Zahrada může být pro člověka nejen zdrojem potravin a místem odpočinku, ale i pramenem poznání. Právě do takové nás zavádí kniha Wolfa-Dietera Storla Zahrada jako mikrokosmos, v níž se autor představuje nejen jako zkušený praktik-zakradník, ale také jako zasvěcený hermetik.

V úvodu seznamuje s naukou o čtyřech živlech, éterných silách, alchymických procesech sal, merkur a sulfur, s učením o signaturách, duších zvířat, rostlin a kamenu. Poté uvádí čtenáře do tajů goetheanistické vědy a nově představuje evoluci života na Zemi, aby nakonec, očima etnologa a hledače ducha, odpověděl na praktické otázky půdy, hnojení, plevelů, škůdců nebo osiva.

Hlavní část knihy je věnována otázkám přírodního pěstování rostlin:
Jaké kosmické vlivy působí na rostliny, jak má vypadat zahradníkův kalendář nebo zdali lze magicky ovlivňovat počasí. Důležité kapitoly se zaměřují na složení kompostu a kompostování, které autor přibližuje jako alchymický proces. Velmi cenné jsou stránky o smíšených kulturách, planých rostlinách v kuchyni, o komunikaci se škůdci, o hmyzu jako astrálním ohni, výrobě vlastních preparátu, tinktur a elixírů pro zahradu.

Wolf-Dieter Storl se v knize dotýká i hlubokých mystérií zahrady a života, například možnosti transmutace prvku v rostlinách nebo komunikace s rostlinnými dévami. Knihu Zahrada jako mikrokosmos by měl znát každý, kdo chce nejen pěstovat zdravou zeleninu a ovoce, ale také pronikat do tajemství života.

Wolf-Dieter Storl (1942)
se narodil v Sasku. Jeho babička pocházela z Krušných hor a sbírání bylin mělo v jejich rodině dlouhou tradici. U amerických Indiánů se učil, jak komunikovat s rostlinami. “Čejeni nemluví o rostlinách, ale s rostlinami,” říká dnes jeden z vůdčích expertů v oboru etnobotaniky, nazývaný „šaman rostlin”.
Wolf-Dieter Storl absolvoval Kent State University v Ohiu, působil jako hostující docent ve Vídni a získal doktorát na univerzitě v Bernu. Podnikl studijní cesty do různých zemí světa a přednášel na mnoha univerzitách v USA i v Evropě. Je autorem několika knih o léčivých a magických rostlinách, rostlinných božstvech a rostlinách Keltů.
Od roku 1988 žije s rodinou na samotě v horách v jižním Německu.

Výpisky z knihy…

Podle tradovaných názorů přírodních národů se universum skládá z mnoha nad sebou se nacházejících sfér a říší sloužících jako příbytek duchů, bohů a démonů. Ty nejpůvodnější kosmologie, jako například kosmologie šamanských národů, používají obraz stromu, který roste ve středu světa a jehož kořeny sahají až do říše sudiček, spřádajících lidské osudy, zemních obrů a trpaslíků a spících draků. Kmen tohoto stromu proniká lidským světem a tyčí se do sedmi (nebo devíti či dvanácti) nebí. Na jeho větvích jsou zavěšeny planety a hvězdy, v jeho koruně bdí orel a nad ním se třpytí Polárka. Tento makrokosmický strom světa, zvaný též Yggdrasil (nositel Já), má v těle člověka svůj mikrokosmický protějšek. Od nevědomého, červu podobného střeva se táhne páteř až k lebce; mezi tím se na různých úrovních nacházejí orgány a životní centra (čakry)

Jakmile semeno vložíme do půdy, chopí se ho živly tepla, vody a půdního vzduchu. Semeno začne bobtnat, fermenty a katalyzátory rozkládají oleje a tuky, dochází ke štěpení škrobu a rozpadu bílkovin. Vzniká molekulární „chaos”; obsah semene se rovná alchymistické prima materia. Do tohoto chaosu zasahují utvářející kosmické síly. Proto dbáme na to, abychom seli ve správnou dobu za příznivých konstelací. Pokud chceme pěstovat prostě dobré potraviny, řídíme se hlavně měsíčními fázemi, úplňkem a novoluním.

Kolik existuje druhů hmyzu? Odhaduje se, že několik set tisíc. Z nich je 90 % hodnoceno jako užitečných a ze zbývajících 10 % je jen několik málo považováno za vyložené škůdce. K nim se ovšem řadí i ty druhy, které samy o sobě žádné škody nepůsobí, ale zhoršují vzhled plodin, a mohou proto snížit finanční výnos.
Na opylování hmyzem je odkázáno 85 % našich kulturních rostlin…

Ve starém Egyptě a v Řecku si léky objevovali nemocní sami, když je kněží v chrámu bohyně Isis uvedli do hlubokého spánku, během něhož jim bohyně sama ve snu ukázala jejich léky. „Spící prorok” Edgar Cayce se zřejmě podobně jako šamani ještě dovedl vpravit do transu a v tomto stavu pak najít vhodné léky. Podobně je tomu u citlivců jako Edward Bach, který dokázal vnímat „záření” rostlin, nebo věštkyně z Prevorstu, která vedle nemocného vnímala vždy zároveň i jeho lék.

Zahradníkova žena se naučila vařit u Arthura Hermese. Tento selský filosof nazýval svůj způsob vaření „planetární kuchyní”. Žito, pšenice, ječmen, oves nebo jiná obilnina, tvořící střed daného jídla, se nechá přes noc namočí do vody.
Hermes tomu říkal „měsíční proces”. Příštího rána se zrní velmi pomalu na malém ohni povaří. To je „sluneční proces”, který dále stupňuje přirozený proces zrání. Zelenina, která je přiřazena různým planetám, vstupuje pak s tímto „Sluncem” a „Měsícem” do „konjunkce”. V neděli se podává bílá sluneční zelenina, v pondělí nachová nebo nafialovělá zelenina měsíční, v úterý rudá kvůli Marsu, ve středu pestrá merkurská směs, ve čtvrtek žlutá jupiterská zelenina, v pátek se upravují zelené listy patřící Venuši a nakonec v sobotu se s obilninou kombinuje tmavá, modrá zelenina.

The post Zahrada jako mikrokosmos, místo odpočinku a pramen poznání first appeared on Čítárny.

Až jednou budu babička, vytáhnu z knihovny žlutou knížku s jablíčkem, jabloňovými květy a bude-li komu, ráda ji předám dál jako klenot své knihovny. Zahrada jako mikrokosmos je bez nadsázky kniha, kterou máte na celý život.

Neustále se v ní můžete dočítat něco nového, neustále v ní budete nacházet smysluplnost světa a radost z růstu. Z přírody, ze sebe. No ano, je to na jednu stranu skvělý průvodce biodynamickým zemědělstvím a praktický rádce pro perfektně přirozeně fungující zahradu – a troufla bych si říci, že mnoho ze zde řečeného ani ostřílení zemědělci neví – , ale také je to precizně zpracovaná nauka o silách světa a stvoření. Jako kdyby Wolf-Dieter Storl vyhmátl kus té univerzální moudrosti a přepsal ji do stran této malebné knihy.

Filozofie, hermetika, etnologie a zdravý selský rozum, který je otevřený všemu novému – to vše se v této knize snoubí ve čtení, ke kterému budete chtít mít klid. Klid, teplo, šálek čaje nebo jarní sluníčko do ruku, v létě i v zimě po ní s úsměvem sáhnete. A to nejen proto, abyste zjistili, čím právě pohnojit mrkev.

„Vše živé se vyznačuje rytmem a pulsem. Smrt je zastavení rytmu. Rytmy živých rostlinných a živočišných organismů jsou buď sladěné s kosmickými rytmy, nebo je obměňují. Všechny tyto živoucí pulsace, ať už to jsou cirkadiánní, měsíční, roční, čtyřleté, osmileté, devítileté nebo jiné cykly, mají nějaký kosmický protějšek. U rostlin a nižších živočichů jsou tyto rytmy zjevně sladěné s vesmírnými jevy, kdežto u vyšších živočichů jsou zastřeny tím, že zvnitřněné rytmy a impulsy jsou zajišťovány vnitřním kosmem vnitřních orgánů a endokrinním systémem.“

Skvost do knihovny každého hledače ducha
Nadšení a pomyslných sto procent nedávám této knize z čirého nadšení či impulzu náhlého opojení. Ano, možná to jedno nebo dvě procenta bych mohla dát dolů, protože je tu velké množství cizích slov a kdyby kniha byla napsána trošku lidštěji, možná by oslovila, či spíše neodradila tolik čtenářů, kterým se nechce prokousávat slovy jako „holistický, hermetismus“ a množství odborných názvů. Ale když se do toho dáte, zjistíte, že to stojí za to. Pocit osvěžení a pochopení z této knihy činí doslova požitek nepopsatelného duchovního charakteru.
A množství informací, pečlivost, se kterou byla kniha napsána, rozsáhlost jejího tématu i textu – to všechno z ní činí jedno z nejkrásnějších a nejkomplexnějších děl, co jsem kdy četla! Nákresy a obrázky pak z knihy činí voňavější čtenářský zážitek, který právem připomíná stará dobrá díla z babiččiny knihovny.  Vždyť prvně se tato kniha objevila na pultech knihkupectví už v roce 1979.

A celý ten posvátný pohled na přírodu a svět autor nyní vytříbil ještě dalším doplněním vydáním.
Biodynamické zemědělství i příprava jídel, přístup k rostlinám, k sobě samým – najednou všechno vidíte ve zcela jiných než konvenčních souvislostech. Najednou vidíte také to, jak celou dobu děláme mnoho věcí špatně. Jak mrzačíme zahradu, zemědělství a vlastně i celý princip našeho života. Jak jsme nelogičtí a v nesouladu s přírodou. A rozhoří se touha dělat všechno správně. Nebo alespoň pochopit a snažit se dělat alespoň to, co můžeme.

Wolf-Dieter Storl / Zahrada jako mikrokosmos / Vydalo nakladatelství Eminent, 2016

Ukázka z knihy:

Jindy se na fazolích objevily mšice, a já jsem se chystal na ně zaútočit tabákovým odvarem (dokonce jsem na to obětoval svůj drahý dýmkový tabák); myslel jsem, že to je organický způsob hubení škůdců. Ale vtom si vedle mě dřepl zahradník, hleděl před sebe a přemýšlel. Napadlo mě, jestli mu nepřeskočilo.
„Nač si s tím lámat hlavu?“ naléhal jsem. „Je zde problém, a tady je řešení.“
Zahradník odvětil, že bude lepší nejdřív přemýšlet, proč se tady mšice objevily.
„To je přece jasné,“ odpověděl jsem, vycházeje ze svých přírodovědných znalostí, „nejspíš je sem přinesl vítr nebo jiné organismy, a nejlíp uděláme, když je zničíme, než se rozšíří.“
Potom mi ale vysvětlil: „Ne, ne, důvod, proč tady jsou, je mnohem složitější; má co dělat s tím, jak jsme hnojili půdu, jaká plodina tu byla předtím a jaké převládalo počasí, to všechno oslabilo rostliny natolik, že se staly náchylné k chorobám.“
Jindy se na zahradě objevili hraboši a syslové. Občas zahradníkova kočka některého chytla. Zahradník jim potom stáhl kůži, kožky pověsil, aby uschly, a jeho žena jejich těla usmažila a dala je sežrat kočkám. Jakmile byla Venuše ve znamení Štíra, spálil kožky a popel rozsypal po záhonech, což mělo ostatní hraboše přimět k tomu, aby změnili revír. Byla oslabena jejich reprodukční síla, protože Venuše souvisí s reprodukcí a Štír představuje v těle kosmického člověka (Meganthropus) oblast pohlavních orgánů, jak ukazuje zvěrokruh.
A jen tato malá ukázka je vlastně OHROMNOU ukázkou celé moudrosti, která v knize je.

O autorovi:
Wolf-Dieter Storl (1942) se narodil v Sasku. Jeho babička pocházela z Krušných hor a sbírání bylin mělo v jejich rodině dlouhou tradici. U amerických Indiánů se naučil, jak komunikovat s rostlinami. „Čejeni nemluví o rostlinách, ale s rostlinami,“ říká dnes jeden z vůdčích expertů v oboru etnobotaniky, nazývaný „šaman rostlin“.
Wolf-Dieter Storl absolvoval Kent State Univerzity v Ohiu, působil jako hostující docent ve Vídni a získal doktorát na univerzitě v Bernu. Podnikl studijní cesty do různých zemí světa a přednášel na mnoha univerzitách v USA a Evropě. Je autorem několika knih o léčivých a magických rostlinách, rostlinných božstvech a rostlinách Keltů.  Od roku 1988 žije s rodinou na samotě v horách v jižním Německu.

The post Zahrada jako mikrokosmos. Filozofie, hermetika, etnologie a zdravý selský rozum, který je otevřený všemu novému first appeared on Čítárny.