Jsou knihy, které člověk přečte a odloží. Jsou knihy ke kterým se neustále vrací. Jednou z nich ke knížka Karly Cikánové “Tužkou, štětcem nebo myší”. Kniha o komunikaci rodičů a vůbec dospělých lidí s dětmi.
Téma věčné a pro ty chytřejší a vnímavější vděčné, protože tady se mohou dozvědět to, co je ještě nenapadlo s dětmi dělat. Je to kniha plná nápadů, ale především lásky k dětem. Poukazuje na rozpoluplnost a chaotičnost v myšlení dnešní doby a také na způsob jak harmonizovat vztahy nejen mezi dětmi a dospělými.

V roce 1998 byla autorce za publikaci Tužkou, štětcem nebo myší udělena “Zlatá stuha 1998” Klubem literatury pro mládež při obci spisovatelů, Klubem ilustrátorů dětské knihy, Českou sekcí IBBY a Nadací Oty Hofmana.

Z rozporuplných vyjádření dětí:
Chtěl jsem psa, ale teď mám radši počítač…
Táta na počítač mluví a nadává mu…
Když je táta u počítače, tak musím být zticha…
Nejradši mám zvířata na videu…
Raději si kreslím, protože myš je nešikovná…
Když se mi obrázek na počítači nepovede, tak ho odbouchnu…
Když si na počítači kresIím, tak ty obrázky ani nejsou moje…
Počítač to umí za mne…
Je to můj nejIepší kamarád…
To nevadí, že jsem mrtvej, mám v počítači ještě tři životy…
U počítače se neumažu a nedělám mámě nepořádek…”

Co říká autorka Karla Cikánová o své knize ?
Naše pátá publikace aktivních výtvarných činností pro děti od osmi let nabízí široké spektrum výrazových prostředků – kresbu, malbu, koláže, výtvarné přetváření map, práci s xerokopiemi a diapozitivy, prostorové vytváření i počítačovou grafiku. Všechny výtvarné prostředky však propojují především námětové okruhy v pěti kapitolách, které se týkají citových, smyslových i rozumových kontaktů s “vesmírem”, “rostlinami”, “živočišnými druhy”, “člověkem” a “tím, co by po generacích mělo zůstat trvalou hodnotou”.

Ve všech kapitolách je také přítomna komunikace, lidská schopnost klást otázky a odpovědi po smyslu člověka pod hvězdami a na celé planetě. Sám nástroj – tužka, štětec, počítačová myš nestvoří pampelišku, náš portrét, krajinu plnou blesků, jarního deště či sen o létajícím koni. To člověk – dítě se pokouší výtvarným jazykem sdělit, jaký citový vztah ke skutečnosti má, či jak ji chápe.

Všem nabízeným výtvarným činnostem předcházejí doteky se skutečností, vyvolané vzpomínky, představy a sny. A co nám brání, abychom někdy nezůstali s dětmi jen u smyslových zážitků při prožívání noční oblohy, oslnivého představení blesků, letu motýla či čápa, vůně louky, zpěvu, ptáka či člověka. Že je možné takto se zastavit v překvapení před mohutným stromem, trávou mezi dlažbou či skálou stejně tak jako před uměleckým dílem dokládají naše minigalerie řazené za každou z pěti kapitol.

Obsahy kapitol publikace

Představme si své místo ve vesmíru
Jak zviditelnit čas? Výtvarné představy o Velkém třesku. Malujeme a modelujeme galaxie, hvězdy a planety. Přelety nad naší planetou. Fantastické mapování. Záznamy blesků. Energie živlů.

Výtvarná vyprávění o rostlinách
Bludiště vegetace. Mikroděje v rostlinách. Podmínky pro rostlinná společenství. Umění povídat si s trávou, pampeliškou či pařezem. Personifikace přírody.

Výtvarné rozhovory se zvířaty
Co se vylíhlo ze skořápky? Čtení ze stop. O pohybu a dorozumívání zvířat. Příběhy motýlů, ryb a ptáků. Partitury pro keporkaky. Fantastická zvířata v mýtech a pohádkách.

Já a lidé, lidé a já
Jak to, že tu jsem takový, jaký jsem? Maminky, tátové a děti. Co jsme zdědili po předcích? Záhady našeho mozku. Umění vidět, slyšet, cítit. Umění dorozumět se a poznat sám sebe.

Co po nás zbyde?
Pyramidy, hrady a telekomunikační věže. Řád nebo chaos? O umění vést dialog. Lavina informací není komunikace. O palci jednoho kosmonauta. Proč je důležité mít rád, vědět a umět pomoci.

Další knihy autorky:
Kreslete si s námi, Aventinum, Praha 1992, 2. vydání 1997
Malujte si s námi, tamtéž 1993, 2. vydání 1996
Objevujte s námi tvar, tamtéž 1995
Objevujte s námi textil, tamtéž 1996
Tužkou, štětcem nebo myší, tamtéž 1998

The post Tužkou, štětcem nebo myší. Karla Cikánová učí děti hrát si se světem first appeared on Čítárny.

Přiznám se, že Taras Kuščynskyj byl pro mne vždy výjimečný, už od první výstavy v hlubokém socialismu. Byl skutečným mágem světla a jeho dívčí akty se tenkrát jasně odlišovaly od akademicky strojeného a studeného aktu Borovičky, Šmoka, Stibora a dalších.

Většina jeho fotek se nedá popsat. Jakoby na svých negativech zachytil jedinečný okamžik souznění těla a vědomí ve světle, která z fotografie vystupuje jako tichá, křehká záře. Nechápu, jak nějací kritici na stránkách Československé fotografie mu vyčítali vypočítavost a líbivost. Nepochopení? Jen rázně překročil stín ostatních fotografů v době, ve které nebylo jednoduché takové fotografie vystavovat veřejně. A Taras vystavoval v Holandsku a Tokiu. A možná chápu, proč je dnes je v Česku téměř neznámý. Osud výjimečných.

Fotografie (c) Taras Kuščynskyj

Taras Kuščynskyj (1932-1983)
Pocházel z Podkarpatské Rusi a vystudoval architekturu. Fotografovat začal během 50. let. Od roku 1966 se živil jako nezávislý fotograf v oblasti portrétu, aktu a módní fotografie. V letech 1970–76 byl fotografem Divadla Semafor. Zásadní roli hrál i při organizaci fotografického hnutí jako zakládající člen skupiny Setkání.

Fotografie (c) Taras Kuščynskyj

Knihy o Tarasu Kuščynském
Mrázková, Daniela-Remeš, Vladimír: Cesty československé fotografie. Mladá fronta, Praha 1989
Kuščynskyj, Taras-Pohribný, Jan: Taras Kuščynskyj. Dům umění města Brna, Brno 1987
Horníček, Miroslav-Charvát, Jura-Koliš, Karel: Taras – Chci. Jonáš Klub, Praha 1990
Taras Kuščynskyj /1932-1983/, Foto-Mida, 2007

Fotografie “Schoulená – Dana” je z roku 1972. Kuščynskyj za ni získal bronz v soutěži Fédération Internationale de l’Art Photographique v roce 1974 v kategorii černobílá fotografie.
Fotografie (c) Taras Kuščynskyj

Fotografie (c) Taras Kuščynskyj

Fotografie (c) Taras Kuščynskyj

Fotografie (c) Taras Kuščynskyj

The post Fotograf Taras Kuščynskyj. Lyrický mistr křehkého těla a duše first appeared on Čítárny.