Kostomlatská knihovna si připomíná v uplynulém a příštím roce významné mezníky své činnosti. V roce 1924 byla Odborem Národní Jednoty Severočeské ustanovena knihovní rada v Kostomlatech a tento rok tak lze považovat za počátek české knihovny v obci. Podrobně je historie knihovny popsána od roku 1962, kdy současná knihovnice na popud svého otce uspořádala knihovnu z hromady knih v prostorách bývalého hostince.

Rodina se pak podílela na chodu knihovny až do současnosti. Dobré výsledky dokumentují udělená uznání a tituly v soutěži Budujeme vzornou lidovou knihovnu v osmdesátých letech dvacátého století. Dosaženou úroveň si knihovna udržela i přes nepříznivé podmínky na přelomu let devadesátých. Zavedením nových informačních technologií se knihovna stala prvním automatizovaným pracovištěm v okrese. Rozvíjela se také činnost pro čtenáře a další zájemce – besedy, poznávací výpravy, autorská čtení a setkání.

Významným oceněním těchto aktivit bylo udělení státní ceny Knihovna roku 2004 a jmenování knihovníka do ministerské komise pro hodnocení knihoven v letech 2012 až 2014. Knihovníci se zapojují rovněž do akcí pořádaných Svazem knihovníků a informačních pracovníků – mimo jiné setkávání venkovských knihoven a knihovnických seniorů. Stalo se již tradicí, že kostomlatští knihovníci z těchto akcí pořizují foto a videodokumentaci.

Největším oceněním knihovnické práce je ale trvalý zájem čtenářů, což dokládají zejména statistické výsledky. Nejstarší čtenářka dochází do knihovny i ve svých dvaadevadesáti letech a nejmladšímu držiteli čtenářského průkazu jsou čtyři roky. K dobrým výsledkům přispívá i výborná spolupráce s Obecním úřadem, Základní školou a regionální knihovnou v Teplicích a rovněž s Lesy ČR.

Které knížky byly u vás v loňském roce největším hitem?
Podle počtu výpůjček to pro ženy byly tituly Na růžích ustláno a Ohnivý soumrak Nory Roberts a Srdce v temnotách a Ohnivý most Keleové-Vasilkové. Z dalších autorek potom J. Collins, B. Cartland, M. Váňová, I. Obermannová, Řeháčková a S. Monyová. Muži preferovali válečnou tématiku – Smrt sklízí na Krymu od Helmuta Nowaka a dále Leo Kesslera, rovněž i knihy historické od V. Vondrušky. Žádané byly i knihy autorů J. Nesba, J. Bauera, E. Dänikena a M. Stingla. U dětí jednoznačně vedla řada příběhů v Denících malého poseroutky od J. Kinneyho a dále Čtyřlístek (knihy i časopis) a další autoři L. Lanczová, J. Wilson, J. Foglar, L. J. Smith, M. Sandemo a rovněž i příručky pro tvořivou práci a naučná literatura o zvířatech. Školní doporučená četba vynesla mezi nepůjčovanější tituly i Staré pověsti české a Lakomce.

Jaký knižní žánr je mezi vašimi čtenáři nejvyhledávanější?
Romantické romány, detektivní příběhy, válečné a historické romány a dokumenty, cestopisy, dívčí románky a horory. Pro nejmladší návštěvníky potom leporela.
Jaké jsou nejkvalitnější knihy podle vašeho odborného knihovnického oka za poslední rok? R. Fučíková – Antonín Dvořák, V. Vondruška – 15. století, A. Kastnerová – O líné babičce, V. Rapprich – Za sopkami po Čechách.

Která smysluplná akce na podporu čtenářství je podle vás v Česku nejpopulárnější a proč?
Čtení pomáhá – provázání četby s pomocí druhým, Už jsem čtenář – knížka pro prvňáčka – podchycení čtenářů od prvních krůčků s knihou, Noc s Andersenem – motivace dětí podle čtenářských záznamů při výběru, společné čtení.

Kteří ilustrátoři pro děti vás loni nejvíc oslovili a kterými knihami?
Byli to zejména I. Mraček s knihami Krysáci I. a II., J. Lada – Dětem, J. Grus – O praštěném Hurvínkovi, R. Fučíková – Antonín Dvořák a Dvě legendy o Loretě, J. Smolík – Husité, J. Trnka – Anička skřítek a Slaměný Hubert, H. Zmatlíková – Cyril a teniska.

Jaké knihy děti preferují v posledních letech a proč?
Děvčata, dívčí románky a horory, chlapci Děsivé dějiny, horory. Důvody – asi touha po zážitku z akčního děje.

Narůstá v posledních letech počet čtenářů, a jaké jsou podle vás důvody?
Počet čtenářů se vcelku nemění, starší ubývají a nastupuje nová čtenářská generace. Čtenářské jádro tvoří zejména ženy od čtyřiceti let nahoru. Specifickou skupinou jsou děvčata z místního Výchovného ústavu, která v naší knihovně zakoušejí první kontakty s knihou.

Myslíte si, že zdražování knih se projeví na návštěvnost v knihovně?
Určitě ano, zejména u dražších titulů a také u časopisů, které jsou pro někoho už cenově nedostupné.

Jak vidíte celkovou úroveň vzdělání u dětí v posledních letech?
Za padesát let knihovnické praxe došlo k výrazné změně znalostního základu u dětí. Vytrácí se dřívější dobrý vztah k bydlišti, přírodě, kamarádství a rodné řeči. Společnost celkově zhrubla a neminulo to ani mladou generaci. Odchází do života sice vybavena IT a jazykovými znalostmi, ale ne vždy na potřebné morální úrovni.

Jaké knihy už dnes nejdou na odbyt vůbec?
Původně zavrhovaná klasika zažívá renesanci alespoň jako doporučená četba. Nedostavil se předpokládaný zájem o díla disidentů. Z ruských autorů zůstává zájem o díla klasiků.

Jak děti a dospělí chápou nebo vnímají kýč v knihách?
Nejlépe se to pozná u výpůjčního pultu, když čtenář vrací knihu s tím, že se nedá vůbec číst, což je v současnosti častý jev.

Jaký je zájem dospělých čtenářů o knihy s politickou, ekonomickou tématikou?
Pokud to není nutné pro studijní účely, tak tyto knihy se přílišnému zájmu netěší.

Které knihy jsou u vás populárnější? Záhady, detektivka, beletrie, poezie…a u které skupiny čtenářů?
U žen zejména beletrie, detektivky a historické romány s detektivní zápletkou. Muži preferují válečné romány a dokumenty, historické a skandinávské detektivky. Děti mají zájem o knihy o zvířatech a o přírodě vůbec a o strašidelné příběhy.

Další podrobnosti o akcích knihovny a podrobné statistické údaje lze najít na webové adrese:
www.knihovnakostomlaty.cz

The post Kouzelná knihovna Kostomlaty pod Milešovkou aneb co čtou její čtenáři first appeared on Čítárny.