<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	>

<channel>
	<title>Eduard Beneš | Čítárny</title>
	<atom:link href="https://citarny.com/tag/benes/feed" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://citarny.com</link>
	<description>Čítárny. Knihy, autoři, beletrie, souvislosti, historie 25 let</description>
	<lastBuildDate>Wed, 27 May 2026 13:11:24 +0000</lastBuildDate>
	<language>en-US</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	

<image>
	<url>https://citarny.com/wp-content/uploads/2025/03/cropped-citarny-32x32.jpg</url>
	<title>Eduard Beneš | Čítárny</title>
	<link>https://citarny.com</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>Přepisovaní historie. Benešovy dekrety, zničené pomníky, koncentrák Mauthausen</title>
		<link>https://citarny.com/souvislosti/historie-souvislosti/prepisovani-historie-benesovy-dekrety-znicene-pomniky-koncentrak-mauthausen?utm_source=rss&#038;utm_medium=rss&#038;utm_campaign=prepisovani-historie-benesovy-dekrety-znicene-pomniky-koncentrak-mauthausen</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce Čítarny]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 27 May 2026 01:00:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie souvislosti]]></category>
		<category><![CDATA[cenzura]]></category>
		<category><![CDATA[Druhá světová válka]]></category>
		<category><![CDATA[Eduard Beneš]]></category>
		<category><![CDATA[historie]]></category>
		<category><![CDATA[koncentrák]]></category>
		<category><![CDATA[Mauthausen]]></category>
		<category><![CDATA[propaganda]]></category>
		<category><![CDATA[sudety]]></category>
		<category><![CDATA[válka]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://citarny.com/benes-valka-holocaust-odporna-cenzura-a-prepisovani-historickych-faktu</guid>

					<description><![CDATA[<p>Na debatě u kulatého stolu na téma důležitost výuky o holocaustu na středních a základních školách se mi v hlavě vybavily vzpomínky na můj zážitek se zvláštní, ale existující formou popírání šoa. Ta se nejlépe popíše jako MLČENÍ.</p>
<p>The post <a href="https://citarny.com/souvislosti/historie-souvislosti/prepisovani-historie-benesovy-dekrety-znicene-pomniky-koncentrak-mauthausen">Přepisovaní historie. Benešovy dekrety, zničené pomníky, koncentrák Mauthausen</a> first appeared on <a href="https://citarny.com">Čítárny</a>.</p>]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p><img fetchpriority="high" decoding="async" class="alignnone wp-image-6589" src="https://citarny.com/wp-content/uploads/2023/05/benes-dekrety-cesky-krumlov-2010.jpg" alt="Benes historická deska." width="800" height="467" srcset="https://citarny.com/wp-content/uploads/2023/05/benes-dekrety-cesky-krumlov-2010.jpg 600w, https://citarny.com/wp-content/uploads/2023/05/benes-dekrety-cesky-krumlov-2010-300x175.jpg 300w" sizes="(max-width: 800px) 100vw, 800px" /></p>
<p><strong>Přepisování historie a pamětních desek. Na debatě u kulatého stolu na téma důležitost výuky o holocaustu na středních a základních školách se mi v hlavě vybavily vzpomínky na můj zážitek se zvláštní, ale existující formou popírání šoa. Ta se nejlépe popíše jako MLČENÍ. Přepisování historie jak ji neznáte.</strong></p>
<p><strong>V létě 2004</strong> vrcholily zuřivé útoky rakouských politiků proti válečnému veteránovi Horalovi, který v Českém Krumlově na nádvoří jím vlastněného hotelu postavil bystu prezidenta Edvarda <a href="https://citarny.com/souvislosti/historie-souvislosti/jiri-benes-v-nemeckem-zajeti-o-zrudnostech-nemcu-za-druhe-svetove-valky">Beneše</a>.<br />
Více než samotné vyobrazení státníka jim vadil nápis, (jedna deska byla v češtině a jedna s překladem do němčiny), citace slov, která adresoval Beneš především vězňům koncentračních táborů:</p>
<blockquote class="gkBlockquote1">
<p>”Přijde brzo chvíle, kdy tito viníci se budou před sebou samými a před světem očišťovat z toho, co v těchto letech napáchali. <br />
A budou tomu sami věřit, až tyto nové lži budou přednášet. <br />
A konečně přijdou opět, aby od očišťování přešli k útoku,”</p>
</blockquote>
<p><img decoding="async" class="alignnone wp-image-6590 size-full" src="https://citarny.com/wp-content/uploads/2023/05/deska-benes-cesky-krumlov-zmizela-600.jpg" alt="deska benes cesky krumlov zmizela 600" width="600" height="600" srcset="https://citarny.com/wp-content/uploads/2023/05/deska-benes-cesky-krumlov-zmizela-600.jpg 600w, https://citarny.com/wp-content/uploads/2023/05/deska-benes-cesky-krumlov-zmizela-600-300x300.jpg 300w, https://citarny.com/wp-content/uploads/2023/05/deska-benes-cesky-krumlov-zmizela-600-150x150.jpg 150w" sizes="(max-width: 600px) 100vw, 600px" /><br />
Nakonec došlo dokonce k tomu, že někdo urval a odnesl desku s německým překladem.(viz. <a href="#benes">poznámka redakce</a>)</p>
<blockquote class="gkBlockquote1">
<p><strong>President Dr. Edvard Beneš v r. 1947&#8230; (o přepisování historie)</strong><br />
Vážení spoluobčané!<br />
V nedávné době jsem podepsal historicky významné dokumenty pro naši Československou republiku, to jest, dekrety prezidenta Československé republiky. Tyto dokumenty nám dávají naději, že se již nikdy nebudou opakovat tragické události let 1938 a 1939. Vědom si neblahých zkušeností národa, zejména z druhé světové války, zanechávám Vám odkaz, ve kterém Vás varuji před možnými dalšími požadavky za znovuosídlení našeho pohraničí sudetskými Němci, kteří byli poprávu na základě mých dekretů z naší republiky odsunuti.</p>
<p>Může se stát, že mé dekrety vydané z rozhodnutí vítězných mocností druhé světové války, budou odstupem času revanšisty prohlašovány za neplatné.<br />
Může se stát, že se najdou „čeští vlastenci“, kteří se budou sudetským Němcům za jejich odsun omlouvat a že budou nakloněni otázce jejich návratu.<br />
Nenechte se oklamat a jejich návratu nedopusťte. Hitlerové odchází, avšak snaha o ovládnutí Evropy Německem zůstává. <br />
Mohou se najít i vlastizrádci, kteří budou opět usilovat i o odtržení Slovenska od České republiky. Bylo by to pošlapání odkazu našeho prvního prezidenta Československé republiky T. G. Masaryka a jeho spoluzakladatele M.R.Štefánika. <br />
<strong>Vedlo by to k zániku obou našich národů.</strong><br />
Nezapomeňte, že mé dekrety se týkaly i potrestání vlastizrádců, že mají trvalou platnost a potrestejte všechny případné vlastizrádce ať je to kdokoliv, a v kterékoliv době.</p>
<p>Váš dr. Edvard Beneš, Praha, květen 1947</p>
</blockquote>
<p>V té době jsem byl na českobudějovické radnici ve funkci náměstka primátora. Události mne vyprovokovaly k čemusi, co jsem si již dlouho chystal.</p>
<p><strong>Popíši dva proudy, z nichž se slilo to, co se stalo.</strong></p>
<p>1/ V památníků v koncentráku v Mauthausenu (kde byl mimochodem vězněn můj strýc) je mnoho zajímavých dokumentů. <br />
Například fotokopie dopisu selky ze statku ležícího naproti dodnes zlověstně působícího lomu, která protestuje proti dění v okolí lágru. <br />
Protestuje? Ano, proti “špatně zastřeleným”, kteří potom dlouho dodělávají v příkopě a lidé se na to musí dívat. Paní říká, že se takové věci mají dělat v lágru, a ne u jejího statku.</p>
<p>Je tam ale také fotka lineckého mostu, který se stavěl ku větší slávě největšího z Rakušanů, narozeného nedaleko odtud a který údajně sám mostu při návštěvě svého milovaného Linze přiřkl jméno Nibelungenbrücke.</p>
<p><strong>Popisek se vztahuje k jednomu z nejstrašnějších symbolů nacistické hrůzovlády, ke kamenolomu v koncentračním táboře, kde SS vlastněná firma těžila kámen, a kde denně umírali děsivým způsobem desítky lidí. <br />
Říká se v něm, že stavba mostu v Linzi byla zásobována právě granitem z lomu.</strong></p>
<p><img decoding="async" class="alignnone wp-image-6591 size-full" src="https://citarny.com/wp-content/uploads/2023/05/linec-most.jpg" alt="linec most" width="600" height="350" srcset="https://citarny.com/wp-content/uploads/2023/05/linec-most.jpg 600w, https://citarny.com/wp-content/uploads/2023/05/linec-most-300x175.jpg 300w" sizes="(max-width: 600px) 100vw, 600px" /></p>
<p><strong>2/ Ten druhý proud je jenom stručný a krátký. Kdysi jsem při procházce po Linci zdálky uviděl na zábradlí předmostí připevněnou pamětní desku. S ulehčením jsem si řekl, že je přece jenom vzpomenuto těch, jejichž krev je v základech mostu. Vztek, který následoval po přečtení, mne nikdy docela nepřešel. Na desce je totiž nápis</strong></p>
<blockquote class="gkBlockquote1">
<p>»Mit dem Überschreiten dieser Brücke endeten im Jahre 1945 die Schrecken der Vertreibung für zehntausende Sudetendeutsche«<br />
Přechodem tohoto mostu skončily v roce 1945 hrůzy vyhnání pro desetitisíce sudetských Němců.</p>
</blockquote>
<p>V červenci toho roku vzpomenutého v úvodu jsem si vyhodnotil, že okurková sezóna by mohla pomoci publicitě a vytáhl jsem do boje. Téma jsem nabídl regionálnímu reportérovi ČT, vyrazil jsem s vlastní digitální kamerou do Mauthausenu a Lince.<br />
Výsledkem byla večerní zpráva, která říkala, že českobudějovický náměstek primátora Kubín vzkazuje hejtmanu Pühringerovi, že než začne příště mluvit o Benešově bystě v Krumlově, měl by se zasadit o to, aby na mostě postaveném z kamene vytěženém vězni, byla alespoň nějaká připomínka jejich utrpení.</p>
<p>Trefa do černého! Rakouští politici vylítli jako čertíci z krabičky. Jak se říká – napříč politickým spektrem, ale nejvíce se vztekali poslanci z Haiderovy FPÖ. Dostával jsem vzkazy o tom, že má slova jsou ungeheuerlich a že se jim nemá provinční politik co plést do jejich dějin.</p>
<p><strong>Z jejich dopisu jsem se dozvěděl, že oni se se svou minulostí vyrovnali a my naopak ne atd. Linecký sociálně demokratický starosta Dobusch všemu nasadil korunu, když prohlásil, že to s tím granitem není jisté a že si nechají prověřit, zda některé kameny nepocházejí z Mauthausenu.<br />
</strong>Panu starostovi jsem tedy opatřil oficiální vyjádření z jednoho historického institute ve Vídni, kde mu pan Lechner vzkázal, <span style="text-decoration: underline;">že z lomu v Mauthausenu pocházejí VŠECHNY kameny použité na mostě.</span> Jaksi pod čarou zůstává několik mailů z rakouských adres sdělujících mi, že jsem Arschloch a že prý Heil Hitler, du Jude!</p>
<p><strong>Proč to všechno vyprávím? Závěr přece znáte sami, že? <br />
Přesně tak, nic se nezměnilo. Hejtman prohlásil, že on žádný dopis nedostal a město Linec si najednou vzpomnělo, že most není v jejich kompetenci. <br />
Vše vyvrcholilo výrokem, že kámen v lomu lámali dobrovolníci. (!!!)</strong></p>
<p><strong>Jestli se letos půjdu podívat na Vánoční Christkindlmarkt do Linze a zajdu na most, najdu tam zase jenom tu tabuli o ubohých sudeťácích. </strong><br />
<strong>A víte proč?<br />
</strong><br />
<strong>1/</strong> Protože v Rakousku nacismus nikdy nevyšuměl, protože v Rakousku mohli mít po válce ve vládě člena Einsatzgruppen a prezidentem důstojníka Wehrmachtu.<br />
<strong>2/</strong> Protože poměrově k počtu obyvatel bylo vrahů v koncentrácích Rakušanů dvakrát více než Němců. Protože právě v tomto kraji se odehrál strašný Mühlviertler Hasenjagd (hon na zajíce) při němž v únoru 1945 obyvatelé svorně s SS honili a pobíjeli z Mauthausenu uprchlé ruské válečné zajatce.<br />
<strong>3</strong>/ A protože nikdy nebyli obětí, do kteréžto role je pasovala vypočítavost politických zájmů Rusů, ale pachateli.</p>
<p><strong>Jestli někdy pojedete do Rakouska, udělejte si takový malý výlet, začněte v muzeu v Mauthausenu, potom jeďte do Lince, na most před Dunaj a hoďte dolů na ty kameny třeba nějakou kytku.<br />
</strong> Zkuste si představit, že mezi mým příběhem a letošním rokem leží právě tak málo let, jako mezi vítězstvím nacistů ve volbách a začátkem masového vraždění na východě. Že už se to nemůže stát?</p>
<p>Poznámka redakce:<br />
(1) <em>Busta je nyní v zahradě českobudějovické vily společnosti, na kterou přešlo dědictví majitele hotelu Růže pana Horala. Deska s textem je prý někde uložena a nikdy už nebyla vyvěšena. <br />
Pokud se někdo zeptá, kam deska zmizela, občanům se sdělí, že radnice Českého Krumlova desku nemá a že ji má majitel. <br />
Ten pak odpoví, že o instalaci desky ho město nepožádalo. Důležité je, aby deska zmizela a Sudeťáci se nezlobili.</em></p>
<p>Autor: Tomáš Kubín / Zdroj článku: <a href="https://www.shekel.cz/25492/vzpominka-na-muj-vlastni-mezinarodni-konflikt" target="_blank" rel="noopener">www.shekel.cz</a></p><p>The post <a href="https://citarny.com/souvislosti/historie-souvislosti/prepisovani-historie-benesovy-dekrety-znicene-pomniky-koncentrak-mauthausen">Přepisovaní historie. Benešovy dekrety, zničené pomníky, koncentrák Mauthausen</a> first appeared on <a href="https://citarny.com">Čítárny</a>.</p>]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Washingtonská deklarace. Prohlášení nezávislosti československého národa 18.10.1918</title>
		<link>https://citarny.com/souvislosti/o-politice/washingtonska-deklarace-prohlaseni-nezavislosti-ceskoslovenskeho-naroda-18-10-1918?utm_source=rss&#038;utm_medium=rss&#038;utm_campaign=washingtonska-deklarace-prohlaseni-nezavislosti-ceskoslovenskeho-naroda-18-10-1918</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce Čítarny]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 27 Oct 2025 08:05:57 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[O politice]]></category>
		<category><![CDATA[ČSR]]></category>
		<category><![CDATA[Deklarace nezávislosti]]></category>
		<category><![CDATA[demokracie]]></category>
		<category><![CDATA[Eduard Beneš]]></category>
		<category><![CDATA[M.R. Štefánik]]></category>
		<category><![CDATA[Masaryk T.G.]]></category>
		<category><![CDATA[Prvni republika]]></category>
		<category><![CDATA[Scruton George]]></category>
		<category><![CDATA[washingtonska deklarace]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://citarny.com/washingtonska-deklarace-prohlaseni-nezavislosti-ceskoslovenskeho-naroda-18-10-1918</guid>

					<description><![CDATA[<p>Washingtonská deklarace byla vyhlášena v Paříži 18.10.1918. Opustili jsme tak tzv. žalář národů Rakousko-Uhersko, aby mohlo vzniknout samostatné Československo</p>
<p>The post <a href="https://citarny.com/souvislosti/o-politice/washingtonska-deklarace-prohlaseni-nezavislosti-ceskoslovenskeho-naroda-18-10-1918">Washingtonská deklarace. Prohlášení nezávislosti československého národa 18.10.1918</a> first appeared on <a href="https://citarny.com">Čítárny</a>.</p>]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p><img loading="lazy" decoding="async" class="alignnone wp-image-9914" src="https://citarny.com/wp-content/uploads/2023/02/washingtonska-deklarace-titul.jpg" alt="Washingtonská deklarace. Prohlášení nezávislosti československého národa jeho prozatímní vládou 18.10.1918" width="800" height="467" srcset="https://citarny.com/wp-content/uploads/2023/02/washingtonska-deklarace-titul.jpg 600w, https://citarny.com/wp-content/uploads/2023/02/washingtonska-deklarace-titul-300x175.jpg 300w" sizes="(max-width: 800px) 100vw, 800px" /></p>
<p><strong>Washingtonská deklarace byla vyhlášena v Paříži 18.10.1918. Opustili jsme tak tzv. žalář národů &#8211; Rakousko-Uhersko, aby mohlo vzniknout samostatné Československo, které jsme 31.12.1992 rozbili a svou samostatnost 1.5. 2004 předali dnes čím dál víc totalitnější EU.</strong></p>
<p><strong>Washingtonská deklarace neboli Prohlášení nezávislosti československého národa jeho prozatímní vládou (Declaration of Independence of the Czechoslovak Nation by its Provisional Government) <br />
patří k zásadním dokumentům souvisejících se <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Vznik_%C4%8Ceskoslovenska" target="_blank" rel="noopener">vznikem samostatného Československa</a>.</strong><br />
Text deklarace vznikl mezi 13 a 16. říjnem 1918 ve Washingtonu, je podespán T. G. Masarykem a Milanem Štefánikem a Edwardem Benešem.<br />
Dne 18. října 1918 byl text předán americké vládě. O den později vyšel tiskem.</p>
<p><strong>Washingtonská deklarace:</strong></p>
<blockquote class="gkBlockquote1">
<p>V této vážné chvíli, kdy Hohenzollernové nabízejí mír, aby zastavili vítězný postup spojeneckých armád a zabránili rozdělení Rakousko-Uherska a Turecka, a kdy Habsburkové slibují federalizaci říše a autonomii nespokojeným národům, podrobeným jejich vládě, my, československá Národní rada, uznaná vládami spojeneckými a vládou americkou za prozatímní vládu československého státu a národa, v plném souhlasu s prohlášením českých poslanců, učiněným v Praze dne 6.ledna 1918 (poznámka č. 1), a vědomi si toho, že federalizace a tím více autonomie neznamenají ničeho pod habsburskou dynastií, činíme a prohlašujeme toto naše prohlášení nezávislosti.</p>
<p>Činíme tak, poněvadž věříme, že žádný národ nemůže být nucen žít pod svrchovaností, které neuznává, a poněvadž máme vědomí a pevné přesvědčení, že náš národ nemůže se volně vyvíjet v habsburské lži-federaci, která není než novou formou odnárodňujícího se útisku, pod nímž jsme trpěli minulá tři století. Máme za to, že svoboda jest prvním požadavkem federalizace, a jsme přesvědčeni, že svobodní národové střední a východní Evropy snadno utvoří federaci, jestliže to shledají nutným.</p>
<p>Činíme toto prohlášení na základě našeho historického a přirozeného práva. Byli jsme samostatným státem již od sedmého století a r.1526 jako samostatný stát, sestávající z Čech, Moravy a Slezska, spojili jsme se s Rakouskem a Uhrami v obrannou jednotu proti tureckému nebezpečí. <br />
Nikdy jsme se v této konfederaci nevzdali dobrovolně svých práv jako samostatný stát. Habsburkové porušili svou smlouvu s naším národem, nezákonně překročujíce naše práva a znásilňujíce ústavu našeho státu, kterou sami přísahali zachovávat, a my proto odpíráme zůstat déle součástkou Rakousko-Uherska v jakékoli formě.</p>
<p>Požadujeme pro Čechy právo, aby byli spojeni se svými slovenskými bratry ze Slovenska, kdysi součástky našeho národního státu, odtržené později od našeho národního těla a před 50 lety vtělené v uherský stát Maďarů, kteří nevylíčitelným násilím a krutým útiskem podrobených plemen pozbyli veškerého mravního a lidského práva vládnout komukoliv, kromě sobě samým.</p>
<p>Svět zná dějiny našeho zápasu proti habsburskému útisku, zesílenému a v systém uvedenému dualistickým vyrovnáním rakousko-uherským z r.1867. Tento dualismus je toliko nestoudnou organizací hrubé síly a vykořisťování většiny menšinou; je to politický úklad Němců a Maďarů proti našemu vlastnímu národu, stejně jako proti jiným slovanským a latinským národům monarchie. <br />
Svět zná historii našich práv, kterých Habsburkové sami neodvážili se popírat. František Josef uznal opětovně nejslavnostnějším způsobem svrchovaná práva našeho národa (poznámka č. 2). Němci a Maďaři postavili se na odpor tomuto uznání a Rakousko-Uhersko, sklánějíc se před Pangermány, stalo se kolonií Německa a jako jeho předvoj na východě vyvolalo poslední balkánský konflikt stejně jako nynější světovou válku, kterou Habsburkové počali sami, bez souhlasu zástupců lidu.</p>
<p>Nemůžeme a nechceme nadále žit pod přímou nebo nepřímou vládou těch, kdo znásilnili Belgii, Francii a Srbsko, chtěli být vrahy Ruska a Rumunska, jsou vrahy desetitisíců občanů a vojínů naší krve a spoluviníky bezpočetných nevýslovných zločinů, spáchaných v této válce proti lidskosti těmito dvěma degenerovanými a neodpovědnými dynastiemi. <br />
Nechceme zůstat součástkou státu, který nemá existenčního oprávnění a který odpíraje přijmout základní zásady moderní světové organizace, zůstává toliko umělým, nemorálním politickým útvarem, který překáží každému hnutí, směřujícímu k demokratickému a sociálnímu pokroku. Habsburská dynastie, zatížená nesmírným dědictvím chyb a zločinů, je stálou hrozbou světovému míru a my považujeme za svoji povinnost k lidstvu a civilizaci přispět k jejímu pádu a zničeni.</p>
<p>Odmítáme svatokrádežné tvrzeni, že moc dynastie habsburské a hohenzollernské je původu božského; odpíráme uznati božské právo králů. Náš národ povolal Habsburky na český trůn ze své svobodné vůle a tímtéž právem je sesazuje. <br />
Prohlašujeme tímto habsburskou dynastii za nehodnou, aby vedla náš národ, a upíráme jí veškerá práva vládnout československé zemi, která, to zde nyní prohlašujeme, bude od nynějška svobodným a nezávislým lidem a národem.</p>
<p>Přijímáme ideály moderní demokracie a budeme k nim lnout, poněvadž to byly ideály našeho národa po staletí. <br />
Přijímáme americké zásady, jak byly stanoveny prezidentem Wilsonem: zásady o osvobozeném lidstvu, skutečné rovnosti národů a vládách, odvozujících všecku svou spravedlivou moc ze souhlasu ovládaných. My, národ Komenského, nemůžeme než přijmout tyto zásady, vyjádřené v americké deklaraci nezávislosti, v zásadách Lincolnových a v prohlášení lidských a občanských práv. Za tyto zásady prolévá náš národ krev dnes po boku svých spojenců v Rusku, v Itálii a ve Francii.</p>
<p>Načrtneme jen hlavni zásady ústavy československého národa: konečné rozhodnutí o ústavě samé náleží zákonitě zvoleným zástupcům osvobozeného a sjednoceného národa.</p>
<p>Československý stát bude republikou. Ve stálé snaze o pokrok zaručí úplnou svobodu svědomí, náboženství a vědy, literatury a umění, slova, tisku a práva shromažďovacího a petičního. Církev bude odloučena od státu. Naše demokracie bude spočívat na všeobecném právu hlasovacím: ženy budou postaveny politicky, sociálně a kulturně na roveň mužům. Práva menšiny budou chráněna poměrným zastoupením; národní menšiny budou požívat rovných práv. Vláda bude mít formu parlamentární a bude uznávat zásady iniciativy a referenda. Stálé vojsko bude nahrazeno milicí.</p>
<p>Československý národ provede dalekosáhlé sociální a hospodářské reformy; velkostatky budou vyvlastněny pro domácí kolonizaci; výsady šlechtické budou zrušeny. Národ náš převezme svou část předválečného státního dluhu rakousko-uherského; válečné dluhy ponecháme těm, kdo do nich zabředli.</p>
<p>Ve své zahraniční politice přijme československý národ plnou část odpovědnosti za reorganizaci východní Evropy. Přijímá cele demokratický a sociální princip národnostní a souhlasí s naukou, že veškeré úmluvy a smlouvy mají být sjednány otevřeně a upřímně, bez tajné diplomacie.</p>
<p>Naše ústava postará se o účinnou, rozumnou a spravedlivou vládu, která vyloučí jakékoliv zvláštní výsady a znemožní třídní zákonodárství.</p>
<p>Demokracie porazila teokratickou autokracii. Militarismus je zničen – demokracie je vítězná – na základech demokracie lidstvo bude reorganizováno. Mocnosti temnoty sloužily vítězství světla – vytoužený věk lidstva vzchází.<br />
Věříme v demokracii – věříme ve svobodu – a ve svobodu vždy větší a větší.</p>
<p>Dáno v Paříži, dne 18.října 1918.</p>
<p>profesor T. G. <a href="https://citarny.com/souvislosti/historie-souvislosti/masaryk-kaizl-korespondence">Masaryk</a>, předseda ministerské rady a ministr financí,<br />
generál, Dr. Milan Štefánik, ministr národní obrany,<br />
Dr.Edvard <a href="https://citarny.com/souvislosti/historie-souvislosti/benes-valka-prepisovani-historie">Beneš</a>, ministr zahraničních věci a ministr vnitra.</p>
</blockquote>
<p><img loading="lazy" decoding="async" class="alignnone wp-image-9915" src="https://citarny.com/wp-content/uploads/2023/02/washingtonska-deklarace-tisk-1918.jpg" alt="washingtonska deklarace tisk 1918" width="800" height="643" srcset="https://citarny.com/wp-content/uploads/2023/02/washingtonska-deklarace-tisk-1918.jpg 600w, https://citarny.com/wp-content/uploads/2023/02/washingtonska-deklarace-tisk-1918-300x241.jpg 300w" sizes="(max-width: 800px) 100vw, 800px" /></p>
<p>&nbsp;</p>
<p>&nbsp;</p>
<p>&nbsp;</p>
<p>&nbsp;</p><p>The post <a href="https://citarny.com/souvislosti/o-politice/washingtonska-deklarace-prohlaseni-nezavislosti-ceskoslovenskeho-naroda-18-10-1918">Washingtonská deklarace. Prohlášení nezávislosti československého národa 18.10.1918</a> first appeared on <a href="https://citarny.com">Čítárny</a>.</p>]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
	</channel>
</rss>
