Slavnou knihu pro děti, Tim Tolar aneb Prodaný smích, napsal v 60. letech 20.století významný německý autor dětské literatury James Krüss. Aktuální téma knihy zaujme děti i dnes. Na pozadí Timova téměř detektivního putování po světě se totiž skrývá v současnosti velmi aktuální téma peněz, které by nikdy neměly v lidském životě znamenat úplně všechno a že existují věci, které na prodej nejsou.

O čem je kniha
Tim Tolar je výjimečný malý chlapec, který se umí smát nenapodobitelným zvonivým smíchem. Jednoho dne se na dostizích seznámí se záhadným baronem, který mu radí, na které koně sázet. Tim vyhrává a tajemný cizinec mu nabídne výměnu. Za zvonivý smích schopnost vyhrát každou sázku . Podmínky jsou jednoduché – ani jedna strana nesmí o sázce nikomu říct, jinak svou schopnost ztratí. Tim neodolá a svého smíchu se vzdá. Od té chvíle vyhrává každou sázku, jenže již brzy pochopí, že jeho smích byl nad veškeré zlato. Vydá se proto do světa hledat ďábelského cizince, aby od něj získal zpátky svůj smích.

Ideální kniha pro společné čtení rodičů a dětí.

Tim Tolar aneb Prodaný smích | Krüss, James | Timm Thaler oder Das verkaufte Lachen (1962) | Vydal Albatros, 1971

Ukázka z knížky

Všichni se dívali na chlapce, který pevně svíral rty. Fotograf opakoval už zoufale: “Smát, prosím velmi!” Baron, stojící až za Grandizzim, nepřišel Timovi na pomoc ani slůvkem.
Tim si nakonec pomohl z nouze sám. “Moje dědictví,” řekl, “je těžké břemeno, pane fotografe. Ještě nevím, jestli se nad ním mám smát, nebo plakat. Dovolte mi, abych s výběrem počkal.”

Půlkruhem, který ho obklopoval, proběhlo zaševelení. Někteří tiše překládali jeho slova, někteří utrušovali udivené i obdivné poznámky. Jen Natas se tvářil pobaveně. Fotografování pak proběhlo hladce, ovšem bez úsměvu šťastného dědice. Nato se zasedlo ke stolům.

Tim měl po jedné straně Grandizziho, po druhé barona. Ředitelův krajkový šáteček ještě stále šířil karafiátovou vůni. Tima to dráždilo ke kýchání. Před jídlem bylo proneseno mnoho řečí, některé italsky, jiné lámanou němčinou. A vždycky, když se lidé smáli, kývali nebo tleskali, obraceli se všichni k chlapci v čele stolu. Jednou mu baron pošeptal: “Svou ukvapenou sázkou jsti si nezískal zrovna snadný život, pane Tolare.” Tim odpověděl stejně tiše: “Věděl jsem, co mě čeká, barone.”
Ve skutečnosti si nikdy nepřipadal opuštěnější než tady včele tabule, kde na něho všichni civěli jako na nějaké exotické zvíře. Ale byl pevně odhodlán dokázat baronovi, že je dospělý, a to ho posilovalo a drželo zpříma.

The post Proč Tim Tolar prodal zvonivý smích? Aneb všechno není na prodej first appeared on Čítárny.