Francouz Louis Braille se narodil 4. ledna 1809. Od svých tří let byl nevidomý. Ve dvanácti letech se setkal s vojákem Charlesem Barbiersem, který mu ukázal tajnou vojenskou abecedou určenou ke čtení za tmy. Abeceda využívala systém dvanácti vystouplých teček, byla však obtížně čitelná a tudíž nepoužitelná.

Ve svých šestnácti letech (v roce 1825) navrhl první vzorky svého speciálního slepeckého písma. O dva roky později o něm referoval v 32stránkovém spise Návod, jak slova, hudbu a církevní zpěvy psát pomocí bodů. Konečnou formu svému písmu dal v roce 1834. V roce 1850, dva roky před smrtí, se toto písmo začalo poprvé používat právě na té pařížské škole, na níž  byl Braill učitelem. Oficiálně bylo ve Francii písmo uznáno až za sto let po jeho smrti v roce 1954. Zemřel v Paříži 1852 na tuberkulózu.

Louis Braille počet teček zredukoval na šest a během následujících třech let ji ještě zdokonalil (tou dobou mu bylo teprve patnáct let!)

Jeho šestibodový systém je schopen zaznamenat abecedu, ale i notový zápis  Dnes je slepecké písmo povinně umístěno například na lécích nebo ve výtazích, objevuje se na jídelních lístcích a dokonce i na vinětách.

Zápis Braillova písma
Braillovo písmo se dá ručně psát pomocí speciální destičky s perem, k rychlejšímu psaní slouží Pichtův psací stroj. Jako nástroj pro práci s počítačem slouží nevidomým hmatový displej, což je zařízení, které převádí část jednoho řádku textu (obvykle z obrazovky počítače) do hmatové podoby.

První kniha
První publikace v Braillově písmu vyšla v roce 1829, velký zájem o ni však nebyl. Přestože Louis Braille své písmo průběžně vylepšoval (např. přidáním číslic a matematických symbolů), do jeho smrti se mezi slepými téměř nerozšířilo.

Knihy pro nevidomé
Knihy pro nevidomé tiskne tískárna K.E. Macana . Posláním KTN je zpřístupňovat nevidomým a těžce zrakově postiženým občanům informace i umělecké hodnoty, a to prostřednictvím Braillova slepeckého písma, zvukových záznamů, reliéfní grafiky a digitálních textů. Půjčování bodových i zvukových knih osobně i poštou je pro nevidomé uživatele zdarma.

Knihy pro nevidomé děti
Moderní nové knihy si ale získavají i uznání v mezinárodních soutěžích. V mezinárodní soutěži hmatových knih pro nevidomé Tactus and Tyflo 2007 ve francouzském Dijonu zvítězila česká autorka Kristýna Adámková dílem Rozmanitosti.
{youtube}PKZZ1KfboM8{/youtube}
V ČR žije přes 100.000 lidí s těžkým zrakovým postižením, toho nevidomých je 15 až 20.000. SONS sdružuje 12.000 členů, z toho nevidomých je 5000 až 6000.  Od roku 1917 mají i svůj časopis Zora. Jeho zrod způsobil nárost oslepnuvších vojáků za první světové války. Podle statistik má problém s viděním dvě procenta české populace.
Bohužel Braillovo slepecké písmo umí a využívá pouze asi osm až deset procent těžce zrakově postižených,. Je to alarmující, informace, protože i ti, kteří uměli bodové písmo, ho přestávají užívat.
Tuto informaci sdělil CTK šefredaktor slepeckého časopisu Zora  Jiří Reichel.
Více:  http://www.sons.cz

V Braillovu písmu CITARNY.CZ

⠉⠊⠞⠁⠗⠝⠽⠲⠉⠵

The post Louis Braill a stručná historie Braillova slepeckého písma first appeared on Čítárny.