Konfirmační bias je tendence hledání vysvětlení události v oblasti, kde vysvětlení očekáváme. Na rozdíl od hledání vysvětlení, které vysvětlení testuje a zkoumá.

Proč by nás toto mělo zajímat?

Tato znalost je důležitá nejen v mezilidských vztazích, ale i v našich politických postojích či dešifrování některých mediálních zpráv.
Ve většině případů nám přijde úplně samozřejmé rozumět informacím, které potvrzují naše představy o určitých fenoménech či tendencích v politice, ve společnosti, které se hlavně zneužívají a zesilují ideovou propagandou nebo jinou ideovou společenskou mediální aktivitou.

Toto si můžeme vyložit na jednoduchém příkladu s kartami. Řekněme, že máme 4 karty.

Karta s písmenem A a karta s písmenem D
+
Karta s číslem 4 a karta s číslem 7
Každá karta má na jedné straně číslo a na druhé písmeno.

Tvrzení (hypotéza):
„Pokud je na kartě samohláska, na druhé straně je sudé číslo.“

Otázka:
„Které karty je třeba otočit proto, abychom dané tvrzení ověřili či vyvrátili?“

Byla vaše odpověď „A“ nebo „A a 4“?
Tak to nejste sami. Z průzkumu vysokoškolských studentů se ukázalo, že toto jsou nejčastější odpovědi.

Avšak, vzhledem k tomu, že hledáme odpověď na otázku pokud X, tak Y (samohláska a sudé číslo), tak je třeba nalézt/otestovat instanci pokud X, tak ne Y (samohlásky a lichého číslo). Proto správnou odpovědí na tuto otázku je otočení karty A a 7.

Proč je tedy nejčastější odpovědí A a 4?
Je to tím, že to jsou karty, které souhlasí (konfirmují) s danou otázkou. Otázka se přeci ptala na samohlásky a sudá čísla. Lidé mají automatickou tendenci zpracovávaná data potvrzovat místo vyvracet.

Více: http://en.wikipedia.org/wiki/Confirmation_bias

The post Mediální manipulace. Příklad konfirmačního biasu aneb jak získat souhlas first appeared on Čítárny.