Jak už jsem několikrát psal, je opravdu velký rozdíl mezi řádovým členem KSČ a pracovníkem zahraničního obchodu za komunistů a elitního rozvědčíka, který byl poctivě vybírán a schvalován sovětskou KGB, jako Putin a československou STB.
Právnička Klára Samková jejich minulost jasně popisuje. Není co dodat...
ANDREJ BABIŠ
Agent, jakým byl Andrej Babiš, nikdy nebyl zaměstnancem bezpečnostních složek státu, ale byl zaměstnanec československé firmy, pro kterou plnil v rámci svého zaměstnaneckého poměru obchodní úkoly ve světě, například nakupoval nerostné suroviny, které tady nemáme.
Státní bezpečnost (dále StB) tyto lidi měla na seznamu, a takzvaně „vytěžovala“ jejich zahraniční cesty. Všichni, a to doslova všichni pracovníci zahraničního obchodu museli sepisovat hlášení o cestách, ve kterých museli uvádět, kdy a s kým se setkali, co bylo předmětem komunikace s těmito lidmi, a případně další „poznatky“. Co řekli, to bylo víceméně na nich, ovšem nedělejme si iluze o tom, že by i mezi těmito lidmi nebyli pověřenci se zvláštními úkoly kontrarozvědky, jejichž úkoly směřovaly dovnitř zejména podniků zahraničního obchodu, tedy řečeno jinak, hlídali hlídané ovečky, například proto, aby si někdo nepřihrábl (eventuálně si nepřihrábl příliš) bokem.Skuteční agenti v řadách zaměstnanců podniků zahraničního obchodu tedy „nerozvraceli republiku zevnitř“, jejich úkolem nebylo ideologické působení, ale primárně ochraňovali ekonomické zájmy země. Ekonomickou rozvědku a kontrarozvědku má a měla každá země pod jakýmkoliv režimem. Tedy, upřímně řečeno, jak se tak dívám na poslední desetiletí zahraničního obchodu České republiky, obávám se, že my žádnou ekonomickou rozvědku ani kontrarozvědku nemáme, alespoň podle výsledků soudě.
Zaměstnanec podniku zahraničního obchodu se jmenoval stále stejně, přezdívku měl pouze ve spisech StB. Agent neměl žádný výcvik, jeho kvalifikace spočívala v odborné kvalifikaci, tedy v tom, jak dokázal obhájit ekonomické zájmy Československé republiky. Agentem – zaměstnancem PZO se člověk stával buď z přesvědčení, anebo z důvodů kariérních. Pakliže jste se narodili do prominentní komunistické rodiny tak jako Andrej Babiš, kde bylo členství ve straně (a ještě si připomeňme, že v Bratislavě to bylo ještě poněkud jinak než zde v Čechách) v podstatě úplně normální, bylo předávání agenturních informací považováno za „pokračování v práci jinými prostředky“, protože tyto informace se sbíraly, analyzovaly a „dělaly se z nich závěry“, které opět měly posloužit ke zlepšení ekonomické situace země. (To, že se tím podpírala ideologie, bych si v tuto chvíli dovolila pominout.)
PETR PAVEL
Rozvědčík, jakým byl Petr Pavel, byl speciálně vybraný a vycvičený člověk, zaměstnanec bezpečnostní složky státu. Rozvědčíkem se mohl stát člověk, který byl vytipován možná z tisíce kandidátů, kteří byli dlouhodobě sledovaní a měli určité charakterové vlastnosti.Jednou z nich bylo vyloučení možnosti zrady, podlehnutí pokušení být dvojitým agentem. Rozvědčík pracoval ideologicky. Vybíral a oslovoval v zahraničí lidi, kteří se stali jeho informátory, a rozvědčík měl za úkol ochraňovat mocenský status a ideologii vlády. (Abyste si nemysleli, že to je nějaká komunistická specialitka, tak takovéto rozvědčíky mají všechny státy, a jestli máte slabou fantazii, pusťte si Netflix a dejte si pár dílů Homelandu – u nás dementně přeloženo „Ve jménu vlasti“. Ještě že ten Hollywood máme, aby nám to pěkně naservíroval.)
Rozvědčík si agenty mohl takzvaně namazat na chleba, byli pod ním. Rozvědčík měl úplně jinou identitu než ve skutečnosti a rozhodně jinou, než bylo jeho krycí jméno ve svazcích. Tedy ergo kladívko, generál se vlastně mohl jmenovat ještě úplně jinak než Pávek a nikdy se nemůžeme dozvědět, zda byl někdy někde nasazen, nebo ne. To se prostě tají, stejně jako se tajilo, co to vlastně studuje, když „to“ studoval.
Na tomto místě si dovoluji připodotknout, že režimy vždy a všude na světě po sobě agenturní sítě přebíraly. Komunistická StB přebrala značnou část agenturní sítě gestapa – jsou toho plné archivy, račte si v případě osobního zájmu dohledat.
Navíc Petr Pavel je jednoznačně kandidát katastrofické vlády Petra Fialy (ODS), který to osobně jasně deklaroval na počátku volebního klání.
Klára Samková k tomu dodává...
Bohužel ODS vsadila na špatný osobní vkus jednoho ze „svých hochů“, neb ačkoliv je dotyčná „horňačka“ a dlouhovlasá blondýna, ani to nezaručí volební výsledky, jelikož je přece jen ještě potřeba nějakých pár drobností v charakteru a intelektu, kterých se jaksi taksi ne zcela dostávalo. Takže slavné ODS and his melody boys prostě zmehlo.
Celý příspěvek Kláry Samkové ZDE