
Filip Sklenář (*1978 Bystřice pod Hostýnem, asi †26. 12. 2009) byl opravdu výjimečný publicista, básník, homosexuální aktivista. Publikoval od 15 let v různých internetových časopisech jako Totem.cz, Tema, Britské Listy etc. Drogová závislost ho dvakrát přivedla do konfliktu se zákonem a k několika nervovým zhroucením. Byl velmi kontroverzní, jak ve svém životě, tak ve svém psaní.
Jeho první kniha, Červené dlaždice je o knězi pohlavně zneužívaného nezletilým prostitutem. Byl velmi talentovaný a kreativní. Jeho texty byly ale vždy velmi kontroverzní. Je autorem nevydařené knihy o Radovanu Krejčířovi, kterou psal na Seychelských ostrovech.
Pracoval jako číšník, barman, stavební dělník, prodavač. Žil ve Španělsku, Bavorsku a na Ceutě.
Zemřel mezi Vánocemi a Novým rokem 2009 na selhání srdce. Bylo mu 31 let.
“Ve skutečnosti máme jen jeden důvod k životu, jediný důvod, proč si ho vážit, jediný důvod, proč se ho nebát – smrt. Existence ultimátního řešení a mystéria nebytí dělá z únavné nutnosti malé dobrodružství. Je to zázrak; jediný způsob jak vymrdat s totalitou jsoucna, kde i to, co není, by přece být mohlo – je právě ten sladký azyl nebytí.”
Filip Sklenář
Knihy:
Červené dlaždice
web: http://felipesavicky.blogspot.com/
Ukázka z díla:
Zahradník (volně podle Rabindranátha Thákura)
Tak krásný kluk jak ty se ještě nenarodil
Nemyslím jen tvarem zadku, ale také ve smyslu
Sdílení socialistických ideálů nekonečné pomoci
Umíš se tak nádherně usmát když přijdu a ve tváři mám vepsáno průser jak
sviňa
Když vidím ten úsměv tak toužím jen potom abys
Mě učinil zahradníkem ve svém květinovém zadu
Procházeli bysme se parkem a kluci na bruslách by volali
Hele, buzeranti!
Toho nejhezčího by jsme mohli zbít, zatáhnout do křoví a ošukat jak psa
Do toho by jses ale asi nenechal zatáhnout, když
Ze zubů taháš chlupy z kundy té svojí kundy
Což mě velice mrzí a nevím, zda
Se zoufalstvím uchlastat nebo upít, neboť
Na drogy nemám dost peněz a ke skoku z okna
Postrádám patřičné odhodlání, ačkoliv
Romantická smrt z lásky by na trhu cenných žvástů dozajista
Zvedla hodnotu mých akcií a
Mým příbuzným a známým by se konečně
Vrátily peníze, co do mne navráželiOdjakživa
Odejít z vesmíru
Celý ho objevit
Kdo tohle dokáže
Sám sobě odměřit
Počítat každý krok
Zranil jsem
Bolelo
V temnotě se světlem
Spát tělo na tělo
Dobytka svítání
Promrskat soumrakem
Po věčnost v dešti stát
V kolejích za vlakemPotlučen svítáním
Zas bylo ráno
Já hrubě tloukl zem
Snad víc než ruce
Tváře se mi chvěly
A vzduch byl velký
Obzor nezměněn
A já byl celý
Od tvojí krve celýA kamsi táhly mě ty komíny a věže
Kdosi tam stál a pitomě se zubil
Kdosi se v chladné břečce třásl vleže
A kdosi kohosi a nebo cosi ubil







