Elektřina je součásti a podstatou našeho života. Každá myšlenka, každý náš pohyb, nás obklopuje pulzy na nízkých frekvencích, šeptem, který byl poprvé v této souvislosti objeven v roce 1875, a který je také nezbytný pro život.

Energie našich buněk, které šeptají na frekvenci rádiových vln, je nepatrná, avšak pro život nezbytná.
Každá myšlenka, každý náš pohyb, nás obklopuje pulzy na nízkých frekvencích, šeptem, který byl poprvé objeven v roce 1875, a který je také nezbytný pro život.
Elektřina, kterou dnes používáme, látka, kterou bezmyšlenkovitě posíláme dráty a vysíláme vzduchem, byla kolem roku 1700 identifikována jako vlastnost života. Pouze později se ji vědci naučili extrahovat a použít ji k rozhýbání neživých věcí, přičemž ignorovali – protože je neviděli – účinky, které to mělo na svět živých.

Nevidtelná duha – Dějiny elektřiny a života / Arthur Firstenberg / Kniha ke stažení zde >>

Arthur Firstenberg je vědec a novinář, který stojí v čele globálního hnutí pro odstranění tabu, které toto téma obklopuje. Poté, co vystudoval Phi Beta Kappa z Cornellské Univerzity s titulem z matematiky, studoval na Lékařské Fakultě Irvine Kalifornské Univerzity v letech 1978 až 1982.
Zranění rentgenem předčasně ukončilo jeho lékařskou kariéru.
Posledních osmatřicet let je také výzkumníkem, poradcem a lektorem ohledně účinků elektromagnetické radiace na zdraví a životní prostředí, a také praktikuje několik technik léčivého umění.

Výpisky:

Dnes žijeme s několika devastujícími nemocemi, které sem nepatří, jejichž původ neznáme, a jejichž přítomnost považujeme za samozřejmou a nezpochybnitelnou. Žít bez nich je stav vitality, na který jsme už zcela zapomněli.

„Porucha úzkosti,“ zasahující šestinu lidstva, neexistovala před lety 1860, kdy telegrafní dráty poprvé omotaly Zemi. Do roka 1866 o ní v lékařské literatuře není jediná zmínka.

Chřipka v současné podobě byla vynalezena v roce 1889 spolu se střídavým proudem. Je neustále s námi, jako známý host – tak známý, že už jsme zapomněli, že tomu tak vždycky nebylo. Mnoho doktorů, které tato nemoc zasypala v roce 1889, ji nikdy dříve nevidělo.

Před lety 1860 byla cukrovka natolik vzácná, že jen pár doktorů vidělo více než jeden nebo dva případy za celý svůj život. I ta změnila svou podstatu: cukrovka bývala nemocí kostlivě hubených lidí. Obézní lidé na ni nikdy netrpěli.

Srdeční choroba byla v té době 25. nejčastější onemocnění, v pozadí za náhodným utonutím. Byla to nemoc kojenců a starých lidí. Pro kohokoliv jiného bylo nevídané, aby měl nemocné srdce.

Rakovina byla také nesmírně vzácná. Dokonce ani kouření tabáku v době bez elektřiny nezpůsobovalo rakovinu plic.

Toto jsou civilizační nemoci, které jsme přenesli i na naše zvířecí a rostlinné sousedy, nemoci, se kterými žijeme, protože odmítáme považovat sílu, kterou jsme si osvojili, za takovou, jaká skutečně je. 60Hz proud
xxx

Systematická elektrifikace Evropy začala v roce 1839 s otevřením magnetického telegrafu na Velké Západní Železnici mezi Západním Draytonem a Londýnem. Elektrifikace Ameriky začala o pár let později, když první telegrafní linka Samuela Morse vedla z Baltimoru do Washingtonu v roce 1844 podél Železnice Baltimore/Ohio.
xxx

Je trapným tajemstvím mezi virology, že od roku 1933 až do současnosti nebyly žádné experimentální studie, které by dokázaly, že chřipka – ať už virus nebo nemoc – je za jakékoliv situace přenášena z člověka na člověka běžným kontaktem.
Jak uvidíme v další kapitole, veškeré snahy experimentálně ji přenést z člověka na člověka, dokonce i během té nejsmrtelnější epidemie této nemoci, jakou kdy svět spatřil, selhaly.
x
Symes Thompson na začátku prosince roku 1889 zpozoroval u britských koní nemoc podobnou chřipce, napsal do Britského Lékařského Deníku, že předpovídá brzkou epdiemii u lidí, což byla předpověď, která se ukázala být pravdivá.46 Během pandemie v letech 1918-1919 zahynulo velké množství opic a paviánů v Jižní Africe a na Madagaskaru, ovcí v severozápadní Anglii, koní ve Francii, losů v severní Kanadě, a buvolů v Yellowstonu.
Nejedná se o žádnou záhadu. Nechytáme chřipku od zvířat, ani oni od nás.
Pokud je chřipka způsobena abnormálními elektromagnetickými podmínkami v atmosféře, pak ovlivňuje všechny živé bytosti ve stejný čas, včetně bytostí, které nesdílí stejné viry nebo nežijí ve vzájemné blízkosti.
xxx

Charles Dickens byl na návštěvě Nemocnice Sv. Lukáše pro Duševně Choré.
„Prošli jsme kolem hluchého, hloupého muže,“ napsal, „kterého sužovalo nevyléčitelné šílenství.“ Dickens se zeptal, kde tento muž dříve pracoval. „‚Ano,‘ povídá Dr. Sutherland, ‚to je ta nejpozoruhodnější věc ze všech, pane Dickensi. Byl zaměstnán jako operátor elektro-telegrafických zpráv.‘“ Ten den byl 15. ledna 1858.
Telefonní operátoři v té době často trpěli trvalými zdravotními komplikacemi. Enrst Beyer napsal, že z 35 telefonních operátorů, které lěčil v průběhu pěti let, nebyl ani jeden z nich schopen vrátit se do práce. Hermann Engel měl takových pacientů 119. P. Bernhardt více než 200.
…
V roce 1989, Annalee Yassi nahlásila rozšířenou „psychogenní nemoc“ mezi telefonními operátory ve Winnipegu, Manitobě a St. Catharines, Ontariu, a společnost Bell Canada v Montrealu nahlásila, že 47 procent jejich operátorů si stěžovalo na bolesti hlavy, únavu a bolesti svalů v souvislosti s jejich zaměstnáním.
xxx

Chřipka v současné podobě byla vynalezena v roce 1889 spolu se střídavým proudem.
Je neustále s námi, jako známý host – tak známý, že už jsme zapomněli, že tomu tak vždycky nebylo. Mnoho doktorů, které tato nemoc zasypala v roce 1889, ji nikdy dříve nevidělo.
Před lety 1860 byla cukrovka natolik vzácná, že jen pár doktorů vidělo více než jeden nebo dva případy za celý svůj život. I ta změnila svou podstatu: cukrovka bývala nemocí kostlivě hubených lidí. Obézní lidé na ni nikdy netrpěli.
Srdeční choroba byla v té době 25. nejčastější onemocnění, v pozadí za náhodným utonutím.
Byla to nemoc kojenců a starých lidí. Pro kohokoliv jiného bylo nevídané, aby měl nemocné srdce.
Rakovina byla také nesmírně vzácná.
Dokonce ani kouření tabáku v době bez elektřiny nezpůsobovalo rakovinu plic.
xxx

Sir Jagadis Chunder Bose a další vědci provedli řadu elektrických pokusů na rostlinách a dalších živých organismech, jejichž výsledky ukázaly jednoznačné účinky.
Zjistil, že nervy rostlin nebo živočichů vykazují proměnlivé chování a že jejich odpor se může značně lišit v závislosti na aplikaci proudu a jeho polaritě. Všiml si také, že intenzita proudu potřebná ke změně vodivosti nervů je z hlediska použitého napětí nekonečně malá – něco v řádu 0,3 mikroampérů (0,3×10-6).
Tento proud je podstatně menší než proud, který je vyvolán telefonním hovorem pomocí mobilního telefonu. Bose rovněž zjistil, že práh bioaktivity proudu je jeden femtoampér (1×10-15)! Protože tento badatel byl obeznámen i s radiofrekvenčním vysíláním, provedl pokus, při kterém byla rostlina vystavena rádiovému signálu o frekvenci 30 MHz ve vzdálenosti asi 218 yardů (200 metrů), a zjistil, že růst rostliny byl po dobu vysílání zpomalen.
Stejně tak prokázal, že se při ozařování stejným rádiovým signálem zpomalil oběh mízy v rostlině.
xxx

V 80. letech 19. století byl Londýn zásobován stejnosměrným proudem, ale někteří fyzikové zjistili, že rozvod střídavého proudu vytváří ve vodičích menší ohmické ztráty.
Následoval souboj proudů, přestože mnozí vědci včetně Edisona důrazně kritizovali nebezpečnější účinky střídavého proudu. Paradoxně právě proto, že střídavý proud je škodlivější, se používá v elektrickém křesle. A jak každý ví, elektrický proud v elektrické síti je… střídavý! V roce 1889 byla v USA a krátce nato i v Evropě provedena elektrifikace v plném rozsahu. V témže roce jakoby náhodou zaplavili lékaře případy chřipky, která se do té doby objevovala jen zřídka. Příznaky obětí byly mnohem více neurologického charakteru, připomínaly neurastenii a nezahrnovaly poruchy dýchání. Pandemie trvala čtyři roky a zabila nejméně milion lidí.

V roce 2001 kanadský astronom Ken Tapping prokázal, že pandemie chřipky v předchozích třech stoletích korelovaly s vrcholy sluneční magnetické aktivity v jedenáctiletém cyklu.
Bylo také zjištěno, že některá ohniska chřipky se rozšířila na obrovských územích během několika málo dní – což je skutečnost, kterou lze jen obtížně vysvětlit přenosem z jednoho člověka na druhého. Rovněž četné pokusy, které se snažily prokázat přímou nákazu prostřednictvím blízkého kontaktu, kapiček hlenu nebo jiných procesů, se ukázaly jako bezvýsledné.
Od roku 1933 až do současnosti nebyli virologové schopni předložit žádnou experimentální studii, která by prokázala, že se chřipka šíří běžným kontaktem mezi lidmi. Všechny pokusy se setkaly s neúspěchem.
Inženýři britské pošty kontrolují Marconiho zařízení pro bezdrátovou telegrafii během demonstrace na ostrově Flat Holm
xxx

V roce 1904 začaly na ostrově Wight umírat včely poté, co tam Marconi instaloval rádiové vysílače.
Tyto vysílače pracují na frekvencích blízkých megahertzovým úrovním. Na druhé straně Lamanšského průlivu Jacques-Arsène d’Arsonval prokázal, že “ostré a hákovité” elektromagnetické signály jsou mnohem toxičtější než signály sinusového tvaru. Pravda byla taková, že po roce a půl experimentování s rádiovými vysílači v plném zdraví ve věku 22 let začal Marconi dostávat horečky. Tyto záchvaty pokračovaly po zbytek jeho života.
V roce 1904, kdy pracoval na sestavení vysílače dostatečně výkonného pro transatlantickou komunikaci, byly tyto horečky tak intenzivní, že byly považovány za malárii.
V roce 1905 se oženil s Beatrice O’Brienovou a po líbánkách se usadili na ostrově v blízkosti vysílače. Jakmile se Beatrice zabydlela, začala si stěžovat na hučení v uších. Po třech měsících onemocněla těžkou žloutenkou. Musela se vrátit do Londýna, aby porodila dítě, které žilo jen několik týdnů a zemřelo z “neznámých příčin”. Ve stejném období Marconi několik měsíců trpěl horečkou a deliriem.
Bylo to v  letech 1918 až 1921 trpěl při práci na krátkovlnném vysílači sebevražednými depresemi.
V roce 1927, během líbánek z druhého manželství, zkolaboval s bolestmi na hrudi a byly mu diagnostikovány vážné srdeční potíže.
Později, v roce 1934 až 1937, kdy vyvíjel mikrovlnnou technologii, prodělal devět infarktů – poslední ho zabil ve věku 63 let.
xxx

Japonský doktor Tetsuharu Shinjyo roce 2014 publikoval studii před-a-po, která zvěstuje směr, kterým se svět musí ubrat.
Vyhodnotil zdravotní stav obyvatel obytného domu v Okinawě, na jehož střeše byly mnoho let provozovány antény mobilních telefonů.
Vyšetřil a promluvil si se sto dvaceti dvěma lidmi, kteří představovali 39 z celkového počtu 47 bytů.
Před odstraněním antén 21 lidí trpělo chronickou únavou; 14 točením hlavy, závratěmi nebo Ménièrovou chorobou; 14 bolestmi hlavy; 17 bolestmi očí, suchýma očima nebo opakovanými infekcemi očí; 14 trpělo nespavostí; 10 chronickým krvácením z nosu.
Pět měsíců poté, co byly antény odstraněny, nikdo v budově netrpěl chronickou únavou. Nikomu už netekla krev z nosu. Nikdo neměl problémy s očima. Pouze dva lidé stále trpěli nespavostí. Jednomu se stále točila hlava. Jeden měl stále bolesti hlavy. Případy zánětu žaludku a zeleného zákalu byly vyřešeny. Většina lidí na celém světě, tejně jako obyvatelé této budovy před uskutečněním studie nevědí, že jejich akutní a chronické nemoci jsou z velké části způsobeny elektromagnetickým znečištěním. Nemluví s ostatními o svých zdravotních problémech, a nejsou si vědomi toho, že mnoho z nich sdílí se svými sousedy.
xxx

1889 je ten rok, kdy člověkem vytvořená elektrická rušení zemské atmosféry nabrala globální charakter namísto lokálního.
Ten rok byla založena Edisonova Generální Elektrická Společnost, a Westinghousova Elektrická Společnost byla přejmenována na Westinghousovu Elektrickou a Výrobní Společnost. V tom roce získal Westinghouse Teslovy patenty na střídavý proud a použil je ve svých elektrárnách, jejichž množství v roce 1889 vyrostlo na 150, a v roce 1890 na 301.

Novela Zákona o Elektrickém Osvětlení v roce 1888 ve Spojeném Království uvolnila omezení průmyslu elektrické energie, a rozvoj centrální elektrárny tím tak poprvé byl učiněn komerčně realizovatelným.
A v roce 1889 se Společnost Telegrafních Inženýrů a Elektrikářů přejmenovala na, v tuto chvíli vhodnější, Instituci Elektrických Inženýrů.
V roce 1889 šedesát jedna výrobců v deseti zemích vyrábělo žárovky, a americké a evropské společnosti stavěly elektrárny ve Střední a Jižní Americe.

Ten rok deník Vědecký Američan nahlásil, že „pokud víme, každé město Spojených Států je vybaveno osvětlením z obloukových a žárovkových lamp, a zavádění elektrického světla se rychle rozrůstá do menších měst.“1

Ten samý rok Charles Dana, když psal do Lékařského záznamu, nahlásil nový druh zranění, dříve známý jen z blesků.
Bylo to kvůli, jak řekl, „nesmírnému nárůstu v právě probíhající aplikaci elektřiny, kdy už téměř $100,000,000 bylo investováno jen do samotného osvětlení a energie.“ Rok 1889, jak se shoduje většina historiků, otevřel dveře moderní elektrické éře.

A v roce 1889, jako kdyby se otevřela i samotná obloha, byli doktoři v Americe, Evropě, Asii, Africe i Austrálii zaplaveni přívalem kriticky nemocných pacientů trpících podivnou nemocí, kterou tito doktoři nikdy předtím neviděli. Tou nemocí byla chřipka, a ta pandemie trvala nepřetržitě po dobu čtyř let, během kterých zabila přinejmenším jeden milión lidí.

The post Elektřina je neviditelná duha. Zásadní vliv frekvencí na všechno živé first appeared on Čítárny.

Kdysi se naši rodiče ptali, spolu s Hrabalem, kam zmizel mlíkař a dnes se ptáme, kam zmizela demokracie, kam zmizela chřipka. Byla tady s námi každý rok a najednou zmizela, jako pára nad hrncem. Sotva se objevil Covid. A později se zase objevila. Najednou z ničeho nic. V mediích.

Viróza jako viróza. Každá doba se vyrovnávala po svém s nemocí, která je jen logickou reakcí na nerovnováhu ve vašem těle.
Karel Čapek nám popíše, jaké mediální vlny ve spojení s chřipkou se šířily před 2. světovou válkou.

“Tak už se dostala i k nám, sice s jistým zpožděním a zatím jen poskrovnu; ale ani v ohledu chřipky jsme tedy nezůstali za Evropou. Nuže, je tudíž na místě udělit nemocným, zdravým a zejména těm, kdo se chřipky bojí, několik ne sice odborných, ale dobře míněných rad:

1. Jakmile poznáte, že vám je tak nějak divně, a jakmile na sobě zjistíte horečku, zůstaňte doma a vlezte do postele, ale hlavně nechoďte mezi lidi a nedýchejte jim pod nos, hekajíce a bědujíce, že máte chřipku. Každý, kdo si svým bližním naříká, že má chřipku, zaslouží jednu do zad, ne proto, že je vůbec protiva, ale proto, že chřipku nebo rýmu roznáší.

2. Když už marodíte, vemte si dobrou knížku a čtěte, abyste aspoň nestonali nadarmo.

3. Posléze neříkejte každé rýmě, kašli, angíně, katarům, bolení hlavy a jiným svízelům, že je to chřipka. Zbytečně jí tím děláte reklamu a ztěžujete život všem hypochondrům, kteří náhodou ještě kašel nebo rýmu nemají a bojí se skoro dýchat, aby nevdechli nějakého toho Pfeifferova bacila nebo jaký neřád.
Čím míň se bude o chřipce povídat, tím dřív přejde – už z nedostatku veřejného zájmu.“
Lidové noviny 29. 1. 1931

Kam zmizela chřipka v roce 2020 / 2021?

Snad nám nechtějí vladní experti na viry říct, že jsme chřipku vymýtili díky tomu, že nosíme roušky. Obávám se ale, že takové stupidní pokusy už tady byly.
A co když pravda je taková, že chřipka se jen přejmenovala na novou nemoc Covid-19, aby se dala zneužít a připočíst do kovidových statistik?

O tom, jak média šíří nemoce!
Dženínský syndrom. Epidemie z roku 1983, kterou nerozšířil ani virus, ani bakterie, ale média.

The post Karel Čapek vtipně a přesně o chřipce, kterou šíří i média stejně, jako dnes medializují kovidovou hysterii. first appeared on Čítárny.

Právně jsem dočetla knížku Laury Spinney: „Bledý jezdec – španělská chřipka z roku 1918 a jak změnila svět.“ Tuto knížku naprosto vřele doporučuji všem, kdo se zajímají o dějiny, zejména dějiny 20. století a ty, kdo se zajímají o politiku. S údivem zjistí, jaké události, záležitosti a zcela apolitické skutečnosti rozhodují o politice – na příklad pandemie chřipky.

Knížka je napsána čtivě, nenáročným žurnalistickým jazykem – však taky autorka je novinářka. Jelikož se jedná o literaturu faktu, není to vůbec na škodu. Knížka má něco přes 400 stran, je členěná systémově a systematicky do osmi kapitol s doslovem. Obsahuje užitečnou mapku a logický výklad o postupu „chřipky“. Z prostého jazyka vystupuje obraz obrovské práce, kterou si autorka dala se získáváním podkladů a informací pro svou knížku. Musely to být stovky, možná tisíce archivních záznamů a stovky knih a studií z oborů, které se na první pohled mohou jevit zcela nesouvisející. Knížka je dobře opoznámkovaná a ozdrojovaná.

Bledý jezdec / Laura Spinney / Vydalo nakladatelství Omega 2017

Výpisky a poznámky:

str. 189) Při propuknutí pandemie vzniká u lidí tzv. „kolektivní resiliance“. Tedy, lidé se přestanou chovat a hlavně cítit jako individua, ale přijmou kolektivní identitu – chovají se jako členové postižené komunity. A to i tehdy, když takovéto jednání prokazatelně podporuje šíření smrtelně nebezpečného viru. Podle mého názoru nastává podvědomě jednání dle teorie matematických her popisované jako „půjčka za oplátku“. str. 242) etres de raison = bytosti rozumu… tedy organismy, na jejichž existenci můžeme usuzovat jen z jejich účinků, ale nemůžeme je spatřit přímo. To byly – co se španělské chřipky týká – viry. A já jsem se zamyslela, kolik věcí, událostí a skutečností můžeme pozorovat pouze skrze důsledky jejich působení – ačkoliv je nikdy sami nemůžeme spatřit…

str. 282) všechny nemoci mají svůj genetický komponent… Toto poznání mnou otřáslo. V poslední době jsem se existencí genetických chorob hodně zabývala – v souvislosti s jednou svou klientkou, která má gen zapřičiňující Huntingtonovu chorobu. Nyní jsem se dozvěděla, že kromě skutečných genetických vad existují genetické predisposice.Takže na KAŽDOU chorobu je nutno se dívat jako na částečně geneticky podmíněnou. Naopak na každou genetickou chorobu je potřeba se dívat jako na nemoc, která má i svůj infekční komponent… To mi začíná dávat smysl…

str. 292) následkem španělské chřipky byl syndrom chronické únavy. Ta trvala i několik let a vedla i k úplné neschopnosti každodenního života. Když se dívá mna ty desítky a stovky lidí, kteří jsou dnes chronicky unaveni, když vím, že naprostá většina z nich si nějaké marodění nemůže dovolit a chodí s „kašlem“ do práce – opět to začíná dávat smysl. Znovu se toto rozebírá na str. 351, kde se hovoří o „syndromu vysílení“.

str. 294) Jedním z „pozůstatků“ chřipky je také postchřipkový schizofrenický syndrom. U tohoto druhu schizofrenie obvykle docházelo k vyléčení… doba choroby byla obvykle pět let… Opět: ptám se – kde se v současné době bere ta pandemie psychických onemocnění a pandemie deprese? Každý „obvoďák“ vám potvrdí, že může antidepresiva házet do čekárny lopatou…

str. 310) Stav Eskymáků, nyní Inuitů, zkoumala Aljašská komise pro domorodé obyvatelstvo. V roce 1994 komise dospěla k závěru, že z aljašských Inuitů je kulturně a duchovně zmrzačený lid, jenž se stal závislým, a proto ho musí krmit, vzdělávat a vést jiní. Vládní komise dospěla k závěru, že domorodci sociálně a psychologicky chřadli úměrně tomu, jak se rozmáhaly vládní programy které jim měly pomoci, Čím více vláda poskytla, tím více se na Aljašce rozmáhaly alkoholismus, zločinnost a sebevraždy.
V Kanadě v roce 1991, když jsem se otázkou Inuitů zabývala, mne upozornili navíc ještě na prostituci a masovou drogovou závislost a totální nezaměstnanost/nezaměstnatelnost… Stejné zkušenosti se „zachraňováním“ jsou i v Austrálii s Aboriginci, ba řada aspektů je stejná i co se týká černošského (pardon – afroamerického) obyvatelstva. Vědí to už všichni a všichni udělali hodně pro to, aby své nesmyslné a zcela kontraproduktivní „sociální programy“ změnili na něco funkčního.

Jen u nás nově jmenovaný „sloučený“ ministr Pelikán si stále pochvaluje práci Agentury pro sociální začleňování. Žasnu, že pragmatik Babiš se rozhodl kráčet po cestě, která evidentně vede k nezdaru, je drahá – a je svorně nenáviděná veškerým voličstvem, včetně převážné části Romů samotných. P.T. čtenáři prominou, ale ať už jde česká vláda s touhle „proromskou“ politikou fakt do prdele.

str. 317) Nichols Bohr a Werner Heisenberg dospěli k závěru, je každá znalost je spojena s nejistotou. Kupodivu k témuž dospěl i Tomáš Halík ve své knize „Co je bez chvění není pevné“. Má pravdu… ještě by to chtělo, aby náš světově oceňovaný psycholog – kněz- teolog byl schopen dospět k logickému závěrku, který z jeho výroku rovněž zcela nezvratně vyplývá, protože výroková logika: totiž, že co je bez pochyb a „jediné správné“ je bez pochyby špatně. Nu a pak již jen aby tato svá slova zreflektoval…

351) naučená bezmoc vede k depresi. Ano, a vyhořený může být člověk i právě na základě naučené bezmoci… nemohl by to někdo vysvětlit panu Babišovi? Z této relativně prosté psychologické poučky totiž vyplývá, že ekonomickým směrem kterým tuto zemi vede, mrzačí lidské duše. A ještě jsem neviděla zmrzačenou duši, která by něco vyprodukovala…

str. 371) vše nakažlivé, ať je to mem nebo virus – se šíří podél sociálních struktur. Existuje něco, čemu se říká „paradox přátelství“. Je sociologicky vyzkoumáno, že když si náhodně vyberete osobu a požádáte ji aby vám řekla jméno nějakého přítele, bude ten přítel pravděpodobně lépe společensky postaven, než osoba, která ho jmenovala. Více na toto téma viz Malcolm Gladwell: Bod zlomu.

A na závěr:
Myslím, že jsem opravdu pochopila, jak to s těmi epidemiemi chodí. A především jsem pochopila, že kdo si myslí, že má osud „pevně v rukách“ tak je neskutečně, ale skutečně nafoukaný…protože motýlí křídla, že…

The post Bledý jezdec. Španělská chřipka z roku 1918 zabila víc lidí jak obě světové války first appeared on Čítárny.