Nobelova cena za literaturu se uděluje od roku 1901. V letech 1901 až 2025 obdrželo cenu 117 autorů. Nobelovu cenu za literaturu uděluje Švédská akademie ve Stockholmu ve Švédsku.

Alfred Nobel měl široké kulturní zájmy. Během raného mládí si rozvíjel literární zájmy, které mu trvaly po celý život. Jeho knihovna obsahovala bohatý a široký výběr literatury v různých jazycích. V posledních letech svého života se zkoušel i jako spisovatel a začal psát beletrii. Literatura byla čtvrtou oblastí, kterou Nobel zmínil ve své závěti.

„Uvedený úrok se rozdělí na pět stejných částí, které se rozdělí takto: /- – -/ jedna část osobě, která v oblasti literatury vytvořila nejvýznamnější dílo v ideálním směru…“
Výňatek ze závěti Alfreda Nobela.

17 laureátů byly ženy.
1909 – Selma Lagerlöf
1926 – Grazia Deledda
1928 – Sigrid Undset
1938 – Pearl Buck
1945 – Gabriela Mistral
1966 – Nelly Sachs
1991 – Nadine Gordimer
1993 – Toni Morrison
1996 – Wislawa Szymborska
2004 – Elfriede Jelinek
2007 – Doris Lessing
2009 – Herta Müller
2013 – Alice Munro
2015 – Svetlana Alexievich
2018 – Olga Tokarczuková
2020 – Louise Glücková
2022 – Annie Ernauxová

4 ceny byly rozděleny mezi dva autory.
1904 – Frédéric Mistral, José Echegaray
1917 – Karl Gjellerup, Henrik Pontoppidan
1966 – Shmuel Agnon, Nelly Sachs
1974 – Eyvind Johnson, Harry Martinson

42 let měl nejmladší laureát ceny Rudyard Kipling (1907).

88 let měla nestarší laureátka ceny Doris Lessing (2007).

Dva autoři cenu odmítli. Boris Pasternak (1958)  a  Jean Paul Sartre (1964).

Posmrtně byly ceny uděleny: Erik Axel Karlfeldt (1931) a Dag Hammarskjöld (1961).

Jediný český laureát Nobelovy ceny za literaturu je Jaroslav Seifert (1984).
Geniální český básník a publicista Otokar Březina byl na Nobelovou cenu za literaturu nominován 8x, ale nikdy ji nedostal.

Nejvíce cen obdrželi:
Angličané 27, pak Francouzi 14, Němci 13, Španělé 11, Švédové 7, Italové a Rusové 6, Poláci 4, Norové a Dánové 3, Řekové 2, Japonci, Arabové, Číňané, Češi, Fini, Hebrejci, Maďaři, Islanďané, Portugalci, Srbové a Chorvati, Turci po jednom ocenění.

Kompletní seznam laureátů Nobelovy ceny za literaturu:

1901 – Sully Prudhomme
1902 – Theodor Mommsen
1903 – Bjørnstjerne Bjørnson
1904 – José Echegaray, Frédéric Mistral
1905 – Henryk Sienkiewicz
1906 – Giosuè Carducci
1907 – Rudyard Kipling
1908 – Rudolf Eucken
1909 – Selma Lagerlöf
1910 – Paul Heyse
1911 – Maurice Maeterlinck
1912 – Gerhart Hauptmann
1913 – Rabindranath Tagore
1914 – Nobelova cena za literaturu nebyla udělena
1915 – Romain Rolland
1916 – Verner von Heidenstam
1917 – Karl Gjellerup, Henrik Pontoppidan
1918 – Nobelova cena za literaturu nebyla udělena
1919 – Carl Spitteler
1920 – Knut Hamsun
1921 – Anatole France
1922 – Jacinto Benavente
1923 – William Butler Yeats
1924 – Wladyslaw Reymont
1925 – George Bernard Shaw
1926 – Grazia Deledda
1927 – Henri Bergson
1928 – Sigrid Undset
1929 – Thomas Mann
1930 – Sinclair Lewis
1931 – Erik Axel Karlfeldt
1932 – John Galsworthy
1933 – Ivan Bunin
1934 – Luigi Pirandello
1935 – Nobelova cena za literaturu nebyla udělena
1936 – Eugene O’Neill
1937 – Roger Martin du Gard
1938 – Pearl Buck
1939 – Frans Eemil Sillanpää
1940 – Nobelova cena za literaturu nebyla udělena
1941 – Nobelova cena za literaturu nebyla udělena
1942 – Nobelova cena za literaturu nebyla udělena
1943 – Nobelova cena za literaturu nebyla udělena
1944 – Johannes V. Jensen
1945 – Gabriela Mistral
1946 – Hermann Hesse
1947 – André Gide
1948 – T.S. Eliot
1949 – William Faulkner
1950 – Bertrand Russell
1951 – Pär Lagerkvist
1952 – François Mauriac
1953 – Winston Churchill
1954 – Ernest Hemingway
1955 – Halldór Laxness
1956 – Juan Ramón Jiménez
1957 – Albert Camus
1958 – Boris Pasternak
1959 – Salvatore Quasimodo
1960 – Saint-John Perse
1961 – Ivo Andric
1962 – John Steinbeck
1963 – Giorgos Seferis
1964 – Jean-Paul Sartre
1965 – Michail Šolochov
1966 – Samuel Agnon, Nelly Sachs
1967 – Miguel Angel Asturias
1968 – Yasunari Kawabata
1969 – Samuel Beckett
1970 – Alexander Solženicin
1971 – Pablo Neruda
1972 – Heinrich Böll
1973 – Patrick White
1974 – Eyvind Johnson, Harry Martinson
1975 – Eugenio Montale
1976 – Saul Bellow
1977 – Vicente Aleixandre
1978 – Isaac Bashevis Singer
1979 – Odysseus Elytis
1980 – Czeslaw Milosz
1981 – Elias Canetti
1982 – Gabriel García Márquez
1983 – William Golding
1984 – Jaroslav Seifert
1985 – Claude Simon
1986 – Wole Soyinka
1987 – Joseph Brodsky
1988 – Naguib Mahfouz
1989 – Camilo José Cela
1990 – Octavio Paz
1991 – Nadine Gordimer
1992 – Derek Walcott
1993 – Toni Morrison
1994 – Kenzaburo Oe
1995 – Seamus Heaney
1996 – Wislawa Szymborska
1997 – Dario Fo
1998 – José Saramago
1999 – Günter Grass
2000 – Gao Xingjian
2001 – V. S. Naipaul
2002 – Imre Kertész
2003 – J. M. Coetzee
2004 – Elfriede Jelinek
2005 – Harold Pinter
2006 – Orhan Pamuk
2007 – Doris Lessing
2008 – Jean-Marie Gustave Le Clézio
2009 – Herta Müller
2010 – Mario Vargas Llosa
2011 – Tomas Tranströmer
2012 – Mo Jen
2013 – Alice Munro
2014 – Patrick Modiano
2015 – Světlana Alexijevičová
2016 – Bob Dylan
2017 – Kazuo Ishiguro
2018 – Olga Tokarczuková
2019 – Peter Handke
2020 – Louise Glücková
2021 – Abdulrazak Gurnah
2022 – Annie Ernauxová
2023 – Jon Fosse
2024 – Han Kang
2025 – László Krasznahorkai

The post Nobelova cena za literaturu. Seznam laureátů, zajímavosti a fakta, first appeared on Čítárny.

V Michnově paláci – Tyršova domu na Malé Straně uspořádala Asociace nezávislých médií už osmé slavnostní udílení Krameriovy ceny za nezávislou žurnalistiku 2023.

Jaký je smysl této ceny? Vysvětluje Petr Žantovský, spoluzakladatel Asociace nezávislých médií.

„Udrželi jsme tedy to, co jsme chtěli na začátku, když jsme Krameriovu cenu zakládali. To znamená přemostit propasti, které hloubí jedna strana vůči té druhé, a dát najevo, že pro nás je žurnalistika jenom jedna, a to je ta dobrá.“

Krameriovou cenu 2023 převzali tito významní novináři, redaktoři a publicisté:

ROMAN MICHELKO
Slovenský spisovatel, politolog a publicista. Píše pravidelně pro Literárny týždenník, Hlavní zprávy, ZEM & VEK, Slovenské národní noviny, Slovo a DAV DVA. Největších úspěch sklidila jeho YouTube relace Věci veřejné se sledovaností od 100 tisíc do milionu zhlédnutí.
Z jeho knih lze připomenout například Revoltujúci Sizyfos z roku 2006, Eseje o globalizácii z roku 2009, Medzivojnové európske diktatury (2012), Eseje o kríze (2016), Prepisovači dejín (s Ľ. Števko, M. Mahút, M. Puchovský a ďalší) z roku 2019 nebo Alternatívne politické systémy z minulého roku.
Po nedávných volbách na Slovensku se stal poslancem Národní rady Slovenské republiky za SNS.

JOVAN DEZORT
Český novinářský fotograf a výtvarník
Dlouhá léta působil v ČTK a dalších médiích. Je autorem unikátního souboru reportážních fotografií z vietnamské války, ale i vynikajících portrétů českých i zahraničních umělců – od Šejbalové po Karajana. 9. března 2015 se stal Osobností české fotografie za rok 2014. Cenu mu udělila Asociace profesionálních fotografů ČR.
https://www.dezortfoto.cz/

MILAN VIDLÁK
V minulosti působil jako novinář v mainstreamových médiích, třeba v Lidových novinách. Jeho nezávislé myšlení jej ale odvedlo k samostatné aktivitě, která dostala název časopis Šifra. Vydává jej už úctyhodně dlouho, po různých proměnách jej dnes píše de facto sám, a tedy i plně za sebe.
Charakterizuje to na webu Šifry takto:
„Šifra přináší rozhovory se zajímavými lidmi, reportáže, eseje, záhady. To vše s vtipem a nadhledem, inteligentní a nenásilnou formou, která nikomu nic necpe. Šifra je zkrátka o věcech, které zajímají stále víc lidí: Tedy například jak být sám sebou, jak se nebát toho, co si o nás budou myslet ostatní, jak najít odvahu změnit to, co se nám v životě nelíbí, jak vystoupit z omezujících programů a jak se dívat s otevřenýma očima a bez předsudků kolem sebe.“
https://milanvidlak.cz/

PETER KRŠIAK
Původně věnoval kariéře hudebníka, zpěváka, skladatele, písničkáře, účastnil se Porty a dalších festivalů. Později si rozšířil profesní repertoár o rozhlasovou žurnalistiku.
V současnosti působí jako moderátor a autor několika relací banskobystrického Slobodného vysielača. Návštěvníci loňského i letošního Vlasteneckého setkání v Příčovech jej poznali jako velmi kultivovaného a vzdělaného moderátora a šiřitele chytrých myšlenek.
https://peterkrsiak.sk/modry

PETR BOHUŠ
Počátkem 90. let pomáhal zakládat novodobé zpravodajství a publicistiku v tehdejší Československé a později České televizi, pracoval tam jako šéfredaktor zpravodajství a publicistiky v Ostravě a jako šéfredaktor publicistiky v Praze.
V České televizi se podílel na vzniku zpravodajských relací, publicistiky a dokumentů, moderoval zpravodajství včetně povodní v roce 1997, investigativní publicistiku Klekánice a další pořady. V roce 2021 založil portál Modrý jelen, kde rozebírá pozadí toho, co se děje ve společnosti, například manipulace politiky a médií, mainstreamu, především České televize, v rozhovorech představuje například osobnosti z alternativních médií a opozice, obojí doplňuje svými postřehy a zamyšleními.
https://www.youtube.com/c/modryjelen
https://modryjelen.com/

JAROSLAV ČVANČARA
Spisovatel, publicista, autor literatury faktu, pedagog a také hudebník – kapelník countryové hudební skupiny Taxmeni. Jde o předního českého badatele, který se dlouhodobě věnuje problematice atentátu na Reinharda Heydricha a souvisejícím otázkám (český protinacistický odboj, heydrichiáda, vyhlazení Lidic, operace Anthropoid a podobně).
Působí jako odborný poradce, je spoluautorem při tvorbě několika dokumentárních televizních i rozhlasových pořadů, filmů a výstav.
V desítkách článků v odborných časopisech publikoval průběžně svoje badatelské výstupy. V tuzemsku i v zahraničí vzbudila pozornost především v roce 1991 vydaná fotograficko-dokumentární publikace Akce atentát.
Neméně zajímavá je i jeho knižní trilogie Někomu život, někomu smrt, která patří mezi stále žádané a těžko dostupné publikace.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Jaroslav_%C4%8Cvan%C4%8Dara

ALEX KOENIGSMARK / In memoriam /
Český spisovatel, scenárista, dramaturg, fejetonista a také velmi aktivní spoluorganizátor intelektuálního dění. Do „velkých dějin“ české dramatiky vstoupil hlavně v 80. letech svým angažmá v Činoherním studiu, dramaty Edessa, Mňau aneb Had v růži, Profesionálové, Tlalok. Krátce na to se představil jako prozaik, a hned ve vysoce nastavené umělecké a výpovědní rovině – od debutu Cesta sekčního šéfa k moři, přes silné a dramaticky působivé romány Siromacha či Černá krev – až po sbírky drobnějších publicistických textů a fejetonů, například Jak se stal Rockefeller miliardářem. Právě fejeton je žánr, jemuž Koenigsmark vrátil nebo spíše dal nový význam, podobu a působivost.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Alex_Koenigsmark

Zdroj údajů

{youtube}GkBVFIfaOvM?si=uxx41rYlE9JAlf-8{/youtube}

The post 8. ročník Krameriovy ceny za nezávislou žurnalistiku 2023. Cenu získalo 7 vynikajících publicitů a novinářů first appeared on Čítárny.

Cena Hanse Christiana Andersena je považována za nejprestižnější mezinárodní ocenění pro autory působící v oblasti literatury pro děti. Uděluje ji International Board on Books for Young People (IBBY).

Má dvě kategorie: spisovatelé a ilustrátoři.
Cena je pojmenována po slavném dánském autorovi a pohádkáři Hansi Christianu Andersenovi a zlatou medaili předává vyznamenaným dánská královna. Cena se vyhlašuje každý sudý rok.

HANS CHRISTIAN ANDERSEN AWARD / AUTOŘI

2022 Marie-Aude Murail (France)
2020 Jacqueline Woodson (USA)
2018 Eiko Kadono (Japan)
2016 Cao Wenxuan (China)
2014 Nahoko Uehashi (Japan)
2012 Maria Teresa Andruetto (Argentina)
2010 David Almond (UK)
2008 Jürg Schubiger (Switzerland)
2006 Margaret Mahy (New Zealand)
2004 Martin Waddell (Ireland)
2002 Aidan Chambers (UK)
2000 Ana Maria Machado (Brazil)
1998 Katherine Paterson (USA)
1996 Uri Orlev (Israel)
1994 Michio Mado (Japan)
1992 Virginia Hamilton (USA)
1990 Tormod Haugen (Norway)
1988 Annie M. G. Schmidt (Netherlands)
1986 Patricia Wrightson (Australia)
1984 Christine Nöstlinger (Austria)
1982 Lygia Bojunga Nunes (Brazil)
1980 Bohumil Riha (Czechoslovakia)
Honzíkova cesta aneb byl populární Bohumil Říha skutečně tak kontroverzní, jak píši různí pseudokritici?
1978 Paula Fox (USA)
1976 Cecil Bødker (Denmark)
1974 Maria Gripe (Sweden)
1972 Scott O’Dell (USA)
1970 Gianni Rodari (Italy)
1968 James Krüss (Germany)
José Maria Sanchez-Silva (Spain)
1966 Tove Jansson (Finland)
1964 René Guillot (France)
1962 Meindert DeJong (USA)
1960 Erich Kästner (Germany)
1958 Astrid Lindgren (Sweden)
1956 Eleanor Farjeon (UK)

HANS CHRISTIAN ANDERSEN AWARD / ILUSTRÁTOŘI

2022 Suzy Lee (Republic of Korea)
2020 Albertine (Switzerland)
2018 Igor Oleynikov (Russia)
2016 Rotraut Susanne Berner (Germany)
2014 Roger Mello (Brazil)
2012 Peter Sís (Czech Republic)
Petr Sís a bilderbuch Pilot a Malý princ. Život Antoina de Saint-Exupéryho
2010 Jutta Bauer (Germany)
2008 Roberto Innocenti (Italy)
2006 Wolf Erlbruch (Germany)
2004 Max Velthuijs (The Netherlands)
2002 Quentin Blake (UK)
2000 Anthony Browne (UK)
1998 Tomi Ungerer (France)
1996 Klaus Ensikat (Germany)
1994 Jörg Müller (Switzerland)
1992 Kveta Pacovská (Czech Republic)
Ilustrátorka Květa Pacovská. První dáma dětské fantazie
1990 Lisbeth Zwerger (Austria)
1988 Dusan Kállay (Czechoslovakia)
1986 Robert Ingpen (Australia)
1984 Mitsumasa Anno (Japan)
1982 Zbigniew Rychlicki (Poland)
1980 Suekichi Akaba (Japan)
1978 Svend Otto S. (Denmark)
1976 Tatjana Mawrina (USSR)
1974 Farshid Mesghali (Iran)
1972 Ib Spang Olsen (Denmark)
1970 Maurice Sendak (USA)
1968 Jirí Trnka (Czechoslovakia)
Nezapomenutelný ilustrátor a animátor Jiří Trnka
1966 Alois Carigiet (Switzerland)

Link: https://www.ibby.org/awards-activities/awards/hans-christian-andersen-award

The post Cena Hanse Christiana Andersena – nositelé ceny first appeared on Čítárny.

Třináctý ročník cen Czech Grand Design odhalí vítěze již ve středu 20. března 2019. Do Síně slávy, která každoročně oceňuje celoživotní přínos v oboru, letos vstoupí Jiří Šalamoun – výtvarník, grafik, ilustrátor a autor nejen pro děti nezapomenutelného Maxipsa Fíka.

Jiří Šalamoun platí bezesporu za jednoho z nejvýznamnějších českých ilustrátorů druhé poloviny dvacátého století. Kresbami, pro které je typická hravost, výrazová zkratka a sarkasmus, ozdobil knihy světových autorů jako Kronika Pickwickova klubu, Poslední Mohykán, Pan Tau a tisíc zázraků, Tracyho tygr nebo Tolkienův Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky. Pro děti vytvořil nezapomenutelnou postavu Maxipsa Fíka, kterého vídaly v kreslených příbězích v režii Václava Bedřicha. Jiří Šalamoun je první ze široké řady významných ilustrátorů, který vstupuje do Síně Slávy Cen Czech Grand Design.

„Šalamounem ilustrovaných knih není ohromující množství, ale každá z nich je jedinečná, u každé přistupuje k výtvarnému doprovodu jiným způsobem. Člověk by řekl, že tím jediným možným, ale mistr sám tvrdí, že výsledná podoba knížky je vždycky jen jedna z mnoha možností. Viděl jsem v jeho archivu různé varianty ilustrací pro jeden titul. Ne jenom ve skice, v náznaku, ale v celých souborech 40, 50 definitivních kreseb, než se rozhodl pro jednu z variant. Mraky práce odpočívající ve tmě hlubokých šuplíků,“ popisuje Luboš Drtina, dlouhodobý spolupracovník Jiřího Šalamouna.

Šalamoun Jiří / ilustrace ke knize Charles Dickens, Kronika Pickwickova klubu, Odeon, 1973

The post Jiří Šalamoun. Síň slávy na Czech Grand Design 2019 first appeared on Čítárny.

Odborná porota Obce překladatelů ve složení Vratislav J. Slezák, Jiří Hanuš a Jan Seidl udělila dne 17. května 2013 na veletrhu Svět knihy letošní překladatelské anticeny Skřipec a Skřipeček.

Skřipec (beletrie)
obdržely rovným dílem dva tituly: (Ne)milostivé léto L.B. autorky Very Vogeler, překlad z němčiny Jindřich Brož, vydalo nakladatelství BVD v roce 2012,
a kniha s názvem Jáchymov autora Josefa Haslingera, překlad z němčiny Libuše Čižmárová, vydalo nakladatelství Jota v roce 2012.

Skřipeček za nebeletristický překlad.
obdržela publikace s názvem Stalin autora Jeana-Jacquesa Marieho, překlad z francouzštiny Tereza Cihelková, vydalo nakladatelství Naše vojsko v roce 2011.

Texty projevů, které přednesli členové poroty:

dr. Seidl – průvodní slovo a podrobné odůvodnění Skřipečku: ke stažení zde

dr. Slezák – podrobné odůvodnění Skřipce: ke stažení zde

dr. Hanuš – zpráva o překladu knihy One Percenter Land od Williama C. Duncana (přel. Monika Hilovská, nakl. Bodyart Press, Žďár nad Sázavou, 2012), který se dostal do užšího výběru: ke stažení zde

http://www.obecprekladatelu.cz/

The post Nejhorší překlady knih: Skřipec za rok 2012 first appeared on Čítárny.

Odborná porota Obce překladatelů ve složení Kateřina Brabcová, Jiří Hanuš, a Milada Matějovicová posoudila doporučení a návrhy, které byly Obci překladatelů zaslány, a rozhodla se udělit překladatelskou Anticenu Skřipec za rok 2017 rovným dílem dvěma překladatelkám:

Kateřině Dejmalové za překlad memoárů Jeana-Paula Belmonda Mých tisíc životů; vydalo nakladatelství Práh, Praha 2017.
Komise došla k závěru, že lexikálních a syntaktických prohřešků, terminologických kiksů, zkomolených jmen, pasáží, svědčících o nepochopení originálu a o neschopnosti udržet souvislou narativní linii autorova textu, je v českém vydání neúměrné množství.
Překladatelka odvedla podřadný překladatelský výkon, odbyta je i redakce knihy, která mohla mnohé chyby zachytit a odstranit (citováno z odborného posudku).

Lucii Paulové za překlad životopisu Novak Djokovič – sportovní vyslanec Srbska; autorem originálu je Chris Bowers; vydalo Dobrovský s. r. o. (edice Knihy Omega), Praha 2017.
Titul by mohl sloužit jako učebnicový příklad všemožných překladatelských a redakčních pochybení. Překlad budí zdání velice nedbale dodatečně upraveného strojového překladu a vykazuje chyby na všech jazykových rovinách – od pravopisu přes gramatiku, výběr lexika a styl až po obecnou neschopnost překladatelky formulovat jednotlivé myšlenky jasně a srozumitelně.
Udivuje, že takový titul zadá nakladatelství překladatelce, která zcela evidentně nemá ponětí o tenisu jak po stránce terminologické, tak po stránce logické.

The post Nejhorší překlady knih. Skřipec za rok 2017. Dejmalová / nakl. Práh a Paulová / nakl. Dobrovský first appeared on Čítárny.

Po knize Smíš zůstat mrtev je to už druhé ocenění pro Ivo Fencla, Tentokrát čestné ocenění za román Domek pana Stilburyho.

Více o oceněné knize:
Domek pana Stilburyho, čtivý román Ivo Fencla

Ivo Fencl (*16. 4. 1964, Plzeň)
studoval na ČVUT a UK v Praze (1982−1986, nedok.). Učitel, pošťák, geodet. Autor stovek článků, desítek povídek, několika básní, autor nebo spoluautor desítek knih. Člen České společnosti S. Holmese, Sdružení přátel J. Foglara, české Obce spisovatelů.

Poslední knihy Ivo Fencla:

Američan zemře v Brdech (2008)
Královská zábava (2010, s Ondřejem Neffem)
Dvě tváře doktora Jekylla (2012, doslov Vladimír Novotný, ilustrace Marek Škubal)
Rok Joriky (2012, ilustrace Lukáš Kudrna, vč. textů z Literárních novin a Plz. literár. života)
Gotická kobka aneb Třináct milionů způsobů jak zemřít (2013, iniciáční “román o bloudovi” připsaný “Radce, Katce a Jakubovi”)
Styky s Jorikou aneb Obvyklý příběh doktora Jekylla a pana Hyda (2013, doslov Martin Petiška)
Domek pana Stilburyho (2013, doslov Viktor Viktora)
Básnické mezisvěty otců a jejich synů k prahu bolesti (2014, s Ivo V. Fencl, ilustrace Ivo Fencl)

The post Cena Bohumila Polana. Ivo Fencl oceněný už podruhé. Tentokrát za román Domek pana Stilburyho first appeared on Čítárny.

Je to již III. ročník udělování Krameriovy ceny za nezávislou žurnalistiku, zároveň je již cenou česko-slovenskou. Cena je čím dál víc napadána především novináři z aktuálních krejčovských dílen, což svědčí o tom, že se jedná o jednu z mála nezávislých cen v Česku.

Na závěr slavnosti, která se uskutečnila ve Slovenském domě v Praze, byl přečten Otevřený dopis Terese Mayové ve věci britského žurnalisty Tommyho Robinsona.

Ocenění od předsedy Asociace nezávislých médií, Mgr. Stanislava Novotného, převzali:

Alexandr Tomský – za dlouholeté výkony v oblasti politických komentářů

Jozef Leikert – za vynikající díla v oblasti literatury faktu

Jaroslav Bašta – za vynikající analytickou publicistiku

Pavol Dinka – za názorovou publicistiku v periodickém tisku

Dana Kyndrová – za vynikající dílo v oblasti dokumentární fotografie

Ján Kuciak – in memoriam za profesionální výkon novinářské práce, které dal nejvyšší oběť

The post 3. ročník Krameriovy ceny za nezávislou žurnalistiku 2018 first appeared on Čítárny.

Tato literární cena založená v roce 2015 je udělovaná od roku 2016 Asociací nezávislých médií (ANM), která se vymezuje jako sdružení autorů a médií stojících mimo tzv. hlavní proud. Krameriova cena nemá jediného vítěze, ale vždy skupinu několika oceněných. Letos jich bylo sedm.

V roce 2020 byli oceněni:
Jan Keller, komentátor deníku Právo. Za vynikající a dlouholetou analytickou publicistiku
Benjamin Kuras, spisovatel. Za mimořádné celoživotní dílo v publicistice a v literatuře faktu
Ivan Hoffman, komentátor. Za dlouholetou vynikající komentátorskou tvorbu
Gustáv Murín, přírodovědec. Za investigativní publicistiku a literaturu faktů
Lubomír Huďo, novinář. Za aktivní tvorbu v oblasti mediální kritiky
Ludovít Štefko, novinář. Za aktuální publicistiku a literaturu faktů
Josef Habas Urban, novinář. Za investigativní publicistiku a literaturu faktů

V porotě zasedli:
Tomáš Kňourek, místopředseda Rady Českého rozhlasu
Jaroslav Plesl, šéfredaktor MF Dnes
Radomír Pekárek, šéfredaktor První zprávy.cz
Jaroslav Bašta, politik, bývalý velvyslanec v Rusku a na Ukrajině
Stanislav Novotný, předseda Asociace nezávislých médií, zakladatel Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování činnosti StB, bývalý ředitel Úřadu vyšetřování ČR, a v letech 1993–1994 prezident Policie ČR

5. ročník Krameriovy ceny za nezávislou žurnalistiku 2020 / Pořádá Asociace nezávislých médií
Více: https://krameriova-cena8.webnode.cz/
30.6. 2020 Michnův palác, Tyršův dům, Újezd 40, Praha 1
{youtube}Kbw6zehEvFI{/youtube}
RaptorTV.cz, kamera Jan Dolens

The post Krameriova cena. 5. ročník ceny za nezávislou žurnalistiku 2020 first appeared on Čítárny.

Mezinárodní knihovna Die Internationale Jugendbibliothek je největší a prestižní knihovna pro děti a mládež na světě.
Zařazení knih do této knihovny je významné ocenění pro každého autora.

Knihovnu založila v roce 1949 Jella Lepman 
Od té doby její prestiž neustále roste.

Více informací o projektu White Raven:

KNIHOVNA / www.ijb.de / 
ČESKÉ DĚTSKÉ KNIHY V DATABÁZI / https://whiteravens.ijb.de/list

The post White Raven a Mezinárodní knihovna Die Internationale Jugendbibliothek je největší a prestižní knihovna pro děti a mládež na světě. first appeared on Čítárny.