Současná protiruská hysterie má velké zastání jak v probruselských politických stranách, tak v mainstreamu. Občané jsou bombardování rozhodnutími Evropské komise a sankcemi, které jsou namířené proti Rusku. Ty jsou zdůvodňovány občanskou válkou na Ukrajině, kterou prý zavinilo Rusko zabráním Krymu a připojením Krymu k Rusku po demokratických volbách občanů Krymu.
Stav světa v roce 2024 tak trochu připomíná 30. a 40. léta 19. století. Poté, co si Britové uvědomili, že Rusko je jejich hlavním nepřítelem, začali připravovat evropskou koalici. Tehdy, ve dvacátých letech 19. století, vznikla v Británii rusofobie jako fenomén – nepřátelství vůči Rusku.
V letech 1830-40 Britové zpracovávali evropské veřejné mínění. Taková intenzita protiruské hysterie jako dnes, nebyla ani za studené války, protože Sovětský svaz a celý socialistický tábor byl silný a nikdo s ním nehodlal bojovat.
Intenzita hysterie na Západě (2024) vnáší skrze mídia do povědomí obyvatel představy, že úder na Rusko je morálně oprávněný. Nenávist k Rusku zachvacuje celé části západní společnosti, stala se již zcela iracionální a nebezpečnou pro celý svět.
Fursov 11/2024
Jaké jsou důsledky?
České firmy se díky sankcím musely stáhnout z ruského trhu, aby se o něco později dozvěděli, sankce nesankce, že s Ruskem ve velkém dál obchoduji jak USA, Británie, tak Francie i Německo. To mělo dokonce v roce 2018 obrat kolem 60 miliard a s Ruskem obchdovalo na 5000 německých firem. Paradox o kterém se mediálně mlčí.
Je tedy zřejmé, že s Ruskem se hraje podivná hra. Na jedné straně se politicky na Rusko útočí, na straně druhé potřebujeme jejich plyn a trh. Jen Německo odebralo z Ruska v roce 2018 55 miliard kubických metru plynu.
Další kulišárny a podrazy jsou v systematickém přepisovaní významu Rudé armády při osvobozeni ČSR v roce 1945, likvidace soch, které byly postaveny na památku padlých vojáků, kterých jen Rusko mělo na 10 miliónů z celkových oběti až 27 miliónů. Proto i pomník Vlasovcům v Praze-Řeporyjích je plivnutí do tváře všem, které Vlasovci v druhé světové válce brutálně povraždili. Navíc od jejich brutality se mnohdy i sami němečtí vojáci distancovali.
Ve sborníku, který si můžete stáhnout v pdf, vám známí a znalí experti, rozeberou známé i neznámé problémy a bude jen na vás, na vašich zkušenostech a znalostech, abyste si vlastní názor vytvořili sami a odpověděli nejen na základní otázku: Proč se při pohledu na Rusko tak často díváme s obavami, předsudky, historickými analogiemi, i když už ztratily svou aktuálnost?
Sborník ke stažení: Rusko včera, dnes a zítra / pdf >>
Obsah:
Lenka Procházková: Předmluva
Oskar Krejčí: Ruský fénix a Ukrajina
Marek Řezanka: V čem (ne)tkví odkaz jedenadvacátého
Tereza Spencerová: Ruský návrat na Blízký východ
Ilona Švihlíková: Sankce – počátek války mezi Západem a Ruskem?
Radim Valenčík: Optimistická vize? Dnes? V kontextu Ruska?
Petr Žantovský: Rusko a česká média
Michal Reiman: Ukrajinská krize a její důsledky
Mojmír Grygar: Ukrajinský labyrint
Doporučujeme: http://www.stret-civilizaci.cz/