Sláva českých knih pro děti už skončila. Nicméně kvalita starších knih stále přetrvává. Zvláště v době úpadku veškerých knih pro děti a mládež. Jak po textové, tak po ilustrační stránce. Čest výjimkám.

Na sklonku roku 2017 a nyní počátkem roku 2018 se objevila první ruská vydání klasika české dětské literatury a to titul:
Brouk Pytlík (nakl. Eksmo), Čmelák Aninka (nakl. IDM) a Pošta v Zoo (nakl. IDM). Vedle čtenářů v Japonsku, Německu, Bulharsku a ve Francii má tento autor stále věrné čtenáře i v Rusku.

U příležitosti prvního francouzského vydání Ferdy Mravence v březnu 2017 uspořádalo České centrum v Paříži s MZM Brno výstavu Ondřeje Sekory v lednu a únoru 2017.
Byly zde promítány také dva filmy Hermíny Týrlové s tímto hrdinou, jeden loutkový, který je zároveň také prvním československým loutkovým filmem vůbec, a poloplastická verze z roku 1977. Berme to také jako první připomenutí padesáti let od úmrtí tohoto umělce. Návrhy plakátů výstavy zde připojujeme.

V Moskvě vyšla v roce 2017 Ljuba Štíplová: Co si povídají zvířátka v noci; s ilustracemi Mirko Hanáka, v překladu O.V. Akbulatové, vydalo nakladatelství Andersen, Moskva 2017 a v tomtéž roce Ondřej Sekora: Hurá za Zdendou; s ilustracemi Valerije Ivanoviče Jurlova, v překladu Valentina Feodosijeviče Kločko, vydalo nakladatelství Eksmo, 2017.
U této knížky je zajímavé, že česky vyšla pouze 2x a to v roce 1960, ještě za autorova života v nákladu 30tis. výtisků a pak v roce 1976 v nákladu 74tis. výtisků, samozřejmě s původními ilustracemi Ondřeje Sekory.

Ruská vydání Ferdy Mravence.

Moskevské nakladatelství Andersen vydalo v roce 2017 Evropské pohádky s ilustracemi Mirko Hanáka.
A dlužno toho nakladatelství pochválit, protože vydání opravdu neodbylo, ať už v reprodukci ilustrací, tak v grafické úpravě, správným výběrem papíru… Původní Evropské pohádky z výboru Dagmar Sekorové rozdělili na dva díly a toto je první, který obsahuje pohádky z Francie, Česka, Německa, Dánska, Anglie a Ruska.

Pískací kornoutek Jiřího Kahouna s ilustracemi Miloslava Jágra čtou i děti francouzsky
Švýcarské nakladatelství LA JOIE DE LIRE v Ženevě vydalo v dubnu 2016 knížku Pískací kornoutek ve francouzštině. V překladu je název poněkud delší, zřejmě dal český název překladateli Benoit Meunier zabrat. Překlad podpořilo MK ČR a autory zastoupila Albatros Media, kde se v roce 2013 pod značkou Albatros titul konečně dočkal druhého vydání. Tak doufejme, že se dětem, které čtou francouzsky, bude knížka líbit a s chutí se začtou.

YUKO KIMURA přeložila do japonštiny Povídání o pejskovi a kočičce, které vyšlo na jaře 2017 v nakladatelství Iwanami.

Už v roce 2009 vydalo např. Memo Edition Dobrodružství Tondy Čutala, převzalo ke svému vydání nejnovější doprovodné verše Josefa Bruknera.
Ve Francii, kde se kromě nově vznikajících výpravných titulů objevují i lahůdky staršího data se objevují i české komiksy.

Nakladatelský dům Mešerjakova IDM v Moskvě vydal všechny 3 dily trilogie Ondřeje Sekory, zde vidíte titul Ferda Mravenec v novém překladu O. Akbulatova. (2011). V roce 2017 vyjde Knížka Ferdy Mravence opět rusky, o vydání budeme informovat.  Nakladatelství Labyrint ze Sofie oznámilo, že vydali v bulharštině (už po čtvrté v tomto jazyce) Ferdu Mravence (2013) a na podzim 2013 druhý díl Ferda v cizích službách. Po dlouhé době se zas tedy vrací i do Bulharska a dle vyjádření nakladatelství s úspěchem.

Díky překladatelce paní Akiko Sekizawa a nakladatelství Fukuinkan se konečně dovršilo japonské vydání trilogie Ferda Mravenec, Ferda v cizích službách a Ferda v mraveništi.(2017).

Rovněž přeložila knížky Daisy Mrázkové (autorku zastoupil Baobab) a tři pohádky z Devatera pohádek a ještě jedna od Josefa Čapka jako přívažek (Pošťáckou, Doktorskou, O tlustém pradědečkovi).
Otázkou je sice výtvarný doprovod, každá knížka pohádek Karla Čapka je ilustrovaná jiným japonským výtvarníkem. Např. ilustrační doprovod Exupéryho k Malému princovi si nikdo vyměnit nedovolí, kromě některých českých nakladatelů.
Další překladatelka Yuko Kimura vedle knížek s Krtkem přeložila Pohádky Boženy Němcové a překládá nově Povídání o pejskovi a kočičce. Tato knížka Josefa Čapka ale už v japonštině vyšla v šedesátých letech. V Tibetu ji vydali v roce 2009 a je zajímavé, že pro překlad použili anglický překlad Lucy Doležalové, kterou svého času vydalo nakladatelství Albatros.

Jedna z knih Daisy Mrázkové přeložená do japonštiny, Vydalo nakladatelstvi Riron-sha / Japanese text by Akiko Sekizawa / Japanese edition copyright 2010 by Riron-sha Co.,Ltd

Mezi nejpřekládanější knihy pro děti se v poslední době zařadila kniha Pavla Šruta a Galiny Miklínové Lichožrouti. Vyšly už polsky, japonsky, srbsky, katalánsky a slovinsky.
Je možné, že vycházejí i další dětské knihy v zahraničí, ale dohledat je není snadné. Pokud o nich víte, pošlete doplňující informace na redakce@citarny.cz.

Knihy Renaty Štulcové byly přeloženy do bulharštiny a ruštiny. Šifra krále Karla (Emas, Bulharsko, 2014), Strážci sedmi divů světa (Litterra Rusko, 2011).

The post Úspěšné překlady českých dětských knih ve světě, o kterých se asi nemůže psát first appeared on Čítárny.

V Japonsku vyšla knížka Daisy Mrázkové: Neplač Muchomůrko, (malá knížka o velkých věcech)
I když je to první kniha Daisy Mrázkové (1965), jedna se o jednu ze základních knížek pro děti o poznávání v poetickém textu autorky, která by měla být pro děti povinná v tom nejlepším slova smyslu.
Malířka, ilustrátorka a autorka Daisy Mrázková dala knížce podtitul: Malá knížka o velkých věcech.
V knížce se objeví spousta jazykových hříček, slovních skládanek a další bohaté nápady se slovy.
Daisy Mrázková je pravděpodobně jediná česká autorka, která je vyhledávána a překládána do světových jazyků.

Díky skvělé překladatelce paní Akiko Sekizawa mají nyní příležitost i japonské děti.
Gratulujeme k dobrému vkusu a přejme mnoho štěstí.

Vydalo nakladatelstvi Riron-sha / Japanese text by Akiko Sekizawa / Japanese edition copyright 2010 by Riron-sha Co.,Ltd

Více :
Akiko Sekizawa a Yuko Kimura překládají české knihy: Čapka, Sekoru, Erbena i autory Krtečka

Ukázky z knihy:

Pěnice, Která Má Ostrov

Vzduch byl voňavý, slunce pálilo, les vedl své nekonečné řeči a potůček se hrnul čiperně jako vždycky. Voda v něm byla stříbrná a kamínky zlaté a Kateřina seděla na kamenu a máčela si ruce.
Malá šedá pěnice si sedla na vrcholek staré jedle a začala horlivě procvičovat své průzračné trylkování. Uměla to skvěle. Jak by ne! Byla to pěnice Černohlávek, nejlepší ze všech pěnic.
Kateřina poslouchala a pak se k ní obrátila:
– Jak to, že pořád tak krásně zpíváš?
– Ach, řekla pěnice, – zpívám, protože mě to baví.
– Ano, to chápu, řekla holčička.
– Za druhé, zpívám, protože je tu tak hezky.
– A kdyby tu nebylo tak hezky, tak bys nezpívala?
– Ne.
– A co bys dělala?
– Odletěla bych jinam.
– A co kdyby nikde nebylo hezky?
– Tak bych umřela.
– Copak umřít je tak jednoduché?
– Velice jednoduché, pravila pěnice.
Kateřina zatím uplácala v potoce ostrůvek z kamení a písku a nasázela na něm trochu kapradí.
– A za třetí? zeptala se.
– Za třetí zpívám pro lidi.
Kateřina udělala na ostrůvku domeček z plochých kaménků.
– A já jsem tě prve slyšela, řekla.
– Však to taky byla písnička pro tebe!
– Jenom pro mne?
– Jenom pro tebe.
– Pro nikoho jiného?
– Pro nikoho jiného.
A tu udělal Kateřina ještě ohrádku ze zelených kamenů a pak spokojeně vstala a osušila si ruce do zástěrky a řekla, víš co, pěničko, já ti tenhle ostrov DÁM!
– Ale to jsem ráda, řekla pěnice. – Skutečně, velice mě to těší. Ještě nikdy jsem neměla svůj ostrov. Je sice trochu malý na bydlení, ale mohu kolem něj lítat a mohu se na něj dívat a… myslím, že mohu o něm zpívat!
A znovu nasadila tón a přezpívala několik řádek a její zpěv byl ještě o trochu šťastnější než prve, protože ona sama byla také o trochu šťastnější než prve. Nebyla to už obyčejná pěnice, ale Pěnice, Která Má Ostrov.

The post Knihu Daisy Mrázkové: Neplač muchomůrko přeložila do japonštiny paní Sekizawa first appeared on Čítárny.

Japonská překladatelka Akiko Sekizawa se zajímá již dlouho o českou literaturu, minulý rok byla náramně pilná. Přeložila Ferdu Mravence a tři pohádky z Devatera pohádek a jedné jako přívažek od Josefa Čapka navíc (Pošťáckou, Doktorskou, O tlustém pradědečkovi).

Otázkou je sice výtvarný doprovod, každá knížka pohádek Čapků je ilustrovaná jiným japonským výtvarníkem. Např. ilustrační doprovod Exupéryho k Malému princovi si nikdo vyměnit nedovolí.

Nyní paní Sekizawa překládá jednu knížku z Baobabu (T.Horváthová) a  jednu knížku Daisy Mrázkové a na začátku roku 2011 vyšel překlad Ferdy v cizích službách.

Další velmi aktivní překladatelkou v dětské literatuře je Yuko Kimura, která pomohla na svět všem příběhům s naším Krtkem.
Zaslouží si obě naše poděkování.
Dobré vztahy s japonskými nakladateli trvají již desítky let.
http://ceska-japonka.com/

Zlatovlásku od Karla Jaromíra Erbena přeložila Yuko Kimura
Kniha „Zlatovláska a jiné české pohádky“ od Karla Jaromíra Erbena a Artuše Scheinera byla jednou z nejoblíbenějších knih v mém dětství v Čechách, napsala nám Yuko Kimura. Po dlouhé době se mi podařilo přeložit ji do japonštiny.
V originálu  se to čte: Kinniro no kami no ohimesama čeko no mukašibanaši šu,
překladatelka Yuko Kimura, vydalo Iwanami Shoten Publishers, 2012

Yuko Kimura s výtvarníkem světového Krtka panem Milerem.
Knížka Jak krtek ke kalhotkam prišel byla do japonštiny přeložena už na konci 50. let 20. století. Další až roku 2002, kdy další díl vydává nakladatelství Kaisei-sha. Celkem vyšlo přes deset knih o krtečkovi a texty k nim pak přeložila paní Yuko Kimura. Nejznámější jsou asi Krtek a televize, Krtek a paraplíčko a Krtek a orel.

 doplněná glosa z roku 2011

The post Akiko Sekizawa a Yuko Kimura překládají české knihy: Čapka, Sekoru, Erbena i autory Krtečka first appeared on Čítárny.