<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	>

<channel>
	<title>smeja | Čítárny</title>
	<atom:link href="https://citarny.com/tag/smeja/feed" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://citarny.com</link>
	<description>Čítárny. Knihy, autoři, beletrie, souvislosti, historie 25 let</description>
	<lastBuildDate>Fri, 16 May 2025 14:36:58 +0000</lastBuildDate>
	<language>en-US</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	

<image>
	<url>https://citarny.com/wp-content/uploads/2025/03/cropped-citarny-32x32.jpg</url>
	<title>smeja | Čítárny</title>
	<link>https://citarny.com</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>Fran Směja. Slezský spisovatel a bard jenž v jeho nářečí i psal</title>
		<link>https://citarny.com/autori-knihy/spisovatele-a-knihy/fran-smeja-slezsky-spsiovatel?utm_source=rss&#038;utm_medium=rss&#038;utm_campaign=fran-smeja-slezsky-spsiovatel</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce Čítarny]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 24 Jan 2021 03:00:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Spisovatelé a knihy]]></category>
		<category><![CDATA[slezské nářečí]]></category>
		<category><![CDATA[smeja]]></category>
		<category><![CDATA[Směja Fran]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://citarny.com/fran-smeja-slezsky-spsiovatel</guid>

					<description><![CDATA[<p><img class=" size-full wp-image-9454" src="https://citarny.com/wp-content/uploads/2021/01/smeja-fran-knihy.jpg" alt="smeja fran knihy" width="600" height="350" /><br />Spisovatel a básník Fran Směja (1904 – 1986) je známý ze Suchých Lazcí na opavsku. Psal také ve slezském nářeč, což byly a jsou dialekty polštiny, češtiny a němčiny na historickém území Slezska tj. ve Středním a Horním Poodří. Slezskopolská nářečí se do dnes používají na Horním Slezsku (okolí Opolí, Katovic, Ratiboře) a Těšínsku.</p>
<p>The post <a href="https://citarny.com/autori-knihy/spisovatele-a-knihy/fran-smeja-slezsky-spsiovatel">Fran Směja. Slezský spisovatel a bard jenž v jeho nářečí i psal</a> first appeared on <a href="https://citarny.com">Čítárny</a>.</p>]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p><img fetchpriority="high" decoding="async" class=" size-full wp-image-9454" src="https://citarny.com/wp-content/uploads/2021/01/smeja-fran-knihy.jpg" alt="smeja fran knihy" width="600" height="350" srcset="https://citarny.com/wp-content/uploads/2021/01/smeja-fran-knihy.jpg 600w, https://citarny.com/wp-content/uploads/2021/01/smeja-fran-knihy-300x175.jpg 300w" sizes="(max-width: 600px) 100vw, 600px" /><br /><strong>Spisovatel a básník Fran Směja (1904 – 1986) je známý ze Suchých Lazcí na opavsku. Psal také ve slezském nářeč, což byly a jsou dialekty polštiny, češtiny a němčiny na historickém území Slezska tj. ve Středním a Horním Poodří. Slezskopolská nářečí se do dnes používají na Horním Slezsku (okolí Opolí, Katovic, Ratiboře) a Těšínsku.<br /></strong><br /><strong>Jeho dílo, více prozaické, nežli básnické, je spjato úzce s Opavskem.</strong> <br />Nadšenou oslavu Hrabyně zveřejnil spisovně ve sbírkách &#8220;Zpěv léta&#8221;(1932) a &#8220;Na rozloučenou&#8221; (1935). Po příkladu A. C. Norova Bürkentálu napsal román &#8220;Kalný proud&#8221; rovněž o Hrabyni (1936). Vesnickým prostředím se zabývají i další jeho romány &#8220;Potřísněná tvář&#8221;(1939), &#8220;Napsáno v horách &#8211; román z Beskyd&#8221;(1942), &#8220;Úhor&#8221;(1958). Válečnou problematiku řešil v románech &#8220;Jidáši&#8221;(1946) a &#8220;Obličejem ke zdi&#8221;(1971).</p>
<p><strong>Fran Směja</strong> byl zakladatelem nakladatelství Iskra v Hrabyni, předseda Sdružení umělců slezských v Opavě, ředitel Krajského osvětového střediska v Hradci n. Mor., místopředseda pobočky Svazu čsl. spisovatelů v Ostravě, redaktor časopisu Jiskra, vedoucí odbory kultury KNV v Ostravě, učitel.</p>
<p>Více: <a href="http://www.suchelazce.cz/clanky/fran-smeja" target="_blank" rel="noopener noreferrer">http://www.suchelazce.cz/clanky/fran-smeja</a></p>
<p><strong>Ukázky z díla:</strong></p>
<blockquote class="gkBlockquote1">
<p><strong>SLEZSKÁ ŘEČ &#8211; Fran Směja</strong></p>
<p>Tvrdá je slezská řeč,<br />kaj teho třeba.<br />Ináč je měkučká,<br />jak střídka chleba.<br />Posledňa z posledních,<br />je podněs zvaná,<br />že byla chudobná,<br />k sudům též hnaná.<br />Kdo ju chce zesměšniť,<br />robí tak smělo,<br />kemu by slezsků reč<br />brániť sa chtělo ?</p>
<p>Něraz ju drobný lid<br />i plakať viděl,<br />a kdo sa pánem stal,<br />i mluviť sa styděl tak,<br />jako ho matička učili volať,<br />k Slezsku sa něhlásil,<br />leda o koláč.<br />Ale to něvadí, i bez nich byla, řeč,<br />kěrá v našich chalupkách žila,<br />nikdy sa něvzdala,<br />něpadla v boju<br />slezská řeč &#8211; děvuška v národním kroju!</p>
<p><strong>Kdo chce chovať v place kury.<br /></strong>Kdo chce chovať v place kury, <br />nesmí nechať v ploťe ďury, <br />bo potom kura šeda, <br />misto doma u šušeda&#8230;</p>
<p><strong>50 roků (Pro hlubočský hasičský sbor napsal Fran Směja.)</strong></p>
<p>Prapory vlají a lesy kol šumí,<br />dědina ožila &#8211; jásot a zpěv &#8230;<br />Zvuk srdcí zvroucnělých neztlumí<br />ni zloba, ni lidský hněv.</p>
<p>Cosi nás sbližuje, dech země zpívá,<br />do duší vlévá se vzpomínek jas.<br />Všechny jsou světlé a každá je tklivá &#8230;<br />V náručí nese je čas.</p>
<p>Padesát roků se rozprostře tiše,<br />do dálek upíráš zjasněný zrak.<br />Vidíš jak ořou na slezské líše<br />a jak z ní vyrůstá krvavý mák.</p>
<p>Prvý se zardí a za ním hned druhý,<br />nežli se naděješ, rudý je lán.<br />Ej, dobré byly ty staré, slezské pluhy,<br />statečný byl i jejich pán.</p>
<p>Bůh ví, že hasičské sbory to byly &#8230;<br />Druhý co vzrosti byl náš!<br />Padesát roků již žije a sílí &#8230;<br />Však ty jej, synku, dobře znáš.</p>
<p>Vše co dnes dobrého, láskou co dýše,<br />jeho je dílo a jeho je znak.<br />Padesát roků již žije v té pýše<br />v hlubočských polích &#8211; rudý mák.</p>
<p>Padesát roku &#8211; ech &#8211; útržek časů,<br />zlomí se stovka a druhá i víc &#8230;<br />My už zde nebudem li nových klasů &#8211;<br />bude je vážit mladistvá líc.</p>
<p>Ale nechť stejně a po všechna léta<br />hrdostí zrak plane jako nám dnes!<br />Sbor náš nechť žije a láskou vykvétá.<br />pod jeho praporem krása a ples.</p>
<p>zdroj: Slezský věstník hasičský: orgán Zemské hasičské jednoty slezské, Ročník 1934. V Opavě 20. července. Číslo 14. www.svkos.cz</p>
<p><strong>SLEZSKÉ VERŠE &#8211; Fran Směja</strong></p>
<p>V jedné farnosti pravidelně kostelník upíjí v sakristii mešní víno. Farář dostane jednak podezření, jednak (jak už to v mnohých farnostech bývá) anonymní udání od věrných duší. A tak se jednoho dne schová v sakristii za obraz Ježíše a čeká, co se bude dít.<br />Cvakne klika a už je tu kostelník. Otevře skříňku, vytáhne láhev, pohledem se ujistí, že je v sakristii sám a otočí se k obrazu Panny Marie.</p>
<p>&#8220;Panno Maria, že si můžu dát alespoň trošku? Jestli ne, tak to řekni.&#8221; Jelikož obraz nic neříká, kostelník již pozvedá toužebně láhev &#8211; když tu se za jeho zády ozve: &#8220;Nech to víno na pokoji!&#8221;<br />Kostelník se otočí k obrazu Ježíše a odsekne: &#8220;Tebe jsem se, Ježíši, na nic neptal!&#8221;</p>
<p><strong>Opravdu se stalo:</strong></p>
<p>V pohraničí měl jeden farář na starost sedm farností. Když jel v neděli dopoledne ze čtvrté mše svaté, zastavila ho policie a po kontrole dokladů mu dali ještě dýchnou do balónku, který po chvíli trochu zezelenal.<br />&#8220;To víte,&#8221; hájí se farář, &#8220;součástí mé práce, za kterou jsem placen státem, je sloužit mši svatou, při které musím pít víno.&#8221;<br />Policisté uznali, že je to pravda a kněze nechali pokračovat v cestě s odůvodněním, že vlastně pije v rámci plnění pracovních povinností, a vícekrát jej nezastavovali.</p>
<p>Mojžíš sestupuje s hory se zákoníkem v ruce. Shromáždí svůj lid a praví: &#8220;Mám pro vás dvě zprávy, dobrou a špatnou. Ta dobrá &#8211; z dvaačtyřiceti zákonů jsem to usmlouval na deset. Ta špatná &#8211; Nesesmilníš tam zůstalo!&#8221;</p>
<p>V malém přímořském městečku je páter v kostele již unaven ze zpovídání, když má neustále poslouchat, jak se mu lidé svěřují se svými nevěrami. A tak na jednou vyhlásil: Kdo se mi chce svěřit s tím, že byl svému manželovi nebo manželce nevěrný, stačí, když mi řekne, že spadl do zálivu.<br />Tato konvence se ujala a páter měl ulehčenu práci. Čas plynul a starý páter zemřel. Na jeho místo nastoupil nový.<br />Po několika dnech navštíví nový páter policejní stanici. &#8220;Měli byste něco udělat s bezpečností u zálivu. Neustále tam padají lidé&#8221;, říká policistovi. Ten se pobaveně usměje a doporučí páterovi, aby zašel za policejním ředitelem.<br />Policejnímu řediteli páterova nevědomost také přijde k smíchu a pošle jej za starostou.</p>
</blockquote><p>The post <a href="https://citarny.com/autori-knihy/spisovatele-a-knihy/fran-smeja-slezsky-spsiovatel">Fran Směja. Slezský spisovatel a bard jenž v jeho nářečí i psal</a> first appeared on <a href="https://citarny.com">Čítárny</a>.</p>]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
	</channel>
</rss>
