Veselé kratochvíle o jídle v českých zemích přináší tato neobyčejná kniha nazvaná: Evoluce českého jídla. Zvíte, jaké byly počátky dodnes užívaného jídla jako např. české koláče, pražská šunka, olomoucké tvarůžky etc.

Kniha odpovídá i na zvídavé otázky typu:
Které pokrmy zanikly a které naopak přetrvaly více než milénium?
Jaké ingredience a jídla sdílíme s dalšími zeměmi a jaké jsou již po staletí považovány za typicky české?
Co o našem jídle zaznamenal arabský cestovatel, který Prahu navštívil před tisíci lety?
V kolikátém století byli sepsané nejstarší české kuchařské texty a co je první recept, který zmiňují?
Co jedl Karel IV. a co Jiří z Poděbrad?
Jaké důvody má proslulá místní rybníkářská tradice?
Co zapsal do své kuchařky známý rudolfínský alchymista?
Jak ovlivnily české jídlo války, císařská rezidence a jiné politické události?
Jak dlouho pěstujeme brambory a kdo zveřejnil první recept na bramborové knedlíky?
Co za kulinární vynálezy z Čech jsou ve světě unikátní?
Čím se liší Pražská šunka od Parmské?
Jak je starý špekáček a kdo ho vymyslel?

Christian Szabo / Evoluce českého jídla / ilustrace Alexeye Klyuykova / typografie Martin Pecina / Argo 2024

O projektu Evoluce českého jídla >>

Ukázky z projektu Evoluce českého jídla:

Svatba Viléma z Rožmberka: hus krmených 5135, kapounův a slepic krmených 2656, kaprů 18 120, štik větsích i menších 10 209, pstruhů 6380, jiných ryb 3400, raků 5200, sumců vybraných 150, lipanů 200, zemlinkův 890, úhořů 350, sumců vybraných 350, mořských ryb uzených 2309…atd.

Opium pak nad to nade všecko daleko silnější jest, a kdož ho víc, než náleží, požívá, uvodí těžký sen, třeští hlavu, duchy životní mdlí a umořuje, jakož toho mnozí častěji u nás v Čechách než kde jinde zkušují, kteríž dětem opium na spaní dávají.“ Mattioliho herbář 16. století.

„Houby vesměs nejsou ani byliny ani koření ani květ ani semeno, nýbrž samá pouhá zbytečná vlhkost země, stromů, shnilého dříví a jiných věcí.“ Mattioliho herbář, 16. století…

Kaše čtyř barev RECEPT
Nejstarší staročeský rukopis o kuchařství z 15. století. – (Knihovna Národního muzea v Praze.)
Natři mandlóv a rozpusť je jako kaši, vondajž do tří hrncóv, nechajž v jednom bielého (bez barvy), druhý ošafraň, třetí učiň brunátný, naspi sandalu (sandal, zandal červený, pryzila, Brasilienholz), potom řeckého vína neb povidl s mandly, ať jest černo, a rozpusť jako kaši, vondajž do čtvrtého hrnka. Osladiž ty všecky kaše cukrem, nechajž, ať vrú, ažt budú dobře hustý, učiniž kříž přes misu z šindelů, ať všudy doléhá a vlíž ty čtyři kaše do toho kříže, každú zvlášť a potom vytiehni kříž, medem oslaď.

ZÍBRT, Čeněk. Staročeské umění kuchařské: S původními obrázky. Praha: Stará garda mistrů kuchařů, 1927, s. 124. Dostupné také z: https://dnnt.mzk.cz/uuid/uuid:21ac6826-9004-4df5-ad74-3962b5b9ac66

Uspenína štičí nebo kaprová RECEPT
Nejstarší staročeský rukopis o kuchařství z 15. století. – (Knihovna Národního muzea v Praze.)

Vezmi vína a nětco nemnoho octa a maličko vody, tři nebo čtyři jablka, oblup je a jednu cibuli. Zvař to prve s tiem vínem, než štiku vložíš. Potom pak. když zvaříš, vklaď štiku a vař znenáhla a umyj pilně, což nečistého bude. Potom okořeň. A když ji budeš rozkládat na misu, nedávaj těch jablek; s kterýmiž’s vařil, ani cibule, než zavrž je pryč. A huspeninu někde sobě postav, ať usne.

The post Evoluce českého jídla. Povídání nejen o historii českého jídla first appeared on Čítárny.

Dr. Natasha Campbell-McBride je přesvědčena, že spojitost mezi poruchami učení, potravinami a nápoji, které konzumujeme, a stavem trávicí soustavy je nezpochybnitelná. Toto tvrzení podporují i ​​výsledky dlouholetého výzkumu.

Ukázka z knihy:

Zažívací trakt, zejména tlusté střevo, je domovem zdaleka největší populace bakterií. Potemnělé a téměř zcela bezkyslíkaté prostředí lidského střeva je domovem přes sto bilionů mikrobů.
To znamená, že pouze 10 procent buňky v lidském těle jsou vlastně lidské, pokud bychom shromáždili všechny mikroorganismy a vytvořili jeden orgán, vážil by 1-3 kilogramy, tedy srovnatelné s mozkem (1,5 kg), ve světle tohoto pozorování začali někteří autoři tzv střevní mikrobiota „zapomenutý orgán“ Tisíc bakteriálních druhů, které ji tvoří, obsahuje přes sedm milionů genů, takže na jeden lidský gen připadá asi 360 bakteriálních genů.

Jedním z obecně uznávaných kritérií pro zdraví střevního mikrobiomu je jeho rozmanitost a bohatost mikrobiálních druhů, které jej tvoří. Důsledkem vysoké diverzity mikrobiomu je ODOLNOST a nízká diverzita – citlivost na různé poruchy, ve kterých se mikrobiom podobá ekologickým systémům, které nás obklopují. Méně druhů mikroorganismů znamená sníženou schopnost odolávat poruchám, jako jsou infekce patogenními bakteriemi a VIRY nebo patobionty žijící v našich střevech.

Střeva jsou sídlem organické obrany těla!

Funkce střev:
• Filtrace lymfy – díky množství lymfatických uzlin, které nazývají Peyerovy pláty, čistí tekutou tkáň, která jimi prochází, od bakterií, virů, plísní a odumřelých buněk. Když nejsou schopni odstranit některé patogeny, zadržují je v uzlinách, čímž je oddělují od těla.
• Produkce lymfocytů – uzliny produkují lymfocyty, tj. buňky imunitního systému, které bojují s různými infekcemi mimo jiné produkcí sekrečních imunoglobulinů IgA.
• Produkce látek mikroflórou, které chrání před případnými nezvanými hosty, včetně: látek podobných antibiotikům (kolicin), protiplísňových, antivirových, interferonových, lysozymových a povrchově aktivních látek.
• Změna pH – střevní mikroflóra má schopnost změnit pH na střevní stěně na 4,0-5,0, čímž zabraňuje růstu patogenních organismů, kterým se daří v zásaditém prostředí.
• Neutralizace škodlivých látek – jako jsou: dusičnany, fenoly, xenobiotika, nadměrné uvolňování histaminu, žluči a cholesterolu.
• Absorpce – buněčné stěny bakterií absorbují karcinogenní látky, chrání před rakovinou.
• Trávení – za trávení jsou zodpovědná i střeva, především enzymy zvanými peptidázy a enterocyty s jejich mikroklky.

Vagus Nerve X – hlavní konektor osy střevo-mozek
Stimulace n. vagus iniciuje sekreci motilinu, který je zodpovědný za aktivaci MMC (migrující myoelektrický komplex) – proces, který čistí trávicí trakt, což má velký význam v případě SIBO (přemnožení střevní mikrobioty), a také zajišťuje účinné trávení, vhodnou sekreci trávicích enzymů a kyselin. sůl v žaludku.

Jak se o vagusový nerv starat?
– zpěv
– zimní koupání
– jóga
– meditace (mantra ‘Óm’)
– hlasitý smích
– cvičení střední intenzity
– periodický půst
– cvičení hlubokých břišních svalů
– hygiena spánku a odpočinku
– VISCERÁLNÍ terapie

Syndróm trávenia a psychológie / Natasha Campbell-McBride / Vydavatelství Európa, 2010
Natasha Campbell-McBride, GAPS Psychological-Gut Syndrome, Ed. 1, přel. Ireneusz Gołakiewicz, Londýn 2013

https://www.youtube.com/watch?app=desktop&v=orxK32YT74U
https://www.youtube.com/results?search_query=Natasha+Campbell-McBride

Dr. Natasha Campbell-McBride založila roku 1998 The Cambridge Nutrition Clinic, na které se věnuje problémům vztahu výživy a lidské psychiky.
Jako matka dítěte s diagnózou poruchy učení dobře věděla o obtížích rodičů v podobné situaci a všechen svůj čas proto věnovala pomoci takovým rodinám. Uvědomovala si, že v boji s postižením dětí i dospělých hraje výživa významnou roli a stala se průkopnicí využívání probiotik v této oblasti. Ochota podělit se o získané znalosti ji vedla ke spolupráci na mnoha odborných publikacích, jakož ik prezentaci na nesčetných seminářích a konferencích s tématem poruch učení a trávení.

Tato kniha shrnuje její zkušenosti i znalosti a představuje i její nejnovější výzkum.
Autorka je přesvědčena, že spojitost mezi poruchami učení, potravinami a nápoji, které konzumujeme, a stavem trávicí soustavy je nezpochybnitelná. Toto tvrzení podporují i ​​výsledky dlouholetého výzkumu.
Na klinice s ní rodiče mluví o všech aspektech stavu svého dítěte a uvědomují si, že si nemluví pouze s profesionálem, ale is matkou s podobnými zkušenostmi. Dokonale a hluboce rozumí výzvám, kterým tito rodiče čelí, a proto jsou její rady neocenitelné.
Autorka má medicínské a postgraduální tituly z neurologie iz oblasti lidské výživy. Na své klinice se specializuje na výživu dětí i dospělých s poruchami chování a učení, jakož i na poruchy trávení a imunity u dospělých.

xxx

Další doporučené knihy:

Emeran Mayer / Druhý mozek: Naše pocity, rozhodování, zdraví a pohoda procházejí střevem
Nakladatel: Paseka 2018
Biologické propojení lidské mysli s trávicí soustavou je přirozené a nedělitelné. Tuto souvislost sami instinktivně cítíme při stresu či nervozitě, v lékařství má její využití dávnou tradici ájurvédskou a čínskou, západní tradici však schází.
I když ale naše lékařská věda objevila celostní pohled na lidský organismus teprve nedávno, výzkum komunikace střevního mikrobiomu – tedy mikroorganismů, jež naše tělo obývají – s naším mozkem patří dnes k podstatným trendům.
Kniha Druhý mozek je revoluční a provokativní zprávou o tomto rychle se rozvíjejícím vědním oboru a zároveň praktickým průvodcem, který učí, jak využít propojení naší mysli s trávicí soustavou v zájmu našeho zdraví.

Snižte hladinu cukru v krvi za 8 týdnů / Michael Mosley
Dr. Michael Mosley odhaluje převratný přístup k jedné z největších skrytých epidemií naší doby – zvýšené hladině cukru v krvi. Jídlo s vysokým obsahem cukru a lehce stravitelnými sacharidy, které dnes často jíme, znamená nejen přibývání na váze, ale vyvolává i větší riziko diabetu 2. typu, mrtvice, demence, rakoviny a může způsobit, že po celý zbytek života budeme závislí na lécích. Více než třetina dospělých obyvatel má zvýšenou hladinu cukru v krvi a většina z nich o tom ani neví.
V této knize Dr. Mosley vysvětluje, proč se nebezpečný břišní tuk hromadí a ukazuje nám, jak jej rychle odbourat. Tím ničí běžné mýty, jako je například tvrzení, že pomalý, ale stálý úbytek hmotnosti, je vždy lepší než rychlé zhubnutí a že ti, kteří rychle zhubnou, nevyhnutelně svou váhu naberou zpět.Tato kniha není jen pro ty s nejvyšším rizikem, ale pro každého, kdo bojuje se svou hmotností a chce získat kontrolu nad svým zdravím.

Giulia Enders / Střevo není tabu
Střevo bylo dosud černou ovcí mezi orgány, o níž bylo člověku nepříjemné hovořit. Tato image se nyní mění. Nadváha, deprese i alergie souvisí s narušenou rovnováhou střevní flóry. Takže pokud se chceme ve svém těle cítit dobře, žít déle a být šťastní, musíme o své střevo pečovat.
Mladá vědkyně Giulia Endersová ve své knize zábavnou formou vysvětluje, jaký je střevo složitý, a přitom báječný orgán. Je klíčem k tělu i duchu a takříkajíc zadními vrátky nám otevírá zcela nový pohled.

The post Imunita se vytváří ve střevech. Syndróm trávení a psychologie first appeared on Čítárny.

Zahrada může být pro člověka nejen zdrojem potravin a místem odpočinku, ale i pramenem poznání. Právě do takové nás zavádí kniha Wolfa-Dietera Storla Zahrada jako mikrokosmos, v níž se autor představuje nejen jako zkušený praktik-zakradník, ale také jako zasvěcený hermetik.

V úvodu seznamuje s naukou o čtyřech živlech, éterných silách, alchymických procesech sal, merkur a sulfur, s učením o signaturách, duších zvířat, rostlin a kamenu. Poté uvádí čtenáře do tajů goetheanistické vědy a nově představuje evoluci života na Zemi, aby nakonec, očima etnologa a hledače ducha, odpověděl na praktické otázky půdy, hnojení, plevelů, škůdců nebo osiva.

Hlavní část knihy je věnována otázkám přírodního pěstování rostlin:
Jaké kosmické vlivy působí na rostliny, jak má vypadat zahradníkův kalendář nebo zdali lze magicky ovlivňovat počasí. Důležité kapitoly se zaměřují na složení kompostu a kompostování, které autor přibližuje jako alchymický proces. Velmi cenné jsou stránky o smíšených kulturách, planých rostlinách v kuchyni, o komunikaci se škůdci, o hmyzu jako astrálním ohni, výrobě vlastních preparátu, tinktur a elixírů pro zahradu.

Wolf-Dieter Storl se v knize dotýká i hlubokých mystérií zahrady a života, například možnosti transmutace prvku v rostlinách nebo komunikace s rostlinnými dévami. Knihu Zahrada jako mikrokosmos by měl znát každý, kdo chce nejen pěstovat zdravou zeleninu a ovoce, ale také pronikat do tajemství života.

Wolf-Dieter Storl (1942)
se narodil v Sasku. Jeho babička pocházela z Krušných hor a sbírání bylin mělo v jejich rodině dlouhou tradici. U amerických Indiánů se učil, jak komunikovat s rostlinami. “Čejeni nemluví o rostlinách, ale s rostlinami,” říká dnes jeden z vůdčích expertů v oboru etnobotaniky, nazývaný „šaman rostlin”.
Wolf-Dieter Storl absolvoval Kent State University v Ohiu, působil jako hostující docent ve Vídni a získal doktorát na univerzitě v Bernu. Podnikl studijní cesty do různých zemí světa a přednášel na mnoha univerzitách v USA i v Evropě. Je autorem několika knih o léčivých a magických rostlinách, rostlinných božstvech a rostlinách Keltů.
Od roku 1988 žije s rodinou na samotě v horách v jižním Německu.

Výpisky z knihy…

Podle tradovaných názorů přírodních národů se universum skládá z mnoha nad sebou se nacházejících sfér a říší sloužících jako příbytek duchů, bohů a démonů. Ty nejpůvodnější kosmologie, jako například kosmologie šamanských národů, používají obraz stromu, který roste ve středu světa a jehož kořeny sahají až do říše sudiček, spřádajících lidské osudy, zemních obrů a trpaslíků a spících draků. Kmen tohoto stromu proniká lidským světem a tyčí se do sedmi (nebo devíti či dvanácti) nebí. Na jeho větvích jsou zavěšeny planety a hvězdy, v jeho koruně bdí orel a nad ním se třpytí Polárka. Tento makrokosmický strom světa, zvaný též Yggdrasil (nositel Já), má v těle člověka svůj mikrokosmický protějšek. Od nevědomého, červu podobného střeva se táhne páteř až k lebce; mezi tím se na různých úrovních nacházejí orgány a životní centra (čakry)

Jakmile semeno vložíme do půdy, chopí se ho živly tepla, vody a půdního vzduchu. Semeno začne bobtnat, fermenty a katalyzátory rozkládají oleje a tuky, dochází ke štěpení škrobu a rozpadu bílkovin. Vzniká molekulární „chaos”; obsah semene se rovná alchymistické prima materia. Do tohoto chaosu zasahují utvářející kosmické síly. Proto dbáme na to, abychom seli ve správnou dobu za příznivých konstelací. Pokud chceme pěstovat prostě dobré potraviny, řídíme se hlavně měsíčními fázemi, úplňkem a novoluním.

Kolik existuje druhů hmyzu? Odhaduje se, že několik set tisíc. Z nich je 90 % hodnoceno jako užitečných a ze zbývajících 10 % je jen několik málo považováno za vyložené škůdce. K nim se ovšem řadí i ty druhy, které samy o sobě žádné škody nepůsobí, ale zhoršují vzhled plodin, a mohou proto snížit finanční výnos.
Na opylování hmyzem je odkázáno 85 % našich kulturních rostlin…

Ve starém Egyptě a v Řecku si léky objevovali nemocní sami, když je kněží v chrámu bohyně Isis uvedli do hlubokého spánku, během něhož jim bohyně sama ve snu ukázala jejich léky. „Spící prorok” Edgar Cayce se zřejmě podobně jako šamani ještě dovedl vpravit do transu a v tomto stavu pak najít vhodné léky. Podobně je tomu u citlivců jako Edward Bach, který dokázal vnímat „záření” rostlin, nebo věštkyně z Prevorstu, která vedle nemocného vnímala vždy zároveň i jeho lék.

Zahradníkova žena se naučila vařit u Arthura Hermese. Tento selský filosof nazýval svůj způsob vaření „planetární kuchyní”. Žito, pšenice, ječmen, oves nebo jiná obilnina, tvořící střed daného jídla, se nechá přes noc namočí do vody.
Hermes tomu říkal „měsíční proces”. Příštího rána se zrní velmi pomalu na malém ohni povaří. To je „sluneční proces”, který dále stupňuje přirozený proces zrání. Zelenina, která je přiřazena různým planetám, vstupuje pak s tímto „Sluncem” a „Měsícem” do „konjunkce”. V neděli se podává bílá sluneční zelenina, v pondělí nachová nebo nafialovělá zelenina měsíční, v úterý rudá kvůli Marsu, ve středu pestrá merkurská směs, ve čtvrtek žlutá jupiterská zelenina, v pátek se upravují zelené listy patřící Venuši a nakonec v sobotu se s obilninou kombinuje tmavá, modrá zelenina.

The post Zahrada jako mikrokosmos, místo odpočinku a pramen poznání first appeared on Čítárny.

Až jednou budu babička, vytáhnu z knihovny žlutou knížku s jablíčkem, jabloňovými květy a bude-li komu, ráda ji předám dál jako klenot své knihovny. Zahrada jako mikrokosmos je bez nadsázky kniha, kterou máte na celý život.

Neustále se v ní můžete dočítat něco nového, neustále v ní budete nacházet smysluplnost světa a radost z růstu. Z přírody, ze sebe. No ano, je to na jednu stranu skvělý průvodce biodynamickým zemědělstvím a praktický rádce pro perfektně přirozeně fungující zahradu – a troufla bych si říci, že mnoho ze zde řečeného ani ostřílení zemědělci neví – , ale také je to precizně zpracovaná nauka o silách světa a stvoření. Jako kdyby Wolf-Dieter Storl vyhmátl kus té univerzální moudrosti a přepsal ji do stran této malebné knihy.

Filozofie, hermetika, etnologie a zdravý selský rozum, který je otevřený všemu novému – to vše se v této knize snoubí ve čtení, ke kterému budete chtít mít klid. Klid, teplo, šálek čaje nebo jarní sluníčko do ruku, v létě i v zimě po ní s úsměvem sáhnete. A to nejen proto, abyste zjistili, čím právě pohnojit mrkev.

„Vše živé se vyznačuje rytmem a pulsem. Smrt je zastavení rytmu. Rytmy živých rostlinných a živočišných organismů jsou buď sladěné s kosmickými rytmy, nebo je obměňují. Všechny tyto živoucí pulsace, ať už to jsou cirkadiánní, měsíční, roční, čtyřleté, osmileté, devítileté nebo jiné cykly, mají nějaký kosmický protějšek. U rostlin a nižších živočichů jsou tyto rytmy zjevně sladěné s vesmírnými jevy, kdežto u vyšších živočichů jsou zastřeny tím, že zvnitřněné rytmy a impulsy jsou zajišťovány vnitřním kosmem vnitřních orgánů a endokrinním systémem.“

Skvost do knihovny každého hledače ducha
Nadšení a pomyslných sto procent nedávám této knize z čirého nadšení či impulzu náhlého opojení. Ano, možná to jedno nebo dvě procenta bych mohla dát dolů, protože je tu velké množství cizích slov a kdyby kniha byla napsána trošku lidštěji, možná by oslovila, či spíše neodradila tolik čtenářů, kterým se nechce prokousávat slovy jako „holistický, hermetismus“ a množství odborných názvů. Ale když se do toho dáte, zjistíte, že to stojí za to. Pocit osvěžení a pochopení z této knihy činí doslova požitek nepopsatelného duchovního charakteru.
A množství informací, pečlivost, se kterou byla kniha napsána, rozsáhlost jejího tématu i textu – to všechno z ní činí jedno z nejkrásnějších a nejkomplexnějších děl, co jsem kdy četla! Nákresy a obrázky pak z knihy činí voňavější čtenářský zážitek, který právem připomíná stará dobrá díla z babiččiny knihovny.  Vždyť prvně se tato kniha objevila na pultech knihkupectví už v roce 1979.

A celý ten posvátný pohled na přírodu a svět autor nyní vytříbil ještě dalším doplněním vydáním.
Biodynamické zemědělství i příprava jídel, přístup k rostlinám, k sobě samým – najednou všechno vidíte ve zcela jiných než konvenčních souvislostech. Najednou vidíte také to, jak celou dobu děláme mnoho věcí špatně. Jak mrzačíme zahradu, zemědělství a vlastně i celý princip našeho života. Jak jsme nelogičtí a v nesouladu s přírodou. A rozhoří se touha dělat všechno správně. Nebo alespoň pochopit a snažit se dělat alespoň to, co můžeme.

Wolf-Dieter Storl / Zahrada jako mikrokosmos / Vydalo nakladatelství Eminent, 2016

Ukázka z knihy:

Jindy se na fazolích objevily mšice, a já jsem se chystal na ně zaútočit tabákovým odvarem (dokonce jsem na to obětoval svůj drahý dýmkový tabák); myslel jsem, že to je organický způsob hubení škůdců. Ale vtom si vedle mě dřepl zahradník, hleděl před sebe a přemýšlel. Napadlo mě, jestli mu nepřeskočilo.
„Nač si s tím lámat hlavu?“ naléhal jsem. „Je zde problém, a tady je řešení.“
Zahradník odvětil, že bude lepší nejdřív přemýšlet, proč se tady mšice objevily.
„To je přece jasné,“ odpověděl jsem, vycházeje ze svých přírodovědných znalostí, „nejspíš je sem přinesl vítr nebo jiné organismy, a nejlíp uděláme, když je zničíme, než se rozšíří.“
Potom mi ale vysvětlil: „Ne, ne, důvod, proč tady jsou, je mnohem složitější; má co dělat s tím, jak jsme hnojili půdu, jaká plodina tu byla předtím a jaké převládalo počasí, to všechno oslabilo rostliny natolik, že se staly náchylné k chorobám.“
Jindy se na zahradě objevili hraboši a syslové. Občas zahradníkova kočka některého chytla. Zahradník jim potom stáhl kůži, kožky pověsil, aby uschly, a jeho žena jejich těla usmažila a dala je sežrat kočkám. Jakmile byla Venuše ve znamení Štíra, spálil kožky a popel rozsypal po záhonech, což mělo ostatní hraboše přimět k tomu, aby změnili revír. Byla oslabena jejich reprodukční síla, protože Venuše souvisí s reprodukcí a Štír představuje v těle kosmického člověka (Meganthropus) oblast pohlavních orgánů, jak ukazuje zvěrokruh.
A jen tato malá ukázka je vlastně OHROMNOU ukázkou celé moudrosti, která v knize je.

O autorovi:
Wolf-Dieter Storl (1942) se narodil v Sasku. Jeho babička pocházela z Krušných hor a sbírání bylin mělo v jejich rodině dlouhou tradici. U amerických Indiánů se naučil, jak komunikovat s rostlinami. „Čejeni nemluví o rostlinách, ale s rostlinami,“ říká dnes jeden z vůdčích expertů v oboru etnobotaniky, nazývaný „šaman rostlin“.
Wolf-Dieter Storl absolvoval Kent State Univerzity v Ohiu, působil jako hostující docent ve Vídni a získal doktorát na univerzitě v Bernu. Podnikl studijní cesty do různých zemí světa a přednášel na mnoha univerzitách v USA a Evropě. Je autorem několika knih o léčivých a magických rostlinách, rostlinných božstvech a rostlinách Keltů.  Od roku 1988 žije s rodinou na samotě v horách v jižním Německu.

The post Zahrada jako mikrokosmos. Filozofie, hermetika, etnologie a zdravý selský rozum, který je otevřený všemu novému first appeared on Čítárny.