Robert Anson Heinlein (1907-1988), patrně nejvlivnější autor science fiction, autor knihy Cizinec v cizí zemi, která bývá považována za nejznámější sci-fi román, co kdy byl napsán!!!! Kniha, která donutí každého myslící člověka se zamyslet nad smyslem lidské civilizace a jeho dalšího vývoje.
Heinlein zkoumá život rodilého Marťana Valentina Michaela Smithe, jehož rodiče jsou pozemšťané, ale vychovali ho Marťané. Smithe je totiž díky komplikovanému pozemskému právu jediným vlastníkem Marsu. A to je kámen úrazu.
Mnohé zájmové a mocenské skupiny na Zemi ho chtějí zničit nebo si ho podrobit.
Situace se zdramatizuje, když Smith založí svou vlastní církev.
Příběh o podstatě dobra a zla a o svobodě. A hlavně o podstatě lidského chování a formování pozemské civilizace.
Slovo „grok“:
V Heinleinově vynalezeném marťanském jazyce „grok“ doslova znamená „pít“ a přeneseně znamená „chápat“, „milovat“ a „být za jedno“. Toto slovo se rychle stalo běžnou mluvou mezi fanoušky sci-fi, hippies a později počítačovými programátory a hackery. Pak vstoupilo do Oxford English Dictionary a nakonec skončilo jako název AI na platformě X.
Způsob uvažovaní Roberta Heinleina bych doložil několika jeho názory:
Politické značky – jako royalista, komunista, demokrat, populista, fašista, liberál, konzervativec a tak dále – nejsou nikdy základními kritérii.
Lidská rasa se politicky dělí na ty, kteří chtějí, aby byli lidé ovládáni, a na ty, kteří takovou touhu nemají.
Je pravdou, že téměř každá sekta, kult nebo náboženství uzákoní svá vyznání, pokud k tomu získá politickou moc, a bude se řídit tím, že potlačuje opozici, podvrací veškerou výchovu, aby se brzy zmocnila mysli mladých, a zabitím, zavřením nebo zahnáním podzemí všech heretiků.
Výpisky:
Začátek
BYL JEDNOU JEDEN MARŤAN jménem Valentine Michael Smith.
Projekt první expedice na Mars s lidskou posádkou vycházel z předpokladu, že největším nebezpečím hrozícím člověku je člověk sám. V té době, to jest osm let po založení první lidské kolonie na Měsíci, mohl člověk k jiným planetám cestovat pouze s využitím jejich přitažlivých sil; ze Země to k Marsu trvalo dvě stě padesát osm pozemských dní a zpátky totéž, plus čtyři sta padesát pět dní čekání na Marsu, než se planety doplazí do pozic, které umožňují zpáteční cestu.
xxx
"Je to pravda... plození dětí je primární účel sexu. Takže je pitomost, abych jej provozoval já, když na děti nemám ani věk, ani chuť."
Zavrtěla hlavou. ,,Děti jsou jen jedním z důsledků... ale ne primárním účelem. Děti propůjčují smysl budoucnosti a to je dobrota. Jenže v životě ženy je jen párkrát počato dítě... a přitom má žena mnoho tisíc příležitostí sdílet sebe. A to je ten primární účel činnosti, kterou tak často provozujeme, ale mohli bychom ji provozovat jen párkrát za život, kdyby byla určena pouze k reprodukci. Je to sdílení a sbližování, od věků a navěky. Jubale, Mike toto grokoval, protože na Marsu jsou tyto dvě věci - oživení vajec a sbližování sdílením - dokonale odděleny... a grokoval také, že náš systém je lepší. Jaké štěstí je nevylíhnout se jako Marťan... a být člověkem... a ženou!"
xxx
"Schopnost lidské mysli racionalizovat své vlastní úchylky je bez hranic a já v tomto směru nejsem žádná výjimka. A protože stejně jako vy, pane, ani já nemám na penězích jiný zájem, než je utrácet, je nemožné, abych někdy zbohatl. Na druhé straně mi nikdy nehrozilo, že bych nedokázal schrastit tu skromnou sumu, kterou potřebuju k uspokojování svých neřestí, protože to dokáže v této zemi každý, kdo je aspoň trochu mazaný.
xxx
"Láska je stav, ve kterém je štěstí druhého člověka podstatné pro to vaše."
„Žárlivost je nemoc, láska je zdravý stav. Nezralá mysl často zaměňuje jednu za druhou nebo předpokládá, že čím větší láska, tím větší žárlivost - ve skutečnosti jsou téměř neslučitelné; jedna emoce stěží ponechává místo druhé."
xxx
„Každý se může podívat na hezkou dívku a vidět hezkou dívku. Umělec se může podívat na hezkou dívku a vidět starou ženu, kterou se stane. Lepší umělec se může podívat na starou ženu a vidět hezkou dívku, kterou bývala. Ale velký umělec – mistr – a takový byl Auguste Rodin – se dokáže podívat na starou ženu, vylíčit ji přesně takovou, jaká je... a přinutit diváka vidět hezkou dívku, kterou bývala... a navíc dokáže přimět kohokoli nebo dokonce vás, aby viděli, že tato krásná mladá dívka je stále naživu, není vůbec stará a ošklivá, ale prostě uvězněná ve svém zničeném těle.“
xxx
"Ale dobra není nikdy dost." Aby dobro dosáhlo dobra, je zapotřebí tvrdá, chladná moudrost. Dobro bez moudrosti vždy vykoná zlo."
xxx
"Dobrá, použiji tedy Starý zákon, to přece jen lidi tolik nerozruší. Znáš příběh o Sodomě a Gomoře? Jak se odtamtud Lot zachránil, když se Jahve rozhodl ta zkažená města zničit?"
"Ovšem. Jeho žena se změnila v solný sloup."
"Vždycky mi to připadalo jako poněkud neohrabané potrestání. Ale bavme se o Lotovi. Petr jej popisuje jako spravedlivého, zbožného a počestného muže, kterého soužila ohavná mluva zkažených. Svatý Petr musí být morální autorita, když mu byly svěřeny klíče od rajského království. Ale není jasné, co udělalo takový ideál všech ctností z Lota. Na bratrův návrh rozdělil statek s dobytkem. Nechal se zajmout v boji. Vzal roha z města, aby si zachránil kůži. Nakrmil a ubytoval dva cizince, ale z jeho chování je zřejmé, že věděl, jak důležité osoby to jsou - a podle koránu i mého vlastního názoru by jeho pohostinnost měla větší cenu, kdyby je byl považoval za žebráky. Kromě těchto informací a posudku od svatého Petra najdeme v bibli už jen jedno místo, podle něhož můžeme posuzovat Lotovu bezúhonnost - bezúhonnost tak výjimečnou, že Bůh zasáhl, aby mu zachránil život. Podívej se do Geneze devatenáct, verš osmý."
xxx
"Podívejte se na pavouka černé vdovy." Je to plachá malá bestie, užitečná a na můj vkus nejhezčí z pavoukovců s lesklou povrchovou úpravou z lakované kůže a ochrannou známkou červených přesýpacích hodin. Ale chudinka má tu osudovou smůlu, že má na svou velikost až příliš velkou moc. Takže to všichni zabijí na první pohled."
xxx
"Pokud máte pravdu, můžete ji ukázat." Mluvení to nedokazuje."
"Vím, že nejjemnější způsob, jak lhát, je říct správné množství pravdy - a pak držet hubu."
"Myšlení se nevyplácí." Jen jsi nespokojený s tím, co vidíš kolem sebe."
xxx
"Má drahá, myslel jsem si, že sloužím lidstvu."... a potěšilo mě to pomyšlení. Pak jsem zjistil, že lidstvo si nechce nechat sloužit; naopak nesnáší jakýkoli pokus jí sloužit. Takže teď dělám, co mě baví."
Konec
"My to nějak zvládneme," ujistil jej archanděl Michael a podíval se na Digbyho. "Neviděli jsme se už někde?"
"Nevzpomínám si. Ovšem, člověk už toho zažil tolik -" pokrčil rameny.
"To je jedno. Tys Bůh."
"Formality vynechte, prosím," požádal Foster. "Nechávám vám tu fůru práce a nemáte na ni celou věčnost. Jistěže jsi Bůh - ale kdo není?"
Odešel. Mike si posunul svatozář do týla a dal se do díla. Musí uskutečnit tolik změn.