Čeština je založená na slovese, to znamená, že je ohromně ohebná a akční, píše Zdeněk Mahlerr. Má otevřené slabiky, žádné shluky souhlásek, je zpěvná. Písničku jsme nakonec povýšili na hymnu. A co se tam zpívá? Že je u nás hezky, nic víc a nic míň.
Kdysi byly z českého prostředí vypuzeny desítky šlechtických rodů. Desetitisíce měšťanských rodin, byla vypuzena intelektuální elita, univerzitní učenci, kněží. Tady prakticky zůstali jen nevolníci, připoutaní k feudálnímu panství.. my, co se dá dělat, jsme v podstatě plebejského původu. Jsme z vesnických chalup a se šlechtou jsme byli zbaveni i jejich vlastností.
To plebejství je na jedné straně přikrčenost, často i nízkost, lstivost, nesebevědomí, sklon neustále si stěžovat, pěstování závisti, tedy vlastnosti, které vůbec nejsou oslnivé. Ale na druhé straně právě díky plebejcům jsme nakonec všechno přežili…
Zdeněk Mahler. Příčina naší krize nespočívá v odklonu od víry, nýbrž v odklonu od rozumu
