Kam všichni tak spěcháme? Proč se nezastavíme a nesrovnáme si v hlavě, co je podstatné a co ne? V roce 1985 dvě redaktorské dámy v Albatrosu – paní Tamara Sýkorová, paní Jitka Minaříková spolu s výtvarným redaktorem Luďkem Vimrem prosadili první vydání Pohádek pro nehodné děti Jacqua Préverta s ilustracemi Elsy Henriquezové. Když k takovému počinu přizvali ještě vynikající grafičku Claru Istlerovou, nemohlo vzniknout nic jiného než krása v překladu Adolfa a Heleny Kroupových.
Proč se po 25 letech vracet k těmto knihám? Vznik takové knihy předpokládá týmovou práci, vůli a čas vydat skutečně hodnotnou knihu, která pak přetrvá přes všechny módní vlny.
Vřele doporučujeme k přečtení i prohlížení a přejeme současným nakladatelům odvahu a podporu k vydání hodnotných knih pro děti. Vždyť ten starý slogan z Albatrosu by měl platit stále: „Knihy všem, nejhezčí dětem!“
"Když mi řeknou: To co děláte, není žádná poezie, odpovídám jim: Skutečně, máte pravdu, tušil jsem to už dávno a teď to vím bezpečně, zařídím se podle toho".
Jacques Prévert
Pohádky pro nehodné děti | Jacques Prévert | Ilustrace Elsa Henriquezová | vyd. Albatros, 1985
Jacques Prévert (*4. 2. 1900 – †11. 4. 1977)
francouzský básník, novinář, filmový scenárista a prozaik.
Jako dvacetiletý mladík se Prévert seznámil s několika budoucími surrealisty (Tanguy, Breton, Desnos, Aragon), s nimiž se – zejména s Bretonem – posléze rozkmotřil. Záhy ho okouzlilo prostředí filmu a divadla, začal psát verše, ale dlouho publikoval pouze časopisecky. Prévert je věčný kluk, vášnivě milující život a vášnivě protestující proti všemu, co život ničí, křiví a devalvuje. Dětská imaginace, hravost, vliv surrealismu, bourání jazykových klišé a frází - to jsou prvky charakterizující jeho tvorbu. Osobně kašlal na uměleckou kariéru, na potkání bezstarostně rozdával své básně načmárané na útržcích papíru, proto i vydání sbírky Slova (1945) bylo spojeno s problémem shánění textů. Prévert se díky ní stal přes noc populárním, jeho básně vycházely v nových a nových vydáních, byl hojně recitován i citován a trvá to dodnes.
V Česku vyšel výbor z jeho poezie již za totality, roku 1958.
Řekli o něm:
Nesporně existuje zázrak nazývaný Jacques Prévert. Je pro naši lyrickou poezii tím, čím byl Chaplin pro film. (Gabriel Gros )
Prévert je z těch vzácných lidí, kteří si dovedli uchovat dětství dodnes. (Georges Bataille)
Prévert je dítě ulice, ulice pařížské, pozorovatel, posměváček cynický i něžný, bystré a sentimentální pařížské kvítko - dítě ulice zrozené v hrozivém století . (Gaetan Picon)
Ukázka z knihy: Pohádky pro nehodné děti
První osli
Kdysi dávno byli osli úplně divocí,
to znamená, že jedli, když měli hlad,
pili, když měli žízeň, a běhali v trávě,
když jim to dělalo radost.
Občas se objevil lev a sežral
jednoho osla a pak všichni ostatní
osli utekli a křičeli jako osli,
ale druhý den už na to nemysleli
a začali zase hýkat, pít,
žrát, běhat, spát…
Zkrátka řečeno, kromě dnů,
kdy přicházel lev, bylo
všechno jakžtakž v pořádku.
Jak namalovat portrét ptáka (Else Henriquezové)Musíte nejdřív namalovat klec
s otevřenými dvířky
pak namalovat
pro ptáka
něco krásného
a prostého
a milého
co ptáka přiláká
postavit plátno poblíž stromu
na zahradě
v hájku
nebo v lese
ukrýt se za strom
a mlčet
nehnout ani brvou...
Někdy pták přiletí hned se vší kuráží
a jindy váhá celé roky
než se odváží
Nesmíte ztratit trpělivost
čekat
čekat třeba celou věčnost
Čas čekání
však není nijak úměrný
kvalitě obrazu
Když konečně pták přiletí
pokud přiletí že
musíte mlčet z hloubi duše
počkat až vletí do klece
a když je uvnitř
musíte zlehka zavřít štetcem dvířka
a potom
smazat všecky mříže
a dávat pozor abyste mu nezkřivili ani pírko
Musíte namalovat strom
a najít pro ptáka
tu nejkrásnější větev
a namalovat listí na větvích a svěží vánek
sluneční paprsky
a bzukot hmyzu v žáru léta
a potom čekat až pták začne zpívat
Jestliže nezpívá
je to zlé znamení
znamení že obraz není k ničemu než k vyhození
Když zpívá je to dobré znamení
znamení že obraz je bez kazu
Zlehýnka vytrhněte
jedno z ptačích per
a napište své jméno v rohu obrazu.
