Jaroslav Vrchlický, autor více než osmdesáti básnických sbírek, se tentokrát představuje jako básník, který osloví i dětské čtenáře. Rozsáhlý a ojedinělý výbor, který sestavil editor Petr Šrámek, přináší verše, které jsou dětem buď přímo určené, nebo jsou jim alespoň tematicky blízké. Vrchlického básně ilustracemi vypravil Tomáš Klepoch.

Výbor poezie Jaroslava Vrchlického pro děti není novinkou.
První vyšel už v roce 1911 ještě za básníkova života (Vrchlický mládeži), další připravil k padesátému výročí úmrtí Vrchlického básník Jaroslav Seifert (Duha na zemi). Rozsah Vrchlického díla je však takový, že Začarovaný tatrmánek, který obsahuje 71 básní se s oběma předchozími výbory shoduje jen v deseti případech.  

„Je Jaroslav Vrchlický sto let po své smrti živým básníkem?
Pokud váháte s odpovědí, zeptejte se svých rodičů, babiček a dědečků, ale i svých kamarádek a kamarádů – udělejte mezi nimi malou anketu. A samozřejmě začněte tím, že si znovu přečtete Začarovaného tatrmánka. Na každé dvoustraně mají básně společné téma a nějakým motivem (najdete ho?) přecházejí na další dvoustranu, takže od počátku do konce vytvářejí nenápadný příběh.

A pak si podobně podrobně prohlédněte – a to aniž byste co četly – obrázky Tomáše Klepocha.
Nechte se okouzlit jeho viděním, třeba tím, jak se kužel světla z potápěčovy baterky po otočení stránky změní v zářící chvost komety nebo jak se pavučiny promění v nitě vsazené do šicího stroje.

Odpověď na otázku, zda je 100 let od Vrchlického úmrtí a blížících se 160 let od jeho narození dlouhá nebo krátká doba, nehledejte v žádném lidském ani historickém kalendáři, protože se jimi básnický čas měřit nedá. Musely byste nahlédnout do kalendáře básnického, teď hledat odpověď ve Vrchlického díle.
(z doslovu editora Petra Šrámka)

Začarovaný Tatrmánek | Jaroslav Vrchlický | Vydává Albatros, 104 stran, 2012

Ukázka z knihy:

Norec

Juž ke dnu stoup, svět pod vodou jej klame.
Tam světlo, které v hlubině se láme,
kol fantastických zjevů reje tvoří,
na rybích šupinách tu zlatem hoří,
tam rubíny plá, jak sta rudých očí
se medúz tykadla a řasy točí,
vše plane v duhách, ve prsténcích sličně,
jež v spirálách se třesou ustavičně;
i sáhne hloub v ten magický svět vrší,
a z této ještě drahokamy prší!
Však nahoře to podívaná jiná,
při denním světle vše jest shnilá třtina,
rmut černý, medúz měkká hmota slizká,
jež v matném šedu odporně se blýská,
a trochu písku se skořepin změtí,
s kterými sotva zahrají si děti.
Ten zázračný svět, chycen jejž má v hrsti,
je shnilou travou, štěrkem jen a prstí.
Ó básníku, zda jinak se ti děje?
Tůň duše tvé se jak tůň moře chvěje,
plá, svítí, hoří, míhá se a vzkvétá;
však chraň se, obrazy a epiteta
v dlaň skutečnosti vložit neúprosnou,
hned setřeš pel a svit a barvu rosnou,
a zbudou ti jen ošumělá slova.
Čím to jen, v písni že jsou zase nová,
zas kouzlo staré nítí, že v nich kryje
se, paprsk v moři, stará poezie?
Zda iluzí to svatou, všemohoucí?
Či proto, norče, cítíš hruď výš tlouci,
když moře toho ty se hroužíš ke dnu,
že naděj na perlu máš – aspoň jednu?

The post Začarovaný Tatrmánek, Jaroslava Vrchlického básničky pro děti first appeared on Čítárny.

Také vlastníte štědře vypravenou knihu z nakladatelství Albatros Začarovaný tatrmánek, sestavenou roku 2012 Petrem Šrámkem? Vybral a sestavil ji z devětadvaceti svazků včetně almanachu Anemónky (1872) nebo Žní času (1963) – což představuje dolní a horní časovou hranici – a jde o přesně sedmdesát Vrchlického básní plus úryvek z jeho překladu Poeova Havrana.

Úsilí korunoval Šrámek doslovem Přece Vrchlický! a zde připomíná, že roku 1912, kdy titán poezie zemřel, to jistý vídeňský deník označil za ztrátu celé světové literatury.
„Desetitisíce lidí stály v hustém špalíru od Muzea až na Vyšehrad,“ líčí monumentální „králův“ pohřeb Šrámek, ale pravdou také je, že jen čtyři roky předtím zesnulý Svatopluk Čech v popularitě Vrchlického ještě předčil!
Jinak však nikdo. Právem? To není správně položená otázka, avšak pochyb dozajista není o tom, že Vrchlický svého času až neskutečně obohatil češtinu. – Ale ještě zpátky ke slavnému „funusu“.
Z dnešního hlediska je zvláštní, že do pohřebního průvodu nebyly připouštěny děti, a to navzdory tomu, že tenkrát poezii zesnulého barda ještě ve své většině znaly. Nebylo čítanky bez jeho veršů, jak by se našla.

Dnes ovšem je situace zcela jiná a dokonce i relativně starší lidé už na Vrchlického poněkud zapomínají. Nebo ani tak ne na něho, anžto se po něm zove kdeco, ale na vlastní jeho dílo.
Já sám si ovšem (a zrovna jako autor výběru) i dál vybavuji „tajemnou náladu“, která mě obestřela, když mi kdysi maminka (ve Šrámkově případě to byla babička) recitovala Jarní romanci – alias onu pověstnou báseň o kouzelníkovi z „ledného“ hradu, který posléze sám sobě „srazí hlavu“. – A dotyčné verše přitom zůstávají jen jednou jedinou fazetou z tisíce a není sebemenších pochyb, že v české literatuře neexistuje básník bohatší na témata, pestřejších forem, barevnějších nálad i exotičtějších světů (jak to opět shrnul už Petr Šrámek). A výbory z něj?

Ty dětem už sice kdysi sestavili jak Eva Vrchlická, tak Jaroslav Seifert, ale nový si s nimi nezadá, nebo je dokonce předčí. Se Seifertovým výborem Duha na zemi (1961, 64 básní) se přitom shoduje jen osmkrát – a s dávným, vlastním Vrchlického výběrem (1911, 92 básní) dokonce jen dvakrát. Co více?

Verše zde mají na každé dvojstraně díky Šrámkovi společné téma a nějakým motivem ještě k tomu vždy přecházejí na dvoustranu další.
Od počátku do konce konstruují tak i jakýsi nenápadný příběh a přes obruby listů se podobně magicky přelévají veškeré ilustrace Tomáše Klepocha. Nu, a pranic podivného nelze vidět ani v tom, že je celek završen hned pěti stranami vysvětlivek analyzujících kupříkladu i slova jako oř, ruměnec či Vesna.

To vše je, myslím, v nejlepším pořádku a záslužné a rád bych nadále zůstal na tomto světě optimistou. Avšak nemohu. Nemohu jím zůstat a obávám se, že moc dnešních dětí už tuto knihu neakceptuje.
Jistě. Je v ní i Hrad loupežných rytířů a jsou uvnitř zaklety i Švandovy dudy. Najde se tu Španělská legenda a Bretoňská romance a Červená karkulka i Morče a Pampelišky a Dětská píseň o Řípu a (obdivný) Šicí stroj a Balada o sani i Balada o vlkodlaku a Vodník a Bílá paní a Meluzína a Pražské noci! a Večerní obraz a Slepé dítě a Začarovaný les. Ale… Ale…

Nechme však skuhrání! A jestliže se aspoň pár dětí přece najde, bude to dobře. Sbírku nyní lze získat i prostřednictvím Levných knih.
Jaroslav Vrchlický: Začarovaný tatrmánek. Sestavil a doslov napsal Petr Šrámek. Ilustroval Tomáš Klepoch. Albatros 2012. 104 stran. ISBN 978-80-00-03063-0

The post Začarovaný tatrmánek. Neznámé básničky Vrchlického s ilustracemi Tomáše Klepocha first appeared on Čítárny.