<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	>

<channel>
	<title>Aristoteles | Čítárny</title>
	<atom:link href="https://citarny.com/tag/aristoteles/feed" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://citarny.com</link>
	<description>Čítárny. Knihy, autoři, beletrie, souvislosti, historie 25 let</description>
	<lastBuildDate>Thu, 19 Feb 2026 03:24:07 +0000</lastBuildDate>
	<language>en-US</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	

<image>
	<url>https://citarny.com/wp-content/uploads/2025/03/cropped-citarny-32x32.jpg</url>
	<title>Aristoteles | Čítárny</title>
	<link>https://citarny.com</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>Kam cestoval Platón jako Mojžíš, přeložený do jazyka Athéňanů?</title>
		<link>https://citarny.com/souvislosti/antika-a-knihy/platon-mojzis-prelozeny-do-jazyka-athenanu?utm_source=rss&#038;utm_medium=rss&#038;utm_campaign=platon-mojzis-prelozeny-do-jazyka-athenanu</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce Čítarny]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 26 Feb 2026 00:55:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Antika a knihy]]></category>
		<category><![CDATA[antická literatura]]></category>
		<category><![CDATA[antika]]></category>
		<category><![CDATA[Aristoteles]]></category>
		<category><![CDATA[Platón]]></category>
		<category><![CDATA[Velikovský Emmanuel]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://citarny.com/platon-mojzis-prelozeny-do-jazyka-athenanu</guid>

					<description><![CDATA[<p>Kam cestoval Platón po smrti svého učitele Sokrata v roce 399 př.n.l., který byl přinucený verdiktem aténského soudu vypít jed, aby odčinil své údajné zločiny.</p>
<p>The post <a href="https://citarny.com/souvislosti/antika-a-knihy/platon-mojzis-prelozeny-do-jazyka-athenanu">Kam cestoval Platón jako Mojžíš, přeložený do jazyka Athéňanů?</a> first appeared on <a href="https://citarny.com">Čítárny</a>.</p>]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p><img fetchpriority="high" decoding="async" class=" size-full wp-image-7905" src="https://citarny.com/wp-content/uploads/2014/12/aristoteles-platon.jpg" alt="Aristoteles Platón" width="800" height="470" srcset="https://citarny.com/wp-content/uploads/2014/12/aristoteles-platon.jpg 800w, https://citarny.com/wp-content/uploads/2014/12/aristoteles-platon-300x176.jpg 300w, https://citarny.com/wp-content/uploads/2014/12/aristoteles-platon-768x451.jpg 768w" sizes="(max-width: 800px) 100vw, 800px" /></p>
<p><strong>Kam cestoval Platón po smrti svého učitele Sokrata v roce 399 př.n.l., který byl přinucený verdiktem aténského soudu vypít jed, aby odčinil své údajné zločiny? Platón byl jeho věrný žák a jako osmadvacetiletý opustil Athény na krátký pobyt v Megaře, po kterém následoval delší pobyt v Itálii a na Sicílii (Syrause); cestoval také na Blízký východ. O této cestě je známo jen velmi málo.</strong></p>
<p>Když asi desetiletý chlapec, <a href="https://citarny.com/tag/platon">Platón</a> slyšel od svého přítele a spoluhráče Critiase mladšího příběh o Atlantidě, který mu vyprávěl jeho děd, Critias starší, který to zase slyšel od svého přítele Solona, ​​který přišel Sais v Egyptě, aby se naučil moudrosti a naslouchal starověké tradici.</p>
<p><strong>Od velmi starého kněze se dozvěděl, že v minulosti došlo k několika globálním katastrofám;</strong><br />
v jednom z nich Atlantidu pohltily vody Atlantského oceánu;<br />
v jiné — té, kterou Řekové spojovali s Faethónem — došlo k velkému požáru způsobenému „odchýlením těl, která se točí v nebi kolem země“. (1)</p>
<p>Na svých cestách se Platón také snažil učit moudrosti od mudrců z Východu. Ale od doby Solonovy návštěvy v Egyptě prošla tato země duchovním znehodnocením a je sporné, zda by někdo z tamní kněžské třídy mohl být považován za duchovního vrstevníka Ezry nebo za důstojného učitele Platóna při hledání moudrosti.</p>
<p><strong>Pozdější řečtí filozofové považovali Platóna za ovlivněného mojžíšským učením.</strong><br />
<em>„Platón odvodil svou představu o Bohu z Pentateuchu. Platón je Mojžíš přeložený do jazyka Athéňanů,“</em> napsal Numenius a citoval ho Eusebius.(2)</p>
<p>Vezmeme-li v úvahu Platónův monoteismus, jeho pojetí neviditelné a nejvyšší duchovní bytosti, tak odlišné od převládajícího polyteismu jiných řeckých filozofů a tak vzdáleného od Homérova panteonu a jeho skandálních olympioniků s jejich neustálými spory a manželskými a mimomanželskými vztahy s smrtelné ženy, člověk má sklon myslet si, že Platón, v době své třicetileté cesty do Egypta, náhodou seděl u nohou Ezdráše.</p>
<p><strong>Pozdně řecká tradice říká, že Aristoteles na své cestě do zemí východního Středomoří potkal velmi moudrého Žida, od kterého se naučil mnoho moudrosti.(3)</strong><br />
Není však známo, zda Aristoteles někdy odešel do Palestiny a Egypta. Kromě toho u Aristotela a jeho žáka Platóna, je cítit návrat k polyteistickému astrálnímu náboženství.<br />
Je možné, že zadluženost řeckého myšlení v dobách Platóna vůči semitské myšlence jediného a jediného neviditelného Stvořitele pocházela z Ezdráše?<br />
Také nevíme o žádném „moudrém a znalém muži“, který by se v příštích několika generacích přibližoval Ezrově postavě.<br />
To vše patří do oblasti možného, ​​ale neprokázaného, ​​a pravděpodobná přítomnost Ezry v Jeruzalémě po roce 398 (v dobách Artaxerxa II.) je zajímavá pro tento zajímavý problém.(4)</p>
<p>Autor článku: Emmanuel Velikovský</p>
<p><em>Reference:</em><br />
Platón, Timaeus 22 CD, 25 A, D.<br />
<a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Eusebios_z_Kaisareie" target="_blank" rel="noopener">Eusebius, Příprava na evangelium</a> (přel. Gifford), XIII, 12.<br />
Klearchos ze Soli, citovaný v Theodore Reinach, Textes d&#8217;auteurs grecs et romains relatifs au Judaisme (Paříž, 1895), s. 10-11.<br />
Viz Národy moře, „ Ezra“.<br />
Foto: Aristoteles Platón</p><p>The post <a href="https://citarny.com/souvislosti/antika-a-knihy/platon-mojzis-prelozeny-do-jazyka-athenanu">Kam cestoval Platón jako Mojžíš, přeložený do jazyka Athéňanů?</a> first appeared on <a href="https://citarny.com">Čítárny</a>.</p>]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Jak začíná totalita. Pět stupňů mediální dehonestace. Skrytá a otevřená cenzura</title>
		<link>https://citarny.com/souvislosti/o-politice/jak-zacina-totalita-pet-stupnu-medialni-dehonestace?utm_source=rss&#038;utm_medium=rss&#038;utm_campaign=jak-zacina-totalita-pet-stupnu-medialni-dehonestace</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[M. Herman]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 24 Aug 2025 01:07:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[O politice]]></category>
		<category><![CDATA[Aristoteles]]></category>
		<category><![CDATA[cenzura]]></category>
		<category><![CDATA[dehonestace]]></category>
		<category><![CDATA[korporátní totalita]]></category>
		<category><![CDATA[kritika společnosti]]></category>
		<category><![CDATA[media]]></category>
		<category><![CDATA[Sókrates]]></category>
		<category><![CDATA[totalita]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://citarny.com/pet-stupnu-medialni-dehonestace</guid>

					<description><![CDATA[<p>Existuje totalita? Chtěl bych spolu s Jiřím Žáčkem věřit že v dnešní době nějaká systémová cenzura podobně jako za socialismu, neexistuje Ale jaká je skutečnost</p>
<p>The post <a href="https://citarny.com/souvislosti/o-politice/jak-zacina-totalita-pet-stupnu-medialni-dehonestace">Jak začíná totalita. Pět stupňů mediální dehonestace. Skrytá a otevřená cenzura</a> first appeared on <a href="https://citarny.com">Čítárny</a>.</p>]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p><img decoding="async" class="alignnone wp-image-5819" src="https://citarny.com/wp-content/uploads/2012/11/girl.jpg" alt="Totalita cenzura" width="800" height="467" srcset="https://citarny.com/wp-content/uploads/2012/11/girl.jpg 600w, https://citarny.com/wp-content/uploads/2012/11/girl-300x175.jpg 300w" sizes="(max-width: 800px) 100vw, 800px" /></p>
<p><strong>Existuje totalita? Chtěl bych spolu s Jiřím <a href="https://citarny.com/poezie/poezie-klasicka/jiri-zacek-zivot-je-kratky">Žáčkem</a> věřit, že v dnešní době nějaká systémová cenzura, podobně jako za socialismu, neexistuje. Nicméně mediální způsoby jednotlivců nebo některých skupin vyčleňovat některá témata z veřejné diskuse, označovat lidi s určitým názorem za nepřijatelné či dokonce nebezpečné tady existují, a jsou čím dál víc agresivnější.</strong></p>
<p><strong>V poslední době se dokonce objevuje cenzura té nejhorší totality</strong><br />
Je velmi často otevřená a nic neskrývá. Čím dál víc se takto angažují i některé neziskovky jako např. Evropské hodnoty, které otevřeně vytvářejí seznamy lidí a médií s opozičními názory, které staví svá tvrzení proti ideovým názorům mainstreamu na základě mnoha prokazatelných informací. Paradoxní na této neziskovce  je, že v čele stojí bývalý pornoherec, jehož masturbace jsou na internetu dohledatelné, jenž se snaží kázat o morálce a jedině správných evropských hodnotách. Je vždy otázkou, co takoví jedinci chtějí prosadit a za jaký business vlastně lobují. :o)</p>
<p><strong>Nejhorší cenzura je mlčení.</strong><br />
Tato cenzura je u nás patrně nejrozšířenější a jak tvrdí Jiří Žáček je těžko prokazatelná. Každá redakce velmi snadno obhájí soustavné přehlížení díla či názory toho či onoho občana, spisovatele nebo politika výrokem, že vydávají pouze plnohodnotné texty nebo on není tím pravým expertem. Jaké to jsou texty a kdo je expert, určují ale oni.</p>
<p><strong>Hlavně se však v médiích úplně vytratila diskuze o Ústavě ČR, která zaručuje, že cenzura názorů je nepřípustná.</strong><br />
Místo toho se objevují snahy politiků a novinářů kriminalizovat jakýkoliv jiný názor, než hlásá mainstream a jeho vůdčí instituce Česká televize.</p>
<p><strong>Celý dehonestovací proces je možné rozložit do pěti základních stupňů, kterými se eliminuje určitý názor, jednotlivci, celé skupiny, popřípadě státní celky.<br />
</strong></p>
<blockquote class="gkBlockquote1"><p><strong>IRONIZACE</strong><br />
První fáze spočívá v jednoduchém ponížení, přirovnání k něčemu směšnému, s čím se většina rychle ztotožní.<br />
Příklad: Všichni přece ví, že Franta je blbec a jeho názory netřeba ani komentovat.</p>
<p><strong>DISKREDITACE</strong><br />
Fáze argumentačních faulů. Používá se jakýkoliv argument, která vás může ponížit v očích jiných.<br />
Příklad: Všichni přece ví, že Franta mnohokrát nejednal čestně, protože i Lenka to o něm řekla a všichni s tím souhlasili.</p>
<p><strong>DEHONESTACE</strong><br />
Fáze přiřazení k něčemu, co většina chápe jako ne příliš dobré. Používá se označení úchylný, nemocný, podvodník, zloděj, terorista, hlásná trouba někoho.<br />
Důležité je ale personalizace osob. U skupin a anonymů nemá dehonestace velkých účinků.<br />
Příklad: Všichni přece ví, že Franta XY je podvodník, protože novinářka Lenka XY o tom napsala dlouhý článek a dokonce už na něho bylo podáno trestní<br />
oznámení.</p>
<p><strong>KRIMINALIZACE</strong><br />
Zesílené dehonestace tvrdě atakují osoby až na hraně kriminalizace takových výroků.<br />
Příklad: U Franty XY se našlo 5 miliónů korun a policie už ho začala stíhat, napsala včera uznávaná agentura XYZ. Podle právníků mu hrozí až 5 let vězení.</p>
<p><strong>LIKVIDACE</strong><br />
Využití chyb napadených při obraně a pomocí právních prostředků nastupuje udání, vyšetřování a soudy. Široká mediální kampaň běžně používá širokou škálu nepodložených informací, které nikdo neprověřuje.</p></blockquote>
<p><strong>Jinak nic nového. Tento styl je známý v různých podobách už tisíce let.</strong><br />
Například roku 322 př. n. l., po smrti Alexandra Velikého, byl <a href="https://citarny.com/souvislosti/antika-a-knihy/stoikove-uvod-do-mysleni-a-doby">Aristoteles</a> v rámci reakce proti Alexandrovi obviněn z tzv. rouhání bohům a odsouzen k vyhnanství do Chalkidy. Proces jeho dehonestavce trval řadu let.</p>
<p>Dalším byl <a href="https://citarny.com/souvislosti/antika-a-knihy/sokratova-moudra-zkouka-ti-sit">Sokrates</a>, kterého athénský lidový soud, vedený třemi významnými osobami, odsoudil k smrti pro podezření z bezbožnosti a kažení athénské mládeže. K tomu možná přispěla i Aristofanova komedie Oblaky, která líčí, jak se vlivem Sokratova učení synové obracejí proti svým otcům.<br />
Viz: <a href="index.php?option=com_content&amp;view=article&amp;id=3225&amp;catid=212">Platónova Sókratova obrana odhalila už před 2500 lety chování elit, oligarchie a davu v tzv. demokracii</a></p>
<p>&nbsp;</p>
<p>&nbsp;</p>
<p>&nbsp;</p><p>The post <a href="https://citarny.com/souvislosti/o-politice/jak-zacina-totalita-pet-stupnu-medialni-dehonestace">Jak začíná totalita. Pět stupňů mediální dehonestace. Skrytá a otevřená cenzura</a> first appeared on <a href="https://citarny.com">Čítárny</a>.</p>]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Člověk jako podivné zvíře, které dělá politiku podle Aristotela i Karla Čapka</title>
		<link>https://citarny.com/autori-knihy/spisovatele-a-knihy/capek-politicke-zvire?utm_source=rss&#038;utm_medium=rss&#038;utm_campaign=capek-politicke-zvire</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce Čítarny]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 05 Jun 2023 13:40:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Spisovatelé a knihy]]></category>
		<category><![CDATA[Aristoteles]]></category>
		<category><![CDATA[Čapek Karel]]></category>
		<category><![CDATA[kritika společnosti]]></category>
		<category><![CDATA[Lidové noviny]]></category>
		<category><![CDATA[politika]]></category>
		<category><![CDATA[Spisy Karla Čapka]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://citarny.com/capek-politicke-zvire</guid>

					<description><![CDATA[<p>Byl to myslím Aristoteles, který definoval člověka jako politické zvíře. Myšlenka je náramně moudrá; není jenom docela jasno, míníli tím Aristoteles, že člověk je podivné zvíře, které dělá politiku, nebo že člověk, který dělá politiku, je s odpuštěním zvíře. Obojí výklad má něco pro sebe.</p>
<p>The post <a href="https://citarny.com/autori-knihy/spisovatele-a-knihy/capek-politicke-zvire">Člověk jako podivné zvíře, které dělá politiku podle Aristotela i Karla Čapka</a> first appeared on <a href="https://citarny.com">Čítárny</a>.</p>]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p><img decoding="async" class=" size-full wp-image-2021" src="https://citarny.com/wp-content/uploads/2023/01/capek_karel_portrait_writer.jpg" alt="Karel Čapek" width="600" height="350" srcset="https://citarny.com/wp-content/uploads/2023/01/capek_karel_portrait_writer.jpg 600w, https://citarny.com/wp-content/uploads/2023/01/capek_karel_portrait_writer-300x175.jpg 300w" sizes="(max-width: 600px) 100vw, 600px" /></p>
<p><strong>Byl to myslím Aristoteles, který definoval člověka jako politické zvíře. Myšlenka je náramně moudrá; není jenom docela jasno, míníli tím Aristoteles, že člověk je podivné zvíře, které dělá politiku, nebo že člověk, který dělá politiku, je s odpuštěním zvíře. Obojí výklad má něco pro sebe.</strong></p>
<p><strong>Promiňte, obyčejně se do politiky mnoho nepletu, jelikož se v ní prakticky nevyznám; málo sleduji politiku, ale více sleduji lidi.</strong> <br />A tu mne překvapuje, jak ohromnou abstraktní důvěru a jak náruživou konkrétní nedůvěru mají lidé k politice, vládě, společenskému řádu a podobně. Obecně a zásadně věří každý člověk fanaticky, že je možna nějaká vláda nebo politická forma, která by “to dala do pořádku” a smetla vše, čemu se říká zlořád, byrokracie a nespravedlivost a mizérie, zavedla rázem “ty pravé poměry”, vše rozřešila, upravila, spasila, vybudovala, a zkrátka ze své moci zařídila takový jakýsi ráj na zemi. A čím radikálněji lidé věří v nějaký politický nebo hospodářský ráj, tím radikálněji si stěžují na dezolátní poměry, na neblahé úkazy, a vůbec na tu celou lumpárnu. Následkem toho v očích politického publika každý režim je špatný, slabý, prodaný, zpátečnický, katastrofální a prostě prašivý.</p>
<p><strong>Je vůbec podivno, že tolik lidí unese život v poměrech tak nekonečně špatných. Posloucháte-li je, dovíte se, že republika je prodána židům nebo Němcům, úřady jsou zkorumpované, parlament shnilý, katastrofa za dveřmi, a vůbec že nastává konec světa.</strong> <br />Kdybych tomu uvěřil, musil bych se jít oběsit na první osice v nejčernějším zoufalství. Ale myslím si: kdybych byl jenom metařem a chystal se jen k tomu, že dnes večer spravím kouskem drátu své koště, aby lépe metlo, musil bych věřit, že není vše ztraceno: prostě proto, že mohu ještě spravit své koště, aby lépe metlo. Ale kdybych věřil, že je vše katastrofálně ohroženo a že “zítra se to sesype”, nemohl bych už spravit své koště a čekal bych na konečnou pohromu se špatným koštětem (jako emblémem strašné situace) u nohou. Nuže, je dobře pro metaře i pro stát myslet na koště. Kdyby každé koště bylo dobré a mohlo být zítra ještě lepší, hleďte, pak nejsou poměry tak špatné. Kdo vede svou věc, byť její obecný užitek byl sebeomezenější, s nějakým úspěchem, musí být tak trochu politickým optimistou. Defétismus je vlastně praktická lenost.</p>
<p><strong>A nyní mi řekněte: Nu, s takhle malicherně praktickým loktem se na politiku nesmí jít; politika, to jsou velké a všelidské ideály, to jsou národní hodnoty, sociální problémy a ideje humanitní a samé ohromné věci a zásady, o které se tu krvavě bojuje.</strong> <br />Pryč s politickým utilitarismem, ať žije politika zásad a ideálů! – Máte pravdu, nic v životě není důležitějšího než zásady a ideály; jenom je, proboha vás prosím, nesvěřujte jen a jen politice; jejich místo je především v osobním životě. Věřím v ideální hodnotu nacionalismu; ale chtěl bych, aby ji bylo vidět v mé osobní práci. Věřím v ideální hodnotu socialismu; ale chtěl bych ji vyžít ve svém poměru k lidem svého okolí. Ideály, hodnoty, zásady – promiňte – to jsou ryze mravní a řekl bych dokonce náboženské věci; jsou lží, neposvěcují-li a nevykupují-li náš soukromý a osobní život.</p>
<p><strong>Nevěřím v nacionalismus člověka, který dělá nečistě svou práci, neboť každá práce je národní. Nevěřím v socialismus člověka, který má nečisté vztahy k lidem, neboť každý vztah je sociální. A chce-li kdo spasit a polepšit svět svým velikým politickým ideálem, ať nejprve spasí a polepší sebe sama a ten úzký okruh života, který osobně vyplňuje.</strong> <br />Pro mne veřejná činnost řezníkova je dobrá distribuce dobrého masa, a nikoliv jeho nacionalismus; ten je jeho osobní předností, pro kterou může přijít i do nebe. Avšak jeho politická zásluha je dobře krájet a vážit. Politická zásluha literáta je dobře psát. Každá živnost, dokonce i sama politika, může být nesporně politicky užitečná. Ba i ten starý, trochu vágní optimismus o “chudé pastuchově chýšce” můžeme přijmout s několika výhradami: aby ten pastucha nebyl chudý a aby vyráběl prima sýr; pak rozhodně “více pro vlast může ciniti” než půl tuctu táborů falešných Žižků.</p>
<p><em>Karel Čapek, Lidové noviny, 24.12.1922<br /></em></p>
<blockquote class="gkBlockquote1">
<p><span itemprop="articleBody"><strong>V letech 1980-1995 vycházelo v nakladatelství Československý spisovatel (později Český spisovatel) nejkompletnější vydání spisů Karla Čapka, které zahrnuje celkem 25 knih.</strong></span></p>
<p>XIV. Od člověka k člověku I. (1988) &#8211; Čapkova společenská publicistika: články, glosy, sloupky, úvahy a studie z let 1905 -1925<br />XV. Od člověka k člověku II. (1991) &#8211; Čapkova společenská publicistika: články, glosy, sloupky, úvahy a studie z let 1926 &#8211; 1931<br />XVI. Od člověka k člověku III. (1991) &#8211; Čapkova společenská publicistika: články, glosy, sloupky, úvahy a studie z let 1932 &#8211; 1938<br />XVII. O umění a kultuře I. (1984) &#8211; Čapkova novinářská literární a uměnovědná publicistika z let 1907 &#8211; 1918<br />XVIII. O umění a kultuře II. (1985) &#8211; Čapkova novinářská literární a uměnovědná publicistika z let 1919 &#8211; 1925<br />XIX. O umění a kultuře III. (1986) &#8211; Čapkova novinářská literární a uměnovědná publicistika z let 1926 &#8211; 1938<br />XX. Hovory s T. G. Masarykem (1990)<br />XXI. Kritika slov, O věcech obecných čili Zóon Politikon (1991)<br />XXII. Korespondence I. (1993)<br />XXIII. Korespondence II. (1993)<br />XXV. O umění a kultuře, Od člověka k člověku &#8211; dodatky (1995)</p>
</blockquote>
<div id="simple-translate" class="simple-translate-light-theme">
<div>
<div class="simple-translate-button isShow" style="background-image: url('moz-extension://1105aaae-0b74-4de2-95c1-e8ec8d2dd394/icons/512.png'); height: 20px; width: 20px; top: 100px; left: 471px;">&nbsp;</div>
<div class="simple-translate-panel" style="width: 800px; height: 800px; top: 0px; left: 0px; font-size: 18px;">
<div class="simple-translate-result-wrapper" style="overflow: hidden;">
<div class="simple-translate-move" draggable="draggable">&nbsp;</div>
<div class="simple-translate-result-contents">
<p class="simple-translate-result" dir="auto">&nbsp;</p>
<p class="simple-translate-candidate" dir="auto">&nbsp;</p>
</div>
</div>
</div>
</div>
</div><p>The post <a href="https://citarny.com/autori-knihy/spisovatele-a-knihy/capek-politicke-zvire">Člověk jako podivné zvíře, které dělá politiku podle Aristotela i Karla Čapka</a> first appeared on <a href="https://citarny.com">Čítárny</a>.</p>]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
	</channel>
</rss>
