Jakub Deml (*20. 8. 1878, Tasov u Třebíče – †10. 2. 1961, Třebíč)
básník, prozaik, esejista, kněz
Autor zhruba stovky knih, z nichž některé patří k základním dílům moderní české literatury. Jeho prózy Hrad Smrti (1912) a Tanec Smrti (1914) inspirovaly české surrealisty novým ztvárněním snu. K nejznámějším Demlovým knihám patří lyrické apostrofy květin Moji přátelé (1913), šestadvacet svazků básnického dokumentu Šlépěje (1917 – 1941) či Mé svědectví o Otokaru Březinovi (1931) a Zapomenuté světlo (1934). Jedinečným rysem Demlova psaní je vzájemné propojení knih, z nichž postupně vzniká živý a dramatický celek.
Po absolvování brněnského bohosloveckého semináře byl Jakub Deml v roce 1902 vysvěcen na kněze. V duchovní správě působil velmi krátce a pro konflikty s brněnskou konzistoří byl už v roce 1911 zbaven kněžských povinností a později předčasně penzionován. Krátce před první světovou válkou nesměl kvůli údajně pohoršlivému životu pobývat na venkově a vrátil se tam až po krátkém intermezzu v Praze. V roce 1922 si postavil dům v rodném Tasově, kde žil až do smrti.
V období, do něhož spadají dopisy shrnuté v této knize, byl Jakub Deml jedním z nejoddanějších spolupracovníků Josefa Floriana při vydávání edice Studium. V téže době debutoval knihou Slovo k Otčenáši Františka Bílka (1904) a básnickou knihou Notantur Lumina (1907).
V době návratů do Babic se rovněž odehrála řada událostí, jež daly vzniknout Demlovým prvním deníkově-dokumentárním knihám Rosnička (1912), Domů (1913) a Pro budoucí poutníky a poutnice (1913).
Korespondenci Jakuba Demla vydává nakladatelství Dauphin
https://www.dauphin.cz/search.html?searchstr=deml
Rozvrh Díla Jakuba Demla v edici Bedřicha Fučíka a Vladimíra Binara
Záštitu nad tímto projektem převzal pan Jiří Gruša, prezident mezinárodního PEN klubu a ředitel Diplomatische Akademie Wiena
l. Moji přátelé – Praha 1980, 370 s. První světla – Miriam – Nebe se jiskří mlékem – Moji přátelé
2. Můj očistec – Praha 1981, 334 s. Hrad smrti – Tanec smrti – Vražda
3. Domů – Praha 1982, 534 s. Do lepších dob – Domů – Rosnička – Pro budoucí poutníky a poutnice
4. Tajemná loď – Praha 1983, 284 s. Verše české – Jediná naděje – Stařec před jeslemi
5. Mohyla – Praha 1982, 456 s. Pozdrav Tasova – Tepna – Mohyla – Velebný pán – Bratr Antonín – Bratr Josef – Marta
– Hlas mluví k Slovu
6. Oltář v poli – Praha 1978, 470 s. Šlépěje 1–9 – Sokolská čítanka – Sestrám
7. Tepna – Praha 1978, 502 s. Audiatur et altera pars – Tepna – Šlépěje 10–20 – Pamětní kniha městečka Tasova
– Smrt Pavly Kytlicové
8. Není dálky – Praha 1978, 518 s. Jak jsme se loučili – Památný den v Kuksu – Slovo k přátelům – Šlépěje 21–26
9. Česno – Praha 1983, 452 s. Z mého okovu – Česno – Srdcem jsme viděli – Pouť na Sv. Horu
10. Zapomenuté světlo – Praha 1979, 434 s. Život, jak já jej vidím – Zapomenuté světlo – Písně vojína šílence – Zvenku nebylo by se čeho bát – Princezna – Žito svatého Josefa – Cesta k jihu – Pohádka – Jugo – Rodný kraj
11. Bílek a Jenewein – Praha 1983, 483 s. Slovo k Otčenáši Fr. Bílka – Dílo Felixe Jeneweina 12
12. Mé svědectví o Otokaru Březinovi – Praha 1983, 666 s.
13. Chléb a slovo – Praha 1983, 650 s.
Cena daru – Březina a další – Bílek a další – Exegeze – Katolický sen – Chléb a slovo
14. Slovo k přátelům
Výbor z korespondence – zatím existuje pouze rukopisný rozvrh a dílčí strojopisy či
elektronické opisy jednotlivých korespondencí
Dále se připravuje dílčí edice, v roce 2010 vyjdou Dopisy Jakuba Demla Josefu Ševčíkovi
