EU pochopila a odhlasovala. Občané málo rozumějí "orgánům EU a jejich politice a proto je třeba na školách zavádět povinné vyučování o kvalitě těchto evropských orgánů a politiků.
Tato zpráva o vyučování EU ve škole je návodem, jak by se mělo učit o Evropském společenství, aby narůstala důvěra lidí v její politiku. Bohužel mnoho z těchto návodů jsou neuvěřitelně hloupé, což ale v žádném případě nepřekvapuje redaktory České televize a podobného mainstreamu, kteří zprávu zcela minuli.
Úkolován byl tzv. Dům evropských dějin, který má vypracovat vzdělávácí programy speciálně pro studenty a jejich učitele na všech stupních, jako nástroj na vytvoření přesvědčivého vyprávění o evropské integraci a jejích základních hodnotách. To znamená, že mají vytvořit "jedině správnou" historii, která je v souladu se směřováním EU. Jinými slovy se bude zavádět to, co jsme již znali za socialismus. Občanská výchova.
Mimochodem ten Dům evropských dějin stál 50 milionů € a nechal ho postavit bývalý předseda EP Pöttering, z Evropské lidové strany.
V oddůvodnění se např. píše:
Bod "F": vzhledem k tomu, že chabé znalosti o EU a nedostatečné chápání jejího konkrétního přínosu mohou přiživovat dojem demokratického deficitu a vést k šíření euroskepticismu v členských státech a kandidátských zemích; vzhledem k tomu, že jedním z důvodů, proč se zabývat demokratickým deficitem, je potřeba vyřešit zvětšující se propast mezi hlasem evropských občanů a orgány EU;
vzhledem k tomu, že studie dopadů programu Erasmus předložená Komisí v roce 2014 ukazuje na to, že mobilita ve vzdělávání a internacionalizace studií mají pozitivní dopad nejenom na učební osnovy a na zaměstnatelnost, ale také ve smyslu znalostí Evropy, vytváření povědomí o evropském občanství a pozitivního postoje k Evropě, a na hlasování v evropských volbách;
Bod "E": vzhledem k tomu, že k posledním volbám do Evropského parlamentu se dostavilo pouze 42,61 % občanů EU a pouze 27,8 % osob ve věku 18–24 let, což představuje nejnižší volební účast od roku 1979
nebo
Takto chápanou „výchovu k občanství“ lze sice vyučovat jako samostatný předmět, nemělo by se však zapomínat, že interdisciplinární přístup může být ještě užitečnější pro to, aby si žáci osvojili vhodné postoje a hodnoty pro společný život a práci s lidmi z jiného kulturního a náboženského prostředí. Kromě toho by měla vzdělávací zařízení vedle náplně výuky zavést demokratické řídicí struktury tak, aby byli žáci ve školách vychováváni k demokracii a aby ji zažívali v praxi.
Za Česko hlasoval "pro" soudruh exkomunista Jaromír Štětina. (za TOP09)
Info EP v češtině zde:
Reportáž v češtině zde:
Videoreportáž s titulky: https://youtu.be/HPNwdlqxoVY?t=21