Pamatuji si, že v mém dětství byly televizní večerníčky jak slovensky, tak česky. Nemohu ale říct, že by mě ty dva jazyky deformovaly, naopak velice mi pomohly.
Proto mě velmi udivuje slovenský zákon, který nařizuje, že všechny pořady v TV pro děti do 12 let, musí být ve slovenštině. Dokonce i české večerníčky. Skončit s tímto naprostým nesmyslem se pokusila Slovenská televize v srpnu 2005.
A jak dopadla?
Po třech dnech musela STV stáhnout z vysílání slavný český večerníček s postavičkami Spejbla a Hurvínka, kteří, k překvapení všech slovenských dětí, mluvili česky. Jaká hrůza! Přišlo hned několik stížností od tzv. "poctivých" slovenských občanů a STV hrozí dokonce i pokuta.
Ale už v roce 2014 veřejnoprávní stanice RTVS dostala pokutu od tamní licenční rady za to, že příběh o Spejblovi a Hurvínkovi odvysílala v češtině.
A v roce 2018 slovenský parlament odmítl návrh části opozičních a nezařazených poslanců, aby televizní stanice v zemi mohly vysílat české pohádky a další televizní pořady pro děti do 12 let v češtině. Předlohu novely zákona o státním jazyku při hlasování podpořilo jen 49 ze 140 přítomných poslanců.
A tak nevím, kde to Slováci žijí a kam vede jejich národní hrdost nebo co to je. Všichni sice víme, kdo takové věci vymýšlí, ale snad už by s tím někdo na Slovensku mohl něco udělat.
Ale abych byl spravedlivý. V Česku takový poblblý zákon není, ale pokud bych si měl vzpomenout, kdy jsem viděl naposledy v TV pořad pro děti ve slovenštině, asi bych marně pátral v paměti. Nebo vy ne?
Takže lidská hloupost tentokrát ryze československá.