Cena Blog roku, která podle pořadatelů má zohlednit především literární úroveň internetových blogů, má odpočátku zřetelné ideologické ALE. Čtenáři mohou rozhodnout jen o tom, co jim samozvaná ideologická komise Mandys, Soukupová, Hakl předloží. Jiné názory (čti nesprávné) na blog roku nejsou přípustné. Podle toho také výběr vypadá.
Názory na weby však berte s rezervou, pokud si dostatečně odfiltrujete, že mají být blogem roku. Jinak je většina uvedených blogů neškodná a chvílemi dokonce vtipná a příjemná. Nic není černobílé, ale už selský rozum říká, že Blog roku na literáním ceně roku by měl být o něčem jiném.

Dominik Landsman a Deníček moderního fotra / fotruv-denik.blog.cz
Příběhy z rodinného života samoživitele určitě potěší bezduché čtenářky bulvárního lifestylového časáku. Co však mají slohová cvičení ze základní školy společného s literaturou, to navždy zaniká v Bermudském názorovém trojúhelniku: “Mandys-Soukupová-Hakl.”

Jiří Peňás / fotoblog / www.jiripenas.cz/fotoblog
Pokud Peňás nezastává “Lidovkový”, jedině správný ideologický názor, čtu ho rád. Cestopisný blog je svěží čtení, plný zajímavých informací, na kterém je vidět vzdělanost a sečtelost autora. Protože jsem na většině místech byl osobně, plně sdílím spoustu jeho pocitů z krajiny a společnosti. I když blog nedosahuje literárních kvalit cestopisů Karla Čapka, je to jediný blog, který si zaslouží být v nominaci na Blog roku.

Iva Pekárková na iDnes.cz / pekarkova.blog.idnes.cz
Spisovatelka, jenž proslula cenou za nejhorší překlad roku, se už roky opakuje. Je to asi česká nemoc spisovatelů, že napíši jednu slušnější knihu a pak už jedeme dokola, dokolečka. Blog je snůška bezbarvého psaní o tom, co jsem slyšela nebo viděla, trošku lepší jak Deníček fotra. Koneckonců četli jste někdy beletrii Pekárkové? Já jednou a never more, jak praví londýnský krkavec.

Pavel Šplíchal, Jakub Ryška a Prigl / prigl.cz
Bulvární a vulgární web pro obdobnou společnost primitivů, kteří svůj život naplňují zřejmě mottem autorů blogu: “lidská zbytečnost a zoufalství byly tmelem našich všedních dní v předchozích letech a bude tomu tak i rok letošní.” Tady asi chápat nebudou mnozí. Ve vzduchu, ale visí otázka: “Čí to jsou kamarádi?”

David Grudl, La Trine / www.latrine.cz
Použijme slova autora a jsme doma. “Prudce BULVÁRNĚ seriózní čtení o webech a lidech, ale také spousta RÁDOBY VTIPNÝCH filozofických úvah o významu sojových bobů při řešení světových krizí.” Opět literární podtex zcela chybí. Jak řekla moje žena. “Nepíše to náhodou ajťák?” Aha, píše.

Marie Doležalová / Kafe a cigárko / www.kafeacigarko.cz
Mladičká herečka, které někdo v make-up busu nečekaně prozradil: “Víte, že můžete myslet?” Ale ouvej, nemyslet moc, tak akorát, ale stejně to asi víc nejde. Tady nepomůže ani mediální odkejvání Krause baviče. Rádoby vtipné postřehy z telenovelového herectví asi potěší jen slaboduché, kterým ještě nikdo neprozradil, na co maj mozek. Myslím, že je to stejné psaní, jako reklama na šminky pro gentlemany a takový web patří do bulváru.

The post Blog roku 2015 – Magnesia Litera. Pět výběrů slaboduchosti a primitivnosti first appeared on Čítárny.