Magické noci v evropském lidovém podvědomí existují od nepaměti. Právě v těchto okamžicích je podle starých přesvědčení hranice mezi světem lidí a nadpřirozena nejtenčí. Duchové, čarodějnice, rusalky i předkové mají větší moc a lidé se uchylovali k rituálům, věštbám a ochranným praktikám.

Tyto magické noci vycházejí především ze slovanského a germánského folkloru, ale silně se prolínají i s keltskými tradicemi.
Společným jmenovatelem je přechod mezi ročními obdobími, slunovraty nebo “křížové dny“. Oheň, voda, byliny a symbolické očištění patří k jejich nejčastějším prvkům.

Magické noci

Valpuržina noc a Filipojakubská noc (30. dubna / 1. května)

Germánský svátek Valpuržina noc je spojený s představou, že se čarodějnice slétají na Brocken. V českých zemích se proměnil v pálení čarodějnic, symbolické spálení všeho starého a zlého.
Filipojakubská noc je české lidové označení téže noci podle svátku apoštolů Filipa a Jakuba.

Beltane (30. dubna / 1. května)

Keltský svátek plodnosti a ohně. Lidé přeskakovali ohně pro ochranu dobytka a úrody, stavěli májky a slavili probuzení přírody. Velmi blízký Valpuržině noci.

Svatojánská noc (23. / 24. června)

Slovanská i evropská oslava letního slunovratu. Nejsilnější byliny („devatero kvítí“), věštby lásky, skákání přes ohně a rituály s vodou.

Rusalje (kolem Letnic – květen/červen)

Čistě slovanský svátek spojený s rusalkami – vodními vílami. Zahrnoval průvody, topení figurín, zdobení májek a rituály u vody.

Samhain (31. října / 1. listopadu)

Keltský Nový rok a konec světlé poloviny roku. Doba, kdy se duše předků vracejí mezi živé. Původ dnešního Halloweenu – ohně, masky a uctívání mrtvých.

Yule (kolem 21. prosince – zimní slunovrat)

Germánský/Norský svátek nejkratšího dne a noci. Oslava znovuzrození Slunce, Yule log, evergreeny a naděje uprostřed temnoty. Přímý předchůdce Vánoc.

Magické noci / souvislosti

Beltane + Valpuržina / Filipojakubská noc / stejný termín a stejný motiv ohně a plodnosti.

Samhain a Beltane / přesné protiklady v keltském kalendáři.

Yule a Samhain / oba označují začátek „temné poloviny“ roku.

Svatojánská noc a Rusalje / obě letní, plné vody, bylin a ohně.

Roční období a srovnání

JARO 
Valpuržina, Filipojakubská, Beltane | Přechod zimy → jara, očištění, plodnost | Oheň, májky | Keltský vs. germánsko-český původ |

LÉTO
Svatojánská noc, Rusalje | Vrchol slunce, byliny, voda | Oheň + voda, věštby | Rusalje temnější (rusalky) |

PODZIM
Samhain | Konec sklizně, předkové, temnota | Oheň, masky, duše | Nejsilnější kontakt s mrtvými |

ZIMA
Yule | Nejkratší den, znovuzrození světla | Světlo, naděje | 

Jarní a letní noci jsou vesměs radostné a plodivé.
Podzimní a zimní noci jsou spojené s temnotou a předky.
Společný motiv ohně jako očisty se objevuje ve většině jarních a letních nocí.

Nejvýznamnější magické noci, které se dodnes oslavují

Samhain >> celosvětový fenomén Halloween
Yule >> přežil jako Vánoce
Svatojánská noc >> stále živá v mnoha zemích
Valpuržina / Filipojakubská noc >> v Česku velmi živé pálení čarodějnic

Tyto magické noci nejsou jen historickou kuriozitou.
Stále nám připomínají cykličnost přírody, potřebu očištění a respekt k jiným dimenzím světa.

The post Magické noci. Od Valpuržiny po Svatojánskou, když je mezi světy tenká hranice first appeared on Čítárny.