Jak to také mohlo, propána. být, kdyby Mark David Chapman (*1955) nezastřelil zrovna Johna Lennona (1940-1980), ale pouze „neznámého“ občana? Inu, byl by dnes dávno na svobodě a patrně pod vlastním jménem. On se ovšem zřejmě (není to úplně jisté) chtěl zavražděním celebrity (která mu jednoduše nedala spát) proslavit. A v podstatě to vyšlo. Jak už však bylo řečeno, i po takřka čtyřiceti letech sedí v cele u televize.

Kdyby jej ostatně pustili (a vyhověli nejnovější z jeho žádostí), ocitl by se ve výrazném ohrožení života anebo aspoň zdraví a zůstává taktéž otázkou, zda by stačila pro eliminaci ono nebezpečí pouhá změna jména. Skoro jistě ne. Nebo…

Nebo snad vrah už ve vězení dávno není? Inu, podobně extrémní teorie není samozřejmě udržitelná a pravděpodobnost, že by tam trčel hologram či dvojník jest minimální; a zrovna tak je jisté, že roku 1980 střílel. Nato usedl na tutéž zem, na níž umíral bývalý člen Beatles, a „pokračoval“ v demonstrativní četbě Salingerova románu Kdo chytá v žitě (1951). Od narození Jeroma Davida Salingera uplyne, čistě mimochodem, 1. ledna 2019 již sto let.

Mark Chapman vlastně dostal jen dvacet let. Choval se „za katrem“ vzorově. Přesto sedí dál a čas od času se někdo vrací s konspirační teorií, podle které představoval nastrčenou figuru.
Není přitom sporu, že svobodomyslný John Winston Lennon byl sledován CIA. Ale je snad pravděpodobné, že by Chapman pro americkou tajnou službu pracoval? Byl podplacen? Zmanipulován? Naprogramován? Ne! A Lennon ostatně vždycky byl jeho vzývaným idolem.

To pod zpěvákovým vlivem hrál budoucí vrah na kytaru, to pod jeho vlivem začal ve čtrnácti s marihuanou i LSD. Již v mládí taky četl příběh frustrovaného teenagera Caulfielda, chlapce na pokraji nervového zhroucení. Před Lennonovým bydlištěm Dakota měl knihu v rukou skoro jako reklamní agent, ačkoli reklamu ani moc nepotřebovala; už proto ne, že její autor se po léta ukrýval.

Chapman měl k Lennonovi ambivalentní vztah, ale zpočátku jej určitě miloval.
Postupně měnil svůj názor a ztrácel iluze. Nelze pochybovat, že taky „odhalil“ v Johnovi komunistu. Sám byl navíc křesťan a iritovala jej věta, podle které stála kapela Beatles ještě nad Kristem. Ten Lennonův výrok vnímal jako rouhání a tím se podobá mnohému dnešnímu islamistovi. Najednou Chapman uviděl svého guru v novém svitu a dokonce složil parodii na Imagine, v jejímž textu stojí „představte si, že je John Lennon mrtev“.

Hodila se snad jeho narušená osobnost tajné službě? To už je z říše pohádek!
Anebo snad mají CIA a podobné organizace i přímo placené experty k podchycování podobných existencí a další pro jejich zpracovávání a dolaďování a popřípadě i postrčení před „vhodné domy“? Je snad Chapman jen takovým beránkem? To se samo sebou jeví jako absurdita, ale uvažujme ještě chvíli. Taky Chapman ostatně nějak uvažoval a vyvíjel se a posléze patrně Johnu Lennonovi přestal věřit i toho komunistu, aby v něm omylem spatřil obrovského podvodníka. Náhle mu nejspíš připadalo, že se Beatl vždy jen přetvařoval. A ještě pro peníze. Právě ty Chapman neměl. Ani hrdina Kdo chytá v žitě ostatně není při penězích a cítí zoufalou zlost. Na koho? Na „přetvařující se“ dospělé. „Šaškárna!“ říká životu po dětství. A Chapman? Snad ze sebe chtěl polovědomě učinit Holdena Caulfielda své generace?

Málo se to ví, ale prokazatelně před vraždou telefonoval do Bantam Books a výslovně upozornil, že mají čekat zvýšený zájem o Salingerův bestseller.
Chapmanovy pohyby ve dnech těsně před vraždou nebyly nikdy úplně rekonstruovány a otázkou je taky jeho činnost v mezinárodním programu organizace YMCA. S tou souvisela Chapmanova účast v občanské válce v Bejrútu (1975) a už tenkrát byl dle jedné teorie prvně kontaktován něčí tajnou službou.

Na tento kontakt mohl i nemusel navázat jeho pobyt na Havaji těsně před vraždou. 12. listopadu 1980 se chudý Chapman vydal na tyto ostrovy a dle oficiální vyšetřovací verze tam mimo jiné anonymně zatelefonoval do hotelu Ili Kai v Honolulu: „Máte v budově bombu.“
Udělal to, opakuji, podle oficiální verze; ale otázkou zůstává, zda mu to takříkajíc „nepřidali“. Pochopitelně proto, aby z něj dodatečně vyrobili většího pošuka. Tak či onak, 6. prosince 1980 se každopádně vrátil do New Yorku a v podvečer 8. 12. žádá Lennona o autogram. Ten se Chapmanovi podepíše a netuší, že fanoušek tím sonduje terén. Že si budoucí vrah dodává odvahy. A pak už jí měl hodně. V půl desáté večer se totiž vrátil s revolverem naplněným kulkami s dutými špičkami a číhal před Dakota Apartments. Číhaná trvala jen patnáct minut. Nato se vynořil Lennon. Minul Chapmana a ten ho pětkrát střelil. Zezadu. Lennon skonal během několika minut, a když mi bylo šestnáct, můj spolužák Vašek Chýlek, jenž sbíral na střední škole o tomto Beatlovi každičkou zprávičku, vstoupil ráno do třídy zdrcen.

John Lennon, dodejme, byl politicky nejangažovanějším rockerem své generace, a když se přestěhoval do Ameriky, okamžitě se dostal do hledáčků.
Ve chvíli jeho smrti už disponovala FBI dvousetstránkovým fasciklem, ale nejen to. Některé stránky kopírovala a zasílala do rukou CIA. jejíž ředitel J. Edgar Hoover vydal v dubnu 1972 ohledně „Johna Lennona z Liverpoolu“ následné instrukce: „Lokalizujte subjekt a veďte v patrnosti všechny jeho aktivity včetně toho, že je silným uživatelem narkotik.“
A co víc? Za „revoluční aktivity“ začal být Beatl pokládán za „hrozbu pro bezpečnost Ameriky“, i odposlouchávali mu telefon. Některé záznamy FBI dokonce přímo vybízejí agenty k „neutralizování“ Lennonových rozvratných aktivit a není proto divu, že řekl svému vydavateli (1972): „Jestli se něco stane Yoko Ono anebo mně, tak to nebude náhoda.“

Vraťme se ale k Chapmanovi. Celý svobodný život udržoval kontakty se zmíněnou organizací YMCA, a tedy Křesťanským sdružením mladých mužů, které disponovalo kancelářemi asi ve stovce zemí celého světa.
Otázku, zda do sdružení YMCA infiltrovala CIA, nechme bez odpovědi, a jen připomeňme, že roku 1975 vyslali Chapmana jako svého zástupce do Bejrútu, kde byl „cvičen jako stráž“. Z neznámých důvodů tenkrát i požádal o vyslání do Sovětského svazu, ale tak „využit“ nebyl, a vrátil se do Států. Již roku 1978 ale znovu cestoval po světě a delší čas pobyl na Havaji. Navzdory tomu všemu jeho složka v ústředních archivech YMCA chybí.

A Havaj? Neorganizovala snad CIA právě zde výcvik agentů, respektive jistého jejich typu? Mark Chapman tu žil tři roky, a jak řečeno, znovu i těsně před vraždou.
Ale 2. prosince 1980 odletěl do Chicaga, přičemž tato letenka byla zpáteční. Kdo ví proč, strávil v Chicagu tři dny a – jako by neplánovaně – odletěl do New Yorku. Tam se pak v jeho hotelovém pokoji dodatečně našla úplně jiná letenka, podle jejíhož data opustil Havaj teprve 5. 12., aby se tudíž v Chicagu vůbec nezdržel. „Takže tři dni chybí,“ konstatoval by Columbo.

Jak už řečeno, Chapman po zákeřné vraždě vůbec neutíkal, ale neuvěřitelně klidně vyčkal příchodu policie zahleděný do knihy Kdo chytá v žitě, jejíž autorem byl, čistě mimochodem, svého času důstojník zpravodajské služby a sloužil za války aktivně v kontrarozvědce, která spolupracovala s OSS, tj. předchůdkyní CIA.
Je přitom asi jenom náhoda, že Kdo chytá v žitě bylo nalezeno i u Johna Hinckleyho (*1955), který 30. března 1981 spáchal pomatený atentát na Ronalda Reagana. Hinckley je, zdá se, už dva roky na svobodě.

A Chapman? Nejen, že se nechal zatknout, ale okamžitým a především plným doznáním viny se vyhnul soudnímu procesu. Co je ale ještě zvláštnější? Dobrovolně se tak přece připravil taky o veškerou pozornost médií!

Sedí to? Neřekl bych. A ve vězení dokonce pak rok co rok odmítal až čtyřicet žádostí o interview, ať již s televizemi či tiskem. Následkem jeho jednání nebyla vražda Johna Lennona nikdy vyšetřována žádnou komisí, nicméně Mark David Chapman ani nebyl nikdy prohlášen za jakkoli duševně chorého.
Osm let po vraždě pak o něm prohlásil vrchní inspektor newyorské policie Arthur O´Connor toto:
„Mark byl možná někým využit. Viděl jsem ho ten večer, kdy spáchal vraždu, a pozorně jsem ho sledoval. Vypadal, jako by byl někým naprogramován.“
Nu, a věční šťouralové kladou i další vlezlé otázky. Například tuto:
„Účastnil by se John Lennon, kdyby nezemřel, už vzápětí konaného pochodu na podporu stávkujících japonských dělníků pracujících v Americe?“
Odpověď zní: „S Yoko Ono to měli v plánu.“

Na druhé straně je samozřejmě těžké věřit, že by tento Angličan snad byl s to podnítit nějaký „hromadný“ odpor vůči politice Ronalda Reagana! Není to představitelné, řekl bych. A nezbývá tedy než věřit, že byl Chapman skutečně „samotář“ a prostě i odporně… „Pane Lennone!“ zvolal, načež následovalo pět vypálených střel typu dum-dum vniknuvších do zad. Hned čtyři byly smrtící. Změnilo to výrazně svět?
Na to neumí s jistotou odpovědět ani Henry Kissinger.

The post John Lennon, Salinger, FBI, CIA, Chapman a konspirační teorie etc. first appeared on Čítárny.

John Winston Ono Lennon, (9. 10. 1940 – 8. 12. 1980) byl britský zpěvák a skladatel, člen hudební skupiny The Beatles. Prosadil se také jako malíř, herec, spisovatel a politický aktivista. Významným způsobem ovlivnil vývoj rockové hudby a myšlení mladých lidí 20. století.

V roce 1952 nastoupil John Lennon na gymnázium Quarry Bank, začal hrát na kytaru a později s kamarádem Petem Shottonem založil první skifflovou skupinu The Quarry Men.

Historie skupiny The Beatles začala v roce 1957,
kdy se na festivalu v anglickém Wooltonu John Lennon seznámil s Paulem McCartneym a přivedl ho do své skupiny jako kytaristu. Tímto okamžikem vzniklo nejslavnější hudební spojení všech dob – Lennon-McCartney. Lennon a McCartney pak začali spolupracovat na psaní písní, za první dva roky jich napsali kolem jednoho sta.
Na umělecké škole College of Art se Lennon seznámil se Stuartem Sutcliffem, kterého přivedl do skupiny, kterou pak přejmenoval na Johnny and the Moondogs, později na The Silver Beetles a v roce 1960 definitivně na The Beatles.

Lennon a jeho knihy
V březnu roku 1964 vydal Lennon svou první knihu In His Own Write, takřka přes noc se stala bestsellerem. O rok později vydal další knihu s názvemA Spaniard in the Works.

Yoko Ono
Osudového  dne devátého listopadu 1966 potkal kontroverzní japonskou umělkyni Yoko Ono. O dva roky později se rozvedl s manželkou Cynthií a 20. března 1969 se na Gibraltaru s Yoko Ono oženil. 9. října 1975 přivedla Yoko Ono na svět jediné společné dítě, Seana Ono Taro Lennona.

V roce 1970 se Beatles oficiálně rozpadli a o rok později se manželé Lennonovi přestěhovali natrvalo do USA a zabydleli se v domě Dakota House v New Yorku. Lennon vydal album Imagine. Ve Spojených státech měl John Lennon samozřejmě problémy s imigračním úřadem kvůli údajnému přechování drog, ale v podstatě se jednalo o jeho aktivity v mírovém a protiválečném hnutí. V roce 1976 získal Lennon “zelenou kartu”.  Po narození syna 1975 si Lennon dal pauzu a uzavřel se před okolním světem, věnoval se pouze dítěti. V srpnu 1980 začal po šesti letech znovu skládat hudbu a natáčet písně.

Bohužel, ale už 8. prosince 1980 se Lennon stal obětí atentátu,
když se vracel z natáčení. Před branou jeho newyorského bytu v the Dakota ho těžce postřelil duševně nemocný Mark David Chapman, kterému se několik hodin předtím podepsal na své nové album Double Fantasy.

Knihy:

Nanebepění
John Lennon
Po raných Lennonových textech z počátku 60. let sebraných do Písání (česky 1996) a Španěla na vesnici (česky 1999) vyšli v grafické úpravě Štěpána Danča do třetice Lennonovy pozdní texty vydané jako Nanebepění v roce 1986, shrnující jeho prózu i nebeletrii doprovázenou vlastními ilustracemi z let 1968-1979, včetně slavné Balady o Johnovi a Yoko, kde Lennon popisuje své seznámení s Yoko, rozpad Beatles, pronásledování americkými i britskými úřady a spojení s americkým undergroundem. Jeho beletrie je parodií na každý druh psaní a svou myšlenkovou i jazykovou hravostí navazuje na tradici, jež je v britské literatuře známá jako poetika nesmyslu.

Španěl na vesnici / John Lennon
Texty a ilustrace Johna Lennona vděčí za svou popularitu jménu svého autora. Písání (1964) i Španěla na vesnici (1965) napsal a vydal ještě v době první fáze “beatlemánie”. Absurdní krátké texty a básničky jsou postaveny především na vynalézavé hře s jazykem (slovním významem a legračními novotvary) a popírání obvyklých forem, dějů a spádu příběhů, což však není v britské literární tradici nijak cizí.

Vzpomínky John Lennon / Yoko Ono
U příležitosti 25. výročí Lennonovy předčasné smrti, vychází kniha, která obsahuje vzpomínky lidí, jejichž život John Lennon ovlivnil, a projevy úcty k jeho životu a dílu od lidí, jež i nadále ovlivňuje. Kniha nabízí čtenářům málo známé a důvěrné informace o kulturní legendě 20. století. K přispěvatelům patří: Bono, Joan Baez, Peter Gabriel, Dennis Hopper, Elton John, Alicia Keys, Iggy Pop, Bonnie Raitt, Carlos Santana, Pete Townshend a mnoho dalších.

John Lennon – Jeho život / Blaney John
Lennon je jednou z významných osobností světové kultury a výrazně se angažoval také v politice. Díky své slávě se stal jednou z nejfotografovanějších postav 20. stol. Fotografie v této knize zachycují mnoho událostí a významných okamžiků Lennonova života – dětství a dospívání, které prožil v Liverpoolu, období slávy s Beatles i seznámení s Yoko Ono a jeho politickou aktivitu. Yoko Ono v předmluvě knihy píše: “Žil svůj sen, který se málokomu podaří uskutečnit. Živil se tím, co uměl nejlépe a co miloval, psal písně… Tato kniha nádherně znázorňuje neuvěřitelný život Johna Lennona. Život v mnoha ohledech kouzelný a překvapivější než představy.”

Legenda John Lennon – Barevný život Johna Lennona / James Henke
OBSAHUJE VYJÍMATELNÉ REPRODUKCE RUKOPISŮ TEXTŮ, KRESBY, RARITY A TAKÉ CD In His Own Words, kde uslyšíte vyprávění Johna o jeho životě a umělecké činnosti i živou nahrávku „Imagine.“
Kniha Legenda Lennon vypráví příběh kreativního génia, skladatele písní, umělce a sociálního aktivisty, který změnil celou generaci. Tato svého druhu jedinečná publikace, doplněná o archivní snímky, nabízí netušené podrobnosti ze všech období Johnova života – od dávných dní na umělecké škole, přes výšiny beatlemánie až po „Imagine.“ V knize naleznete spoustu reprodukcí rukopisů Johnových písňových textů, kresby i další osobní dokumenty a čtyřicet z nich lze z knihy vytáhnout a prohlédnout si je samostatně. Najdete zde rovněž rarity z rodinné sbírky Lennonových, které Yoko Ono poskytla pro tuto knihu ze svých soukromých archivů. Jedinečná pocta s názvem Legenda Lennon vám tohoto uznávaného umělce přiblíží více, než bylo kdy možné.

John Lennon
Na základě faktů a s bohatým obrazovým doprovodem je tu vyprávěn příběh Johna Lennona, jedné z nejvlivnějších osobností v hudebním průmyslu ve 20. století, od mládí v Liverpoolu přes raketový vzestup Beatles až po sólovou kariéru a tragické zavraždění v roce 1980 v New Yorku. Objasňuje se tu pozadí práce s hudebníky, např. s Paulem McCartneym nebo Eltonem Johnem, i osobní život po boku umělkyně Yoko Ono. Poslední kapitola se zabývá událostmi po zpěvákově smrti; kniha je doplněna přehledem alb, ocenění a umístění v hitparádách.

IMAGINE

Představ si, že není žádné nebe
Je to lehké, když to zkusíš
Žádné peklo pod námi
Nad námi pouze oblaka
Představ si všechny lidi
žijící pro dnešek

Představ si, že nejsou žádné státy
To není tak těžké udělat
Není pro co umírat či zabíjet
A také žádné náboženství
Představ si všechny lidi,
jak žijí v míru

Můžeš říct, že jsem snílek,
ale já nejsem sám
Doufám, že se jednou přidáš k nám
A svět bude jako jeden celek.

Představ si, že není žádný majetek
Budu se divit, když to dokážeš
Nebude nutná žádná chamtivost či hlad
Bratrství lidí
Představ si, jak všechny lidé
sdílejí celý svět.

Můžeš říct, že jsem snílek,
ale já nejsem sám
Doufám, že se k nám jednou přidáš
a svět bude jako jeden celek.

IMAGINE

Imagine there’s no heaven
It’s easy if you try
No hell below us
Above us only sky
Imagine all the people
Living for today…

Imagine there’s no countries
It isn’t hard to do
Nothing to kill or die for
And no religion too
Imagine all the people
Living life in peace…

You may say I’m a dreamer
But I’m not the only one
I hope someday you’ll join us
And the world will be as one

Imagine no possessions
I wonder if you can
No need for greed or hunger
A brotherhood of man
Imagine all the people
Sharing all the world…

You may say I’m a dreamer
But I’m not the only one
I hope someday you’ll join us
And the world will live as one

{youtube}XLgYAHHkPFs{/youtube}

The post Beatles a John Lennon. České knihy barda, který věřil v mírumilovnější svět first appeared on Čítárny.