Světově proslulý spisovatel Luis Sepúlveda kdysi slíbil svým dětem, že pro ně napíše příběh, který nejen podnítí fantazii a důvtip, ale zároveň ukáže, jak lépe poznat svět, mít ho rád, a tak o něj pečovat s větším porozuměním. Tak se zrodilo toto vyprávění o dobrodružstvích racka a kočky, která ho naučila létat. Vyprávění, které znají čtenáři v mnoha zemích světa. Světoznámý příběh, který je určen „všem dětem od 8 do 88 let“ vydal Rybka Publisher.

O čem je kniha
Racek Kenga uvízl v černé mazlavé ropě, která unikla do moře při havárii lodě. Než naposledy vydechne, z posledních sil doletí do nejbližšího přístavu a přistane na balkoně, kde se právě sluní Zorbas, velký černý kocour. Před zraky užaslého Zorbase snese své poslední vejce…
Kocour stojí nyní před těžkým úkolem, jak se postarat o vylíhlé mládě a splnit tři neobvyklé sliby, které dal racčí mámě. Zorbas je ovšem kocour s nezlomným smyslem pro čest a jeho slib zavazuje všechny kočky z přístavu, tedy i jeho kamarády Secretária, Vševědu, Protivětra a Colonella, kteří mu s nelehkým úkolem pomohou. Mladého racka nesežerou, jak by udělala každá obyčejná kočka, ale stanou se jeho rodiči a ochránci. Jenže jak mohou čtyři kočky naučit malé ptáče létat? 
 
Knížka O rackovi a kočce, která ho naučila létat je překrásně napsaným příběhem o tom, co všechno jsou rodiče schopni udělat pro své děti. Je také příběhem o toleranci, přátelství, odpovědnosti a síle lásky, která dokáže překlenout všechny rozdíly.

César Augusto Boldrini (1963) se narodil v Argentině v provincii Mendoza. Po studiích enologie pracoval v oboru vinařství. Koncem osmdesátých let odjel na odbornou stáž do Itálie a v Evropě se nakonec usadil. Od roku 1996 žije a tvoří v Praze. V jeho práci dominuje technika perokresby a pastel.

Sepúlveda Luis | O rackovi a kočce, která ho naučila létat | Ilustrace César Augusto Boldrini
Vydal: Rybka Publisher, 2006, přeložila Tereza Hofbauerová

Ukázka z knihy:

“Ano, na pokraji prázdna pochopila, co je nejdůležitější,” mňoukl Zorbas. “Ano? A co pochopila?” zeptal se človek. “Že lítat může jen ten, kdo se toho odváží,” mňoukl Zorbas.
Luis Sepúlveda se narodil v roce 1949 v Ovalle v Chile. Jeho aktivní odpor proti politickému útlaku v jeho rodné zemi jej přivedl do exilu. Se svou rodinou žil 10 let v Hamburku, v roce  1997 se usadil ve Španělsku. V roce 1992, když ve Francii vyšla jeho nejslavnější kniha Stařec, který četl milostné romány, se stal jedním z nejčtenějších španělsky píšících spisovatelů. Je autorem desítek povídek, novel, divadelních her a esejů, jeho dílo znají čtenáři ve více než třiceti zemích světa. Mezi jeho nejznámější díla patří: Stařec, který četl milostné romány, Sbohem Pampo, Patagonský expres, Svět na konci světa a Deník sentimentálního zabijáka.

Severní moře

„Hejno sled’ů na levoboku!” oznámila hlídka na čele a hejno racků od Majáku červených písků přijalo zprávu s výkřikem úlevy. Letěli už šest hodin bez přestávky, a ačkoli je vůdcové hejna vedli proudem teplého vzduchu příhodného pro let nad oceánem, cítili, …že potřebují doplnit síly.

Nic nemohlo posloužit lépe než pořádný sled’. Přeletěli ústí Labe do Severního moře. Z výšky viděli lodě podobné mořským tvorům, jak trpělivě a poslušně čekají v řadě jedna za druhou, až budou moci vyplout na širé moře a přídí zamířit vstříc přístavům celého světa. Kenga s krásnými stříbřitými křídly nejraději pozorovala vlajky lodí, protože věděla, že každá představuje jinou řeč, jiný způsob pojmenování věcí. „Ti lidé to ale mají těžké!
My rackové křičíme stejným způsobem všude na světě,” svěřila se jednou vedle letícímu rackovi. „Je to prostě tak. A nejdivnější na tom je, že se jim občas podaří se spolu domluvit,” odpověděl. Za linií pobřeží byla jasně zelená krajina. Na ohromné pláni bylo možné rozeznat stáda ovcí pasoucích se ve stínu kamenných hrází a lenivých lopatek větrných mlýnů. Hejno racků od Majáku červených písků následovalo pokyny svých vůdců a jako šipka se skrz proud studeného vzduchu vrhlo na hejno sled’ů. Sto dvacet těl protnulo hladinu jako šíp, a když se rackové opět vynořili, každý držel v zobáku jednoho sledě. Vynikající sled’! Vynikající a velký – přesně to bylo potřeba k načerpání energie před další cestou do Den Helderu, kde by se k nim měly připojit letky z Fríských ostrovů. Plán letu dále předpokládal pokračovat až ke Calais a průlivu La Manche, kde byli očekáváni hejny od zálivu Seiny a bretaňského Saint-Mala. Spolu s nimi měli pak letět až k obloze nad Biskajský záliv. Tam by měl jejich počet dosáhnout tisíce a jako velký a rychlý stříbrný mrak by měli posílit skupinu z ostrovů Belle-Ile a Oleron a z mysů Machichaco, Apio a Peńas. A až budou všichni kroužit nad Biskajským zálivem, bude moci začít velký sněm racků moře Severního a Baltského a Atlantiku, jak je psáno v zákoně moře a větru.
Bude to krásné setkání, myslela si Kenga, když lovila třetího sledě. Jako každý rok i tentokrát se budou vyprávět zajímavé příběhy, zejména o raccích z mysu Peńas, neúnavných cestovatelích, kteří občas zalétají až ke Kanárským nebo Kapverdským ostrovům. Samičky jako ona budou hodovat na sardinkách a chobotnicích, zatímco samečci postaví hnízda na okrajích útesů. Tam pak ony snesou vajíčka, přikryjí je, aby byla v bezpečí před všemi hrozbami, a až se vylíhnou ptáčata a jejich křídla zesílí, přijde nejkrásnější okamžik celé cesty – naučí je pod biskajským nebem létat. Kenga se ponořila pro čtvrtého sledě, a tak neslyšela výstražný křik, který se nesl vzduchem: „Nebezpečí na pravoboku, okamžitý odlet!” Když vystrčila hlavu z vody, byla v širém oceánu sama.

…
Vysílený racek Kenga snesl na balkoně, kde se právě slunil kocour Zorbas, své poslední
vejce. Kocour nyní stojí před těžkým úkolem: jak se postarat o vylíhlé mládě a splnit tři neobvyklé sliby, které dal racčí mámě předtím, než zemřela. Zorbas je připraven svým závazkům dostát, ale: opravdu dokáže kočka naučit ptáka létat?

– Kocoure, můj příteli, vidím, že jsi dobrý a máš ušlechtilé srdce.
Prosím tě, abys mi slíbil tři věci. Uděláš to?
– Slíbím ti, co jen budeš chtít.
– Slib mi, že to vajíčko nesníš
– Slibuji, že vajíčko nesním.
– Slib mi, že se o něj postaráš, než se z něj vylíhne ptáče.
– Slibuju, že se o vajíčko postarám, než se z něj vylíhne ptáče.
– A slib mi, že ho naučíš létat…

The post O rackovi a kočce, která ho naučila létat. Mimořádně krásná kniha pro děti first appeared on Čítárny.