Existují světoví autoři, kteří napsali jedinou knihu pro děti jen tak mimochodem a možná náhodou, ale jejich dílo je hlavně pro dospělé. (Antoine de Saint-Exupéry, Saryoan etc.)
Pak existují spisovatelé, jejichž pouze jedna dětská kniha je jejich hlavním dílem a nemají další publikované knihy pro děti. (Lewis Caroll etc.)

MALÝ PRINC / ANTOINE DE SAINT-EXUPÉRY
V doslovu ke knížce Malý princ, kterou napsal Antoine de Saint-Exupéry píše Anton Hykish, že když četl dětem tuto knížku a viděl jejich rozzářené oči, tak se sám rozplakal. Také jsem slyšel, že ti, kteří neumí plakat celým srdcem, neumí se od srdce zasmát. Knížka Malý princ (1943) je právě o takových věcech, kterých si v životě málo všímáme nebo si jich nevážíme. Je to poetická knížka pro děti o dospělém světě, která bezesporu patří k tomu nejlepšímu, co pro ně bylo napsáno.
Proč se Malý princ Saint-Exupéryho bude číst i za 200 let?

TATI, TOBĚ PŘESKOČILO / PAPA YOU ARE CRAZY (1957) / WILLIAM SAROYAN
V knížce najdete 360 krátkých rozhovorů mezi desetiletým klukem  a jeho otcem, málo úspěšným spisovatelem. Očima jeho syna se tak dovídáme, jak vidí svět kolem sebe a jak se díky svému otci začal všímat všedních a zdánlivě bezvýznamných věcí.
Tati, tobě přeskočilo, napsal William Saroyan o vztahu syna a otce

VLADISLAV VANČURA / KUBULA A KUBA KUBIKULA
Nestárnoucí kniha pro děti i rodiče, která ani po letech neztratila nic ze svého kouzelného příběhu ani hravého českého jazyka.
Chodil světem medvědář jména Kuba Kubikula se svým medvědem Kubulou
Vstupujeme do příběhu dvou hlavních hrdinů, na jejich pouti krajinou pokrytou bílou nadílkou. Před sto lety za náramné zimy, kdy se i učitelé báli klekánice a strašidel, chodil světem medvědář jména Kuba Kubikula se svým medvědem Kubulou.
Kubula a Kuba Kubikula. Vladislav Vančura a jeho jediná kniha pro děti s krásnou češtinou

WILLIAM FAULKNER / STROM PŘÁNÍ
Strom přání tak zůstává nejopomíjenější Faulknerovou knížkou, v úvahu ji většinou neberou ani znalci a není skoro překládána. Když povídku vymýšlel, vydal se pak nepochybně hlavně vlivu Lewise Carrolla a Franka Lymana Bauma, autora Čaroděje ze země Oz (který zemřel roku 1919).
Strom přání. Pro koho napsal Faulkner svou jedinou knížku pro děti?

OSKAR WILDE / ŠŤASTNÝ PRINC A JINÉ POHÁDKY
Kniha je jedno z autorových prvních literárních děl a vyšlo již v roce 1888. Jedná se o sbírku pěti netradičních pohádek, s jejichž pomocí vytváří autor skrytou satiru, kritiku a podobenství.

JAMES JOYCE / KOČKA A ČERT
Bajka Kočka a čert je jediná kniha Jamese Joyce určená dětem. Joyce ji napsal ve 30. letech jako dopis svému vnukovi.
V příběhu vypráví o městečku na břehu Loiry rozděleném řekou na dvě části, které však nemá žádný most a obyvatelé městečka si ho ani neumějí postavit. Purkmistr města se proto upíše ďáblu, ten však chce jako protislužbu duši prvního člověka, který po mostě přejde.

ALDOUS HUXLEY / VRÁNY Z HRUŠKOVIC
Huxleyho jediný příběh pro děti, který nebyl psán pro publikování, ale jako osobní dárek jeho neteři Olivii de Haulleville k Vánocům roku 1944. Knížka představuje klasickou pohádku na způsob bajky o tom, jak slabší zvítězí pomocí důvtipu nad násilím.
Aldous Huxley napsal pro děti pouze jedinou knihu. Vrány z Hruškovic

TULÁKOVA HŮL A JINÉ POHÁDKY / SCHEINPFLUGOVÁ OLGA
Kdo dneska už ví, že herečka a spisovatelka, manželka Karla Čapka, Olga Scheinpflugová psala také pohádky? A dokonce moderní, čtivé pohádky. Knižní klub v roce 2007 vydal díky Stanislavě Zábrodské výbor pohádek pod názvem Tulákova hůl a jiné pohádky a knížku pro děti vyjímečným způsobem ilustrovala Eliška Konopiská.
Tulákova hůl. Moderní české pohádky Olgy Scheinpflugové, manželky Karla Čapka

ALENKA V KRAJI DIVŮ / LEWIS CAROLL
Skutečným uměním snění není totiž soukání vzdušných zámků, v nichž se všechno jeví tak, jak bychom chtěli, jak tomu rozumíme, jak nám to připadá zajímavé, ba vzrušující. Teprve ten, kdo chce vystoupit z klece své omezenosti na sebe, kdo natahuje ruce ven do prázdna přes mříže vlastních sklonů a obrazů o světě, teprve ten se dotýká nekonečna, jež nelze (ani ve fyzice, ani v náboženství, ani v umění) uchopit jinak než fantazií.
Alenka v kraji divů Lewise Carrolla aneb jak vystoupit z klece své omezenosti v ilustracích Markéty Prachatické

The post Spisovatelé, kteří napsali jedinou knihu pro děti first appeared on Čítárny.

Literárny trh je špecifickým organizmom. Pohyby nákladov, nákupné očakávania, spotrebiteľské správanie, ale aj preferencie čitateľov a nakladateľov akoby riadila nadpozemská sila.

A tak zatiaľ čo po niektorých klasikoch svetovej literatúry za posledné obdobie ani pes neštekol, je niekoľko autorov, ktorých diela vychádzajú v stále nových a nových reedíciách. Čo je však horšie, vydavatelia sa po úspechu niektorej publikácie väčšinou rozhodnú pre extrémne riešenie: vydať čo možno najkompletnejšiu bibliografiu toho ktorého autora. Pri tejto ušľachtilej činnosti, bohužiaľ, často siahajú vedľa.

Explicitným príkladom je americký spisovateľ arménskeho pôvodu (vždy som vedel, že všetko dobré v Amerike pochádza z Európy :o))
William Saroyan, ktorého dielo by sa dalo rozdeliť na dve, po všetkých stránkach (včítane chronologickej) rozdielne obdobia. A tak zatiaľ čo jeho zásadné diela ako Odvážny mladý muž na lietajúcej hrazde, Volajú ma Aram, či Tracyho tiger patria do tej prvej, na trhu sa objavuje omnoho viac jeho neskorých menších či väčších neúspechov, ktoré pretekajú ako vplyvom veku, tak aj akýmsi, tvrdo povedané, senilným úpadkom.

Kniha Trable s tygry sa rozhodla, že posilní prvú, úspešnejšiu etapu Saroyanovho diela. Pražské nakladateľstvo Argo ju vydalo ako úplne prvé české vydanie vôbec. Kniha vyšla premiérovo v roku 1938 ako jedna zo Saroyanových raných poviedkových zbierok a až do minulého roku sa nedočkala českého prekladu.

Napriek svojmu veku a možno aj vďaka nekonečne detskej povahe samotného autora je kniha nadčasovou výpoveďou začínajúceho umelca – spisovateľa a scenáristu v Amerike na prelome tridsiatych a štyridsiatych rokov. Zbierka je rozdelená do šiestich celkov a hneď prvý s názvom Tygr, obsahujúci jedinú rovnomennú poviedku, sa neskôr stal živnou pôdou pre nesmierne úspešnú novelu Tracyho tiger, ktorú osobne považujem za jednu z najkrajších kníh vôbec.

Hlavnou postavou Saroyanových poviedok sú deti, spisovatelia a tigre.
Skupiny ľudí s nesmiernou fantáziou, pre ktorých je napriek všetkému svet – gombička, a zviera, ktoré je rovnako nebezpečné ako krásne (tu však má aj iný, symbolický význam). V knihe sa stretávame s ľuďmi na pokraji biedy, umelcami, ktorí, nepochopení okolím, snažia sa preraziť v konkurencii, no ostávajú len ľuďmi s “divnými názormi”, vyhnancami, tulákmi a duševnými bezdomovcami.

V tomto svete jednoduchých príbehov, z ktorých mnohé môžu byť pre našinca nezrozumiteľné a bez zjavnej pointy, sa človek rovná človeku, žiaden z nich nie je rovnejší. Nadradenosti nepomáha ani predstierané bohémstvo, pseudo-intelektuálnosť, ani úpornejšia snaha o dosiahnutie cieľa. A pritom je práve húževnatosť a túžba to jediné, čo sa v autorovom svete tigrov a prívetivého humoru cení.

“V lidech je pořád touha dokázat něco obtížného, proti vší nepřízni osudu, vznešeně a pokud možno s dobrou náladou. A to mám na lidech ze všeho nejraději.”
(William Saroyan)

Kniha sa dá chápať v niekoľkých rovinách.
A tak či už sa na ňu pozeráme ako na osobnú spoveď, alebo kritiku vtedajšej Ameriky, je do určitej miery nadčasovou (a do určitej miery aj historickou a faktografickou) publikáciou. Do určitej miery v tomto kontexte znamená, že jej prelúskanie si vyžaduje aspoň minimálne znalosti kultúrne diferencovanej americkej spoločnosti a reálií okolo roku 1938. Autor sa nevyhýba konfliktom ani konfrontácii “vnútroamerických”, prisťahovaleckých svetov, neobchádza začínajúcu druhú svetovú vojnu, starobu, ba ani trápenia mladosti.

Hlavnou myšlienkou však nie je ani jeden zo spomenutých leitmotívov.
Práve naopak, symbol tigra je symbolom komunikácie, túžby po dosiahnutí cieľa, emócií a citov. Podobne ako v novele Tracyho tiger aj tu je toto majestátne zviera znakom niečoho tajomne neznámeho, čo človeka sprevádza na jeho životnej dráhe, niečím, čo spôsobuje medziľudskú príťažlivosť. Tiger v Saroyanových očiach, nech už je čímkoľvek, je priateľský, no do určitej miery neovládateľný živel. A je v našich rukách, či sa stane pozitívnym sprievodcom alebo nepriateľskou a vyčerpávajúcou príťažou.

Vo všeobecnosti sa traduje názor, že ťažiskom každej knihy je obsah, dej, fabula.
O čo príjemnejšie sa však prijíma kniha, ktorej výtvarné (fyzické) spracovanie v žiadnom ohľade nezaostáva za spracovaním obsahovým (duševným). Ilustrácie detí zo Špeciálnej školy v Bruntále posúvajú české vydanie Saroyanovej zbierky do pozície príťažlivej publikácie, na ktorú môže byť vydavateľstvo Argo právom hrdé. Bravo!

Tracyho tygr / William Saroyan / Argo 1999, 3. vyd., přeložil jiří Josek /
V roce 2005 vydalo Argo 5. vyd. v novém překladu Jakuba Valenty
l. vyd. Odeon, 1980 s doslovem M. Hilského Proč má William Saroyan tygry rád, s ilustracemi Jiřího Šalamouna

Ukázka z knihy:

Thomas Tracy měl tygra.
Byl to sice černý panter, ale co na tom, pro Tracyho to byl tygr.
Měl krásné bílé zuby.
A takto Tracy svého tygra získal:
Když mu byly tři roky a začal poslouchat, jak co zní, tu kdosi řekl tygr! Ať už tygr! bylo cokoli, Tracy to chtěl.
Jednoho dne se Tracy procházel s tátou po městě, když uviděl cosi za výlohou rybárny.
“Kup mi toho tygra,” řekl.
“To je humr,” opravil ho táta.
“Tak to nechci,” řekl Tracy.
O pár let později navštívil s mámou zoo a v kleci viděl skutečného tygra. Vypadal jistě nejtygrovatěji ze všech tygrů, ale jeho tygr to nebyl.
V dalších letech spatřil Tracy mnoho obrázků, slovníků. encyklopedií a filmů s těmi nejroztodivnějšími druhy zvířat. vykračovalo si tam mezi nimi i dost černých panterů, ale o žádném z nich Tracy nemohl říct, že to je jeho tygr.
Až jednoho dne si zašel Tracy do zoo sám. Bylo mu tehdy asi patnáct, pokuřoval cigaretu a koukal po holkách, když tu najednou stanul konečně před svým tygrem.
Byl to rozespalý černý panter, který se právě probudil, zvedl hlavu, zpříma se na Tracyho zadíval, stoupl si na všechny čtyři a řečí černých panterů pozdravil, což znělo asi takto: “Uajíí!” Pak popošel k mřížím klece, na chvíli se zastavil, s očima stále upřenýma na Tracyho, a zas se líně vrátil k místu, kde až dosud spal. Tam sebou žuchl a zahleděl se kamsi do dálky prostoru, do dálky tolika mil a let, kolik mil a let prostor má.
Teď zas pro změnu zíral Tracy na černého pantera. Zíral tak upřeně asi pět minut. Pak odhodil cigaretu, odkašlal si, vyplivl slinu a vyšel ze zoo.
“Tohle je můj tygr,” řekl si.
Nikdy se již do zoo nevrátil, aby si tygra ještě jednou prohlédl. Nebylo to nutné. Měl ho. Měl ho celého a se vším všudy za těch pět minut, kdy ho viděl, jak odevzdaně hledí do nekonečného prostoru s výrazem té strašlivé tygří pýchy.

The post Tracyho tygr a jiné mistrovské povídky Williama Saroyana first appeared on Čítárny.

Překvapení občas najdete i ve vlastní knihovně. Nedávno jsem z ní náhodou vytáhnul útlou knížečku, která má název Tati, tobě přeskočilo. Napsal ji  William Saroyan a to je člověk, jehož myšlenky mám moc rád. Tu knihu jsem kdysi koupil, ale nečetl. Teď přišla její chvíle a věřte, že lituji, že jsem ji nepřelouskal mnohem dřív.

V knížce najdete 360 krátkých rozhovorů mezi desetiletým klukem  a jeho otcem, málo úspěšným spisovatelem.
Očima jeho syna se tak dovídáme, jak vidí svět kolem sebe a jak se díky svému otci začal všímat všedních a zdánlivě bezvýznamných věcí.

Je to knížka útlá, ale obrovská svým významem. Není určena jen dětem, ale myslím, že víc promluví k otcům, tedy k té vnímavější části, kteří se mohou nejen inspirovat, ale především zamyslet nad svými schopnostmi komunikovat se svým potomkem.
Knížka je dokonce tak malá, že najde své místo i v kabelkách matek, které si tak potajmu mohou číst a dovídat se, o čem si tátové a kluci mohou povídat.

Ať už to Saroyan chtěl nebo ne, je to rodinná knížka, která by měla najít své místo v každé knihovně.
Taková knížka je totiž generační…

Ukázka z knížky…

Když jsem se vrátil po schodech nahoru, táta… už chystal snídani. Ukázal jsem mu kaménky, lastury i ten kus připlaveného dřeva a on povídá: Je to skvělé, všecko, cos našel, je skvělé. Pod kohoutkem to umyj a všechno si důkladně prohlédni. Tak se naučíš psát – když se budeš na všechno důkladně dívat.“Táta tedy chystal snídani, já zatím kaménky, lastury i ten kus připlaveného dřeva umyl a všechno jsem důkladně prohlížel, všelijak to otáčel, abych to viděl ze všech stran, a viděl jsem toho hodně. Viděl jsem, že každá maličkost na světě  je něco mnohem víc, než se zdá…

A napadla mě ještě jedna věc. Báječná knížka nejen na dlouhe cesty. Se stereotypem bychom totiž měli bojovat každý den a knížka by vám mohla naznačit mnoho o vašem vztahu k vašim dětem a taky o vás. 

Tati, tobě přeskočilo / Papa You Are Crazy (1957) / William Saroyan /

The post Tati, tobě přeskočilo, napsal William Saroyan o vztahu syna a otce first appeared on Čítárny.