Dne 14. dubna 1930 v Moskvě, ve své pracovně v komunálním bytě v Lubjanském Proezdu (dnes Státní muzeum V. V. Majakovského), spáchal Vladimir Majakovskij sebevraždu ve věku 36 let. Důvodem udajně byly kreativní problémy a každodenní potíže.

Ze sebevražedného dopisu Vladimíra Majakovského:

“Neobviňujte nikoho z toho, že umírám, a prosím, nepomlouvejte mrtvého muže.”

Majakovskij spáchal sebevraždu střelou do hrudi, ale mnozí, kteří vyšetřovali básníkovu smrt, věřili, že šlo o vraždu na objednávku sovětských úřadů, a poskytli dostatečné množství důkazů, ale všechny protokoly byly změněny a skryty. Potvrzena byla sebevražda.

Zbavili se někteří lidé vykonávající sovětskou moc „nežádoucího“ básníka nebo se sám Majakovskij rozhodl spáchat sebevraždu. Dodnes to nikdo neví.

Sebevražedná poznámka od Vladimira Majakovského:

Každý
Skutečnost, že umírám, není
nikoho neobviňujte a prosím
nepomlouvej. To by se zesnulému strašně nelíbilo.

Mami, sestry a soudruzi, omlouvám se – tudy cesta nevede (nedoporučuji ostatním), ale nemám na výběr.

Lilya – miluj mě.
Soudružko vládo, moje rodina je Lilya Brik, matka, sestry a Veronica Vitoldovna Polonskaya.
Pokud jim dáte snesitelný život, děkuji. Dej básně, které jsi začal, Briksovi, oni na to přijdou.

Jak říkají –
“incident
poškozený”,
loď lásky
vrazil do každodenního života.
Jsem vyrovnaný se životem
A
není potřeba seznam
vzájemná bolest,
problémy
A
útok.

Šťastný pobyt.
Vladimír Majakovskij

———-

A nevyhodím se do vzduchu,
a nebudu pít jed,
a nebudu moci stisknout spoušť nad spánkem.
Nade mnou
kromě tvého pohledu,
čepel žádného nože nemá sílu.

Vladimír Majakovskij / 1916

The post Smrt básníka Vladimíra Majakovského je dodnes velkým tajemstvím first appeared on Čítárny.

V českém prostředí, zvláště v tom ideologicky protiruském, jsou knížky Majakovského (19.7. 1893 – 14.4. 1930) už neznámé. A to dokonce i jeho verše určené dětem.  Prezentovaná knížka je Tauferův překlad veršů, říkánek, glos, agitek a hesel Vladimíra Majakovského. V ruském prostředí, na rozdíl od českého, ve kterém je velký problém publikaci „Dětem“ vůbec sehnat, jsou básníkovy dětské práce stále čteny a jsou také oblíbené.

V ruském prostředí vyšla kniha Dětem (Детям) v roce 2011.
Jedná se o jedno z nejnovějších a nejúplnějších vydání Majakovského veršů pro děti,  Tato knížka obsahuje celkem osm básní, a to skladby „Что такое хорошо и что такое плохо“, „Майская песенка“, „Что ни страница, то слон, – то львица“, „Возьмем винтовки новые“, „Конь-огонь“, „Мы вас ждем товарищ птица, отчего вам не летится?“, „Эта книжечка моя про моря и про маяк“, „Кем быть?“.

Drobek syn
                se zamyslel,
bradu o pěst opřel:
– Táto, copak je to
                          z l e
a co je to
              d o b ř e ?
To, co táta
               poví mu,
ať i děti vědí.
Dal jsem proto
                     do rymů
jeho
      odpovědi:

Když je vítr
                ošklivý
anebo
        když leje,
tohle –
         to snad každý ví –
pro vycházky
                  zlé je.

Sprchlo –
             a už neleje.
Slunce
         nebem letí.
Tohle
       velmi dobré je
pro velké
             i děti.
———–
Já chlapcem nezůstanu,
sílím a rostu.
Čím budu, čím se stanu,
až povyrostu?

Průvodčí svou práci má –
šofér hezčí jistě.
Řídit – to mě zajímá.
Naučili byste…?

Automobil se řítí
a houká do ulic.
Jsem šofér znamenitý,
mne nezastaví nic.
Já vozím všemi směry.
Nasedejte a jedu!
Dovezu psažéry
bez kolejí až před dům.
Kou-
        kám,
hou-
      kám:
Ne-
     lez
         ty
do
    ces-
          ty!

V básních se vyskytují reminiscence na minulý socialistický režim.
Iteligentní Majakovský však brzy začal vidět nedostatky toho, co se skutečně děje. To byl jeden z důvodů, proč mnoho lidí proti němu brojilo, nechápali o čem píše, protože byl jiný než slepý dav. Přesto Majakovskij v ideu socialismu věří a plně ji podporuje. Z tohoto důvodu by některé prvky jeho díla mohly být považovány za problematické (z pohledu dnešních ideologů). Jedná se především o zdůrazňování tématu práce, jejího kolektivního charakteru.
V dílech kupodivu vystupují pracující lidé, kteří budují a chrání nově vytvořeného společenství. Děti jsou v literatuře vedeny ke zvídavosti a aktivnímu podporování společného a družstevního vlastnictví.
Pokud se zamyslíme nad podstatou současného společenského a politického dění, pak velmi lehce zjistíme, že ani to dobré z té doby není dnes podporováno.

Nedostupnost knížky v Česku není dána rokem vydání, ale je názornou ukázkou odsuzování všeho, co je spojeno s dobou socialismu.
Ale naštěstí nastupující generace dokáže v mnoha případech jasně a srozumitelně formulovat myšlenky a oprostit od současné nekritické ideologie, která je paradoxně velmi blízká násilné komunistické propagandě a s demokratickým myšlením má jen málo společného. Např. arogantní až nenávistné projevy vůči ruské kultuře a Rusku vůbec prof. Putny v DVTV (únor 2015) nebo pokusy zakázat vystupování ruských umělců v Česku etc.

Nehledě na to, že výše uvedené prvky básní jsou velmi úzce spjaty s minulým režimem, který je v současné době vnímám v negativním světle, neshledáváme žádný důvod k tomu, proč by skladby měly být nějakým způsobem perzekuovány, popřípadě by je děti neměly vůbec číst. Mnohé se totiž nachází pouze v podtextu a často je zapotřebí tzv. umět číst mezi řádky, abychom náznaky na „dobu minulou“ rozklíčovali. Navíc malé čtenáře, dle našeho názoru, při četbě zajisté nebude zajímat, zda je v díle propagováno to či ono, co je z dnešního pohledu „negativní“.
Pravděpodobně si různých náznaků propagandy ani nevšimnou a svoji pozornost zaměří spíše na to, že by také během sobotního dopoledne s otcem chtěli chodit po továrnách a vyrábět společně hračku a pak se jí chlubit před ostatními, či by rádi navštívili Afriku a poznali všechna zvířata, o kterých četli, vyfotili si je a pak ukázali mamince, která by na ně byla pyšná, jak jsou šikovní, nebo že by se jednou také chtěli prohánět autem po městě jako v poemě „Кем быть?“ apod.
Citace z velmi slušné diplomové práce Petry Vystavělové z roku 2013.
Vladimir Majakovskij – poetika a vývoj poezie pro děti v kontextu 1. poloviny 20. století

Majakovskij dětem / Vladimír Majakovskij / překlad: Jiří Taufer / ilustrace: Alexej Pachomov / Nakladatelství: Státní nakladatelství dětské knihy, 1953
Naturalistické ilustrace sovětského výtvarníka Pachomova ovlivňovaly od konce 40. let 20. století i československou knižní grafiku.

Vladimir Vladimirovič Majakovskij (* 19.07. 1893; + 14.04. 1930)
byl ruský prozaik, básník a dramatik. Považuje se za zakladatele ruského futurismu, který na velmi dlouhou dobu ovlivnil celou sovětskou literaturu. Psal také filmové scénáře a dětskou literaturu.
„K malování je třeba mít atelier, plátno, barvy a mnoho jiných věcí, ale verše si mohu psát do zápisníku, do sešitku a kdekoliv. Budu básníkem.“  Tato slova Majakovskij žertem odpověděl své matce poté, co ho vyloučili z umělecké školy a ona mu domlouvala, aby se ji přeci jen pokusil dokončit.

The post Majakovskij dětem. Ukázka nadčasovosti veršů v ideologii dneška first appeared on Čítárny.