Právně jsem dočetla knížku Laury Spinney: „Bledý jezdec – španělská chřipka z roku 1918 a jak změnila svět.“ Tuto knížku naprosto vřele doporučuji všem, kdo se zajímají o dějiny, zejména dějiny 20. století a ty, kdo se zajímají o politiku. S údivem zjistí, jaké události, záležitosti a zcela apolitické skutečnosti rozhodují o politice – na příklad pandemie chřipky.

Knížka je napsána čtivě, nenáročným žurnalistickým jazykem – však taky autorka je novinářka. Jelikož se jedná o literaturu faktu, není to vůbec na škodu. Knížka má něco přes 400 stran, je členěná systémově a systematicky do osmi kapitol s doslovem. Obsahuje užitečnou mapku a logický výklad o postupu „chřipky“. Z prostého jazyka vystupuje obraz obrovské práce, kterou si autorka dala se získáváním podkladů a informací pro svou knížku. Musely to být stovky, možná tisíce archivních záznamů a stovky knih a studií z oborů, které se na první pohled mohou jevit zcela nesouvisející. Knížka je dobře opoznámkovaná a ozdrojovaná.

Bledý jezdec / Laura Spinney / Vydalo nakladatelství Omega 2017

Výpisky a poznámky:

str. 189) Při propuknutí pandemie vzniká u lidí tzv. „kolektivní resiliance“. Tedy, lidé se přestanou chovat a hlavně cítit jako individua, ale přijmou kolektivní identitu – chovají se jako členové postižené komunity. A to i tehdy, když takovéto jednání prokazatelně podporuje šíření smrtelně nebezpečného viru. Podle mého názoru nastává podvědomě jednání dle teorie matematických her popisované jako „půjčka za oplátku“. str. 242) etres de raison = bytosti rozumu… tedy organismy, na jejichž existenci můžeme usuzovat jen z jejich účinků, ale nemůžeme je spatřit přímo. To byly – co se španělské chřipky týká – viry. A já jsem se zamyslela, kolik věcí, událostí a skutečností můžeme pozorovat pouze skrze důsledky jejich působení – ačkoliv je nikdy sami nemůžeme spatřit…

str. 282) všechny nemoci mají svůj genetický komponent… Toto poznání mnou otřáslo. V poslední době jsem se existencí genetických chorob hodně zabývala – v souvislosti s jednou svou klientkou, která má gen zapřičiňující Huntingtonovu chorobu. Nyní jsem se dozvěděla, že kromě skutečných genetických vad existují genetické predisposice.Takže na KAŽDOU chorobu je nutno se dívat jako na částečně geneticky podmíněnou. Naopak na každou genetickou chorobu je potřeba se dívat jako na nemoc, která má i svůj infekční komponent… To mi začíná dávat smysl…

str. 292) následkem španělské chřipky byl syndrom chronické únavy. Ta trvala i několik let a vedla i k úplné neschopnosti každodenního života. Když se dívá mna ty desítky a stovky lidí, kteří jsou dnes chronicky unaveni, když vím, že naprostá většina z nich si nějaké marodění nemůže dovolit a chodí s „kašlem“ do práce – opět to začíná dávat smysl. Znovu se toto rozebírá na str. 351, kde se hovoří o „syndromu vysílení“.

str. 294) Jedním z „pozůstatků“ chřipky je také postchřipkový schizofrenický syndrom. U tohoto druhu schizofrenie obvykle docházelo k vyléčení… doba choroby byla obvykle pět let… Opět: ptám se – kde se v současné době bere ta pandemie psychických onemocnění a pandemie deprese? Každý „obvoďák“ vám potvrdí, že může antidepresiva házet do čekárny lopatou…

str. 310) Stav Eskymáků, nyní Inuitů, zkoumala Aljašská komise pro domorodé obyvatelstvo. V roce 1994 komise dospěla k závěru, že z aljašských Inuitů je kulturně a duchovně zmrzačený lid, jenž se stal závislým, a proto ho musí krmit, vzdělávat a vést jiní. Vládní komise dospěla k závěru, že domorodci sociálně a psychologicky chřadli úměrně tomu, jak se rozmáhaly vládní programy které jim měly pomoci, Čím více vláda poskytla, tím více se na Aljašce rozmáhaly alkoholismus, zločinnost a sebevraždy.
V Kanadě v roce 1991, když jsem se otázkou Inuitů zabývala, mne upozornili navíc ještě na prostituci a masovou drogovou závislost a totální nezaměstnanost/nezaměstnatelnost… Stejné zkušenosti se „zachraňováním“ jsou i v Austrálii s Aboriginci, ba řada aspektů je stejná i co se týká černošského (pardon – afroamerického) obyvatelstva. Vědí to už všichni a všichni udělali hodně pro to, aby své nesmyslné a zcela kontraproduktivní „sociální programy“ změnili na něco funkčního.

Jen u nás nově jmenovaný „sloučený“ ministr Pelikán si stále pochvaluje práci Agentury pro sociální začleňování. Žasnu, že pragmatik Babiš se rozhodl kráčet po cestě, která evidentně vede k nezdaru, je drahá – a je svorně nenáviděná veškerým voličstvem, včetně převážné části Romů samotných. P.T. čtenáři prominou, ale ať už jde česká vláda s touhle „proromskou“ politikou fakt do prdele.

str. 317) Nichols Bohr a Werner Heisenberg dospěli k závěru, je každá znalost je spojena s nejistotou. Kupodivu k témuž dospěl i Tomáš Halík ve své knize „Co je bez chvění není pevné“. Má pravdu… ještě by to chtělo, aby náš světově oceňovaný psycholog – kněz- teolog byl schopen dospět k logickému závěrku, který z jeho výroku rovněž zcela nezvratně vyplývá, protože výroková logika: totiž, že co je bez pochyb a „jediné správné“ je bez pochyby špatně. Nu a pak již jen aby tato svá slova zreflektoval…

351) naučená bezmoc vede k depresi. Ano, a vyhořený může být člověk i právě na základě naučené bezmoci… nemohl by to někdo vysvětlit panu Babišovi? Z této relativně prosté psychologické poučky totiž vyplývá, že ekonomickým směrem kterým tuto zemi vede, mrzačí lidské duše. A ještě jsem neviděla zmrzačenou duši, která by něco vyprodukovala…

str. 371) vše nakažlivé, ať je to mem nebo virus – se šíří podél sociálních struktur. Existuje něco, čemu se říká „paradox přátelství“. Je sociologicky vyzkoumáno, že když si náhodně vyberete osobu a požádáte ji aby vám řekla jméno nějakého přítele, bude ten přítel pravděpodobně lépe společensky postaven, než osoba, která ho jmenovala. Více na toto téma viz Malcolm Gladwell: Bod zlomu.

A na závěr:
Myslím, že jsem opravdu pochopila, jak to s těmi epidemiemi chodí. A především jsem pochopila, že kdo si myslí, že má osud „pevně v rukách“ tak je neskutečně, ale skutečně nafoukaný…protože motýlí křídla, že…

The post Bledý jezdec. Španělská chřipka z roku 1918 zabila víc lidí jak obě světové války first appeared on Čítárny.

Knihy popisují katastrofy lidské společnosti. Mor, pandemie chřipky, epidemie virové etc.

BLEDÝ JEZDEC / LAURY SPINNEY
Kniha  je o epidemii španělské chřipky z roku 1918, která pohřbila na 50 milión lidí a změnila svět. Tuto knížku naprosto vřele doporučuji všem, kdo se zajímají o dějiny, zejména dějiny 20. století a ty, kdo se zajímají o politiku. S údivem zjistí, jaké události, záležitosti a zcela apolitické skutečnosti rozhodují o politice – na příklad pandemie chřipky.
Bledý jezdec. Španělská chřipka z roku 1918 zabila víc lidí jak obě světové války

EPIDÉMIE V DEJINÁCH / BRANISLAV KOVÁR, LUCIA BENEDIKOVÁ & OLIVER ZAJAC
Kniha nabízí velmi zajímavé texty renomovaných archeologů a historiků, shrnující epidemické i pandemické nákazy, od středověku do součastnosti. A popisuje velmi zajímavé souvislosti jejich vzniku a zneužívání či dokonce plánování epidemie jako biologické zbraně.

EYES OF DARKNESS / DEAN KOONTZ
Už v roce 1981 americký spisovatel Dean Koontz, velký soupeř Stephena Kinga, napsal román „Eyes of Darkness“. Na konci devadesátých let ještě mírně opravil původní text románu a tak se dovídáme už ne o úníku ruského viru Gorki-400, ale o úniku čínského válečného viru, který se jmenoval Wu-chan-400.
V které knize byl koronavir předpověděn jako vir Wu-chan-400


ALBERT CAMUS / MOR
Obsahem jeho líčení je velká katastrofa, jež postihla ve čtyřicátých letech 20. století Oran, francouzský přístav na alžírském pobřeží (jedná se samozřejmě o fikci). Chybí tu však jakákoli nabubřelost, velká slova a bombastické napětí, je tomu úplně naopak: základní kontrapunkt Moru spočívá v pohledu na katastrofu střízlivýma očima, v zachycení všedních dní postižených lidí.
Mor. Albert Camus poukazuje na složitost rozhodování ve vynikající alegorii o lidském chování

MICHAEL CRICHTON / KMEN ANDROMEDA
Jedna z nejslavnějších knih Michaela Crichtona je detailně promyšlenou vizí kosmické nákazy šířící se na Zemi. Popisuje pět dnů největší americké vědecké krize. Tak jak bývá při řešení krizí obvyklé, je chování jejich účastníků směsí předvídavosti a zatmění mysli – krize jsou dobou pro skvělé i naprosto nesmyslné nápady.
Čtyři vědci vybraní pro své vědecké úspěchy jsou v úplném utajení povoláni do laboratoří ukrytých pod nevadskou pouští. A zde, obklopeni nejmodernější technikou a odříznuti od světa, bojují s celosvětovou epidemií působenou neznámým mikroorganizmem, který zabil, kromě dvou, všechny obyvatele jednoho městečka v Arizoně, kam dopadl kontaminovaný satelit, sbírající kosmické vzorky. Krok za krokem odhalují tajemství kmene Andromeda. Avšak jejich protivník unikne ze svého vězení v laboratoři a závod o čas se ještě zrychluje.

KAREL ĆAPEK / BÍLÁ NEMOC
Vizionářské dílo Karla Čapka, které jsme docenili plně až v roce 2020, kdy se světem prohnala mediálně-politická hysterie, později nazvaná Covid-1984.
Ve scětě Čapkově, se však šíří skutečná nakažlivá, smrtící nemoc. Podle příznaku bílé skvrny je nazvána bílou nebo Čengovou nemocí (Morbus Tshengi). Lékařské kapacity ji neumějí léčit, nevědí, jak ji zastavit. Jediný, kdo to dokáže, je mírumilovný  doktor Galén. Ten ale odmítá léčit bohaté. Je přesvědčený, že jen bohatí a mocní mohou zastavit blížící se válku.
Drama Bílá nemoc z roku 1937, z doby narůstajícího nebezpečí německého socialistického nacismu, popisuje konflikt pacifistického lékaře a diktátora usilujícího o uchvácení světové moci.
Bílá nemoc. Vizionářské dílo Karla Čapka, které plně doceníte teprve v době

SMRT TRÁVY / JOHN CHRISTOPHER
Představte si svět, ve kterém virus nezabíjí zvířata ani lidi, ale jejich zdroje. V tomto případě trávu. Chybné rozhodnutí expertů / vědců pod vlivem lobbistických skupin nadnárodních koncernů vedou k nevratným příčinám a ty k celé škále zcela stupidních následků a postupně, cílené likvidaci a sebelikvidaci lidské populace.
Smrt trávy. Vir likviduje trávu i obilí po celém světě. Nastává chaos a hladomor

VLADIMÍR PÁRAL / VÁLKA S MNOHOZVÍŘETEM
Vynikající futurologický román o principech totalit je dnes téměř zapomenut. Nicméně aktuálnost a nadčasovost příběhu vynikne zvláště se spisovatelským talentem Páralovým a právem se román řadí ke klenotům české beletrie. Svět ohrožuje hnědý smog, valící se na města, který nakonec všechno pohltí.
Páralova nadčasová bílá válka s hnědým mnohozvířetem

PETER MAY / KARANTÉNA
Detektivka v reálném prostředí lockdownu. Londýn, epicentrum celosvětové pandemie, je kompletně izolovaný. V ulicích bují násilí a občanské nepokoje. Na dodržování zákazu vycházení dohlíží armáda. Před smrtícím virem, který si vyžádal tisíce obětí, není nikdo v bezpečí. 

 
EDGAR ALLAN POE / MASKA ČERVENÉ SMRTI
Království zasáhla morová nákaza. Princ Prospero se chtěl před nákazou zachránit, a vybral proto ze svého panství tisíc mužů a žen a společně odešli do odlehlého kláštera. Vchod zapečetili, aby se nikdo nedostal dovnitř, ale ani ven. Ale Červená smrt si cestu najde.

NORMAN F. CANTOR / PO STOPÁCH MORU
Studie Po stopách moru nabízí detailní pohled na řádění černé smrti v Anglii (i na evropské pevnině) a seznamuje nás s příběhy a osudy jednotlivých mužů i žen čtrnáctého století – rolníků, kněží, kupců i králů.

The post Knihy o moru, virové pandemii i smrtící epidemii, proměňující lidskou společnost v dobrém i zlém first appeared on Čítárny.