<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	>

<channel>
	<title>Houellebecq | Čítárny</title>
	<atom:link href="https://citarny.com/tag/houellebecq/feed" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://citarny.com</link>
	<description>Čítárny. Knihy, autoři, beletrie, souvislosti, historie 25 let</description>
	<lastBuildDate>Fri, 16 May 2025 14:34:45 +0000</lastBuildDate>
	<language>en-US</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	

<image>
	<url>https://citarny.com/wp-content/uploads/2025/03/cropped-citarny-32x32.jpg</url>
	<title>Houellebecq | Čítárny</title>
	<link>https://citarny.com</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>Elementární částice. Michel Houellebecq a jeho skvělý román o degeneraci mravů v Západní Evropě</title>
		<link>https://citarny.com/beletrie/beletrie-svetova/elementarni-castice-houellebecq?utm_source=rss&#038;utm_medium=rss&#038;utm_campaign=elementarni-castice-houellebecq</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce Čítarny]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 12 Aug 2023 23:57:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Beletrie světová]]></category>
		<category><![CDATA[Houellebecq]]></category>
		<category><![CDATA[Houellebecq Michel]]></category>
		<category><![CDATA[morálka]]></category>
		<category><![CDATA[společnost,]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://citarny.com/elementarni-castice-houellebecq</guid>

					<description><![CDATA[<p>Velmi čtivý a mimořádně zajímavý bestseller Elementární částice (1998), vynesl autorovi, žijícímu v Irsku, celosvětový ohlas. Uprostřed současné nevýrazné literatury působí.</p>
<p>The post <a href="https://citarny.com/beletrie/beletrie-svetova/elementarni-castice-houellebecq">Elementární částice. Michel Houellebecq a jeho skvělý román o degeneraci mravů v Západní Evropě</a> first appeared on <a href="https://citarny.com">Čítárny</a>.</p>]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p><img fetchpriority="high" decoding="async" class=" size-full wp-image-6225" src="https://citarny.com/wp-content/uploads/2023/08/Houellebecq-elementarni-castice.jpg" alt="Elementární částice. Michel Houellebecq " width="600" height="350" srcset="https://citarny.com/wp-content/uploads/2023/08/Houellebecq-elementarni-castice.jpg 600w, https://citarny.com/wp-content/uploads/2023/08/Houellebecq-elementarni-castice-300x175.jpg 300w" sizes="(max-width: 600px) 100vw, 600px" /></p>
<p><strong>Velmi čtivý a mimořádně zajímavý bestseller Elementární částice (1998), vynesl francouzskému autorovi, žijícímu v Irsku, celosvětový ohlas. Uprostřed současné nevýrazné literatury působí. Na pozadí neradostného příběhu dvou nevlastních bratrů, suchého vědce neschopného milovat Michela a sexuálního štvance Bruna, Houellebecq rozvíjí témata samoty, neporozumění, neschopnosti lásky, prázdnoty života, odcizeného sexu.</p>
<p></strong><span style="text-decoration: underline;">Houellebecq v knize rozvíjí témata, která rozpracoval již v prvotině Rozšíření bitevního pole (česky 2004)</span> a to degeneraci mravů v Západní Evropě, kde „pocity lásky, něhy a lidské pospolitosti do značné míry zmizely“. Za střídání pronikavých analýz a klasických románových pasáží se pokouší o jakýsi všeobjímající historický průzkum vývoje mravů a důvodů současného individualismu, vedoucí k poněkud vědeckofantastickému vyústění, v němž oba hlavní protagonisté zastávají, každý svým způsobem, nezaměnitelnou roli. Pokus o „totální“ román konce století.</p>
<p><strong>Michel Houellebecq (nar. 1958 na ostrově Réunion)</strong> <br />je nejvýraznější postava francouzské literatury posledních dvaceti let a jedna z hlavních osobností nové vlny francouzských autorů. Vystudoval zemědělskou univerzitu, krátce pracoval jako počítačový technik ve francouzském parlamentu. Rozvod s první ženou neunesl a byl hospitalizován na psychiatrii. Nyní žije v Irsku blízko Corku. Je také velmi zajímavý fotograf. Jeho poslední fotokniha je z Lanzarote.</p>
<p>{youtube}QrTkz8sFNRs{/youtube}</p>
<p><strong>Michel Houellebecq | Elementární částice</strong></p>
<p><strong>Ukázky z knihy: &nbsp;&nbsp; &nbsp;</strong></p>
<blockquote class="gkBlockquote1">
<p>Když se vrátil do kuchyně, uvědomil si, že víra ve svobodnou a rozumnou určenost lidského jednání, která je přirozeným základem demokracie, přesněji řečeno ve svobodnou a rozumnou určenost jejich individuálních politických rozhodnutí, je pravděpodobně výsledkem záměny svobody a nepředvídatelnosti. Turbulence vodního toku v blízkosti mostního pilíře jsou strukturálně nepředvídatelné, kvůli tomu by však nikoho nenapadlo označit je za svobodné.</p>
<p>Celé roky roky se na mě syn obracel a žádal mou lásku; byl jsem v depresi, nespokojený se životem, a odmítal jsem ho – dokud mi nebude líp. Tehdy jsem nevěděl, jak budou ty roky krátké. Od sedmi do dvanácti let je dítě nádherná bytost, hodná, rozumná a otevřená. Má všechno srovnané, žije radostně. Je plné lásky a samo se spokojuje s láskou, jakou mu kdo poskytne. Potom se všechno pokazí. Všechno se nenapravitelně zkazí.</p>
<p>Připomínáš mi sociology, podle kterých je kult mládí přechodná móda, co se objevila v padesátých letech, vrcholu dosáhla v osmdesátých atd. Ve skutečnosti člověka děsila smrt vždycky, nikdy nedokázal uvažovat o vlastním zmizení ani úpadku bez hrůzy. Ze všech pozemských statků je fyzické mládí evidentně nejcennější, a my dnes v jiné než pozemské statky nevěříme.</p>
</blockquote><p>The post <a href="https://citarny.com/beletrie/beletrie-svetova/elementarni-castice-houellebecq">Elementární částice. Michel Houellebecq a jeho skvělý román o degeneraci mravů v Západní Evropě</a> first appeared on <a href="https://citarny.com">Čítárny</a>.</p>]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Podvolení. Vizionářský román o budoucnosti Francie reaguje na realitu dneška</title>
		<link>https://citarny.com/souvislosti/o-politice/podvoleni-houellebecq?utm_source=rss&#038;utm_medium=rss&#038;utm_campaign=podvoleni-houellebecq</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[M. Herman]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 03 Jul 2023 06:29:33 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[O politice]]></category>
		<category><![CDATA[Beletrie světová]]></category>
		<category><![CDATA[Francie]]></category>
		<category><![CDATA[Houellebecq]]></category>
		<category><![CDATA[Houellebecq Michel]]></category>
		<category><![CDATA[islám]]></category>
		<category><![CDATA[kritika společnosti]]></category>
		<category><![CDATA[migrace]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://citarny.com/podvoleni-houellebecq</guid>

					<description><![CDATA[<p>Michel Houellebecq napsal velmi aktuální román o tom, jak se z Francie stane islámský stát.</p>
<p>The post <a href="https://citarny.com/souvislosti/o-politice/podvoleni-houellebecq">Podvolení. Vizionářský román o budoucnosti Francie reaguje na realitu dneška</a> first appeared on <a href="https://citarny.com">Čítárny</a>.</p>]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p><img decoding="async" class=" size-full wp-image-9678" src="https://citarny.com/wp-content/uploads/2023/07/Houellebecq-podvoleni.jpg" alt="Houellebecq Podvolení" width="600" height="350" srcset="https://citarny.com/wp-content/uploads/2023/07/Houellebecq-podvoleni.jpg 600w, https://citarny.com/wp-content/uploads/2023/07/Houellebecq-podvoleni-300x175.jpg 300w" sizes="(max-width: 600px) 100vw, 600px" /></p>
<p><strong><br />Michel Houellebecq napsal velmi aktuální román o tom, jak se z Francie stane islámský stát. Kniha byla nejen ve Francii okamžitě rozebrána.<br /></strong><br />Příběh se odehrává roku 2022, kdy politické strany ve volbách raději podpoří fiktivního kandidáta strany zvané Muslimské bratrství, aby se prezidentkou nestala šéfka extrémně pravicové Národní fronty Marine Le Penová. Houellebecq opravdu brilantně a se znalostí problému popisuje jednostrannou volební mediální masáž, zjednodušování&nbsp; a zkreslování informací a subjektivní pohled na události pod hlavičkou objektivního zpravodajství. Ne náhodou vám připomene podobné reportáže především z České televize.</p>
<p>Ve volbách tedy vyhrává Muslimské bratrstvo v čele s Benem Abbesem, k němuž se okamžitě přidávají socialisté a vytvářejí nebezpečnou koalici. Ben Abbes se stává prezidentem Francie. Po volbách vítězové projeví zájem především o ministerstvo školství a ministerstvo sociálních záležitostí, aby přerod společnosti měli zcela pod kontrolou.<br />Je třeba ještě poznamenat, že ve Francii budou skutečně volby v roce 2022 a proto se román stal velmi zajímavým vizionářským příběhem.<br />Základní půdorys románu vychází z inspirace dílem významného spisovatele konce 19. století J.-K. Huysmanse.</p>
<p>Autor uvedl, že „urychluje historii“. Jeho velmi dobře napsaná románová fikce je poznamenána hlubokou znalostí problému současných tzn. problémů kolem roku 2017. Kniha vzbudila nebývalou pozornost a&nbsp; v mnoha zemích se stala absolutním bestsellerem. Stále víc lidí si totiž uvědomuje nebezpečí, které hrozí evropské civilizaci, kdy během několika desítek let můžeme tolerovanou stupiditou politiků zničit naše kořeny, které budovaly celé generace.</p>
<p><span itemprop="articleBody"><strong>Michel Houellebecq (1958)</strong> <br />je nejvýraznější postava francouzské literatury posledních dvaceti let a jedna z hlavních osobností nové vlny francouzských autorů. Vystudoval zemědělskou univerzitu, krátce pracoval jako počítačový technik ve francouzském parlamentu. Rozvod s první ženou neunesl a byl hospitalizován na psychiatrii. Nyní žije v Irsku blízko Corku. Je také velmi zajímavý fotograf. Jeho poslední fotokniha je z Lanzarote.</p>
<p><strong>Výpisky z knihy:</strong><br /></span></p>
<blockquote class="gkBlockquote1">
<p>Podle milostného modelu převládajícího za mého mládí (a nic mě nepřimělo k tomu, abych uvěřil, že se věci podstatně změnily) se předpokládalo, že mladí lidé po krátkém období sexuální nestálosti v preadolescenci běžné naváží výlučné milostné vztahy, postavené na striktní monogamii, kde už vstupovaly do hry nejen sexuální, ale i společenské aktivity (večírky, víkendy, prázdniny). Na těchto vztazích nicméně nebylo nic definitivního a musely být vnímány jako svého druhu trénink, taková stáž (jejichž absolvování se ostatně v pracovní sféře stávalo běžným předstupněm k prvnímu zaměstnání). <br />Milostné vztahy proměnlivého trvání (dobu jednoho roku, již jsem poznal já, lze považovat za přijatelnou) a proměnlivého množství (průměr deset až dvacet se mi jeví jako rozumný odhad) měly přicházet jeden za druhým, dokud to nezavršil jako apoteóza poslední vztah, který měl tentokrát být manželský a definitivní a prostřednictvím plození dětí měl vést k založení rodiny&#8230;<br />xxx</p>
<p>Měsíc po vyhlášení výsledků druhého kola oznámil Mohamed Ben Abbes založení Muslimské jednoty. <br />První pokus o&nbsp;politické pojetí islámu, Strana francouzských muslimů, se záhy rozpadla, na čemž se podepsal nevhodný antisemitismus jeho vůdce, jenž šel tak daleko, že navázal spolupráci s&nbsp;krajní pravicí. Muslimská jednota se z&nbsp;tohoto neúspěchu poučila a&nbsp;dala si záležet na umírněných postojích, podporujíc jen střídmě palestinské nároky a&nbsp;udržujíc srdečné vztahy s&nbsp;židovskými náboženskými autoritami. Po vzoru muslimských stran, jež se etablovaly v&nbsp;arabských státech, tedy vzoru, který mimochodem dříve ve Francii používala Komunistická strana, její politickou činnost jako takovou převzala i&nbsp;hustá síť mládežnického hnutí, kulturních institucí a&nbsp;charitativních spolků. <br />V&nbsp;zemi, kde se chudoba každým rokem nezvratně šířila, přinesla tato politika ovoce, přenesení aktivity i&nbsp;odpovědnosti na četné nižší články umožnilo Muslimské jednotě značně rozšířit řady svých příznivců i&nbsp;nad rámec přísně konfesního členstva.<br />xxx</p>
<p>„Co prosazují?“<br />„No, podle Muslimské jednoty má každé francouzské dítě mít od začátku do konce školní docházky přístup k&nbsp;islámskému vzdělání. A&nbsp;islámské vzdělání se ve všech ohledech velmi liší od toho světského. A&nbsp;rozhodně nemůže být smíšené: ženám chtějí otevřít jen některé obory. V&nbsp;podstatě chtějí, aby se většina žen po základní škole orientovala na školy nabízející programy péče o&nbsp;domácnost a&nbsp;co nejrychleji se vdaly – jen malá menšina by do svatby pokračovala ve studiu literatury nebo umění; tak vypadá jejich ideální model společnosti. Kromě toho všichni učitelé bez výjimky budou povinně muslimové. Kantýny budou muset respektovat muslimská pravidla stravování, rozvrh bude vyhrazovat čas pro pět každodenních modliteb. Učení Koránu se ale budou muset přizpůsobit především samotné školní osnovy.“<br />xxx</p>
<p>Bohaté Saúdky, přes den oděné do neproniknutelných černých burek, se večer promění v&nbsp;rajské ptáky, nastrojí se do korzetů, ažurovaných podprsenek, do tang zdobených pestrobarevnými krajkami a&nbsp;drahokamy. Přesný opak žen ze Západu, jež jsou šik a&nbsp;sexy přes den, kdy si musejí obhájit svůj společenský status, a&nbsp;večer se doma zhroutí, navlečou si volné a&nbsp;neforemné úbory a&nbsp;vyčerpaně se vzdají veškerých vyhlídek na svádění.<br />xxx</p>
<p>Vyhraje-li muslimský kandidát, Marie-Françoise určitě na fakultě nezůstane, žádné učitelské místo na islámské univerzitě nebude smět zastávat žena, to je naprosto vyloučené.</p>
<p>Všichni vědí, že Karel Martel porazil Araby v&nbsp;roce 732 u&nbsp;Poitiers, čímž zastavil muslimskou expanzi na sever. Jde skutečně o&nbsp;zásadní bitvu, považovanou za výchozí bod středověkého křesťanství; ale vše se neodehrálo tak hladce, nájezdníci se nestáhli okamžitě a&nbsp;Karel Martel s&nbsp;nimi v&nbsp;Akvitánii válčil ještě několik let. V&nbsp;roce 743 znovu zvítězil kousek odsud a&nbsp;na výraz díků se rozhodl zbudovat kostel; nesl jeho erb, tři zkřížená kladiva. Kolem kostela vznikla vesnice, byl ovšem záhy zničen a&nbsp;potom znovu postaven ve 14. století. Je fakt, že mezi křesťanstvím a&nbsp;islámem se odehrála obrovská spousta bitev, bojovat patřilo odjakživa k&nbsp;hlavním lidským činnostem, válka nám je přirozená, jak říkal Napoleon. Ale myslím, že teď nadešla chvíle se s&nbsp;islámem dohodnout, spojit.“<br />xxx</p>
<p>Krajní pravice žije v&nbsp;představě, že jakmile se muslimové dostanou k&nbsp;moci, křesťané budou nevyhnutelně odsouzeni k&nbsp;postavení dhimmí, občanů druhé kategorie. Tento pojem patří mezi základní principy islámu; ale v&nbsp;praxi je status dhimmi extrémně flexibilní. Islám zaujímá obrovský geografický prostor; způsob, jakým se praktikuje v&nbsp;Saúdské Arábii, nemá nic společného s&nbsp;tím, s&nbsp;čím se setkáme v&nbsp;Indonésii nebo v&nbsp;Maroku. <br />Co se Francie týče, jsem naprosto přesvědčený – klidně se vsadím –, že nejenže křesťanství nedojde žádné úhony, ale že subvence, které plynou katolickým sdružením a&nbsp;na údržbu jejich církevních statků, se zvýší – mohou si to dovolit, protože do mešit v&nbsp;každém případě potečou z&nbsp;ropných velmocí prostředky mnohem významnější. A&nbsp;hlavně, skutečný nepřítel muslimů, to, čeho se bojí a&nbsp;co nenávidí ze všeho nejvíc, není katolicismus, nýbrž sekularismus, laickost, ateistický materialismus.<br />xxx</p>
<p>Nový statut islámské univerzity Paříž – Sorbonny mi neumožňoval další pedagogické působení na její půdě; Robert Rediger, nový rektor, podepsal dopis osobně; vyjadřoval v&nbsp;něm hluboké politování a&nbsp;ujišťoval mě, že kvalita mé akademické práce nijak zpochybněna není. Mohu samozřejmě pokračovat v&nbsp;kariéře na kterékoli světské univerzitě; pokud tak však neučiním, islámská univerzita Paříž – Sorbonna se zavazuje vyplácet mi neprodleně dávky starobního důchodu, jejichž měsíční výše bude valorizována podle inflace a&nbsp;k&nbsp;dnešnímu dni činí 3 472 eur. Nezbytné kroky mohu podniknout v&nbsp;souběhu s&nbsp;personálním oddělením univerzity, nejlépe po předchozí domluvě.<br />xxx</p>
<p>Rimbaudovo přestoupení na islám se prezentuje jako zaručené, byť nejde o&nbsp;zcela potvrzenou skutečnost; ale jinak, do analýzy básní, vážně nijak nezasahují. Protože jsem pozorně poslouchal a&nbsp;nedával najevo sebemenší pohoršení, pomalu se uklidnil a&nbsp;nakonec mě ještě pozval na kávu.<br />„Dlouho jsem váhal…“ přiznal, poté co si objednal Muscadet. Horlivě, chápavě jsem přikývl; dobu jeho váhání jsem odhadoval nejvýš na deset minut. „Ale plat je vážně zajímavý…“<br />„Ani penze není špatná.“<br />„Plat je mnohem vyšší.“<br />„O&nbsp;kolik?“<br />„Třikrát vyšší.“<br />xxx</p>
<p>Není-li islám politický, není ničím. Ajatolláh Chomejní<br />xxx</p>
<p>V&nbsp;islámském modelu ženy – tedy ty, jež jsou dostatečně hezké, aby navnadily bohatého ženicha – mají v&nbsp;podstatě možnost zůstat celý život dětmi. Jakmile jim dětství skončí, stávají se matkami a&nbsp;vracejí se do dětského světa. Když jejich děti vyrostou, stanou se babičkami, a&nbsp;tak běží jejich život; s&nbsp;výjimkou krátkého období několika let, kdy si kupují svůdné spodní prádlo, a&nbsp;mění tak dětské hry za sexuální – což je zhruba totéž. Pochopitelně přicházely o&nbsp;nezávislost, jenže… fuck autonomy, já osobně musím přiznat, že jsem se snadno a&nbsp;dokonce s&nbsp;opravdovou úlevou vzdal veškeré profesní nebo intelektuální zodpovědnosti&#8230;<br />xxx</p>
<p>Domů jsem se vrátil pěšky přes půlku Bruselu kolem evropských institucí – oné pochmurné pevnosti obklopené brlohy. Ráno jsem zašel za jedním imámem v&nbsp;Zaventemu. A&nbsp;den nato – na Velikonoční pondělí – jsem za přítomnosti desítky svědků vyslovil rituální formuli přestoupení na islám.“<br />xxx</p>
<p>Přesto je kniha plná vášně tak silné, že všechno unese.<br />„Je o&nbsp;podvolení,“ řekl jemně Rediger. „Předkládá závratnou a&nbsp;prostou myšlenku, že vrchol lidského štěstí spočívá v&nbsp;absolutním podvolení. Myšlenku, kterou bych váhal předložit svým souvěrcům, ti by ji nejspíš považovali za rouhání, podle mě však existuje vztah mezi naprostým podvolením ženy muži, jak je popisuje Příběh O, a&nbsp;podvolením člověka Bohu, jak ho pojímá islám. Víte,“ pokračoval, „islám přijímá svět a&nbsp;přijímá ho se vším všudy, řečeno s&nbsp;Nietzschem tak, jak je. <br />Podle buddhismu je svět dukkha, neuspokojivost, utrpení. <br />I&nbsp;samo křesťanství má vážné výhrady – neoznačuje snad Satana ‚vládcem světa‘? <br />Pro islám je naopak Boží stvoření dokonalé, naprosté mistrovské dílo. Není však Korán v&nbsp;podstatě rozsáhlá mystická chvalořeč? Chvalořeč na Stvořitele, na podvolení jeho zákonům. Obvykle nedoporučuju zájemcům o&nbsp;islám, aby začali četbou Koránu, pokud se ovšem nesnaží naučit se arabsky studiem textu v&nbsp;originále. Spíš jim doporučuju, aby poslouchali četbu súr, opakovali je, dýchali v&nbsp;jejich rytmu. Islám je přece jen jediné náboženství, které zapovídá liturgické používání překladů; Korán se totiž celý skládá z&nbsp;rytmů, rýmů, refrénů a&nbsp;asonancí. Spočívá v&nbsp;oné základní myšlence poezie, myšlence jednoty zvučnosti a&nbsp;smyslu, která umožňuje pojmenovat svět.“</p>
</blockquote><p>The post <a href="https://citarny.com/souvislosti/o-politice/podvoleni-houellebecq">Podvolení. Vizionářský román o budoucnosti Francie reaguje na realitu dneška</a> first appeared on <a href="https://citarny.com">Čítárny</a>.</p>]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>O migraci diskutovali dva francouzští velikání Onfray &#8211; Houellebecq. Diskuse rezonuje celou Francii</title>
		<link>https://citarny.com/souvislosti/o-politice/migrace-houellebecq-onfray?utm_source=rss&#038;utm_medium=rss&#038;utm_campaign=migrace-houellebecq-onfray</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[M. Herman]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 13 Jan 2023 19:29:33 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[O politice]]></category>
		<category><![CDATA[Beletrie světová]]></category>
		<category><![CDATA[Francie]]></category>
		<category><![CDATA[Houellebecq]]></category>
		<category><![CDATA[Houellebecq Michel]]></category>
		<category><![CDATA[islám]]></category>
		<category><![CDATA[kritika společnosti]]></category>
		<category><![CDATA[migrace]]></category>
		<category><![CDATA[Onfray]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://citarny.com/migrace-houellebecq-onfray</guid>

					<description><![CDATA[<p>Jeden z největším francouzských spisovatelů Michel Houellebecq v diskusi s vlivným francouzským filozofem Michelem Onfrayem řekl, že Velká náhrada, která popisuje nahrazení Evropanů Neevropany na celém Západě, je „fakt“.</p>
<p>The post <a href="https://citarny.com/souvislosti/o-politice/migrace-houellebecq-onfray">O migraci diskutovali dva francouzští velikání Onfray – Houellebecq. Diskuse rezonuje celou Francii</a> first appeared on <a href="https://citarny.com">Čítárny</a>.</p>]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p><img decoding="async" class=" size-full wp-image-11083" src="https://citarny.com/wp-content/uploads/2023/01/Onfray-Houellebecq-diskuse-11-2022.jpg" alt="Onfray - Houellebecq siskuse listopad 2022" width="800" height="470" srcset="https://citarny.com/wp-content/uploads/2023/01/Onfray-Houellebecq-diskuse-11-2022.jpg 800w, https://citarny.com/wp-content/uploads/2023/01/Onfray-Houellebecq-diskuse-11-2022-300x176.jpg 300w, https://citarny.com/wp-content/uploads/2023/01/Onfray-Houellebecq-diskuse-11-2022-768x451.jpg 768w" sizes="(max-width: 800px) 100vw, 800px" /></p>
<p><strong>Jeden z největším francouzských spisovatelů Michel Houellebecq v diskusi s vlivným francouzským filozofem Michelem Onfrayem řekl, že Velká náhrada, která popisuje nahrazení Evropanů Neevropany na celém Západě, je „fakt“. Stalo se tak koncem listopadu 2022 a diskuse se rozhořela po celé Francii.</strong></p>
<p><em>&#8220;Velká náhrada, byl jsem šokován, že se tomu říká teorie.&#8221;</em> To není teorie, to je fakt,“ řekl Houellebecq. <br /><em>„Pokud jde o imigraci, nikdo nic nekontroluje, to je celý problém. Evropa bude tímto kataklyzmatem smetena.&#8221;</em></p>
<p><em>&#8220;Je to objektivně to, co říkají čísla,&#8221;</em> dodal Onfray, který si myslí, že úpadek Západu je především demografickým poklesem.</p>
<p>V podstatě neříká nic nového, jen to říká naplno. Přispělo to k velmi bouřlivé veřejné diskusi, což bylo téměř okamžitě vidět na množství zapojených intelektuálů, akademiků a politiků. Otevřel jen téma, které je ve Francii velmi, ale velmi živé!</p>
<p><strong>Oba myslitelé také diskutovali o islámu, ale měli různé názory na jeho trajektorii.</strong> <br /><strong>Onfray řekl</strong>, že věří, že islamismus <em>„není tak mocným fenoménem“</em>, ale spíše <em>„reakcí na americkou moc“</em>. Řekl, že muslimové se nakonec na Západě seřadí pod prapor konzumního materialismu a odhodí své náboženství, stejně jako to již do značné míry udělalo mnoho jiných národů, například Evropanů.</p>
<p><strong>Houellebecq věří</strong> v opak a říká: <em>„Když budou celá území pod kontrolou islamistů, myslím, že dojde k aktům odporu. V mešitách dojde k útokům a střelbě.&#8221;</em> Poté dodal, že předpovídá <em>„obrácené Bataclany“</em> – odkaz na islamisty, kteří 13.11. 2015 zranili 416 a zabili cca 130 Francouzů v nočním klubu <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/November_2015_Paris_attacks" target="_blank" rel="noopener">Bataclan v Paříži</a>.<br /><a href="index.php?option=com_content&amp;view=article&amp;id=6039&amp;catid=225">Podvolení. Román o volbách v roce 2022. Houellebecqův bestseller reaguje na aktuální politicko-společenský stav ve Francii</a></p>
<p><em>&#8220;Myslíš, že se blíží občanská válka, já myslím, že už je tady, tiše,&#8221;</em> odpověděl Onfray.</p>
<p>Houellebecq a Onfray se v 45 stránkovém dialogu, do které byl rozhovor přepsán jako esej, zabývali řadou témat, včetně Velké výměny obyvatelstva, islámu, Boha, Evropské unie, eutanazie a budoucnosti Francie.</p>
<p><strong>Filosof a spisovatel, oba přesvědčeni o nevyhnutelném úpadku Západu, do hloubky diskutují o nebezpečích, která Evropany čekají, včetně transhumanismu, Velkého nahrazení, amerikanizace, evropské byrokracie, de-křesťanství, ekologismu a probíhající války na Ukrajině – všechny předměty, které ovlivňují naši dobu.</strong></p>
<p><strong>Diskuse, přeměněná v esej, již získala uznání.<br /> </strong>V médiích je popsána jako <em>„výjimečný dialog (který) není depresivní, ba ani apokalyptický. Je brilantní, hluboká, často vtipná a ve všech směrech fascinující. Houellebecqův génius pro absurditu je úžasně emulgován s Onfrayovou rétorickou silou,“</em> píše <a href="https://www.lefigaro.fr/vox/culture/michel-houellebecq-michel-onfray-conversation-au-bord-de-l-abime-20221129" target="_blank" rel="noopener">Le Figaro</a>.</p>
<p><strong>Začátkem ledna 2023 Velká mešita Paříže, na základě této demokratické diskuse, podala proti Michelu Houellebecqovi, považovanému za největšího žijícího francouzského spisovatele, žalobu.<br /></strong>Nejvíc jim vadí, že veřejně hovoří o Islámu a že řekl, že domorodí Francouzi si nepřejí, aby se muslimové asimilovali, nýbrž aby<em> „aby je přestali okrádat a napadat je,“</em> nebo jestli to muslimská populace není schopna zvládnout, tak by prostě měla Francii opustit. etc. <a href="https://rmx.news/article/after-michel-houellebecq-says-native-french-people-do-not-wish-muslims-to-assimilate-but-to-instead-leave-the-country-the-great-mosque-of-paris-files-complaint/" target="_blank" rel="noopener">Více &gt;&gt;</a></p>
<p>Roku 2001 byl Houllbecuq stíhán za<em> „rasovou hrubost“,</em> když řekl: <em>„A nestupidnější náboženství ze všech je islám.“</em> <br />Své odvolání vyhrál.</p><p>The post <a href="https://citarny.com/souvislosti/o-politice/migrace-houellebecq-onfray">O migraci diskutovali dva francouzští velikání Onfray – Houellebecq. Diskuse rezonuje celou Francii</a> first appeared on <a href="https://citarny.com">Čítárny</a>.</p>]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
	</channel>
</rss>
