Zatímco v předešlé dekádě spolupracovala zkušená pedagožka s celoživotní praxí Lenka Syrová na více publikacích (Hrajeme si ve škole i doma ilustroval západočeský výtvarník Vhrsti) s nakladatelstvím Fraus, letos ji vzal pod křídla Albatros a propojil její SLABIKÁŘ s výtvarníkem Jaroslavem Němečkem, všeobecně známým původcem Čtyřlístku.
Zvláštností slabikáře je ovšem spíše to, že se uvnitř poprvé setkaly slabiková a hlásková učební metoda. A nejen setkaly; i si rozumějí. Lenka Syrová umně potlačila negativa a naopak zužitkovala nesporné výhody každé z obou těch dvou metod.
Slabikář se Čtyřlístkem je doplněn publikacemi Pracovní sešit se Čtyřlístkem a Metodika se Čtyřlístkem a na vlastní publikaci spolupracovalo se Syrovou šest dalších autorů: Dana Raunerová, Taťána Kořenková, Ivona Březinová, Daniela Krolupperová, Petra Braunová a Jiří Žáček. Všemu tu, pravda, vévodí Němečkovo ilustrační pojetí, u něhož se zastavme.
Slabikář - pro někoho překvapivě - zahrnul hned čtyři Němečkem vypracované komiksy, respektive stripy, a například jde o sadu pěti obrázků podle klasického pohádkového příběhu Červená Karkulka, ke kterému má dítě šestý obrázek dokreslit (str. 102).
Je přítomen rovněž diskutabilnější obrázkový seriál ze strany 83, který je příběhem dvou hochů Péti a Víti (fotografa). Ti se jdou jednoho dne projít do lesa, kde ovšem klidně zůstanou až do naprosté tmy, aby u malého vodopádu pozorovali - naprosto nereálné - shromáždění zvířat. A postavičky vlastního Čtyřlístku?
Provázejí nás celou knihou, asi jako to dělal Ferda v dávném (ještě předválečném) Sekorově Ferdově slabikáři, a navíc vystupují v dalších dvou komiksech. V jednom (str. 55) figuruje jen zajíc Pinďa - a taky tento příběh je poněkud záhadným. Vyvstává nad ním až příliš otázek. Například?
Proč dopisy nedoručuje dejme tomu holub, ale datel?
Kdo to vlastně Pinďovi píše? Není to jasné.
A proč jsou v onom dopise zmíněny dudy?
Jak se Pinďa může radovat, že pojede „domů“, když se dočetl, že jakýsi dům byl teprve koupen?
A podle čeho nakonec najde pravý z domů, když má na výběr?
Všichni čtyři hrdinové Čtyřlístku vystupují pouze v komiksu Vyprávěj, jak se zachovat při požáru v domě (str. 69) a i zde se vynořují frapantní otázky. Skutečně by Pinďovi pomohlo, kdyby si držel tímto způsobem před nosem kapesník či roušku?
Na dalším obrázku volá nejprve na číslo 150, potom na 112; dobrá! Ale skutečně by mělo smysl přetahovat izolepou škvíry okolo dveří, jak to vzápětí provádí? Snad by jej to skutečně uchránilo před dýmem, takže také souhlasme; co však dál? Na pátém a šestém obrázku Pinďa mává Fifince z okna onou bílou rouškou či utěrkou, a to pomalu jako na rozloučenou, a ptejme se vzápětí, proč a nač buší hned na následujícím obrázku do zdi?
Požárníky, kteří jej brzy nato přijdou po žebříku zachránit, jsou pak „samozřejmě“ Bobík a Myšpulín – a autorkou všech čtyř scénářů nebyl, podotýkám, Němeček, ale dle všeho autorka většiny slabikáře Lenka Syrová.
Jaroslav Němeček ale měl na publikaci nepochybně nejen kresebný podíl a vizme např. stranu 111, kde se vynořuje odvěký čtyřlístkovský padouch Zádrhel v roli „sobce“ a v kontrastu s usmívajícím se a nesobeckým čuníkem Bobíkem.
Kompletní sestavu Čtyřlístku - a ještě hastrmana, hrad Bezděz a dokonce i Ještěd - spatříme na velikém obrázku Výprava k rybníku na straně 94 a spolu jsou hrdinové (vymyšlení už roku 1969) také na mnoha dalších ilustracích. Nejpodstatněji pak hned na straně 1, kde spatříme jeden z Myšpulínových vynálezů, dále pak na ilustraci nazvané Na zahradě (str. 98) a na dvou obrázcích nazvaných Vymodeluj (str. 30 a 42).
Vybočující je přitom motiv u básničky ze strany 16, kde na jediném obrázku Bobík a Pinďa uhánějí americkou prérií co dva indiáni.
Na jiné ilustraci (str. 6) jde ovšem Pinďa s brašnou na zádech do téže školy, kde Myšpulín pracuje jako zahradník, což může děti, které možná budou příběhy Čtyřlístku znát, opět trochu mást.
Podstatě textové části ale stěží co vytknout. Po hravém začátku (do strany dvanáct) následuje přehled písmen abecedy, který zahajují samohlásky.
Po nich přicházejí souhlásky a až takřka na jejich konec zůstanou písmena CH, F a G. Na straně 79 je pak kompletní stolní hra pro figurky a kostku, v podstatě odměna za naučení se abecedě, a následují ještě dvojhlásky, problematika háčků a něco málo o tvrdém Y. A teprve poté málo užívaná písmenka Q, X a W. A další stolní hra.
Slabikář završují sekvence z knih Ivony Březinové Teta to plete (2008) a Daniely Krolupperové Josífku, k noze! (2018), část Žáčkovy Encyklopedie pro žáčky (2011) a pasáž z knihy Petry Braunové Johanka s nosem nahoru (2017). Konečně i návod, jak napsat po dopise mamince a babičce.
Lenka Syrová: Slabikář se Čtyřlístkem. Genetická a analyticko-syntetická metoda. Vázané písmo. Učebnice pro 1. ročník základní školy.
Koordinátorka projektu Jana Tomšíková. Odborní poradci Radek Malý a Jana Tomšíková. Recenzenti Zuzana Maňourová a Martin Staněk. V Albatrosu vydalo nakladatelství
Učebnice má doložku MŠMT.