Pohádky Jana Vladislava není ledajaká – jejími hrdinkami jsou odvážná a chytrá děvčata. A to jak chudé dcery drobných sedláčků či rybářů, tak smělé princezny. Všechny jdou srdnatě vstříc všemožným nástrahám a svou neústupností, moudrostí a statečností zdolávají překážky a mnohá nebezpečí.

Putování za štěstím vede po strastiplných cestičkách rozličných koutů světa – vydejte se spolu s děvčaty za velkolepým dobrodružstvím!.

Pohádky O Bílé Karolíně a Černé Karolíně | Jan Vladislav | Ilustrace: Tomáš Řízek | Albatros, 2013 – 2. vydání, ilustrace 1. (1. vydání – 1971)

Ukázka: Pohádky Jana Vladislava / O Bílé Karolíně a Černé Karolíně

Byla jedna vdova a měla dvě dcerky, jednu vlastní, druhou nevlastní. Byly ještě malé a obě se jmenovaly Karolína. Jenomže té nevlastní říkali lidé ve vsi Bílá Karolína, protože byla bílá a krásná jako obrázek, a té vlastní zase Černá Karolína, protože byla černá a ošklivá jako noc.
Bílou Karolínu měli všichni rádi, i chuděrka Černá Karolína, jen macecha ne. Stále se jí zdálo, že kvůli ní lidé křivdí její vlastní dcerce, a pořád přemýšlela, jak se té nevlastní zbavit.
Jednoho dne šel kolem jejich stavení pasák s třemi jehňaty. Když uviděl u vrat Bílou Karolínu, usmál se na ni, pohladil ji po vlasech a jehňátka jí začala olizovat zelenou sukni. Vtom však vyšla z domu i Černá Karolína. Sotva ji pasák uviděl, otočil se a jehňátka zabečela a taky utekla. Polekala se Černé Karolíny a její ošklivé černé tváře. Nikdo netušil, že k té ošklivé tváři patří srdce ze zlata.
Matka Černé Karolíny to všechno viděla oknem a řekla si:
„Takhle to už dál nejde, musím se Bílé Karolíny zbavit!“ Sedm dní a sedm nocí přemýšlela, jak to udělat. Osmého dne šla k trní na zahradě a povídá:
„Trní, dej mi dvanáct dlouhých ostrých trnů.“
A trní jí dalo dvanáct dlouhých ostrých trnů. Matka vzala trny, zavolala si Černou Karolínu a povídá jí:
„Poslouchej, co ti řeknu. Až půjdeš dnes večer s Bílou Karolínou spát, lehni si na kraj a Bílou Karolínu nech ležet u zdi. Strčím jí tam do polštáře dvanáct ostrých trnů, abychom se jí už jednou zbavily.“
„Ach maminko!“ zaplakala Černá Karolína.
„Mlč, hloupá! A Bílé Karolíně ani slovo, nebo uvidíš!“
Černá Karolína musela slíbit, že udělá všechno, jak matka poručila. Když si ale večer Bílá Karolína chtěla lehnout v komůrce do postele, Černá Karolína ji zadržela a povídá:
„Sestřičko, máš v polštáři dvanáct ostrých trnů! Strčila ti je tam maminka. Pojď, budeme spát hlavami v nohách postele, tak se nám nic nestane. Ale mamince nic neříkej!“
Bílá Karolína vzala Černou Karolínu do náruče a spokojeně usnula.

The post Pohádky O Bílé Karolíně a Černé Karolíně. Příběhy Jana Vladislava o statečných děvčatech first appeared on Čítárny.

Populární Erbenova Kytice byla poprvé vydána v čínštině na Tchaj-wanu v péči ilustrátora Tomáše Řízka. A je to skvostné vydání.

Na jejím překladu z češtiny pracovali pod vedením tchajwanské profesorky bohemistiky Melissy Lin její bývalí studenti a v současnosti sami překladatelé. Předmluvu ke sbírce napsal prof. básník Lo Ch´ing.
Sbírku dokonce ocenilo i ministerstvo kultury v Tchaj-peji, které Kytici zařadilo na seznam 40 knih doporučené četby pro žáky základních a středních škol!!!!

Erbenova sbírka s ilustracemi od Tomáše Řízka uspěla mezi tisíci tituly, ze kterých každý rok úřad vybírá pouze čtyři desítky knih.

寶庫
一
小山上滿佈山毛櫸，
中間有座小教堂。
矮矮的塔樓上鐘聲響，
傳遍樹叢和村莊。
那不是悠揚的鐘聲，
迴蕩在山坡旁；
那是木梆鈍鈍響，
召喚人們進教堂。

虔誠村民一群群，
從四面奔來山崗上：
今天正是耶穌受難日₁ ，
禮拜上帝來教堂。

教堂裡面空蕩蕩，
聖壇上蓋著黑帷幔，
帷幔上掛著十字架，
詩班歌唱著耶穌的苦難。

Poklad
I
Na pahorku mezi buky
kostelíček s věží nízkou;
z věže pak slyšeti zvuky
hájem a sousední vískou.
Není zvuk to zvonka jemný,
tratící se v blízké stráně:
dřevatě to rachot temný,
zvoucí lid do chrámu Páně.

A tu z vísky k boží slávě
vzhůru běží zástup hojný:
veský lid to bohabojný,
a dnes Velký pátek právě.
V chrámě truchlo: holé stěny;
oltář černá rouška kryje,
na roušce kříž upevněný;
v kůru zpívají pašije.

Ilustrace: Tomáš Řízek, copyright Mi:Lu Publishing 2021 / https://www.milupublishing.cz/

Ilustrace: Tomáš Řízek, copyright Mi:Lu Publishing 2021 / https://www.milupublishing.cz/

The post Erbenova Kytice vyšla v překladu na Tchaj-wanu s ilustracemi Tomáše Řízka first appeared on Čítárny.

Český illustrátor Tomáš Řízek vystavoval na Tchajwanu. Výstava s názvem „Svět pohádek a snů“, mapující  především tchajwanskou tvorbu Tomáše Řízka pro děti, probíhá v prostorách National Library of Public Information v tchajwanském Taichungu již od listopadu 2013.

Vystavené ilustrace do tchajwanských knih jsou doplněné o nejznámější autorovy české ilustrace. Děti v tchajwanském Taichungu se tak mohou mimo jiné seznámit s Emou a kouzelnou knihou, Kačenkou a jejím tlustým dědečkem, Majdalenkou a samozřejmě i ilustracemi k zatím posledním knížkám : „Kluk a Měsíc“ a „O Bílé Karolíně a Černé Karolíně“.
K účasti na výstavě přizval autor mladou tchajwanskou ilustrátorku Yuhan Lin.

Český ilustrátor byl také 1. prosince 2013 – hlavním hostem celodenního programu zaměřeného na podporu čtení.

Téhož dne byla zahájena autorova druhá výstava v jiné části  budovy, která přibližuje čtenářům Českou republiku prostřednictvím vybraných ukázek z ilustrací autora, které se bezprostředně váží k České republice. Především zaujala jedinečná prezentace zvyků a tradic v průběhu ročních cyklů ze Zlatou stuhou oceněné publikace „Český rok od jara do zimy“.

V rámci programu Tomáš Řízek převzal z rukou ředitelky knihovny Chung-Chiao Lu ocenění.

Jako součást programu připravil ilustrátor čtení z jeho tchajwanských knížek pro maličké čtenáře.
Došlo též na setkání s tchajwanskými, nejen dětskými, čtenáři při autogramiádě zorganizované jeho tchajwanským nakladatelem.

Výstavy se konají za podpory Státního fondu kultury ČR a České ekonomické a kulturní kanceláře v Taipeii. Výstavy podpořilo ministerstvo kultury a ministerstvo školství Tchajwanu.
Výstava se od ledna příštího roku přesune na National Taipei University v San Shia nedaleko Taipeie.

The post Co vystavoval illustrátor Tomáš Řízek vystavoval na Tchajwanu? first appeared on Čítárny.

Když se v pokoji rozezní hodiny, Míša ví, že je čas spát. Sám si už vyčistil zuby a vklouzl pod peřinu. Maminka vešla do pokoje s pohádkovou knížkou a přisedla si blíž. V ruce jí šustí stránky, jak otáčí jednu po druhé. Tichý šustot papíru a klidný maminčin hlas Míšu rychle uspávají. Snad usne i sama noc, co se v černém kabátu přitiskla k oknu, aby slyšela její vyprávění. Míša, hračky i noc tiše oddychují.
Jen kulatá Země se stále kolem své osy otáčí, přes den k Slunci čelem, v noci k Slunci zády. Do rána budou všichni spát. Opravdu všichni? Míša dnes nemá klidné spaní.

Kniha „Kluk a Měsíc“ je volně inspirována básní „Jarní ráno“ čínského básníka Meng Haoran 孟浩然 (691 – 740 žijícího za dynastie Tang).

„Jarní ráno“
Meng Haoran

Nevidím v jarním spánku
vycházet denici;
slyším však: vítají ráno
v sadu mém slavíci.

Než svítalo, rokotal déšť tam –
ó poryvy větru! –
a vím, kolik před domem
opadlo květů!

Překlad B.Mathesius

Ukázka z knihy:

Když se v pokoji rozezní hodiny, Míša ví, že je čas spát. Sám si už vyčistil zuby a vklouzl pod peřinu. Maminka vešla do pokoje s pohádkovou knížkou a přisedla si blíž. V ruce jí šustí stránky, jak otáčí jednu po druhé. Tichý šustot papíru a klidný maminčin hlas Míšu rychle uspává, snad usne i sama noc, co se v černém kabátu přitiskla k oknu, aby slyšela její vyprávění. Míša, hračky i noc tiše oddychují. Jen kulatá Země se stále kolem své osy otáčí, přes den k Slunci čelem, v noci k Slunci zády. Do rána budou všichni spát. Opravdu všichni? Míša dnes nemá klidné spaní.

Kdo tu dupe kolem domu? Kdo mě budí ze spánku?

Maminčina zahrádka je plná obrů, kteří dupou po cestičce. Bum, bác! Shodili těžká brnění. Nebohé květiny! Nemají se čím bránit!

„Maminkóó!“ volá Míša. „Míšo, neboj se, to si ježek potmě na zahrádce hledá hmyz na večeři. Pojď zpátky do postele!“

Kluk a měsíc | Pavlína Krámská | ilustrace: Tomáš Řízek | nakladatelství Miloš Uhlíř – Baset, 2013
http://www.rizek-tomas.cz/

Ilustrátor Tomáš Řízek a Pavlína Kramská obdrželi za knihu „The Boy and the Moon“ (Kluk a měsíc)
čestné uznání v mezinárodní soutěži muzea obrázkových knih Oshima.

Autorka textu Pavlína Krámská
Vystudovala obor Sinologie-Kulturologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Zabývá se současnou tchajwanskou literaturou.

Ilustrátor Tomáš Řízek
Narodil se 1.10.1963 v Praze. V letech 1984 – 1988 formoval svůj výtvarný názor pod vedením malíře a grafika Jaroslava J. Králíka a kopírováním gotických madon. Jeho zájem se postupem času přesunul také k ilustracím pro děti a mládež. V oblasti dětské knižní tvorby ilustroval přes 50 titulů. Spolupracuje s nakladatelstvími ACME Cultural Enterprise Co. Ltd., Grimm Press Taiwan, Bohem Press Zürich, Gründ, Albatros Media a dalšími. Knížky s jeho ilustracemi získaly ocenění v Čechách i v zahraničí.
www.rizek-tomas.cz

The post Kluk a Měsíc. Poetická knížka pro první čtení first appeared on Čítárny.

Snad každý z nás světil Vánoce, všichni si užíváme volna o Velikonocích, cosi tušíme o filipojakubské noci (díky večerníčku Malá čarodějnice), někdy jsme ochutnali posvícenské koláče. Jistě bychom přišli na další a další svátky a příležitosti, o kterých jsme slyšeli, kterých se i účastníme, ale netušíme mnohdy proč.

Musím se vám pochlubit – jsem na tom o trochu lépe, protože jsem si přečetla unikátní rodinnou encyklopedii Český rok od jara do zimy Milady Motlové. Autorka nás provází rokem tak, jak ho vnímal dávný hospodář. Čeká na nás jaro – léto – podzim – zima. V každém období se autorka věnuje hlavním tématům lidových tradic, osvětluje smysl rituálů a význam zvyků v životě lidí, přibližuje nám základní reálie naší duchovní kultury.

A tak se projdeme rokem od svatého Matěje k Velikonočním svátkům, od filipojakubské noci k noci svatojánské, od dožínek k posvícení, od svatého Martina k adventu a od Vánoc k masopustu. Krásnou atmosféru rodinného vyprávění podtrhují ilustrace Tomáše Řízka, četné folklorní texty i ukázky z děl českých klasiků.

Jednotlivé kapitoly nemusíte číst tak, jak jdou za sebou. Velice brzy se přistihnete, že listujete knihou, zastavujete se u legend svatých, vzpomínáte u pranostik, kde že jste je slyšeli, objasňujete si některé informace, na které jste kdy narazili. Z knížky na vás dýchá pohoda, moudrost a jakýsi nadhled. A to jsem jí listovala a četla si v ní sama, bez zvědavých očí a zvídavého jazýčku dítěte. Umím si představit rodinný večer nad knížkou, ve které je co číst, o čem si povídat a co si ukazovat.

Ilustrace Tomáš Řízek

Chtěla bych pochválit i nakladatelství, že nepodlehlo současnému trendu „šetření“ a knihu opravdu krásně vybavilo.  
Bohatě ilustrovaná publikace nezůstala v pozadí hodnocených knížek Zlatou stuhou za rok 2010 a odborná porota jí zcela oprávněně udělila zvláštní cenu za nakladatelský počin.
A ještě musím připomenout jedno významné ocenění, které Český rok od jara do zimy obdržel na jaře letošního roku – Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy za přínos k rozvoji dětského čtenáře SUK 2010.

Český rok od jara do zimy | Milada Motlová | ilustrátor: Tomáš Řízek | Nakladatelství: Fortuna Libri, 2010

Milada Motlová,
dlouholetá redaktorka Odeonu a někdejší šéfredaktorka Albatrosu, v současné době pracuje v redakci nakladatelství Karolinum. Mezi autory literatury pro děti vstoupila před lety skromně a nenápadně. Dnes už ji rozhodně nelze přehlédnout, patří mezi nejlepší. Je to autorka, v jejímž díle se harmonicky kloubí erudice s vyzrálou tvůrčí kreativitou. Umí výborně pracovat s lidovou slovesností, která se odráží i v její vlastní tvorbě; verše Milady Motlové mají stejnou lehkost, moudrost a vtip. Podobně pracuje s historickým materiálem; dokáže strnulé historické reálie zbavit nánosu nezáživných pouček a otřepaných klišé a přiblížit je současnému čtenáři. Její knihy si získaly srdce čtenářů i uznání v odborných kruzích.

Tomáš Řízek
se kdysi marně ucházel o studium na umělecké škole. Nenechal se odradit a tvrdě na sobě pracoval. Dnes právem patří mezi významné české ilustrátory, kteří spolupracují s renomovanými nakladateli doma i ve světě. Rád ilustruje orientální texty, ale jak dokazuje Český rok od jara do zimy, nedá se zaskočit ani materiálem, který mapuje české lidové tradice. V poslední době se stále více profiluje jako ilustrátor knih pro děti.

Z OBSAHU KNIHY:

Jaro
Předjaří * Svatý Matěj * Světci a patroni * Na svatého Řehoře * O zvonech a vyzvánění * Oráči a země *  Přišlo jaro do vsi * Velikonoce * Pohanské oslavy jara  * Křesťanská tradice * Velikonoční příběh Ježíše Nazaretského * Postní doba * Pašijový týden * O klapání a hrkání * Velký pátek * Symbol beránka * Křížová cesta * Magie vody a země * Král hadů * Bílá sobota * Svěcení ohně * Vzkříšení * Tajemství Velké noci * Boží hod velikonoční * Svěcení pokrmů * Kult země * Červené pondělí * Pomlázka * Vejce – symbol života * Kraslice * Hody, hody doprovody * Slamník a Fidlovačka * Svatý Jiří * Pastva * Hlásání a halekání * Filipojakubská noc * Posvátné ohně Keltů * Pálení čarodějnic * Valpuržina noc * Máje * Ledoví muži * Svatý Jan Nepomucký

Léto
Podletí *  Senoseč * Letnice a svatodušní svátky * Letniční král a jeho družina * Jízda králů * Čistění studánek * Královničky * Kult vody * Střílení ku ptáku a ptačí král * Boží tělo * Letní slunovrat * Tři zlaté vlasy děda Vševěda * Kult slunce * Jan Křtitel * O křtu a křesťanství * Svatojánská noc * Devatero kvítí * Magie v léčitelství * Zaříkání * Milostné čarování * Věnce a věnečky * Cyril a Metoděj * Jan Hus – svatý kacíř * Žně a dožínky * O Ječmínkovi * Poutě * Svatá Anna * Mariánský kult * Mariánská poutní místa a svátky * Zobrazování Panny Marie * Mariánská symbolika * Stála Panenka Maria

Podzim
Babí léto * Oslavy na dokončenou *  Petrolenka a dotržek *  Vinobraní * Zarážení hory * Když jsem chodil do školy * Trhy,  jarmarky a tarmarky * Svatý Václav * České nebe * Na mlatě * Rytmus cepů * O mlýnech a mlynářích * Posvícení * Moravské hody a stárci * Stínání berana * Tradice oběti * U muziky * Kmotr Matěj * Dušičky * Keltský „den zemřelých“ * Návraty ze záhrobí * Masky a dýně * Smrt kmotřička * Na svatého Martina * Martinský svátek a správa obce * O „martínkování“ * Bejkova svatba a svatomartinská sýpka * Ponocný a ponůcky * Nové tradice * Svatá Kateřina * Ženské právo * Přástky a přadleny * Vřetánko a kolovrat * „Po přeslici“ * Dlouhá noc * Tři přadleny

Zima
Advent * Svatý Ondřej * Tajemné bytosti adventu * Svatá Barbora * Mikuláš * Lucie a luciny * Vánoční trhy * O perníku * Trdelník * Vrkoč * Magie zimního slunovratu * Římské saturnálie * Slunovrat a Keltové * Křesťanská tradice * Narodil se Kristus Pán * Pastýři a andělé * O betlému * Štědrý den * Symbol světla * Vánoční stromek a dárky * Ryba jako symbol * Magické jmelí * O jablku * Adam a Eva * Věštění budoucnosti * Štědrovečerní večeře * O vánočce * Boží hod vánoční * Koledy a pastorely * Nesem vám noviny * Pojmenování Ježíše * „Na Štěpána není pána“ * Svátky bláznů * Silvestr a Nový rok * Kalendář * Na Tři krále * Mudrci z Východu * Betlémská hvězda * Hromnice * Chození s Dorotou *  Masopust a ostatky * Zabíjačka * O maskách * Pochování basy

The post Český rok od jara do zimy. Velmi oblíbená rodinná encyklopedie Motlové a Řízka first appeared on Čítárny.

Václav Čtvrtek napsal pohádky, ale dosud je nikdo nevydal, tím připravil velkou radost ilustrátorovi Tomáši Řízkovi a celé redakci Albatrosu. Vznikla tak milá knížka 14 pohádek pro nejmenší děti o tlustém dědečkovi a Kačence, kteří spolu ledacos vymysleli.

A jak je to v knížce?
Kačenka bydlí s tlustým dědečkem v hezkém domku se zahrádkou. Dědeček rád sedává v houpací židli doma i venku a čeká na Kačenku, až se vrátí ze školy. A co se jim během roku přihodilo? Hráli spolu divadlo, sáňkovali, dělali pokus, Kačenka šla do 1. třídy – a to ostatní poprvé prozradí tato knížka.

O vůbec prvním vydání této pohádky nám napsali z redakce Albatrosu:
Vydáním rukopisu, který Václav Čtvrtek zanechal v polovině sedmdesátých let před odchodem do pohádkového nebe v literární redakci našeho nakladatelství, skládáme hold autorovi, jenž promlouvá k dětem už víc než padesát let. Rukopis byl redakčně upraven, pro zachování čtvrtkovského ducha, jazyka i poetiky však do celkové podoby příběhů zasahováno nebylo. Věříme, že čtenáře potěší příběhy ještě dotýkané autorovou rukou.

O Kačence a tlustém dědečkovi | Václav Čtvrtek | Ilustroval Tomáš Řízek | Vydal Albatros Media, 2011

Webové stránky Tomáše Řízka: www.rizek-tomas.cz

Ukázka z knihy:

Jak Kačenka a tlustý dědeček hráli divadlo o myši.

Byla zima, den byl kratičký jako nic a hned po něm přicházel dlouhý večer.
A tak si tlustý dědeček každý večer přistrčil houpací židli až ke kamnům, Kačenka se usadila mezi polštáře na gauči, a děda spustil rádio.
„Tak copak jste nám dnes uchystali?“ řekl děda.

Rádio povídá:
„Poslechněte si pohádku.“
V tu chvíli si Kačenka strčila do pusy bonbon a tlustý dědeček dva. Cucali bonbony, rádio svítilo zeleným okem a vypravovalo jim k tomu pohádku.
Bylo to dost staré rádio. Děda si ho koupil v těch časech, kdy ještě nebyl tlustý. A tak tomu starému rádiu dalo dost práce, aby pořádně mluvilo a hrálo.
Vždycky se přitom celé zahřálo.
A tohle věděl kocour té Jitky, co bydlela o patro výš. Jmenoval se Halaburda, a taky to byl kocour pořádně veliký. Každý večer, když už rádio bylo zahřáté, zaškrábal Halaburda drápkem na dveře. Když mu Kačenka otevřela, Halaburda povídá:
„Na chodbě je strašná zima a hrozně mě zebou tlapky.“
Halaburda sice mluvil kočičí řečí, ale na kocourovi se pozná, že je mu zima.
„No tak pojď dál, Halaburdo,“ pozvala ho Kačenka.
„A vyskoč si nahoru na rádio, tam se ti tlapky moc dobře zahřejou,“ řekl tlustý dědeček.
„Pěkně vám, lidi, děkuju,“ uklonil se v kolínkách kocour Halaburda a hop a už seděl nahoře na rádiu.
Tiše se složil do klubíčka, ocas si obtočil kolem předních tlapek a hřál se.
Jenže časem se kocour Halaburda naučil poslouchat pohádky. Když třeba byla pohádka o princezně, Halaburda klidně spal.
„Nespi. Je to o princezně!“ šeptala mu do ucha Kačenka.
„I jen ho nech,“ povídá z houpací židle tlustý dědeček. „Copak kocour ví, kdo je to princezna?“
Když byla pohádka o chlebě, to Halaburda taky jen tiše ležel. On chleba moc nerad.
Zato při pohádkách, kde se mluvilo o mase nebo o jitrnicích, to do Halaburdy vjelo. Střihal ušima, olizoval se a vzdychal, až se na to tlustý dědeček nemohl dívat.
„Tumáš aspoň slupku od salámu,“ povídá.
Tak to šlo večer za večerem. Rádio hrálo a hřálo, nahoře seděl kocour Halaburda a tlustý dědeček s Kačenkou poslouchali.
Jenže pak se stalo to neštěstí.

Ten večer v rádiu vysílali zas pohádku o princezně. Sotva začali, Halaburda usnul. Ale ta pohádka šla dál, a najednou z kouta královské síně vyběhla na princeznu myš.
„Tygr!“ vykřikla princezna, protože ještě nikdy neviděla ani tygra, ani myš.
A vtom přichvátala k princezně komorná. Ta sice taky ještě nikdy neviděla tygra, ale zato viděla už moc myší.
„Princezno, vždyť je to docela obyčejná myš,“ řekla komorná.
„Myš!“ vypískla princezna.
A vtom kocour Halaburda, který tiše spal na rádiu, divoce vyskočil:
„Kde je ta myš?“
„Tamhle, tamhle v koutě!“ křičela z rádia princezna.
Kocour Halaburda blýskl očima do kouta pokoje.
„Jakápak myš? Já tam nic nevidím,“ zabručel.
„Teď je tamhle, v druhém koutě!“ pištěla princezna z rádia.

The post O Kačence a tlustém dědečkovi. Dosud nevydaná pohádka Václava Čtvrtka. first appeared on Čítárny.

Poklidná, poučná, půvabná knížka o zanedbané zahrádce s dlouho neobývaným domečkem. Jednoho dne se objeví děvčátko a začnou se dít věci…

Nechceme v pár řádcích prozradit, co všechno Majdalenka zažije, jak si poradí a co se změní. To se dozvíte, když pohádky přečtete, anebo si vyslechnete, jak vám je převypráví Ladislav Chudík z CD, které je do knížky vložené.

Majdalenka na zahrádce | Alena Chudíková | ilustroval Tomáš Řízek | vydal PRO, 2011

O autorech knížky

Alena Chudíková již dlouhou dobu nosila v hlavě příběhy Majdalenky, teprve nedávno oslovila vydavatele s návrhem vydat knížku. Texty jsou současně lyrické i poučné. Žije v Bratislavě na Slovensku.

Tomáš Řízek je zkušený a renomovaný grafik, malíř a ilustrátor dětský knih – jeho portfolio obsahuje téměř 50 knižních titulů. Žije a tvoří v Praze.

{youtube}m9_czQ4iBzg{/youtube}

Ukázka z knihy:

Bylo dusné odpoledne. Obloha byla zatažena těžkým závojem, utkaným z par unavené země. Ptáci létali nízko, ani vánek nelaškoval jako jindy, všechno bylo ospalé. I Majdalenka sotva udržela víčka, když po obědě myla nádobí.
Celé zahrádce bylo těžko, špatně se jí dýchalo. Rostlinkám klesaly stonky, hlavičky kytiček se skláněly, lístky se nepohnuly.
„Co nás tolik tíží?“ vzdychala zahrádka: „Hlína je těžká, vzduch se ani nezachvěje. Kdyby tak někdo tu duchnu z hlíny provzdušnil, nadzdvihl, hned by nám bylo líp!“
„A kdyby tak zapršelo, to by bylo, ani bouřky bychom se nebály,“ omámené z horka snily.
„Kdyby tu tak byly žížalky, ty by nám mohly pomoci,“ probrala se z dřímot mrkev.
„To je nápad!“
„To je výborný nápad,“ ožili ostatní.
„Zkusme je hned zavolat!“
„Žížalky, píďalky!“
„Ozvěte se!“
„Tu jsme!“
„A tu!“
„Tady!“
„Kuk, co potřebujete?“ ohlásily se žížalky tenkými hlásky.
„Potřebujeme chodbičky v půdě, aby nám kořínky mohly lépe dýchat,“ vysvětlovaly rostliny.
„To je pro nás maličkost,“ odpověděly žížalky a hned utvořily řady jakoby byly na tanečním parketu. Jedna žížalka vystoupila před ostatní kamarádky a začala počítat: “Á – raz, dva, tři,…“ a za chvilinku bylo slyšet i muziku, kterou obstarala smíšená hmyzí kapela a štíhlá tělíčka se rozvlnila v tanečním rytmu. To bylo divadlo! Plavnými pohyby proklouzávaly žížalky jednou tam, jednou sem, zahrádka vydechovala úlevou. Krtci se též přišli podívat na představení a hned udělali hromadu kopečků.
Majdalenka zívajíc vyšla z domečku a skoro nezavřela pusu, jak koukala na vlnící se zahrádku. „Copak to jen může být?“ Přistoupila blíž a vidí. Žížalky tancují. A jak krásně. „To přece dokážu také. A kromě těla mám i ruce a nohy!“
Ospalost byla ta tam a Majdalenka se roztančila po zahrádce.
A s ní i kytičky, zelenina, keře, stromy. Vše se natřásalo, až se roztančil také vítr, který se tak rozdováděl, že protrhl závoj z mraků – a začalo pršet.
„Á, to je osvěžení,“ vítala déšť zahrádka.

The post Majdalenka na zahrádce Aleny a Ladislava Chudíkových first appeared on Čítárny.

Snaha porozumět prostředí, v němž člověk žije, a poznat živé organismy, které s ním okolní svět sdílejí, je hlavním tématem příběhů Liao Chung-ťiho, tchajwanského autora, který v České republice dosud nepublikoval.

Povídky, ověnčené na Tchaj-wanu mnoha literárními oceněními, jsou odrazem zvýšeného zájmu o prostředí a jeho genius loci. Liao Chung-ťi se dá zařadit na jedné straně k autorům, kteří zakládají svou tvorbu na pečlivém, dlouhodobém pozorování, na druhé straně k těm, kteří staví na osobní zkušenosti a praxi. Je příkladem šťastné symbiózy obojího.

Liao Chung-ťi
se narodil v roce 1957 v Chua-lienu na Tchaj-wanu. Jako pětatřicetiletý se rozhodl vyplout na moře a stát se rybářem. Tato zkušenost ho později inspirovala k napsání řady povídek. V roce 1996 se začal intenzivně věnovat pozorování a ochraně velryb. O dva roky později stál u zrodu nadace Kuroshio Ocean Education Foundation, působil v ní pak i jako generální ředitel. Podílel se na akademickém výzkumu a mapování kytovců na východním pobřeží Tchaj-wanu. Vedle literární tvorby, která zahrnuje jak povídky, tak eseje, se věnuje výuce zaměřené na ochranu přírody.

Dosud vydal na dvacet knih a na Tchaj-wanu získal za svou tvorbu řadu významných literárních ocenění.
Patří k nim jak cena tchajwanského deníku China Times v kategorii próza v roce 1993 a 1995, tak Wu Čuo-liouovu cenu za povídkovou tvorbu v roce 1996. V letech 1996 a 1997 byl oceněn deníkem United Daily za nejlepší knihu. V roce 1998 obdržel literární cenu Tchaj-peje, v roce 2003 Laj Cheho literární cenu a v roce 2006 Wu Jung-fuovu cenu. V roce 2011 k nim přibylo ocenění Národní knihovnou Singapuru.

„Rybáři / Liao Chung-ťi / Ilustrace Tomáš Řízek / Přeložila Pavlína Krámská / Edice WEN / Mi:Lu Publishing s.r.o.

Ukázka:

Předchozího večera se mi zdál sen o marlínovi. V tom snu si Vlnotaj rozhořčeně serval z těla košili a hodil ji do moře. Vpíjela do sebe inkoustově modrou vodu, kroutila se,
postupně se proměňovala v marlína. Ukázal jsem na plující rybu a zaječel – probudil jsem se s křikem vsedě na posteli. Moje postel připomínala loď plující a pohupující se v tmách. Seděl jsem na ní, ukazoval do rohu pokoje, kde se mi ve snu zjevil marlín, a přitom jsem bláznivě křičel.

Loď pátravě kroužila po moři asi půl dne, přesto jsme nespatřili jedinou stopu po marlínovi. V poledne jsme loď nechali proudu, Vlnotaj na kamnech na palubě vařil nudle a já jsem mu vypravoval svůj sen z předchozího dne. Když si ho poslechl, zavolal dolů Pruďase, který z výšky pozoroval hladinu, odvyprávěl mu můj sen a k tomu i ten svůj. „Spatřil marlína v nohách postele,“ vyprávěl Vlnotaj. „Jeho oči nezvykle plály v koutě pod postelí, plném prachu a pavučin, v tom rybím pohledu byla vychytralost, ale i panika, jako by tam byl lapený a přemýšlel, jak se má vysvobodit.“

The post Rybáři. Neobyčejné povídky o přírodě a touze ji poznávat first appeared on Čítárny.

Básně, prózy a malby čerpající inspiraci jak z čínského klasického básnictví a tradiční krajinomalby, tak i z moderní světové poezie a evropského výtvarného umění nabízejí vhled do osobitého světa hravé kreativity a nespoutané imaginace jedné z nejvýraznějších postav současné tchajwanské literární a výtvarné scény.

Lo Ch’ing, současný tchajwanský básník, esejista, malíř a kaligraf
Narodil se v roce 1948 v Číně, od útlého dětství však žije na Tchaj-wanu. Vystudoval anglickou literaturu na Katolické univerzitě Fu-žen v Tchaj-peji a literární komparatistiku na Washingtonské univerzitě v Seattlu. Působil jako profesor čínského umění a translatologie na Národní tchajwanské pedagogické univerzitě a jako ředitel tchajwanského Centra čínského jazyka a kulturních studií.
Lo Ch’ingovy básně byly přeloženy do desítky světových jazyků a jeho obrazy jsou ve vlastnictví mnoha význačných světových galerií a muzeí.

obraz Lo Ch’inga 回眸一笑百媚生 —– 後現代自畫像  (1982)     
Všechny půvaby světa v jediném úsměvu kouzelného pohledu

Báseň je kočka / Lo Ch’ing / 羅青
Z čínských originálů Lu-jing š’-süe 錄影詩學,  Š’-žen č’ teng 詩人之燈, Šuej-tao č’ ke 水稻之歌  a z rukopisů přeložil, poznámkami opatřil  a doslov napsal Dušan Andrš / Obrazovou přílohu tvoří Lo Ch’ingovy obrazy z let 1969 až 2015
Předmluvu napsala Olga Lomová / Jazyková redakce a korektura Jana Svobodová a Pavlína Krámská / grafická úprava Tomáš Řízek
Vydalo v roce 2015 nakladatelství Mi:Lù Publishing s.r.o.
knihu je možné zakoupit u nakladatele www.milupublishing.cz

Ukázka:

Čtyřverší
Každý strom
je stále vzrůstajícím čtyřverším
a ptáci poskakující na větvích
ustavičně se přeskupující interpunkcí
 
絕句
每一棵樹
都是一行會生長的絕句
枝椏間跳躍的鳥雀
是不斷移動的標點

Pláž klíčů
Na pláži poseté lasturami
kdosi ztratil svazek klíčů
všichni se dali do pozorného hledání
hledali dlouho, zahlédli však pouze
jak moře na nitku sněhobílé vlny
navléká blyštivou lasturu

lastury, lastury
klíče poztrácené mořem

鑰匙沙灘
有人在貝殼沙灘上
丢了一串鑰匙
大家分頭四處細心尋找
找了半天，只見
一線雪白的海浪
串起一片閃亮的貝殼

貝殼，貝殼

貝殼是大海遺失的鑰匙

Obrazy Lo Ch’inga
Čínský sen pod příkrovem mlh, 2014
Žďuchanec slunci – postmoderní autoportrét, 2008

The post Báseň je kočka. Básně, prózy a malby čerpající z čínského básnictví a krajinomalby first appeared on Čítárny.

Renaissance Man – představení dlouhodobé spolupráce českého výtvarníka a ilustrátora Tomáše Řízka s významnými tchajwanskými umělci Lo Ch’ing a Wu Ming-yi.
Akce pod záštitou tchajwanského Ministerstva školství, Národní knihovny veřejných informací a České ekonomické a kulturní kanceláře se uskutečnila v Tchaj-peji dne 9. února jako součást mezinárodního knižního veletrhu TIBE 2017.

Organizátoři prezentovali nejnovější tituly, které vydalo nakladatelství Mi:Lu Publishing  v České republice i na Tchaj-wanu.

Jako zvláštní hosté se zúčastnili této akce, společně s českým ilustrátorem Tomášem Řízkem („Poletíme! Mi:Lu Publishing 2016 – orig. název “飛吧！“), významní tchajwanští spisovatelé Lo Ch’ing („Báseň je kočka“ Mi:Lu Publishing 2015) a Wu Ming-yi („Muž s fasetovýma očima“ Mi:Lu Publishing 2016)
Jako ocenění přínosu k rozvoji a podpoře čtenářství a při příležitosti konání výstavy jeho ilustrací v Národní knihovně veřejných informací v Taichungu bylo Tomáši Řízkovi předáno čestné uznání.
Po akci následovala autogramiáda autorů.

V rámci TIBE 2017 pak ilustrátor Tomáš Řízek vedl několik workshopů pro čtenáře a prezentací jeho ilustrací.

Program, spojený s tiskovou konferencí, organizovala Národní knihovna veřejných informací v Taichungu společně s českým nakladatelstvím Mi:Lu Publishing.

Wu Ming-Yi (吳明益) je jeden z nejpopulárnějších současných tchajwanských autorů, literární teoretik, vášnivý pozorovatel a ochránce přírody.
Narodil se v roce 1971 na Tchaj-wanu. Doktorát z čínské literatury získal na National Central University. Dlouhodobě přednáší na Department of Sinophone
Literatures na National Dong Hwa University v Hualienu. Velkou oblibu mu u čtenářů dosáhly jeho eseje inspirované přírodou, povídkové cykly a později i romány, v nichž se mísí realismus s fantazií, skutečnost se snem; dějinné události se vzpomínkami i vizí budoucnosti.
Za svou tvorbu obdržel řadu ocenění, např. Literární cenu časopisu a deníku United Daily za nejlepší debut (1992), Liang Š’-čchiouovu literární cenu (1998), Literární cenu deníku Central Daily (1999), Literární cenu Tchaj-peje (2000), Ocenění nejlepších knih roku 2011 literární přílohy deníku China Times (2011), Velkou literární cenu TIBE (2012), Velkou literární cenu deníku United Daily (2014), Prix du livre insulaire (2014), Výběr 20 nejlepších čínských knih století v Time Out Beijing (2015).

Lo Ch’ing, (羅青) současný tchajwanský básník, esejista, malíř a kaligraf, se narodil v roce 1948 v Číně, od útlého dětství však žije na Tchaj-wanu.
Vystudoval anglickou literaturu na Katolické univerzitě Fu-žen v Tchaj-peji a literární komparatistiku na Washingtonské univerzitě v Seattlu. Působil jako profesor čínského umění a translatologie na Národní tchajwanské pedagogické univerzitě a jako ředitel tchajwanského Centra čínského jazyka a kulturních studií. Lo Ch’ingovy básně byly přeloženy do desítky světových jazyků a jeho obrazy jsou ve vlastnictví mnoha význačných světových galerií a muzeí.

Tomáš Řízek  ( 湯瑪士.瑞杰可) ilustrátor, grafik a malíř.
Narodil se v Praze.  V posledních letech žije střídavě v České republice a na Tchaj-wanu.
V letech 1984 – 1988 formoval svůj výtvarný názor pod vedením malíře a grafika Jaroslava J. Králíka a kopírováním gotických madon. Jeho zájem se postupem času přesunul také k ilustracím pro děti a mládež.
V oblasti dětské knižní tvorby spolupracuje s nakladatelstvími jako např.: ACME Cultural Enterprise Co. Ltd., Grimm Press Taiwan, Bohem Press, Gründ, Albatros Media a  Mi:Lù Publishing  
Získal několik významných ocenění: “Italská cena Hanse Christiana Andersena”, „Zlatá stuha“, SUK, „Oshima museum of picture book“
Je zastoupen v soukromých sbírkách v České republice, Velké Británii, Německu, Švýcarsku, Itálii, Číně a Taiwanu.
člen Klubu ilustrátorů dětské knihy, člen SCBWI-Taiwan
www.rizek-tomas.cz
www.milupublishing.cz

The post Renaissance Man Tomáš Řízek. O spolupráci českého ilustrátora s významnými tchajwanskými umělci Lo Ch’ing a Wu Ming-yi. first appeared on Čítárny.