Ivona Březinová vydává svoji třetí knížku s ilustracemi Heleny Zmatlíkové, tentokrát je to ideální čtení pro malé druháky, protože hlavní hrdinka je holčička Sára, která hned na první stránce vchází do druhé třídy základní školy.
Prožijeme s ní celý školní rok.
Průšvih je, že zrovna první školní den přijde Sára do školy pozdě… a průšvihům nebude konec. Hned poté zjistí, že její oblíbený pan učitel čeká miminko a na škole už neučí. Jenže nic není jen černé a nakonec je z toho všeho hezký a dobrodružný školní rok.
Příběh je pro děti čtivý
a dokáže čtenáře udržet v napětí. Je tu hodně povídání mezi dětmi, rozhovorů, což je skvělé zejména pro malé čtenáře. Je to akční a text rychleji ubíhá. Samostatní čtenáři se nebudou nudit, ovšem pro rodiče je to poněkud náročnější čtení. Není to monotónní text, ale budete si muset tak trochu zahrát na herce. Jen tak celý příběh vynikne.
Jaký dárek pro Sáru?
Ačkoliv se knížka jmenuje „Dárek pro Sáru“, o tomto dárečku se dozvíme až na úplný konec příběhu. Sára nás totiž opustí, bude muset na rok odjet s rodinou do Austrálie. Trochu problém, ale pravdou je, že druháci to příliš světoborně nevidí. Tak se prostě rok neuvidí, jenom rok… Na rozloučenou dostane Sára něco, co bude souviset s jejich posledním školním dobrodružstvím. Kterému z dětí se poštěstí zachránit sovu, která uletí ze školní tělocvičny? Jenže jak se vlastně chytá sova?
Psací písmo hezky oživuje
Psací písmo je dneska už skoro vzácností. O to víc potěší malá vsuvka psacího písma ve chvíli, kdy děti píší při hodině. Stáváme se díky tomu svědky toho, kterak se paní učitelka snaží udělat celé vyučování o psech. Proč zrovna o psech? No, protože Sářin kamarád Marek přinesl do školy štěňátko.
Ilustrací je zde pro děti habakuk
V této publikaci se podařilo umístit hezkou ilustraci na každou dvojstranu, což je obzvlášť milé, když budete dětem číst v postýlce. Mohou se dívat. Obrázky Heleny Zmatlíkové snad ani není třeba komentovat. Tentokrát je spojení obrázků a textu opravdu podařené, a není jim co vytknout.
vyd. Artur, 2008
Ukázka:
„Páni, co to vlečeš?“ vyjevila se Sára, když po necelé hodině spatřila na silnici Marka s dřevěným vozíkem. „Takový prastarý harampádí. K čemu nám to bude?“
„To je žebřiňák.“
„To vidím. A co je v tom žebřiňáku?“
„Stará bandaska na mlíko.“
„Ty vezeš mlíko? Já teda mlíko zrovna nemusím,“ zašklebil se Libor. „Přinesl jsem tři láhve koly.“
„Houby mlíko,“odbyl ho Marek. „V tý bandasce jsou myši. Já nemohl sehnat žádnou pastičku. Tak jsem je na půdě nalákal na ovesný vločky uvnitř povalený bandasky. Vlezly do týhle pasti úplně samy.“
„Chytrý myšičky,“ pochvaloval si Libor.
Sára radši neříkala nic. Při představě, že je ta nádoba plná myší, ji přešla chuť i na Liborovy chleby se salámem…“
I zázraky se tu mezi stránkami dějí, Sára ztratí svůj klíček od pokladničky, ovšem i po hodině hledání mezi spadanými podzimními listy je stále nezvěstný. Přesto na ni klíček čeká doma…A pejskové? Tak ti tady budou hrát taky velkou roli, protože Sářin kamarád Marek je nejen milovník pejsků, ale i koček a tak budete mít možnost poznat, jak to chodí mezi kočky a psy.
