Somerset Maugham byl bezesporu muž mimořádného osudu a mnohostranného talentu. Vynikající vypravěč, prozaik, dramatik a komik a tajný agent britské rozvědky na částečný úvazek.

Ve své jedinečné knize The Summing Up (1938) shrnuje tajemství literárního mistrovství, formuluje filozofické krédo. Je to vyprávění o vlastním životě, které je v mnoha ohledech zajímavější než jeho nejlepší romány.

V The Summing Up (1938) Maugham o svém nedramatickém díle napsal:

„Nedělám si iluze o svém literárním postavení. V mé vlastní zemi jsou jen dva důležití kritici, kteří mají problém brát mě vážně a když chytří mladí muži píší eseje o současné fikci, které mě nikdy nenapadnou, je mi to velmi přirozené.“

Maugham není jediným Anglosasem, který pod rouškou novináře nebo spisovatele pracoval pro anglické zpravodajské služby.
Nás bude zajímat, které autory a osobnosti odhalil jako tajné agenty.

– Christopher Marlowe („Faust“) – informátor a zpravodajský důstojník pro rodinu Walsinghamů, patrony britské tajné služby.

– Daniel Defoe (Robinson Crusoe) – Anglický kariérní špión ve Skotsku.
Daniel Defoe. Novinář grafoman, udavač, špion, obchodník. Záhadný fenomén Robinsona Crusoa

– Alan Milne („Medvídek Pú“) – v letech 1916 až 1918 pracoval pro propagandistickou jednotku britské rozvědky MI7.

– Graham Greene („Tichý Američan“) – v letech 1941 až 1944 pracoval pro britskou rozvědku v Sierra Leone a Portugalsku, kde byl zástupcem ministerstva zahraničí. Po druhé světové válce byl indočínským zpravodajem The New Republic.

– Ian Fleming („James Bond“) – sloužil ve zpravodajské službě Royal Navy během druhé světové války.

– John Le Carré („Tinker Tailor Soldier Spy!“) – v roce 1959 odešel pracovat pro zpravodajskou službu MI6 a dalších pět let strávil pod diplomatickým krytím v Německu. Nejprve působil jako druhý tajemník na velvyslanectví Spojeného království v Bonnu, poté jako konzul v Hamburku.

– Stella Rimington („V ohrožení“) – generální ředitelka MI5 (od roku 1992 do roku 1996). Byla první ženou na generálním ředitelství MI5 a prvním generálním ředitelstvím, jehož jméno bylo zveřejněno při jmenování.

Kromě toho následující lidé v letech 1914 až 1918 pracovali nebo spolupracovali s úřadem pro válečnou propagandu britské vlády (londýnská zpravodajská a propagandistická agentura):
H. G. Wells („Válka světů“)
Arthur Conan Doyle („Sherlock Holmes“)
Rudyard Kipling (“Kniha džunglí”)
stejně jako řada redaktorů novin.

Další ukázka z knihy…

„… Vrátil jsem se do Ameriky a brzy poté jsem byl poslán na tajnou misi do Petrohradu . Váhal jsem – toto zadání vyžadovalo vlastnosti, které, jak se mi zdálo, nemám, ale v tu chvíli se nenašel nikdo vhodnější a moje profese byla dobrým maskováním toho, co jsem měl dělat . Nemohl jsem si nechat ujít příležitost žít, a jak se očekávalo, poměrně dlouho, v zemi Tolstého, Dostojevského a Čechova. Doufal jsem, že zároveň s prací, která mi byla přidělena, budu mít čas získat tam něco cenného pro sebe. Nešetřil jsem proto vlasteneckými frázemi a přesvědčil lékaře, na kterého jsem byl nucen se obrátit, že s přihlédnutím k celé tragédii okamžiku mám právo na malé riziko.
Vesele jsem se vydal na cestu, mám k dispozici neomezené finanční prostředky a čtyři věrné Čechy, abych kontaktoval profesora Masaryka, který řídil činnost asi šedesáti tisíc jeho krajanů v různých částech Ruska. Zodpovědný charakter mé mise mě příjemně vzrušoval.
Cestoval jsem jako soukromý agent, kterého se Anglie v případě potřeby mohla distancovat, s instrukcemi, jak kontaktovat prvky nepřátelské vládě a vypracovat plán, jak zabránit Rusku v odchodu z války, a s podporou centrálních mocností zabránit bolševikům v uchopení moci.
Není třeba čtenáře informovat, že moje mise skončila naprostým neúspěchem, a nežádám po mně, abych věřil, že kdybych byl vyslán do Ruska o šest měsíců dříve, mohl bych mít šanci na úspěch. Tři měsíce po mém příjezdu do Petrohradu udeřil hrom a všechny mé plány přišly vniveč.

Vrátil jsem se do Anglie. V Rusku jsem zažil spoustu zajímavých věcí a sblížil jsem se s jedním z nejúžasnějších lidí, které jsem kdy potkal. Byl to Boris Savinkov , terorista, který zorganizoval vraždu Trepova a velkovévody Sergeje Alexandroviče …“

Maugham přímo říká, že byl britským agentem v Rusku, vyslaným Londýnem s cílem vměšovat se do vnitřních záležitostí země a ovlivňovat ruskou vládu. Pak v roce 1917, právě v době, kdy se v Rusku odehrávaly revoluční události, pózoval jako dopisovatel deníku The Daily Telegraph .

The post Maugham a další světoví spisovatelé pracující pro tajné služby pod různým krytím first appeared on Čítárny.