Bel Kaufman byla učitelkou na střední škole v New Yorku na přelomu 20 a 21. století. Učila ve třídě typicky inkluzívní se všemi problémy, které taková situace obnáší. Učila také na škole typicky byrokratické, jež je dobře známá i českému kantorovi. Ve své knize popisuje humornou formou svérázné školní pojetí demokracie ve vztahu učitel – žáci, které řídí pomocí oběžníků a výnosů vedení školy od stolu, bez jasné vize či znalosti prostředí.

Jinými slovy učila na typu inkluzívní školy, která se v Česku právě chystá a je předmětem mnoha oprávněných diskusí. Svou podstatou je kniha ostrou kritikou takto pojatého a nedomyšleného školství, které sebou přináší mnohem víc problémů než užitku pro celou společnost.

Příběh je vystavěn dokumentární formou na základě skutečných událostí.
Sylvie Barrettová, učitelka literatury, je v roli svědomité kantorky, která se hned první den setká u žáků s nelibostí, ale s kterou se nakonec třída nerada loučí. Jak řekla Rita Pierson: “Děti se nenaučí nic od toho, koho nemají rády.” V našem příběhu to platí dvojnásob.
To je ale jen jedno téma knihy. Být dobrým a chápavým kantorem i psychologem. V knize je jasně nastavený rozdíl mezi kantorem a učitelem, který chodí do školy jen aby něco odučil, odzkoušel a šmytec.
Druhé téma je byrokratická smršť, (v knize je pro pobavení mnoho ukázek stupidních oběžníků a vyhlášek) ty neuvěřitelné klacky pod nohy, které jim pod nohy hází různá ministerstva a úřady, které od stolu rozhodují jak učit a v jakých podmínkách učit.
A třetí téma je o rodičích, o osobních příbězích zanedbaných dětí od zanedbaných rodičů. Často krutých a nelítostných, jako společnost ve které žijí.

Schůze výboru pro zájmy učitelů se koná dnes v polední pauze ve třídě 404. Prosím, dostavte se ihned, jakmile budete mít oběd! V minulém měsíci nepřišel ani jeden!
Učitelé, kteří stojí před odpoledním vyučováním před píchacími hodinami ve frontě, způsobují ve dveřích zácpu!
Prosím, nechoďte domů dříve, než zazvoní zvonek.

Myslím, že v této knize není ani tak důležitý konkrétní příběh, jako pochopení, co nám Kaufman sděluje o stavu školství, stavu myšlení dnešní mládeže a důsledcích špatně nastaveného systému vzdělávání pro celou společnost. A to vše na konkrétních příkladech. Žádná beletrie, ale praxe.

Dvanáct kapitol skvěle přeložené knihy, která nejen pobaví, ale otevře mnoha lidem oči.
Nahoru po schodišti dolů / Bel Kaufman / překlad Luba a Rudolf Pellarovi / Mladá fronta – 1971
{youtube}jDynqLqzNLA{/youtube}

The post Nahoru po schodišti dolů. Zážitky Bel Kaufman z inkluzívní třídy americké školy first appeared on Čítárny.