Jarmila Emmerová patří mezi excelentní české překladatele. V rozhovoru s Antoninem Přidalem se dovíme, jaké knihy přeložila a tím, co můžeme bez obav číst, aniž bychom dostali infekci ze šíleného překladu.
Koneckonců těch vyloženě nebezpečných překladů je v poslední době čím dál víc. Naštěstí ty úplně strašné můžete najít v seznamu, který uveřeňujeme i my: Jmenuje se Skřipec.
Například zde: Nejhorší překlady knih: Skřipec za rok 2015. Nakladatelství Dobrovský

Jedna z posledních přeložených knih Jarmily Emmerové je: Strom duchů. Další kniha Raye Bradburyho nejen pro fanoušky

Je víc než zřejmé, že překladatelé mají velký vliv na konečnou podobu knihy v češtině. Z toho důvodu nechápu, proč se překladatelé skoro vůbec neobjevují na různých eshopech nebo v nabídkách nakladatelů. Dokonce se neuvádějí ani ilustrátoři. AZcela jistě to souvisí s pokleslou kulturou v nakladatelském světě, která se za posledních 20 let degradovala na hokynářství. A ta jsou plná lidí, kteří ke knihám a knižní kultuře nemají žádný vztah.

Jarmila Emmerová (1929)
vystudovala angličtinu a literární vědu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a roku 1953 získala titul PhDr. V letech 1952-1956 pracovala jako redaktorka ve Státním nakladatelství krásné literatury, hudby a umění. Roku 1956 se stala asistentkou katedry anglistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a roku 1977 odbornou asistentkou na katedře překladatelství a tlumočnictví. Roku 1991 odešla do důchodu. V letech 1992–1998 byla předsedkyní Obce překladatelů a i nadále Obec reprezentuje a zastupuje na různých akcích a v různých kulturních organizacích.
{youtube}oMBMkD7PmLk{/youtube}
Doporučujeme knihu:
Slovo za slovem. S překladateli o překládání.
Kniha rozhovorů s dvaceti sedmi představiteli nejstarší generace (data narození v období 1920–1935) našich překladatelů (mezi jinými Josef Čermák, Josef Forbelský, Ludvík Kundera, Vladimír Mikeš, Antonín Přidal či Josef Škvorecký), kterou připravili pracovníci Ústavu translatologie Filozofické fakulty UK. Jednotlivá vyprávění, ať už se týkají překladů z literatury psané anglicky, francouzsky, italsky, německy, rusky či španělsky, nebo překladů z literatur u nás o dost méně známých, jako je ta dánská, estonská, islandská, japonská, norská, polská, slovenská či srbocharvátská, mohou sloužit nejen jako průvodce po cizích literárních krajinách, ale také např. nechávají čtenáře nahlédnout do nakladatelské a překladatelské praxe v období minulého režimu a porovnat její nedostatky (cenzura i autocezura, praxe takzvaného „pokrývání“ překladatelů v nemilosti apod.) s nešvary, které v této oblasti naopak zavládly v době porevoluční

The post Antonín Přidal doporučuje vynikající překlady Jarmily Emmerové first appeared on Čítárny.

Je tolik zvířat. Každé jiné. Každé jinak vypadá, jinak běhá, jinak voní (nebo nevoní, jak chcete). A každé taky jinak spí. A sny? Možná že i ty má každé zvíře jiné. Ale možná jsou to stejné sny, jaké máme všichni a které si vždycky večer půjčujeme. Dobrou noc.

Atlas spících zvířat s ilustracemi čerstvé absolventky VŠUP Marie Štumpfové a texty kmenového autora Baobabu Jiřího Dvořáka. Knihu přeložila do japonštiny Yuko Kimura v roce 2017.

Jak zvířata vypadají, co dělají, co potřebují, na co myslí v čase spánku a čerpání sil?
Některé spí pořád a některé skoro vůbec, jedno spí pod vodou a jiné na jedné noze, jedno ve sněhu a jedno v horké poušti… Knížka navazuje na oblíbený „žánr“ zvířátkových leporel a obrací se k nejmenším čtenářům, kteří mají v nabídce současných knih pro děti omezený výběr. Vybízí také rodiče a učitele k interaktivní hře a otevírá jim i dětem prostor k přemýšlení: proč lidé a zvířata spí, co je to odpočinek, jak a kde žijí jednotlivá zvířata a k čemu jsou užitečná…

Jak zvířata spí / Jiří Dvořák / ilustrace Marie Štumpfová, vydal Baobab, 2014
Knihy nakladatelství Baobab si můžete koupit na www.gplusg.cz.

The post Jak zvířata spí. Úspěšná kniha Baobabu pro děti vyšla také v Japonsku first appeared on Čítárny.