Článek Ewy Leimer je o souvislostech. Skrze poselství Hopiů, nastíněný obraz počátků křesťanství se objevují souvislosti o zničení starodávných znalostí našich předků a s tím související znovuobjevení Germánské nové medicíny, tohoto starodávného vědění o našem těle a zdraví.

 Účelem tohoto článku proto není poskytnout podrobné informace o pronásledování domorodých obyvatel v Evropě. (Ewa Liemer:)
Pro nás je podstatný „společný jmenovatel“, který se táhne světovými dějinami. „Vykořeňování/vyhlazování“ takzvaných pohanů v Evropě (např. Germánů1, Slovanů, Keltů) trvalo staletí a „cíle“ bylo dosaženo již ve středověku (přibližně v období mezi 6. a 15. stoletím).

Od středověku byla katolická církev dominantní silou v západní Evropě.
Termín „pronásledování pohanů v Evropě“ popisuje násilné prosazování náboženství (v Evropě hlavně křesťanství).
Mezi použité metody patřilo ničení kulturních tradic, vyhrožování vyloučením z veřejných funkcí a fyzická likvidace lidí.

„…I na počátku války Karla Velikého (franského krále) proti Sasům v létě roku 772 Sasové stále silně věřili v germánské tradice. Tato válka začala zničením pohanských svatyní. V roce 782 byla země Sasů rozdělena na franské hrabství na říšském sněmu v Lippspringe. Karel nařídil výběr daní, potlačení pohanských tradic a přinutil lidi konvertovat ke křesťanství.
Podle Wikipedie:

POČÁTKY ŠÍŘENÍ KŘESŤANSTVÍ
Na neochvějný odpor Sasů proti novým křesťanským zvykům Karel Veliký reagoval brutálním potlačením, včetně nechvalně známého krvavého soudu ve Verdenu v roce 782, během kterého bylo údajně popraveno 4 500 Sasů.
V roce 782 také vydal zvláštní zákon, Capitulatio de partibus Saxoniae, který zahrnoval trest smrti za nerespektování křesťanského císařského řádu, jako například urážku kněze nebo kostela, kremaci, která byla mezi pohany běžná, nebo konzumaci masa v postních dnech.
Zněl takto:

Ti, kteří chtějí zůstat pohany a skrývají se mezi Sasy, aby nebyli pokřtěni, zemřou.

Kdokoli složí slib u pramenů, stromů nebo hájů podle pohanských obřadů nebo vykoná pohanskou oběť a oslaví svátek na počest bohů, zaplatí jako Edeling 60, jako Friling 30, jako Late 15 sol. A pokud nemají peníze, odpracují to službou církvi…“

Ostatní pohanské národy v Evropě měly v té době podobné problémy.

Konstantin a Metoděj sestavili na žádost Rostislava takzvaný Zakon sudnyj ljudem (česky Soudní zákon pro laiky),
který se ve svém prvním bodě vypořádává s lidmi co nepřijali křesťanství. Ustanovili přísné tresty pro ty, kteří konají pohanské oběti nebo přísahy. Trestem bylo to, že:
„Každá vesnice, v níž se konají oběti nebo přísahy pohanské, ať je předána Božímu chrámu se vším majetkem, který patří pánům v této vesnici. Ti, kteří konají oběti a přísahy, ať jsou prodáni s veškerým svým majetkem a získaný výnos ať se rozdá chudým.”
Poznámka redakce.

Naproti tomu GENOCIDA původních obyvatel Ameriky proběhlo v mnohem kratším časovém úseku.
Tento proces trval „pouze“ asi 250 let a pod povrchem pokračuje dodnes.

Osudy evropských pohanů a takzvaných původních obyvatel mají mnoho společného.

Proč bylo tak důležité zničit tyto lidi a jejich vlastní kulturu?
…cílem bylo zničit starodávné znalosti.

Germánská nová medicína  oživuje prastaré téma: život takzvaných pohanů v úzkém spojení s přírodou, úcta k Stvořiteli a základní důvěra v Jeho dílo.

Germánská nová medicína nejen osvobozuje člověka od strachu z takzvaných nemocí, ale také nám připomíná, že život v harmonii s přírodou je nezbytný pro život, pro který jsme byli stvořeni.
Díky znalostem Germánské nová medicíny lidstvo znovu objevuje, že ve svém životě zapomnělo na důležitý rozměr: duchovní rozměr.

Duch nebo duše nemají nic společného s esoterikou, jinými formami psychologie, New Age a podobně.
Je to něco zcela přirozeného a biologického. Je to součást života a je to ověřitelné pro každého, kdo se důkladně seznámí s Germánskou.

Doktor Hamer objevil, že SBS, které jsme dříve nazývali nemocí, je synchronní na třech úrovních – na úrovni psychiky, mozku a orgánu.
Co však psychika je, nevíme. Někteří lidé ji nazývají duší, duchem, vědomím nebo mají jiné názvy pro tuto zjevně neviditelnou část všech živých bytostí.

„Všechno má duši“ (citát z videa roroctví Hopiů Red Crow )

Může být opravdu jen náhoda, že život na Zemi se vyvinul, je navržen a funguje podle inteligentního, důmyslného systému?
Dr. Hamer byl génius a jeho osudem bylo objevit základní systém.
Sám však často hovořil o „znovuobjevení“.

„Je to vývoj“ (Red Crow)
Objevy Dr. Hamera nás nutí zmlknout a být skutečně pokorní – cítíme hlubokou úctu k velké moudrosti přírody. Lidé této moudrosti dali mnoho jmen… jako například…
„Konkachila – Dědeček“ (Red Crow)

Když člověk „dovolí“ duchovní dimenzi vstoupit do svého života, ne mentálně, ne intelektuálně, ale s plnou důvěrou a hlubokým přijetím této duchovní úrovně jako reality, kterou vnímá, pak začíná zažívat takzvané zázraky.
Takový člověk již nemůže být manipulován…
To je největší nebezpečí pro destruktivní „zločinecké síly“, které drží lidstvo v zajetí po tisíciletí.

Více o Germánské nové medicíne>

S objevem Germánské nové medicíny si člověk uvědomuje, že ON SÁM je mnohem víc, než ho učily takzvané autority (škola, církev, lékaři).
Člověk si uvědomuje, že duchovní složka života je neoddělitelná od biologické stránky a že lidé musí žít v harmonii s přírodou, jinak se zničí!

Objevem telepatického okna² poskytl Dr. Hamer vysvětlení existence „duchovního“ komunikačního mechanismu mezi živými bytostmi.

Skutečná síla spočívá v ŽIVOSTI, v samotném ŽIVOTĚ, který je vždy spojen s BOŽSKÝM. Germanische Heilkunde nám pomáhá to pochopit – připomenout si to…

Nevyhnutelně vyvstává otázka, zda náboženství byla vytvořena (zavedená), aby nás od tohoto prastarého zdroje odloučila.

Když jsem se jednou zeptala Dr. Hamera, co si myslí o mnoha teoriích o posmrtném životě, řekl (parafrázuji):

„… O to se nestarám. Když vidím tento úžasný systém tady (na Zemi – myslel tím přírodní zákony, které objevil), vím, že po smrti bude pokračovat stejně úžasně…“

Floyd „Red Crow” Westerman, Kanghi Duta (1936–2007)
se narodil 17. srpna 1936 v indiánské rezervaci Lake Traverse, domovském území federálně uznaného kmene Sisseton Wahpeton Oyate. Jedná se o jeden z kmenů východní dakotské podskupiny Velkého národa Siouxů, žijícího v americkém státě Jižní Dakota. Kanghi Duta znamená v dakotštině (jednom z tří jazyků příbuzných siouxštině) „Červený havran“.

Westerman vyrůstal v rezervaci Lake Traverse. Jako dítě osiřel a v sedmi letech byl zapsán do internátní školy Wapehton Boarding School. Zatímco ostatní studenti se na léto vraceli ke svým rodinám, on zůstal v internátu, kde uklízel a pomáhal po celý rok. Osamělé hodiny trávil hraním na kytaru.

Red Crow byl velmi všestranný člověk. Byl hudebníkem, umělcem, hercem a aktivistou.

Jako člen Amerického indiánského hnutí a mluvčí Mezinárodní rady indiánských smluv cestoval Westerman po celém světě a zasazoval se o zlepšení životních podmínek domorodých obyvatel. Westermanovo druhé album „The Land is Your Mother“, vydané v roce 1982, odhalilo jeho stále rostoucí spojení s vlastním dědictvím kmene Sisseton-Wahpeton Dakota a zájem o osud domorodých obyvatel po celém světě a o samotnou Zemi.

Člověk Red Crow Westerman odešel do duchovního světa 13. prosince 2007 ve věku 71 let.

1 – Podle našeho chápání Germánští pohané věřili, že celá příroda je posvátná, že božský duch proudí rostlinami, zvířaty, lidmi a všemi silami přírody. Kde to bylo možné, vykonávali své bohoslužby venku, v posvátných hájích, a přinejmenším před významným kontaktem s křesťanstvím není mnoho důkazů o tom, že by stavěli budovy určené výhradně jako chrámy nebo místa bohoslužeb. Nejlepší popis pochází od římského senátora Tacita, kterého zde (autorka) znovu cituji:

2 – Telepatické okno: Jedním z objevů Dr. Hamera bylo takzvané Telepatické okno. Dr. Hamer nazval určitou relé v mozku „Telepatickým oknem“.

Článek od Ewy Leimer ze dne 8. října 2021
Přeložil: Vladimír Bartoš > symbioza.cz

The post Poselství Hopiů, počátky křesťanství, zničení starodávných znalostí first appeared on Čítárny.

Viry a virologie. Článek podává přehled o tom, jak dlouho existuje hypotéza „viru“, jak konvenční medicína definovala „virus“ v minulosti a dnes a jak Germánská nová medicína / Germanische Heilkunde®,  / objevená Dr. med. Mag. theol. Ryke Geerd Hamerem, dovádí myšlenku „virů“, které ve skutečnosti nejsou ničím jiným než neškodnými bílkovinnými sloučeninami, ad absurdum.

Po krátkém úvodu autor píše o takzvaném „vědeckém“ základu „virologie“ a vývoji představ o existenci „viru“ až po dnešní konvenční lékařské definice. Následuje stručné shrnutí z pohledu Germanische Heilkunde® a toho, jak se měnily poznatky o „virech“ v průběhu výzkumné práce Dr. Ryke Geerda Hamera.

Současné diskuse o tom, zda je koronavirus (Covid-19) nebezpečný, nebo zda jde jen o obyčejný virus, podobný viru způsobujícímu neškodnou chřipku, jsou fraškou, protože do dnešního dne lékařští odborníci nepředložili žádný vědecký důkaz, který by existenci tohoto tzv. viru (virus = jed, patogen = jed, způsobující onemocnění) potvrdil.

Jakýkoli pokus o vysvětlení absurdity předpokladu existence tzv. virů způsobujících onemocnění nebude úspěšný, aniž bychom si sami ověřili znalosti Germanische Heilkunde.
To (sebetestování, sebeověřování) jasně ukazuje absurditu tohoto pojetí.

V systému objeveném Dr. Hamerem, jím nazvaném Germanische Heilkunde®, neexistuje pojem, že „zlo“ je silnější než „dobro“, že něco „nemocného“ je silnější než něco „zdravého“ (tyto pojmy přišly s židovsko-křesťanským náboženstvím).

Soubor pravidel Systému v Germanische Heilkunde® nám dává logické vysvětlení vývoje tzv. nemocí a neponechává ani nanometr prostoru pro starý lékařský konsenzus.
Dokonce i tzv. virologie ve svých publikacích popírá své vlastní spekulativní důkazy, přesněji řečeno své vlastní dohady, protože nemá žádné důkazy – důkazy ji vůbec nezajímají. Prostě se předpokládá, že viry existují.

V systému Germanische Heilkunde® však lze každý krok ověřit, vysledovat a předpovědět.

Tři základní kritéria vědeckého poznání:

Ověřitelnost
Sledovatelnost (reprodukovatelnost)
Předpověditelnost
Pokud tato tři základní kritéria chybí, nelze hovořit o vědeckém poznání.

Medicína je založena na starých, zastaralých pseudo „vědeckých“ modelech, přičemž si uzurpuje nazývat se přírodní vědou. Veškerý pokrok v medicíně se týká výhradně technologií (technik), které používá: má k dispozici obrovský arzenál technických vynálezů. Pokrok v technice byl možný, protože se opírá o ověřené (vědecky prokázané) poznatky, jako je chemie nebo fyzika.

Medicíně však stále chybí jednoznačná, vědecká odpověď na základní lékařskou otázku:
Proč se objevují symptomy, které se v konvenční medicíně nazývají „nemoc“?

Diagnóza v medicíně je založena pouze na viditelných symptomech a interpretace těchto symptomů není založena na žádných vědeckých důkazech.
Z tohoto důvodu se lékařská věda musí spoléhat na hypotézy, konsensus, dogmata (Učebnice onkologie pro studenty medicíny, lékařské nakladatelství PZWL 2003, s. 58) a statistiku. (Viz také film: Medicína a její paradigma)

Jedním z předpokladů medicíny je existence tzv. viru, který údajně způsobuje onemocnění.

V odborných publikacích takzvané „virologie“, ačkoli označení „virus – viry“ reprezentuje „virologii“, se v žádné z těchto publikací nevyskytuje struktura lidského viru (ani v krvi, ani v jiném druhu tělní tekutiny, ani např. v případě spalniček na těle). Pouze „něco“ bylo zaznamenáno v odumírající buňce.

Na rozdíl od bakteriofágů (ty medicína bez jakéhokoli vědeckého podkladu nazývá bakteriálními viry), které lze z odebraného materiálu snadno izolovat a biochemicky zkoumat (to je možné již od roku 1940), se dodnes nepodařilo izolovat takzvané „viry“, které údajně způsobují nemoci u lidí, zvířat nebo rostlin.

Pokus o izolaci (údajného) lidského viru nebyl nikdy proveden, protože neexistují lékařské protokoly, podle kterých by se takový postup měl provádět.
Takové protokoly má pouze bakteriologie (od roku 1940).

Co jsou tyto takzvané „bakteriofágy“ (ortodoxní medicína je nazývá viry)?

Když bakterie „normálně“ zemřou (a to se děje pomalu), protože jsou zbaveny podmínek pro život (např.: přílišné horko, přílišná zima, záření), produkují spory (“ přeživší“), které mohou přežívat po staletí. A když je prostředí opět příznivé, vznikají z těchto spor nové bakterie.

Pokud však bakterie nemají čas vytvořit spory, „redukují“ se na minimální částice, tedy „pouze“ na nukleovou kyselinu (ve školské/konvenční medicíně nazývanou Genetický materiál). Tato nukleová kyselina je obklopena vrstvou bílkovin, stavebního materiálu potřebného pro život. Všechny tyto částice jsou stejné.

Bakterie tedy zcela neumírají, ale zanechávají nukleovou kyselinu jako zdroj energie (primární funkcí nukleové kyseliny je výroba energie), kterou využívají další bakterie žijící v okolí.

Tzv. nekróza bakterií je tedy také něco účelného, je to smyslupný proces.

Tyto malé částice jsou ve školské medicíně považovány za příčinu bakteriální smrti. Proto se jim říká bakteriofágy, požírači bakterií („viry“), což je nesprávný název.

Tento model chování bakterií byl přenesen na údajné lidské viry (údajně se vyskytují v lidských buňkách). Jako první tak učinil John Franklin Enders (1897-1985).

Lidské buňky jsou však uspořádány složitějším způsobem, ať už in vivo nebo ve zkumavce.

Enders převzal model z bakteriologie, aniž by tuto skutečnost vzal v úvahu: při svých pokusech se zvířecími buňkami použil model z bakteriologie.

Neizoloval však žádný virus. Místo toho, aby ukázal skutečně izolovaný virus, tvrdil, že buňky odumřely, protože k nim byl přidán stěr z „pacienta“ (osoby vykazující nějaké příznaky). Své pokusy prováděl ve zkumavce.

Například v případě takzvaných „spalniček“ odebral stěr ze slin osoby „nemocné spalničkami“ (nebo spíše osoby, která měla příznaky klasifikované jako spalničky) a přidal jej k buňkám definovaným medicínou jako takzvaně zdravé a buňky začaly odumírat.

Umíraly by však bez ohledu na to, zda k nim bylo něco přidáno, nebo ne.

Jak tento postup vypadal?

Podle modelu bakteriofágů J. Franklin Enders zbavil buňky zdroje života, přidal koktejl antibiotik, obsahující streptomycin (antibiotikum), který sám o sobě buňky zabíjí.
V roce 1954 to ještě nebylo známo.
Teprve v roce 1973 bylo zjištěno, že toto antibiotikum je zabíjí.

K předem „připraveným“ buňkám přidal stěr ze slin „pacienta“. (Člověk, který měl příznaky). Buňky velmi rychle odumřely. Enders však neprovedl žádné kontrolní testy.

Kdyby tehdy provedl kontrolní testy, tj. porovnal buňky podrobené proceduře s těmi, které proceduře podrobeny nebyly a nějakou dobu počkal, zjistil by, že v obou skupinách buňky umírají, pouze buňky ze skupiny, která byla proceduře podrobena, umíraly rychleji jako „zdravé“ buňky.

Pro Enderse bylo samotné odumírání buněk „dostatečným důkazem“ existence viru.

Kdy začala historie „viru“?

Historii „viru“ zahájil Pasteur (1822-1895). Byl to právě Pasteur, kdo přišel s myšlenkou, že musí existovat ještě tisíckrát menší patogen než bakterie, který není vidět pod (optickým) mikroskopem. Tento takzvaný patogen nazval jedem. Jeho domněnka nebyla založena na žádných vědeckých důkazech.

Z Pasteurových deníků je zřejmé, že publikované výsledky jeho výzkumu se lišily od skutečných výsledků jeho výzkumu (=falšování). Přestože svým potomkům zakázal zveřejňovat své deníky, poslední z jeho mužských potomků se jeho vůli nepodřídil a svět se o tomto podvodu dozvěděl z knihy, kterou na základě těchto deníků napsal Prof. Gerald L. Geison. (Viz film v polštině: Medicína a její paradigma).

Jak je v medicíně definován „virus“?

„Stará“ definice viru ve školské/konvenční medicíně zní:

„Viry (z latinského neuter vīrus označující jed a jiné škodlivé tekutiny) jsou malé infekční částice infikující všechny formy života, neschopné se množit mimo hostitelskou buňku.“

Mezitím medicína tuto definici „doplnila“:

„Viry představují velkou a heterogenní skupinu infekčních agens, jejichž strukturu lze až na výjimky určit pouze pomocí elektronového mikroskopu, nepředstavují žádné buněčné struktury pozorované u jiných skupin mikroorganismů a nemají žádnou metabolickou aktivitu nezávislou na hostitelské buňce, v níž se množí. Každý virus obsahuje nukleovou kyselinu a proteiny. Virové proteiny (bílkoviny) tvoří 40 % až 96 % viru.“

Úloha bílkovin (proteinů) v živém organismu:

Bílkoviny jsou materiálem živých organismů, které potřebují k životu. Bílkoviny jsou jednou ze základních živin. Jsou nezbytné pro správné fungování organismu, protože bílkoviny se různými způsoby podílejí prakticky na všech procesech probíhajících v těle.

Lidské tělo si potřebné bílkoviny – enzymy, krevní bílkoviny a mnoho dalších – vytváří z 20 různých aminokyselin (bílkovinotvorných aminokyselin). Nebílkovinotvorné aminokyseliny se k tvorbě bílkovin nepoužívají, ale mají v těle mnoho jiných funkcí.

V různých buňkách těla se aminokyseliny spojují a vytvářejí bílkoviny. Z aminokyselin se tvoří bílkovina (protein).

Jaké důkazy o existenci lidských virů může medicína předložit?

Vůbec žádný!

Především je důležité vědět, že teprve elektronové mikroskopy umožnily vidět buněčné struktury neviditelné pod optickým mikroskopem. Ale obrazy, které jsou viditelné pod elektronovým mikroskopem, ukazují mrtvou hmotu. (Vzhledem k použité technologii, protože elektrony se mohou pohybovat pouze ve vakuu).

Pod elektronovým mikroskopem jsou vidět různé malé (mrtvé) částice (statický obraz) uvnitř i vně buňky.

Medicína interpretuje tyto normální součásti buňky viditelné v mrtvé hmotě jako takzvané „viry“. Není však schopna žádnou z nich izolovat, ani není schopna provádět biochemické postupy ke zkoumání jejich struktury a to je ve vědeckém výzkumu nezbytné!

Je důležité vědět, že snímky viditelné pod elektronovým mikroskopem, které údajně ukazují na existenci „virů“, se nijak neliší od jiných mikroskopických snímků buněk s jejich „normálními“ složkami.

(Text, který ukazuje, že elektronové mikrofotografie, které jsou vydávané za viry, jsou známé typické artefakty nebo buněčné struktury, pozn. překl)

Jak vypadá postup, který tvrdí, že potvrzuje existenci virů?

Testovaný materiál (např. stěr z úst) se odebere osobě definované jako „nemocná“ (osoba vykazující příznaky) a podrobí se testu a postupům PCR ( namnožení nukleové kyseliny, tzv. genetického materiálu RNA).

Namnožený materiál DNA/RNA (nukleové kyseliny) od osoby, definované jako „nemocná“, se porovná s materiálem DNA/RNA odebraným od osoby, která je školskou medicínou definována jako „zdravá“. Rozdíl mezi nimi je definován jako virus. Předpokládá se totiž, že tzv. genetický materiál (nukleová kyselina) u tzv. zdravého člověka je statický, že nepodléhá žádným změnám.

Zde má však medicína problém: mezi tím se ukázalo, že tzv. genetický materiál každého tzv. zdravého člověka se neustále mění. Celá myšlenka genetiky se rozplynula ve vzduchu.

Citace z časopisu „Die Zeit“ z 12. 6. 2008.

„Genom byl považován za neměnný vzor člověka. Dnes musí věda tuto představu opustit. Ve skutečnosti je náš genetický materiál ve stavu neustálých změn.

Před dvěma lety se na Kalifornské univerzitě sešlo 25 genetiků, aby tuto zdánlivě jednoduchou otázku vyřešili: Co je to gen?

Snaha přesně definovat pojem jejich lékařského oboru se však ukázala jako nesmírně obtížná. Setkání odborníků málem skončilo katastrofou.

„Měli jsme mnohahodinová jednání, všichni na sebe křičeli…“.

To, co vědci objevili v lidském nebo zvířecím chromozomu (včetně rostlin), boří dosavadní myšlenkové vzorce v genetice.

Především lékařský výzkum stojí před novými výzvami (protože medicína věří, že tělo je neměnné, je určeno svými geny, dělí je na dobré a špatné geny – tato myšlenka dokonce získala Nobelovu cenu – Harald Zuhausen si ji nechal patentovat jako virus a vakcínu proti rakovině děložního čípku).

Tělo a duše (zdraví, vývoj, stárnutí) podléhají genetické interakci, jejíž složitost přesahuje všechny dosavadní představy.

Genetika se musí rozloučit se svou představou stabilního genomu, kde jsou změny patologickými výjimkami.“

(Celý text v ZEIT 2008, pozn. překl.)

Jak jsem se již zmínil, školská (konvenční) medicína se snaží prokázat existenci tzv. viru (patogenu) následujícím způsobem: vezmou se dvě buněčné kultury, jedna se označí za „zdravou“, druhá za „nemocnou“ (s údajným patogenním agens). Rozdíl mezi výsledky provedených komplexních „testů“ podle ní ukazuje na „něco“ (údajný „virus“), co způsobuje nemoc.

Právě to má podle „vědeckého“ výzkumu „potvrdit“, existenci viru…

Vědí samotné laboratoře, co hledají?

Také výsledky „výzkumů“ (testů používaných ve školské medicíně ) na tzv. protilátky, jsou rovněž založeny na takových „spolehlivých“ vědeckých důkazech. je třeba si uvědomit, že protilátky patří mezi glykoproteiny, jejichž molekula obsahuje 82 % – 92 % bílkovin a 4 % až 18 % sacharidů. I zde se tedy jedná o bílkovinu.

Dr. med. Ryke Geerd Hamer o „virech“:

Dr. Hamer se v počáteční fázi své výzkumné práce domníval (protože ho to během studia učili), že takzvané „viry“ (patogeny) existují. Od počátku v nich však viděl pomocníky. Když učinil další objevy, začal o jejich existenci pochybovat.
Je tedy pochopitelné, že tento termín používá ve svých pozdějších publikacích, když popisuje průběh vagotonie ektodermálních částí orgánů:
„Viry, pokud existují“.
V závěrečné fázi své výzkumné práce již s jistotou věděl, že ve vagotonické fázi SBS ektodermálních částí orgánů tělo nepotřebuje žádné další pomocníky.

Logická systematičnost Germanische Heilkunde umožňuje tento smysluplný (rozumný) proces snadno vysledovat a pochopit.

Ektodermální tkáň živého organismu, která vznikla během evolučního vývoje, patří k nejmladším tkáním a změny, které na ní probíhají, jsou viditelné téměř okamžitě: v aktivní fázi SBS v podobě atrofie tkáně (ulcera = vředy) ihned po vzniku DHS a pokračují až do konce konfliktně aktivní fáze. Po konfliktolýze (CL = konec biologické konfliktní aktivity) začíná na tkáni okamžitě regenerační proces (fáze hojení), který spočívá ve vyplnění dutin vzniklých na tkáni v aktivní fázi SBS.

V tomto regeneračním procesu hrají zásadní roli bílkoviny. Nároky na bílkoviny jsou v této fázi přirozeně vyšší, protože dutiny vzniklé v ca-fázi je nyní třeba vyplnit novou tkání.

Po skončení SBS končí také proces obnovy …

Organismus se vrací do normotonie … do stavu, který se v medicíně nazývá „zdraví“.

Shrnutí s ohledem na poznatky Germanische Heilkunde®:

V endodermálních a mezodermálních tkáních nemá medicína problém s nálezem mikrobů (mikroorganismů), protože tyto tkáně v průběhu SBS využívají jejich pomoci. Jsou však nesprávně klasifikovány jako patogeny.

Jejich samotná přítomnost stačí školské (konvenční) medicíně k tomu, aby je kvalifikovala jako tzv. patogeny.

Argumentace je následující: Máme „nemocného člověka“ (tj. člověka s příznaky), najdeme v něm mikroby, takže dojdeme k závěru: mikroby způsobují tyto příznaky (tuto „nemoc“). Podle názoru medicíny se tím potvrzuje tzv. teorie infekce.

Ektodermální tkáň však mikroby při SBS nepotřebuje. Ale „teorie infekce“, na níž je medicína založena, zavazuje i medicínu k nalezení patogenu. Tyto komplikované studie prováděné u „nemocí“ ektodermální tkáně (v níž nejsou žádné mikroby), jsou intenzivní snahou udržet při životě starý konsenzus, tj. „teorii infekce“.

Medicína ve svém úsilí využívá nejnovější technické výdobytky, které má k dispozici: mimo jiné elektronový mikroskop, pod nímž vidí drobné částice v buňkách a z buněk a volně je interpretuje, protože je dodnes nedokázala izolovat a biochemicky zkoumat…

Pokud se jedná o bílkovinu, je to základní stavební prvek živého organismu. Není divu, že je přítomen a to v každém živém organismu, v každé buňce…

Proto doktor Hamer říká, že pokud se v průběhu vagotonie na ektodermální tkáni vyskytovali nějací „pomocníci“, mohly to být jedině bílkoviny. V medicíně se těmto proteinům říká „viry“.

Článek vychází z rozhovoru s německým mikrobiologem Dr. Stefanem Lankou.
Z knihy: „Lékařská mikrobiologie“ Příručka pro studenty medicíny PZWL 2004
a samozřejmě z prací Dr. med. Mag. theol. Ryke Geerda Hamera

Článek Ewy Leimerové

Přeložila do angličtiny: Ela Flaulkner
Přeložil do češtiny: Vladimír Bartoš
Clánek jako PDF >>
Die Germanische Heilkunde®

The post Viry. Jaké jsou vědecké důkazy a jejich podstata? Co způsobuje tzv. onemocnění? Poučné! first appeared on Čítárny.

Závěrečný projev Dr. Hamera v Aidenbachu 8. a 9. února 1997.

Germánská nová medicína (GNM) je přírodní medicína, protože zahrnuje všechno: od mozku k orgánu nebo od orgánu k mozku, od sympatetika k vagotoniku, od psychického k fyzickému, od člověka ke zvířeti, dokonce i k rostlinnému životu, protože rostliny mají všechno ve svém orgánovém mozku…

Dámy a pánové, tato myšlenka mě uklidňuje. Mně osobně to dělá opravdu radost!

Mohu s ní žít v souladu a být s ní šťastný!

Teď vidím každou rostlinu jinak, než jsem ji viděl před rokem či dvěma. Každé zvíře dnes vidím jinak. Dokážu se zvířaty mluvit, ano, rozmlouvám s nimi. Vím, že mají duši, vědomí, stejně jako my lidé. Vím také, že každá rostlina má vědomí!

Všechno se pro mě změnilo! A také vám chci dát příležitost přehodnotit svůj postoj. Nechci vás podvádět, ani necítím potřebu někoho přesvědčovat.

Můžete věřit, čemu chcete – ale ať už chcete věřit čemukoli, nesmíte přehlížet tyto zákony, přírodní zákony Germánské nové medicíny. Tyto přírodní zákony musíme vždy zahrnout do svého myšlení a přesvědčení.

Už se nebojím, smrti, protože vím, že tento vesmír udělá to, co je správné, i mimo tento život!

Ať už si chceme život a smrt představovat nějak dogmaticky nebo s převtělováním duší, nebo s taoismem, nebo… Na tom nezáleží. Je to takový uklidňující pocit, že matka příroda není, jak jsme si zvykli myslet, nedbalá organizátorka, která neustále dělá své chyby.

Chyby, jako jsou rakovinné buňky, které vybočují z kolejí, někde se množí, vykolejené buňky, zhoubné rakovinné buňky a také zhoubné mikroby, které nás chtějí sežrat. Všechno se zdánlivě vymykalo kontrole!

To mě uklidňuje, že nic takového neexistuje a že všechno, co se odehrává ve vesmíru, je úžasné! Můžete si stoupnout před rostlinu a říct: „Ahoj, chci s tebou mluvit…“ A pak se na ni podíváte. Mohu se postavit před zvíře a říct: „Jak jsi krásné! Chceš se mnou mluvit?“

Už se mi nelíbí dogmata, která mi přikazují využívat všechna zvířata na porážku jen proto, že jsem si namlouval, že jsem teď jediný tvor, kterého má Pán Bůh rád. Takže delfíny, kteří jsou mnohem chytřejší než my, máme zanedbávat a můžeme je všechny zabít?!

Nechci být součástí žádného takového náboženství! Nechci být v nebi, kde nejsou žádná zvířata, dokonce ani rostliny!

Klidně si takové věci přejte, já proti tomu nic nemám!

Ano, jak jsem řekl, ve své víře se cítím dobře. A rád bych zjistil, zda existuje nebe, kde jsou zvířata a rostliny. Zjistil jsem, že když žiji tady na zemi a vím, že zvířata a rostliny mají duši, a pak mohu jít do nebe, kde nejsou duše zvířat a také nejsou duše rostlin – hrůza!

Rád bych vám také ukázal, že GNM je také jakýmsi přírodním biologickým náboženstvím – vlastně „medicina sagrada“ – náboženství přírody.

Právě teď se venku pasou koně, kolem stojí krávy, běhají lišky, létají sovy a tak dále… Všichni mají stejné náboženství přírody!

A ano, mohu mít stejné náboženství přírody jako oni. Ne jako v dřívějších dobách, kdy člověk věřil, že Pán Bůh nám dovolil zabíjet všechna zvířata!

Ne, všechna mají právo žít na této zemi! Stejně jako já! Nemám o nic větší a o nic menší právo na život než tato krásná zvířata tam venku, která také chtějí žít!

GNM neuvěřitelným způsobem propojuje celý vesmír! To si dnes už skoro ani neumíme představit!

Dříve jsme se domnívali, že matka příroda je tak nedbalá a neustále dělá chyby, které musíme napravovat!

Nyní víme, že pacient, lidská bytost, když má schizofrenickou konstelaci, tak se přesouvá do jiné situace nebo úrovně.

Například u umírajících mají někdy pocit, že se vznášejí, a vidí se shora. V této situaci mají schizofrenickou konstelaci – „Vznášející“ konstelaci!

Poté přísahají, že se vznášeli nahoru a viděli své tělo ležet pod sebou! Je to proto, že kdykoli máme dva konflikty, jsme ve schizofrenické konstelaci a to je pro mě naprosto pochopitelné!

Pak nás náš organismus pozvedne na jinou úroveň a my na této jiné úrovni hledáme východisko! Takže je to pochopitelné a očekávatelné. A všechny techniky, které jsme dříve používali, se nám nyní stávají naprosto jasnými a transparentními. Jak už jsem řekl, nemusíme dělat žádné skoky víry ani ezoterickou akrobacii, můžeme prostě používat zdravý rozum spolu se srdcem!

Nesedejte už každý večer před televizi a nekupujte si ty idiotské noviny, které do vás bubnují jen svá šílená hesla – ale zkuste se na přírodu podívat sebekriticky a v klidu.

Podívejte se například na podzimní listí, pozorujte edémy například ve fázi vyřešení konfliktu, například když se do listů jen na krátkou dobu opět dostane šťáva!

Nebo v zimě, kdy příroda najednou „žije“ zase úplně jinak! Rozumíte jí! Nyní můžete se stromem „mluvit“!

Ano, skutečně s nimi můžete mluvit! Můžete jim číst myšlenky. Můžete mluvit se zvířaty. Můžete číst myšlenky zvířat. A také rostliny a zvířata mohou číst vaše myšlenky! Každý, kdo má kočky a psy, to ví!

Dámy a pánové, chtěl bych, abyste se zde nejen poučili o medicíně, ale abyste šli domů spokojení a řekli si: Teď se musím na život dívat úplně jinak!

Konvenční medicína viděla v přírodě vždycky velkou zlobu a my jsme ve svém bludu vždycky podezřívali přírodu z přehmatů, věřili jsme, že příroda je hloupá a pořád dělá chyby. A my, největší idioti, abychom pak tyto chyby v přírodě neustále napravovali!

Dámy a pánové, to vůbec není pravda!

Hlupáky jsme byli my sami, to je pravda, ale matka příroda žádné chyby nedělala. Ona má jen smysluplné speciální programy, my jsme byli jen příliš hloupí, než abychom to pochopili.

Chytří vedoucí lékaři a primáři si mysleli, že musí napravit chyby matky přírody! To je kuriózní, ale jak dnes vidíme v moderních atlasech zdraví, skutečný intelekt (mysl) moderního člověka je obřezáván.

Ano, tady se Pán Bůh dopustil chyby! Odvedl nedbalou práci! Ano, tak to tam skutečně stojí! Tak jsme si vždycky mysleli, že matka příroda dělá chyby, je nedbalá a nechá si všechno vymknout z rukou! Rakovina degeneruje, mikrobi nás chtějí vyhubit… a teď vidíme, že to všechno vůbec nebyla pravda!

Matka příroda vůbec nikdy neudělala chybu, ale my jsme ve své aroganci a nevědomosti prostě všechno špatně pochopili! Mohli jsme si to uvědomit u jednoho jediného pacienta, jak to bylo doopravdy a mohli jsme to zjistit tisíckrát!

Měli jsme štěstí, že jsme žili v době, kdy nám bylo umožněno toto objevit, kdy nám bylo umožněno pozorovat přírodu a nyní pochopit, jak věci skutečně fungují!

Pro mě je každý jednotlivý pacient zázrak! Možná to teď bude znít trochu divně, ale medicína je pro mě posvátná. Stejně jako je pro mě posvátné dítě, je pro mě posvátný i každý pacient!

Když si člověk sedne naproti mně a řekne mi své nejniternější pocity, je to tak obrovský akt důvěry; a pokud tuto důvěru zneužijete, pak jste svině! Pacient a lékař si k sobě musí vytvořit zcela nový vztah.

Už to není o penězích, už to není o všech těch hloupostech, jestli lékař jezdí v BMW atd. …

Když je tam nešťastný člověk, který má problém, tak má speciální program a lékař mu řekne: „No tak, nejdřív se uklidněte…“.

Teď už vím, že se s pacientem dějí smysluplné věci a že mu mohu rozumně pomoci!

Ano, to dříve neexistovalo!

V tuto chvíli lékaři vidí pouze to, že je tam vysoce zhoubný nádor. Máme mu dát tuhle nebo tamtu chemoterapii? Kdy a jak ho budeme operovat? Kolik ozařování podstoupí atd. …

Nyní mohu pomoci pacientovi, tedy téměř každému. Záleží na tom, zda jsem dobrý a dokážu mu správně poradit. Společně budeme muset najít ten správný okamžik, aby mi pacient mohl odhalit svá nejniternější tajemství.

Jenže, dámy a pánové, jak se stále často stává, tyto soukromé informace okamžitě putují do počítače a zítra už soused zná pacientovy nejniternější pocity, protože pracuje ve zdravotní pojišťovně; to je obrovské narušení důvěry!

Co se řekne ve skříni, zůstane ve skříni, nemělo by se nikam šířit! Protože jakékoli narušení důvěry mezi lékařem a pacientem by pacienta ohrozilo! Pokud se vám svěřil se svými nejniternějšími pocity, jsou v tom pozitivní věci a věci, za které se stydí! Po vyjádření všech svých nejniternějších pocitů pacient a lékař diskutují a vyměňují si informace o tom, co bylo řečeno, a pacient cítí, že je rovnocenným druhem!

Víte, dámy a pánové, v minulosti, když se někdo stal profesorem, nebylo to dobré pro pacienta, jen pro něj samotného. Vskutku, aby ponížil pacienty: Postavte se do pozoru! Postavte se rovně! Stůjte v pozoru! Já jsem profesor! S takovým myšlením a jednáním je konec. Nikdy bych – i kdyby se GNM etablovala – nepřijal titul profesora.

To by pro mě bylo strašné – už jen ta představa! Chci vám být jen přítelem, druhem. To všechno se s GNM změní!

Dámy a pánové, neberte si, prosím, to, co jsem řekl, osobně, tato osobní slova jsem vám adresoval až na samém konci, protože mě to dnes opravdu trápilo!

Přeji si, aby se nikdo necítil napaden, když starou medicínu nazývám „idiotskou medicínou“ a nyní vám nabízím jinou, Germánskou Novou Medicínu, s níž můžete dosáhnout lepších úspěchů.

Chtěl jsem vám dát úplně jiný obraz – komplexní -, s nímž se můžete podívat na celý živý svět a pochopit ho.

To je nesmírně blažené, když se nejen díváte na přírodu, ale také se naučíte mluvit s každou sedmikráskou a každým zvířetem! Teď už nepotřebujete žádné lóže, sekty ani nic jiného!

Dámy a pánové, přátelé, děkuji vám, že jste přišli, a přeji vám příjemnou cestu domů.

Byl jsem rád, že jsem s vámi mohl absolvovat tyto dva dny GNM.

Moc vám děkuji!

Přeložil: Vladimír Bartoš
https://www.symbiozazivota.cz/gnm-zaverecny-projev-dr-hamera-v-aidenbachu/

The post Germánská nová medicína. DR. Hammer o vaší zásadní změně života first appeared on Čítárny.