Je to skutečně výjimečný, ale zdařilý nápad Albatrosu. Knihu Jany Čeňkové obsahující obsáhlý výbor z díla Karla Jaromíra Erbena ilustrovala japonská ilustrátorka Iku Dekune. A možno říct, že vsukutku mistrovsky. Je to jedno z nejpřekvapivějších ilustračních událostí roku.
Paní Dekune, můžete nám říct, jak jste zvládala ilustrovat knihu úplně jiné kultury a ještě tak významnou pro českou literaturu?
Iku Dekune: "Když jsem dostala nabídku ilustrovat knihu Karla Jaromíra Erbena, velice mě to překvapilo. Nikdo nečekal – a není se co divit – že já, Japonka Iku Dekune, budu ilustrovat knihu Erbena při příležitosti 200. výročí jeho narození!
Na první schůzce s nakladatelstvím jsem řekla „To bude velké dobrodružství“. Byla jsem štastná, že jsem dostala tak čestný úkol. Neumím moc česky, proto práce s českými texty nebyla snadná. Práce probíhala za pomoci mého manžela a přátelů, kteří Erbenovy texty přeložili do japonštiny.
Trochu jsem se bála, zda mé podrobné interpretace textů, jsou správné. Avšak měla jsem velkou radost, že ilustruju české texty, texty země, kde žiju. Po dokončení úkolu jsem jela do Miletína. Při povídání modlitbičky jsem šla po městě a návštívila Erbenův rodný dům. Na tomto místě jsem znovu pocítila radost z této práce."
IKU DEKUNE (*28. 1. 1969, Tokio)
V roce 1992 absolvovala na Musashino Art University v Tokiu katedru olejové malby, obor grafika.
Ve své umělecké činnosti se věnuje zejména ilustraci dětské knihy. V Japonsku ilustrovala řadu knih. Jako první ji v 1996 vyšel knižně její vlastní pohádkový příběh „Vana“, v posledních letech to byly „Pán Jaro přichází“ od Noriko Ochi, „Dlouhá cesta Autouberryho“ od Haruki Amanuma, „Das Meerhäschen“ od bratří Grimmů (vše 2001), od Kaho Nashiki „Malíř“ (2002) a Krokodýl (2003) a „Paní Lucie“ od Hoko Takadono (2003). Svými ilustracemi se podílela na knižních přebalech mnoha románů.
Ve volné tvorbě se věnuje grafice a olejomalbě. Své práce vystavuje již několik let po celém Japonsku, pravidelně vystavuje v galerii Kobo v Tokiu. Vystavovala také v České republice se prezentovala výstavou v Galerii La Veinticuatro v Praze (2001) a v několika dalších městech.
V 1998 se zúčastnila Mezinárodního festivalu ilustrované knihy v Boloni, v 2004 vytvořila přebal katalogu Mezinárodního festivalu ilustrované knihy v Boloni a vystavovala zde jako hostující umělec. V 2003 obdržela hlavní cenu Grand Prix na Mezinárodním bienále ilustrací v Bratislavě. V 2006 oceňovala Nippon Ehon Taisho(nejlepsí kniha v Japonsku)
Od roku 2002 žije v Praze.
