Máte chuť na nějakou novou pohádku? A měl by tam být princ a drak a kouzelná babička a tak něco? Potom zkuste pohádku Ivana Binara Kilo jablek pro krále, která vyšla už v orce 2003, ale když knížku neseženete v knihkupectví, v knihovně ji budou mít určitě. A stojí za to si ji vypůjčit.

Knížka by klidně mohla začít jako každá jiná pohádka: Byl jednou jeden … A sice “Byl jednou jeden král Karlík …”. Ale dál už to žádná obyčejná pohádka nebude. Krále Karlíka totiž ani za mák nebaví kralovat, mnohem raději totiž chodí na ryby. A protože jeho starý rádce zrovna odchází do důchodu, podá si král inzerát, že hledá královského rádce nového.

Ze všech uchazečů si naneštěstí vybere všemi mastmi mazaného a intrikánského padoucha, celostátně hledaného zločince Raťafáka, který si dělá zálusk jenom na trůn. Raťafák ukuje zlý plán, jak se zbavit krále i jeho syna prince Filipa. Využije toho, že král se na rybách nastudil a namluví mu, že trpí strašlivou rýmou rýmissimou majestatikou, a že jediným lékem jsou zázračná vitaminová jablka rostoucí za devatero horami. Prince vyštve na nebezpečnou cestu za těmito jablky a společně se svým kumpánem Fistulem mu na ní usiluje o život. Těm dvěma zlotřilcům se navíc cestuje mnohem lépe než Filipovi, protože se přesunují na první létací tříkolce RA-FI, kterou sestrojili podle plánů ukradených jednomu pomatenému
vynálezci.

Ilustrace: Eva Sýkorová – Pekárková

Že se vám to zdá už nějaké zamotané? Ale kdež! Vždyť jsem vás ještě neseznámila s hodnou babkou, co prodávala jabka a darovala Filipovi kouzelnou flétnu, krásnou Markétou a mlsným drakem. Ti všichni Filipovi na cestě pomohou, aby to jako ve správné pohádce mohlo všechno dobře dopadnout.

Tak a dost, abych vám neprozradila moc! Že to s Filipem dopadne dobře už víte, ale jak to nakonec dopadne s jablky si už přečtěte v tomhle kouzelném pohádkovém příběhu, který líčí putování královského synka za zázračnými jablky, sami.

Ivan Binar / KILO JABLEK PRO KRÁLE / Ilustrovala Eva Sýkorová – Pekárková

The post Kilo jablek pro krále. Netradiční pohádka first appeared on Čítárny.

Kniha pro děti ilustrovaná paní Sýkorovou-Pekárkovou je důkazem, že v české kotlině jsou stále dobří ilustrátoři. Nápaditou kresbu si děti oblíbí, protože souzní s jejich fantazií a rozhodně zaujme i jejich vzdělanější rodiče. Všechna čest!

Poněkud horší je to s textem Ivana Binara, který není kam zařadit.
Pokud je kniha pro děti-neděti, (14 stran) pro první čtení, což by rozsahem mohlo odpovídat, pak jsem na pochybách, kolik děti od 3 do 7 let porozumí napsanému. Např. hovězí omladina, rodná ohrada, elektrický ohradník, zástava atd.  jsou slova, kterým začínající čtenáři ve 4 letech nebudou rozumět a navíc nejsou z okruhu jejich dětského vnímání světa. Rovněž pochybuji jak porozumí vyznění celého příběhu, který svou podstatou je určen mnohem starším dětem.
Pokud je kniha určena pro děti od 3 let, pak by i písmo mělo být větší. Kdepak asi jsou ty časy, kdy platila pravidla o písmu a srozumitelnosti textu… Ale chápu, že je třeba náklady stáhnout. Děti si nějak poradí.
Pokud je kniha určena rodičům, pak si opět nejsem jist, kolik z nich pochytí přesah příběhu, který by mohl být bajkou o hlouposti. Jenže koho vlastně, že?

Samotný příběh je o přihlouplé jalovici, která zázrakem unikne rozporcování na jatkách a dalším zázrakem přeskočí elektrický ohradník.
Poté není svatořečena, ale vydává se cestou necestou, až dojde na zahrádku Josefa, kterému kadí na trávník a likviduje vysokou trávu. Z neznámých důvodů se oba rozhodnou jít k moři. Ale bez babičky, protože ta jenom čte a čte a někdy děděčkovi ani neuvaří. Strašné.
Na  moři zažijí oba malou nehodu a na zpáteční cestě se jalovice zamiluje do mladého býka, a nechává dědečka Josefa svému osudu. Nakonec ale pochopí, že pro mladého býka není jediná vysněná kráva a odchází s mladým teletem zpátky na zahrádku k Josefovi. Dál hnojit a sekat trávu s malým bonusem. Vemenem plným mléka. Možná se ale vrací, aby nemusela na podivný výlet, z kterého se nevrací. Kdoví? A je škoda, že Ivan Binar tuto morbidní záležitost příběhu nechává zbaběle na rodičích, aby vysvětlovali dětem, co jsou krvavá jatka.

Pro děti bohužel vcelku nezáživný příběh.
Čteno dvěma inteligentním dětem 4 a 6 let. Podle mne je to tím, že kniha je psaná pohledem dospělého člověka, který se marně snaží děti oslovit, místy být dokonce i vtipný. Řekněme si na rovinu, že Ivanu Binarovi tentokrát nebylo dáno. Podobenství, který v knize Binar rozvíjí je mimo chápaní i mnohem větších děti. Porovnejte například jeho text s knihami Daisy Mrázkové, která se do duše dítěte umi stoprocentně vžít a bude vám jasné, o čem píšu.

Kráva a dědeček / Ivan Binar / Ilustrovala Eva Sýkorová-Pekárková / grafická úprava Martin Pecina / vydal Meander, 2015

Ukázka z knihy:

Straka zůstala doma se staršími kravami a s docela malými, hloupými telaty. Vlastně tu zůstala sama, všechny její kamarádky a kamarádi odjeli na výlet… Dodneška se nevrátili. Staré krávy se s ní nebavily a telata na ni koukala jak na nová vrata.

„Jen pojď dále, Stračeno.“ „Naši jeli na výlet kamiónem a mě nechali doma.
Tak jsem se taky vydala na výlet. Sama, pěšky.“
„Dobřes udělala. Buď ráda, že tě na ten výlet nevzali,“ řekl dědeček, jako by věděl, kam krávy jely. Prý na výlet! „Jestli chceš, můžeš tu zůstat.“

Šli cestou necestou, podél polí, mezi poli i přes pole, lesy a lučinami. Na louce, kde se potok vléval do řeky, potkali za elektrickým ohradníkem stádokrav: telata s matkami, jalovičky a taky tuze krásného mladého býka.
„Kam jdete, vy dva?“ volaly na ně krávy.
„Na pěší výlet k moři,“ zavolal na ně dědeček.
„Pojďte s námi!“ vyzvala je Straka.
„Nemůžeme, hlídá nás elektrický ohradník.“
„To nic není! Mě taky hlídal, hlídal, neuhlídal…“ smála se na ně Stračena.
„Jenže nám je tu hej… My k moři nechceme!
Pozdravujte od nás pocestné…“

The post Kráva a dědeček. Ivan Binar a vynikající ilustrace Sýkorové-Pekárkové first appeared on Čítárny.