Kniha z roku 1937 mnoho napoví o vypravěčském umění talentovaného Johna Steinbecka. Příběh plný lidskosti v krajině, kterou naprosto přesně vidíte. Talent autora se dá v něčem přirovnat k dílu Ernesta Hemingwaye. Nemá zbytečných slov a ni vět. Na něco málo jak 100 stranách sepsal mimořádný příběh, který vám bude znít v duši ještě mnoho let.
Příběh o velkém přátelství dvou vandráků Lenniho a George. Lennie je hromotlucký dobrák, přerostlé dítě, kterého hlídá dobrácký George, aby něco náhodou nevyvedl. Lennie i totiž neovědomuje svou sílu a občas něco zničí. Lennie nepatří zrovna k těm nejbystřejším.
V době hospodářské krize 30. let v Americe, přichází na farmu, aby si vydělali peníze. Chtějí si založit svoji malou farmu, svůj malý domov. A hlavně budou mít králíky, vojtěšku. Když nepracují rozmlouvají. To jsou ty nejlepší pasáže v knize. Nakonec se něco stane... a příběh končí tak, jak musel skončit. A každý myslící člověk to pochopí.
Výpisky:
Já vím, že někdy se lže z laskavosti. Ale nevěřím, že je to k něčemu dobré. Prudká bolest z pravdy přejde, ale pomalá a sžíravá trýzeň ze lži nepomine nikdy. Je jako nevyhojitelný bolák.
Aby bylo člověk hodnej na to nepotřebuje bůhvíjakou hlavu. Tak se mi někdy zdá, jako by ty dvě věci nešly dohromady.
"Jednoho krásnýho dne si dáme svoje šestáky dohromady a koupíme si maličkej domeček s ňákým tím kouskem pole a krávu a pár prasat a..."
"A budeme mít všecko, co hrdlo ráčí," rozjásal se Lennie.
"A budeme si držet králíky. Povídej dál, Georgi! Co všecko budem mít na zahrádce, a o těch králících v kotcích, o tom, jak v zimě bude pršet, a o těch kamínkách, a o tý smetaně na mlíce, co se skoro ani nedá prorazit. Povídej mi o tom, Georgi!"
Celou dobu dělal špatné věci, ale nikdy neudělal ani jednu z toho, co je zlé.
Jeho ucho slyšelo víc, než mu bylo řečeno, a jeho pomalá řeč měla podtóny ne myšlenek, ale porozumění nad myšlenkou.
Neopustíš mě, že ne, Georgi? Vím, že ne.
Přiměl jsem tě, aby ses o mě staral, a tys mě přiměl, abych se o tebe staral, a proto...
Upadli do ticha. Ohromeně se na sebe podívali. To, v co nikdy nevěřili, se stává skutečností.