Útlejší knihy pro děti od slavného Roalda Dahla jsou do značné míry povídkami a vidět je to i na dávném českém vydání jeho svazečku Velikanánský krokodýl v časopise Ohníček. Jde o spádná díla malého rozsahu, ne ale méně rafinovaná než třeba Karlík a továrna na čokoládu.
Námětově je předchůdcem pozdější Dahlovy Matyldy (1988, česky 1993). V Matyldě má titulní děvčátko telekinetické schopnosti, které hrdince Kouzelného prstu „očarují“ pouze titulní prst. Hle:
„Ty jsi ale hloupá holka,“ řekla paní učitelka.
„Nejsem hloupá!“ vykřikla jsem. „Náhodou jsem moc chytrá.“
„Za trest běž do kouta,“ poručila mi.
To mě strašně rozzlobilo. Najednou se mi udělalo rudo před očima, rázně jsem na paní učitelku ukázala kouzelným prstem a v tom... Něco se stalo...
Nakolik znal Dahl první Kingův slavný román Carrie (1974), který je „Matyldou pro dospělé“, nechme teď stranou a zůstaňme v letech šedesátých.
Příběh Kouzelného prstu se točí okolo vztahu lovců a nevinné lesní a polní zvěře.
Když se Dahl účastnil jakéhosi honu, pravděpodobně jej netrefila kule, ale šlak. On míval vždy vztek na lidstvo, ale tohle byl hnus sám o sobě (a maně se mi vybavuje masakrování králíků u Konopiště z filmu Jára Cimrman).
Osmileté holčičce a vypravěčce Dahlovy knihy se to jeví oporným taky, ale má (sama se tomu diví) onen kouzelný prst. Nestačí ovšem to, aby jím ukázala na kteréhokoli střelce a něco si přála (asi jako v pohádce), navíc musí mít vztek, a teprve ve vzteku bude výsledek ukázání prstíkem uspokojivý, a to tím, že se střelci poněkud „smrsknou“. Asi jako Miky Telekuk v Karlíkovi a továrně na čokoládu.
Nezmenší se nicméně okamžitě, nýbrž do rána, a paže se jim transformují v perutě. Němá tvář polí, luk a lesů je tím zachráněna a s palbou do živých terčů nyní mají bezohlední lovci utrum. I se svými původními lidskými životy. S létáním oproti tomu mohou začít. Asi jako kdysi Jiří Hrzán co naivní pan Tomšík v televizní adaptaci Čapkovy povídky.
A lidmi bezbožně masakrované kachny? Oproti mrňavým lovcům teď jsou obří a jejich perutě se transformovaly v lidské paže. Nato kachny okupují uprázdněné lidské sídlo včetně vysoce příhodné koupelny, zatímco rodina lovců si pracně lepí hnízdo v koruně stromu. Zdrceně se chystá žvýkat a polykat syrové slimáky a červy. Tím pokořeným dospělým je pan Frejka (aspoň v českém překladu), a zatímco jeho spolupachatelům a synům je v jednom případě stejně tolik let jako zvířata mstící dívce, druhý kluk je už jedenáctiletý. Což nepíši náhodou, neboť právě následkem podobných detailů vyzní kniha nakonec drsněji.
Ale dobře vrahům tak, ne? Roald Dahl nemá slitování.
„Čmáranicemi“ knihu doplnil s autorem spjatý kreslíř Quentin Blake, jehož ilustrace posbíraly mnoho cen a jenž stvořil taky řádku autorských publikací.
A ani v případě tohoto Dahlova díla neodumřela další z tradic, a totiž tradice soucitu. Jedna desetina honorářů z prodeje - po odečtení provizí třetích stran – bývá věnována dobročinným společnostem Roalda Dahla, takže koupí knihy podpoříte specializované dětské zdravotní sestry, rodiny v nouzi a specializované vzdělávací programy. Podrobnější informace o charitě lze objevit na www.roaldahl.com.
Roku 1994 převedli manželé Pellarovi do češtiny Dahlovu knížečku The Magic Finger, jejíž originál prvně vyšel takřka třicet let předtím (1966), ale na pulty se dostala teprve po třiadvaceti dalších letech a po revizi textu Milenou Pellarovou.
Roald Dahl: Kouzelný prst. Ilustrace Quentin Blake. Překlad Luby a Rudolfa Pellarových s odstupem zrevidovala Milena Pellarová. V edici Pikola vydalo nakladatelství Euromedia Group. Praha 2018. 72 stran. Pro děti od 7 let
