Osmý sešit Petra Mazance. Intimní sbírka intimních básní

Intimní sbírka intimních básní prodchnutých vírou, venkovem, moudrostí. Svou skromností a civilností výjimečný jev na české poetické scéně.

Petr Mazanec (*1945)
je středoškolský učitel v důchodu, regionální historik a básník. Narodil se sice v severních Čechách (Ústí nad Labem; část dětství prožil v Děčíně – Podmoklech), ale rodným krajem mu byl a je kraj jeho rodičů, to je Vysočina. Mládí prožil v Kamenici nad Lipou a v blízkém Rytově. Žije v obci Veselá u Počátek. Je autorem těchto rukopisných sbírek: Dostatečné znalosti (texty, 1968–1970), Dostatečné známosti (texty, 1973–1974). Od roku 1990 je pravidelným účastníkem sborníků skupinky absolventů FF UK z 60. let. Sborník Listopad byl ukončen v roce 2009 dvacátým ročníkem.

Vydal v nepatrném nákladu šest sešitů svých textů: Verše (1998), Verše 2 (2002), Verše a texty 3 (2005), Krátké texty 4 (2006), Verše a texty 5 (2008), Verše a texty 6 (2010).

V nakladatelství Dauphin vyšly – autorský výbor Jarní chodec (2009) a soubor Zachtělo se mi (2011), sbírku Kdo v zlaté struny zahrát zná (2012) a Sedmý sešit (2013).
Publikoval v revuích Kontexty, Souvislosti a Aluze.

Ukázky...

třídy ulice uličky
(a nakonec nečekaně vzpomínka na Fr. Gellnera)

V P. na třídě Legií
když slunce žhne
není kam se ukrýt

nebo když mrazivý vítr se žene
není tu závětří
není tu zátiší
(to ticho za tichem)

Nejde tu kličkovat
jak uvnitř města
přecházet na chodníky
které jsou ve stínu

A na chvíli v uličkách
„svým bližním a nejbližším ztratit se
a sám sobě se ztratit.“
(F.G. – 1902, Radosti života, XVIII)

já a jsem

já – jako když zarazíš kůl
  k rajčatům (hrachu, malinám)
  do záhonu
raději
jsem – také není bez konce
   ale někdy dlouho dlouho
   doznívá ještě

Když jsem v neděli

nevhodně až v 8 večer
Pavlovi volal
optal se:
„Rozednívá se
nebo se stmívá?“

A že je zase v nemocnici
že trochu asi spal
že je trochu zmatenej

„Jen jsem se chtěl na něco
málo zeptat
Teď se stmívá
Zavolám v příštích dnech“

PhDr. Pavel Studnička *25.4.1946
zemřel v úterý
21.4.2015

Bylo by jistě víc věřících
mezi mými vrstevníky

kdyby faráři nefackovali
své zlobivší ministranty
a katechetky narušitele
hodin nábožky

Tak přestal věřit v Boha Pavel Dostál
(už v dětství se rád předváděl)
a Bohouš Červenka taky facku dostal
Jeho otec pak řekl faráři
(psal se rok padesát)
aby si dal pozor

Bratru Milanovi ji vlepila
katechetka
sl. Punčochářová

Karel Beránek ji chytil v sakristii
(po návratu z funusu)
Po víc než padesáti letech:
„Celkem voprávněně,
ale měl ji dostat také Karel Zezulků
když se strkáním začal!“

Hodně facek nejspíš utržil
i Prévert Jacques
soukromé katolické školy žák
než v patnácti ji opustil

Pozdravujte Hospodina
(už slyším dost blbě)

Tak jsem dnes uslyšel
a opakoval snaživě:
„Pozdravujte Hospodina,
neboť je dobrý...“

(5.1.2014; Veselá, kostel sv. Jakuba Většího)

Žalm 106
„Oslavujte Hospodina,/ neboť je dobrý.“
„Chválu vzdejte Hospodinu,/ protože je dobrý...“
(ekumen. překlad,1984)
„Oslavujte Hospodina,/ nebo dobrý jest,...“
(podle katol. vydání  -Praha – 1949)

(malá dcerka D.P.)
„Oslavujte Hospodina,
neboť jí bobry.“

Cypljonok
Když je tam viděl
před operacemi nebo po nich
(sebe v zrcadle v koupelně)

na pokojích na Jipkách
u ordinací v čekárnách -
různě zbědované

jeden verš jedné písně
si ho našel:
„cypljonok tóže chočet žiť“