Filozofka Anna Hogenová o nesmrtelnosti lidské duše, lásce k jiným než zázraku, loutkovém divadle pro jiné a klamání sebe sama, potíže sebepoznávání a hledání pravdy v našem nitru, vnímání krásy venku přes akceptování vnitřní krásy, ale také o potřebě stopnout násilí chápat smysl lidského života.

Česká fenomenoložka, profesorka filozofie Anna Hogenová ve vánočním rozhovoru s moderátorkou a zakladatelkou Rádia Universum Martinou Kociánovou odpovídá na otázky posluchačů.

První díl pořadu Váš rozhovor o jehož podobě rozhodujete především vy. Vy vybíráte hosta a vy budete klást většinu otázek.

Anna Hogenová (nar. 1946)
česká filosofka, fenomenoložka. Přednáší na Pedagogické fakultě UK, kde je zároveň vedoucí Oddělení filosofie a etiky, a na Husitské teologické fakultě UK, kde je zároveň vedoucí Katedry filozofie. Zabývá se tématy jako pohyb, pravda jako neskrytost (aletheia), tělo a tělesnost a filosofií sportu.

Rozhovor na Radio Universum. https://www.radiouniversum.cz/
Více: https://www.radiouniversum.cz/filtrace/?_hledani=hogenova

The post Prof. Anna Hogenová o nesmrtelnosti lidské duše, lásce k jiným než zázraku… first appeared on Čítárny.

Martina Kociánová jasně a stručně o vládním webu Petra Fialy o tom, jak a proč udávat své blízké jene na sociálních sitích.
Web branmecesko cz  je opravdu mimořádná zrůdnost!

Web: https://www.radiouniversum.cz/ 
Facebook:  https://www.facebook.com/kupredudominulosti
Twitter: https://twitter.com/KupreduDoMi
YouTube kanál: https://www.youtube.com/channel/UC1ASPUCPfhkyUW9RUX9RGHw

Nositelka Krameriovy ceny Martina Kociánová za nezávislou žurnalistiku 2020 a vynikající rozhlasová moderátora si klade otázku proč liberální žurnalistika tak lže.
První Krameriova cena 2016. Prestižní novinářská cena pro Petránka, Spencerovou, Neffa, Mikoláše, Hauptvogela, Schneidera

The post Udej mámu, tátu, posílíš mír? O zrůdnosti vládního webu vyzývající k udávání first appeared on Čítárny.

Řekněte mi, čím to je, že epidemie nemyšlení dominuje ve společnosti, ptá se Martina Kociánová a prof. Peter Staněk odpovídá: Odpověď je ve studiích profesora Spitzera. Dnešní doba digitálního světa poskytuje obrovské množství informací, a lidem se nechce těmito informacemi prohrabávat, chcete jednoduchou odpověď, jednoduché řešení. A politik jim dá jednoduchou odpověď, a jednoduché řešení, tak proč byste přemýšleli nad tím, jestli mluví, nebo nemluví pravdu, jestli slibuje to, co nemůže splnit, nebo ne. A vypadá to líbivě.

V této mimořádné knize Spitzer odpovídá na jednu základní otázku. Jak to, že v době maximálního a téměř okamžitého dosahu mnoha informací se místo vzdělanosti šíří epidemie nemyšlení a stupidity?
Je to bezepsoru obrovskou záplavou informací, který přináší digotalizovaný svět. V kombinaci s vrozenou leností a nedovzdělaností se naprosté většině nechce prohrabávat touto záplavou a dají logicky přednost jednoduchému vysvětlení.
To vede k tomu, že většina vůbec nepřemýšlí o jejich pravdivosti nebo dokonce o souvislostech.
Dvouletá politická pandemie byla jasným důkazem, že polovina lidí podlehne jasným jednoduchým podvodům a lžím buď, že jim uvěří nebo ze strachu, aniž by si uvědomovali, že hazardují dokonce se svým životem.

Je třeba mít na paměti, že dnešní vzdělání, ve své naprosté většině, není zárukou toho, že jste myslící bytost. Máte pouze papír o dosažení jistého procesu vzdělávání.
To ovšem není zárukou, že jste připraven kriticky a objektivně myslet, hledat souvislosti etc. To bylo vždy, ale s upadajícím a zjednodušujícím systémem vzdělávání v digitálním světě procento takových lidíé narostlo geometrickou řadou.
A to se pak výrazně projevuje v procesu řízení i chování společnosti.
Celý rozhovor >>

Digitální média nás zbavují nutnosti vykonávat duševní práci. To, co jsme dřív prováděli jednoduše pomocí rozumu, nyní obstarávají počítače, smartphony, organizéry a navigace. To s sebou nese nezměrné nebezpečí, říká neurovědec Manfred Spitzer.
Výsledky výzkumu, které zmiňuje, jsou alarmující.
Na digitálních médiích vzniká závislost. V dlouhodobém horizontu poškozují tělo a především mysl. Jakmile přestaneme vyvíjet duševní úsilí, ochabuje nám paměť.

Nervové spoje odumírají, ty nové nepřežijí, protože jich není třeba.
U dětí a mladistvých vinou digitálních médií dramaticky klesá schopnost učení a výsledkem jsou poruchy pozornosti a čtení, úzkost a otupělost, poruchy spánku a deprese, nadváha, sklony k násilí a úpadek společnosti. Spitzer ukazuje obavy, jež tento vývoj vzbuzuje, a vybízí k omezení konzumního způsobu života, především u dětí, abychom zabránili digitální demenci.

V Německu i anglosaském světě vzbudila kniha mimořádný ohlas jak mezi rodiči a pedagogy, tak i mezi odbornou veřejností, byť reakce byly často rozporuplné. Prodalo se jí přes 200 000 výtisku, několik měsíců se udržela na první příčce bestselleru týdeníku Spiegel a práva na vydání byla prodána zatím do devíti zemí.

Napsali o knize…

„Ohlupuje nás Google?“ — tak se jmenuje kritický esej na téma média od amerického publicisty a experta na internet Nicholase Carra.
Pokud vás zajímají digitální média a jejich případná nebezpečnost, pak byste ovšem neměli zaměřit pozornost výhradně na Google — a jistě taky nejde jen o ohlupování. Moderní výzkumy mozku totiž naznačují, že při užívání digitálních médií máme veškeré důvody k šířeji pojatým obavám. Náš mozek totiž prochází procesem neustálých změn, z čehož nutně vyplývá, že není možné, aby nás uživatele každodenní kontakt s digitálními médii nijak neovlivnil.
    Digitální média — počítače, smartphony, herní konzoly a v neposlední řadě i televize — nám mění život. V USA dnes mladiství věnují digitálním médiím více času — alespoň sedm a půl hodiny denně — než spánku. To vyplývá z reprezentativní studie, provedené na vzorku více než dvou tisíc dětí a mladistvých ve věku od osmi do osmnácti let.
    Jak vyplynulo z rozsáhlého průzkumu, kterého se účastnilo 43 500 školáků, v Německu stráví žák deváté třídy s médii průměrně téměř 7,5 hodiny denně. A to nebylo započítáno užívání mobilů a MP3 přehrávačů.

    Mezinárodní šetření, které shromáždilo údaje od více než 300 000 patnáctiletých žáků, ukazuje, že náctiletí, kteří nejvíce využívají ve škole osobní počítač, mají také v průměru ty nejhorší školní výsledky. A protože tradiční školský systém zatím nedokáže změřit rozvoj nových dovedností v oblasti informatiky, je podle zmíněného šetření informacní „překlikávání“, k němuž digitální technologie vedou, nejvýznamnějším faktorem pro ztrátu schopnosti dlouhodobého soustředění. – Tagesspiegel

„Přeneseme-li intelektuální práci na digitální média, pak už ji nevykonává náš mozek. Když používáte auto, atrofují vám svaly. Když používáte GPS, atrofuje vám mozek.“
Manfred Spitzer, v rozhovoru pro deník Kurier.

„Asi čtvrt milionu osob mezi čtrnácti a čtyřiadvaceti lety můžeme považovat za závislé na internetu, 1,4 milionu za problematické uživatele internetu.“ Tak to stojí ve výroční zprávě Mechthild Dyckmansové, pověřenkyně německé spolkové vlády pro problematiku závislostí, která byla publikovaná 22. května 2012. Zatímco spotřeba alkoholu, nikotinu, jakož i měkkých a tvrdých ilegálních drog je na ústupu, závislost na počítači a internetu dramaticky narůstá. Vláda je bezradná. Zatím ji napadlo pouze to, že zvýší tresty hostinským, kteří nechávají nezletilé hrát na výherních automatech.

Publicista Nicholas Carr popisuje svou vlastní zkušenost s užíváním internetu takto:
„Jako by mi síť ničila schopnost soustředění a nerušeného uvažování. Mé vědomí nyní čeká, až bude moci zaznamenávat informace přesně tak, jak jsou nabízeny na síti: v podobě rychlého proudu malých částic […]. Moji přátelé říkají totéž: čím více používají síť, tím namáhavěji se soustřeďují na psaní delších úseků textu.“

K zodpovězení otázky, co s námi internet a nová digitální média dělají, existuje mnohem více odpovědí než pouhé záznamy vlastní zkušenosti a empirické studie o účincích médií. Může zde přispět také základní výzkum fungování mozku. Tak jako biochemie zaostřuje náš pohled na poruchy metabolismu, podobně nám dnes porozumění mechanismům učení, paměti, pozornosti a vývoje umožňuje jasnější výhled na nebezpečí digitálních médií.

The post Digitální demence se šíří mezi lidmi stejně, jako ve středověku epidemie moru first appeared on Čítárny.