Antologie Vládcové vesmíru přináší objevný průřez scifi tvorbou uznávaných klasiků české literatury, jakými byli Jan Neruda, Svatopluk Čech či Eduard Bass, mistrů české fantastiky Karla Čapka i J. M. Trosky, jakož i kuriózní dílka dnes již zapomenutých fantastů.

Společně s detailními medailonky o autorech tak představuje reprezentativní výbor a čítanku české povídky žánru science fiction od jejích počátků do roku 1948.

Kniha obsahuje 20 scifi textů včetně raritního antiutopického románu Převychování a knižně nikdy nevydané novely Emila Vachka.

Obsah:

Svatopluk Čech: Náčrtky z r. 2070
Jan Neruda: 1890
Karel L. Kukla: Zvířata a lidé za 10 000 let
Josef Skružný: Roku 2907
Ladislav Velinský: Síla chtěn
Jan Havlasa: Podmoří
Eduard Bass: Susin
Jiří Haussmann: Výlet
Karel Hloucha: Uvolněný běs
Vladimír Raffel: Elektrická Galatea
František Langer: Muž, který se ztratil ve své utopii
Fráňa Levý: Neviditelný poměr
Emil Vachek: Mor profesora Solomitnikova
Adolf Hoffmeister: Milenci
Jan Barda: Převychovaní
Karel Čapek: Bajky z let budoucích
A. J. Urban: Druhé pozemské intermezzo z roku 2003 po Kristu
J. M. Troska: Vládcové vesmíru
Nikolaj Terlecký: Potopa
Jan Weiss: Po operaci

pokračování vládců vesmíru
NA KONCI APOKALYPSY
To nejlepší z české sci-fi povídky od poloviny 80. let do žhavé současnosti v jedné knize.
Legendární povídky Ondřeje Neffa a Jaroslava Veise, které založily současnou podobu žánru. Vzestup kyberpunku v Čechách ve znamení Jiřího W. Procházky a záznam o jeho skonu z pera Jiřího Pavlovského. U nás dosud nepublikovaná exilová povídka Nikolaje Terleckého. Kulhánkovská vypalovačka od Štěpána Kopřivy a nelítostná military sci-fi populárního Miroslava Žambocha. Sci-fi intervence klasiků současné prózy Jiřího Kratochvila a Jáchyma Topola. Zbrusu nová, dosud nepublikovaná povídka Vilmy Kadlečkové z fascinujícího světa Argenitu… a mnohem víc!

Nechybí zasvěcené úvodní texty o autorech a trendech v domácí tvorbě, ani autorské doslovy k povídkám napsané přímo pro tuto knihu.
A jako bonus na závěr – dosud nejúplnější bibliografie české scifi od Jakuba Arbesa až po loňský rok. Praktická pomůcka k orientaci v domácí produkci tohoto žánru.

The post Nejlepší české scifi povídky. Vládcové vesmíru. Na konci apokalpsy. first appeared on Čítárny.

Velmi dlouho neznámý sci-fi román Jana Barda (vl. jménem František Krejčí) se odehrává roku 358 socialistického řádu, počítaného od zřízení první socialistické republiky. Tento rok měl odpovídat roku 2276.

Dílo je varováním před vítězstvím socialistické totality.
Ta, po uchopení moci, absolutně odmítá minulost, staré knihy dokonce zakazuje pod trestem smrti. Lidé jsou označování čísly a symboly, jejich individualita je úplně potlačena. Vesnice již neexistují, lidé žijí pouze ve velkých městech a jejich život je kompletně organizován státem. Rodina je v zájmu kolektivismu zrušena, děti jsou později matkám odebrány a vychovávány v dětských kolektivistických ústavech. Státy a národy zmizely, svět je rozdělen na několik bloků, např. oblast Čech je v německé zóně a čeština se už neučí.
Začínáte bystřit? To není všechno…

Lidé žijí poměrně šťastně, protože ideovou kontrolou jim není dána možnost poznat jiné zřízení a porovnat ho se současným. Hlavní hrdina Vogelsauge nalezne staré knihy, z nichž se dozví, že společenský řád nebyl vždy takový, jaký je nyní, a že dříve měli rodiče právo společně vychovávat své děti. Seznámí s obsahem knih i svou dívku, s níž se po letech znovu shledal, ale krátce nato jsou státní policií chyceni a odsouzeni k trestu smrti.
(Adamovič, Vládcové vesmíru)
Vládcové vesmíru přináší málo známý průřez sci-fi tvorbou uznávaných klasiků

Ta podobnost s knihou 451 stupňů Fahrenheita je opravdu zarážející, jenže Bradbury ji napsal v roce 1953.
Je zajímavé, že kniha vyšla ještě před nástupem Hitlera k moci, před napsáním knihy Aldouse Huxleyho Konec civilizace (1932), knihy 1984 Orwella (1964), knihy Boyové Kallocain (1940) … Viz přehled knih s tematikou Vize budoucnosti.
Ze známých knih ho částečně předešel především Karel Čapek, který R.U.R. napsal v roce 1920, i když tematicky je trochu jinde a Zamjatin s knihou My z roku 1921, který se předloze Jana Barda přibližuje nejvíc.

Kniha se nesetkala se zájmem čtenářů hlavně proto, že vyšla v nevelkém nákladu. Román byl znovu objeven pro veřejnost Ivanem Adamovičem, který dílo uvádí ve sbírce sci-fi Vládcové vesmíru. 2010.

The post Převychovaní. Překvapivě přesná vize totalitní budoucnosti Jana Brady z roku 1931 first appeared on Čítárny.