustředí se na chování lidí.
Režisér v ponurém prostředí rozebírá, jak se v takovém případě a v nejmenovaném totalitnímn státě chovají ozbrojené složky, jakou úlohu nebo spíš divadlo hrají média, jakým způsobem se manipuluje společnost. Film není postaven na efektech, ale na vynikajícím scénáři a věrohodných hereckých výkonech.
Vynikající knižní předloha Wellse inspirovala režiséra Szulkina ke stejně kvalitnímu filmu. To se málokdy vidí.
Film je mimořádný zážitek, zvláště pokud reflektujete současné společenské dění.
Válka světů (H. G. Wells, 1898)
Příběh se odehrává na konci 19. století v Anglii. Vypravěč je anonymní Angličan, který popisuje invazi mimozemských Marťanů, kteří přiletí na Zemi v obřích kovových válcích.
Marťané přistávají nejprve jižně od Londýna. Jsou to obří hlavonožci s chapadly, kteří žijí v obrovských bojových trojnožkách (heat-ray, černý kouř, lasery.
Okamžitě začínají ničit vše kolem sebe. Britská armáda je proti nim zcela bezmocná – děla, pěchota ani kavalerie nemají šanci.
Vypravěč prchá s manželkou do Londýna, později se oddělí a putuje zpustošenou krajinou.
Marťané postupují na Londýn, město propadá chaosu, panice a rabování. Miliony lidí utíkají na východ k moři.
Vypravěč se nakonec skrývá v rozbombardovaném domě společně s knězem. Jsou svědky, jak Marťané sbírají lidi jako potravu.
Lidstvo stojí na pokraji vyhlazení, ale Marťané mají jednu „slabost“, kterou Země nečekaně skrývá.
Wells / Válka světů. Francouzské vydání knihy vyšlo v roce 1900 a po několika úspěšných vydáních bylo v roce 1906 přetištěno ilustracemi brazilského umělce Henrique Alvima Corrêua.
„Nikdo by v posledních letech devatenáctého století nevěřil, že lidské záležitosti jsou bedlivě a pozorně sledovány inteligencemi většími, než je lidská, a přesto smrtelnými jako naše vlastní; že lidé, zabraní do svých drobných záležitostí, jsou zkoumáni a studováni snad tak pozorně, jako člověk s mikroskopem zkoumá přechodné tvory, kteří se hemží a množí v kapce vody.“
Textové ukázky z filmu:
„Přestaňte být stádem poslušných ovcí! Podívejte se kolem sebe… Jste povolní, otupělí, nesvobodní… Nařídí vám dávat krev, dáváte… Nařídí vám chodit po čtyřech, uděláte to! Prodáváte čest, abyste si mohli koupit větší televizor. Prodáváte poctivost, abyste dostali jakýsi zbytečný cancour moci. Všichni byste chtěli řídit, a zatím se stáváte nevolníky. Každého z vás znásilňují, ale jediné, po čem toužíte, je znásilňovat druhé. Čím se lišíte od těch, na které pliváte? Ničím. Jste jako oni!“
„Máte pravdu, s lidmi, vy to znáte, se tak musí, lidi jsou závislí, zbabělí, pasívní… – Říkají si o to, aby je někdo znásilňoval, vždyť víte, že dělají jen to, co se jim řekne…“
„Odvrhujete jednu fikci a vytváříte si jinou. Svou vlastní. Slepenou ze slátaniny televizních obrázků… Z televizního zmatku volíte pravdu, kterou uznáte za výhodnou… Přivlastňujete si jenom to, co vás utvrzuje v přesvědčení, že pasivita je ctnost a nezbytnost. A to je právě to, čemu chcete věřit…“
„Pláčete a litujete se… A co pak? Sedíte u televizorů. Cítíte se očištěni, lepší a lidštější než ti, na něž se díváte… A přece sledujete zrovna takové lidi, jako jste vy. Stejně oklamané, stejně slabé, stejně poslušné… Televize je vaším zrcadlem, je stejná jako vy! Je vytvářena k vašemu obrazu! I my jsme takoví. A vy to tak chcete!“
„Vždycky spěchají do práce – viděl jsem jich tisíce, jak se snídaní v kapsách běhají jako blázni a myslí jen na to, jak se dostat do metra nebo autobusu, ve strachu, že budou vyhozeni, když jsou pozdě.
Pracují, aniž by se do toho pořádně vrtali, jen aby odpracovali mizerné hodiny, za které jim zaplatí almužnu, která v moderním světě stačí na jídlo, byt, půjčku a mizivé „volno“.
Ozubení v obrovském systému, kteří se nechtějí učit a vytvářet něco víc, než je jejich mizerná existence.“
