Kniha Stanislava Motla, jejíž součástí je bohatý obrazový materiál, včetně desítek autentických dokumentů, formou dynamické reportáže popisuje dramatické pátrání po osudech zlatého československého pokladu v nejrůznějších archivech u nás i v zahraničí.
Popisuje také mnohá zajímavá setkání s pamětníky a zveřejňuje utajované zápisy z vleklých a dramatických jednání o navrácení československého měnového zlata, jež bylo podmíněno tím, že Československo zaplatí USA a Velké Británii „daň za osvobození“, do níž spadaly mimo jiné uniformy a výzbroj nejenom živých, ale i padlých vojáků, včetně bomb, které naši letci shodili na Německo.

Kam zmizel zlatý poklad republiky / Stanislav Motl / vydal Rybka Publisher 2007 / https://www.rybkapub.cz/

Ráno 15. března 1939 byl sychravý den. Začalo obsazování nacisty. Jeden z prvních cílů byla hned ten den i Národní banka Česko-Slovenská…

Do Národní banky v Praze v Bredovské ulici (dnes Politických vězňů) dorazili 15.3.1939 zástupce říšského ministerstva hospodářství Stedtfeld a dále důstojníci SS Staffeldt a Qetting. Jejich první kroky vedly do kanceláře guvernéra…

V pracovně guvernéra Dvořáka sice bylo potvrzeno další fungování Národní banky, ale následně byl požadován převod jejího zlata do Německé říše. Většina zlata se totiž nalézala v cizině, kam je nechal kvůli hrozící válce odvézt předchozí guvernér Karel Engliš…

Čeští úředníci banky přistoupili ke své první odbojové akci. S odkazem na nutný souhlas vlády začali zdržovat podepsání převodu,aby měli čas informovat zahraniční ambasády. Doufali, že se podaří převodu zabránit. Vyslanectví Británie a Francie navštívili úředníci Blažek a Šourek.

Nakonec 18.3.již museli ředitel Peroutka a ředitel valutového odboru Malík podepsat příkazy k převodu zlata.Ze 2 příkazů byl proveden jen 1. Jednalo se o zlato uložené v Bank of England na účtu Banky pro mezin platy.K provedení příkazu 2 nedošlo kvůli reakci britské veřejnosti…

Před válkou, Data z ústřední účtárny banky: K 31. 12. 1938 představovalo měnové zlato 73 636,51147 kg. A pak cca 23 tun zlata z účtu vedeného u BIS bylo odesláno do Německé říše a uloženo v Říšské bance. Druhá část zlata, uložená v Bank of England přímo na jméno Národní banky Česko-Slovenské, pak převedena nebyla kvůli reakci britské veřejnosti, začali o tom psát noviny…

…britský ministr financí zmrazil veškeré další transakce s československým zlatem uloženým v Bank of England. Toto zlato bylo ale následně použito na financování válečných výdajů československé exilové vlády…ale…

Dalších cca 6 tun zlat bylo 12. června 1940 odvezeno Němci do Berlína.

Celkové ztráty zlata během okupace byly československou vládou po válce vyčísleny na 45,5 tuny.

V dubnu 1945 západní spojenci zajistili v solných dolech Merkers část zlata Německé říšské banky, z čehož značná část bylo zlato ukradené z mnoha evropských zemí.

The post Kam zmizel zlatý poklad republiky. O tom, jak jsme zaplatili spojencům zlatem za to, že nás Němci okupovali first appeared on Čítárny.