Cenzura knih. Zakázáno. Z historie toho víme hodně o totalitních praktikách a zákazech. Ale to samé se děje právě dnes a není toho málo.

Např. v roce 2007 vyšla ve Státech knížka o dvou samečcích tučňáků, kteří vychovávají svá mláďata. Kniha se jmenuje “And Tango Makes Three” a je to povídání o skutečném příběhu dvou tučňáků Roya a Sila ze ZOO v New Yorku. Vcelku normální knížka pro děti, kdyby se nestala neuvěřitelná věc. Knížku totiž museli v knihovně v New Yorku přesunout z dětského oddělení do dospěláckého, protože prý nabádá děti k homosexuálnímu chování, a to není v souladu s učením církve. Tady rozum lehce zamrzá. Každý vzdělaný člověk přece ví, že popsané chování je v přírodě časté a geneticky nastaveno tak, aby přežilo co nejvíc jedinců.

Dříve se i za tzv. homosexuální chování upalovalo a dnes se zakazují knížky. Vedení knihovny v tomto případě podlehlo nátlaku veřejnosti. Katolicky orientovaná skupina lidí dokázala skoro nemožné. Po několika stížnostech a po patřičném nátlaku shora se vedeni knihovny raději rozhodlo k tomuto kroku, než by mělo problémy se zaměstnáním.))

Kniha je naočkována Darwinem. Zakázáno.
Časté jsou rovněž pokusy o zakázání Darwinova učení na základních školách, protože odporuje učení církve svaté a dnes vlastně i Liberálů. Bývá kolem takových akcí hodně veselo. Například jeden z argumentů proti těmto bláznivým skupinám je otázka:
A co nálezy tisíců koster pravěkých zvířat?
Odpověď fanatických katolíků je vcelku jednoduchá. Po Zemi je rozhodil Bůh, aby vyzkoušel naši víru.

V knize jsou obnažování hrdinové. Zakázáno.
A tak, zatímco Bůh (rozuměj církev) zkouší víru a poslušnost svých oveček, vzpomněl jsem si, jak v minulosti musel výtvarník Zdeněk Burian obléknout svého Mauglího, protože mu ho komunistická cenzura nedovolila vydat nahého. Stejně jako Tarzan má na sobě bederní roušku. To mě ale rozesmává, protože i jako malému klukovi mi bylo jasné, že Mauglího i Tarzana těžko oblékla zvířata a sám se to mohl těžko naučit. Ale ve škole na můj dotaz nebylo odpovězeno, ba dokonce jsem byl okřiknut, že jsem drzý, když jsem se zeptal potřetí. A při tom učitelka byla komunistka nebo čert ví, čemu věřila.

Kniha propaguje emancipaci. Zakázáno!
Existuje prý velmi problematická pohádka Ptáček, ve kterém si dívka začne uvědomovat, že je zamilovaná do sličného junáka. Příběh, kdy žena je v lásce iniciativní se stal problémem v arabském světě a ministr školství palestinského vládní hnutí Hamas, Násir Šajr nechal pro jistotu stáhnout všech 44 příběhů Knihy národních pohádek z roku 1989.
Byly prý plné sexuálních výrazů, které jsou proti víře.

Kniha propaguje rasismus! Zakázáno.
Stejně tak byl z rasismu nařčen a zakázán v mnoha švédských knihovnách francouzský kreslený seriál Tintin (podzim 2012).
Stupidní cenzura dětských knih. Darwin, Čapek, Tintin, Pipi, Lada, Asterix etc.

Švédové měli podobný problém i s tzv. rasistickým textem snad nejpopulárnější spisovatelky pro děti Astrid Lindgren.
Jednalo se tenkrát o velmi populární knihu Pipi, Dlouhá punčocha. Později měla Lindgren ještě problém s knihou Bratři Lví srdce, kde se poprvé v historii píše pro děti otevřeně o smrti, což se v jistých náboženských kruzích neslo velmi nelibě.

Velký poprask byl v roce 2009 ve Francii kolem velmi populárního Asterixe, který byl nějakou dobu na indexu, než zvítězil rozum.
Je zcela evidentní, že Asterix a jeho přátelé nenávidí Římany (rozuměj Italy) a své problémy řeší zásadně násilím (rozuměj terorismem). Z toho  jasně vyplývá, že toto umělecké dílo Alberta Uderza a Reného Goscinnyho neodráží současný vývoj multikulturního světa a EU, protože propaguje násilí a rasismus a mělo by být označeno za nevhodné pro děti.
A kdo tohle vymyslel ?
S tímto neskutečným prohlášením vytáhli do boje členové francouzské organizace na obranu dětských práv DCI.

Také Červená Karkulka je evidentním návodem na teroristický útok vlka na babičku.
Navíc se zde objevují hororové prvky (pojídání babičky a Karkulky zaživa). Propaguje se zde týrání zvířat, (vlkovi je zaživa rozpáráno břicho). A navíc pohádka nabádá děti, aby nedodržovaly základní hygienu, protože sotva Karkulka a babička vylezou z vlkova břicha, nejen že si neumyjí ruce, ale  klidně jí s myslivcem bábovku, kterou Karkulka přinesla. To by nebyla soudružka van der Leyeová z EK ráda po tom, co natočila pro Evropany poučné video: Jak si správně umývat ruce mýdlem.

A abychom byli v obraze, tak i v Česku máme kritičku rasistických textů v dětských knihách.
Byla ji vládní zmocněnkyně pro lidská práva pí. Šimůnková (dnes zástupkyně Ombudsmana), která, aniž by knihu Začarovaná třída přečetla, veřejně a nevybíravým způsobem napadla spisovatelku Ivonu Březinovou, za údajný rasistický text v knížce.
A jak už bývá dobrým zvykem u takových politických úředníků, dodnes se veřejně neomluvila.
Monika Šimůnková a novináři lživě označili Ivonu Březinovou za rasistku

Údajný rasismus je i v knížce Josefa Lady Kocour v botách.
“Milé děti, ti lidé byli cikáni!” napsal Josef Lada na konci jednoho kocouřího dobrodružství.
A když si to po mnoha letech konečně přečetla nějaká rómská organizace, byla další ztížnost na světě.

Když to všechno člověk slyší, nepřekvapí ho, že i dnešní redaktoři mohou mít problémy s Čapkovou Kočičí pohádkou, ve které dakší aktivisti našli dvě místa s textem věru rasistickým.

Takže ponaučení je víc než jasné.
Nic se časem nemění, jak si bláhově myslíme. Ať už je to bolševik, katolík nebo tzv. liberální levicový demokrat, principy chování pitomců jsou naprosto stejné.

Pokud použijeme výroky Karla Kryla a Wericha, můžeme říct:
“Kde blb, tam nebezpečno”
A je třeba na psychopatické a protispolečenské cenzurní chování jednotlivců okamžitě poukázat.
Protože s demokracií cenzura nemá nic společného.

The post Stupidní cenzura knih. Darwin, Čapek, Tintin, Pipi, Lada, Asterix etc. first appeared on Čítárny.

Po letech je oblíbenost seriálu tak velká, že Valonsko vyhlásilo díky jemu rok 2009 Rokem komiksu. Zatímco v Česku komiks pokulhává a nikdo ho skoro nepropaguje, v Belgii se komiksové seriály (francouzsky bandes dessinées) už dávno prosadily jako samostatný druh umělecké tvorby,

V Belgii mu dokonce říkají “Deváté umění” a údajně přes 500 autorů se komiksem v Belgii živí. V Bruselu je nejen centrála UV EU, ale hlavně muzeum komiksu, kde je soustředěno přes 700 jejich tvůrců.

Jak vidí Tintina Ondřej Müller z Albatrosu?

Tintin je povoláním reportér, ale o tom se dozvíme jen na počátku příběhu Tintin v Kongu. Během dalšího děje je jeho profese zcela nedůležitá, nikdy ji přímo nevykonává, ba naopak, stává se osobností, o níž se často píše v novinách. Je to dobrodruh a v mnoha příbězích též detektiv. Svou charakteristikou hrdina-antihrdina je mu nejpodobnější Indiana Jones.
Zřejmě je to nejoriginálnější a nejpodivnější postava v historii komiksu. Na rozdíl od většiny komiksových hrdinů nemá „vyhraněný“ charakter. Jistě, je inteligentní, statečný, v mnoha ohledech nadaný. Čím víc ho však poznáváme, tím víc nám připadá neuchopitelný, ba téměř nereálný.

Zatímco většina autorů se snaží své hrdiny co nejvíce přiblížit skutečnosti, belgický kreslíř Hergé záměrně Tintinův charakter rozmlžuje, nepodtrhuje žádné z jeho vlastností ani charakterových rysů, modeluje jej po vzoru mytických postav jako hrdinu bez bázně a hany, ale též bez minulosti a bez užšího rodinného kruhu.

Dvěma významnými vlastnostmi však přece jen vyniká: je nebývale statečný, vrhá se do bláznivých dobrodružství, aniž by jej zajímaly jejich důsledky, a je neobyčejně prakticky založený. Nikdy nepodléhá romantickým náladám ani blondýnkám! Jeho láskou je pejsek Filuta, nevíme však, zda mu opravdu rozumí a komunikuje s ním jako s člověkem či nikoli.

Tintin v Albatrosu
První Tintinovo dobrodružství Tintin v Americe vyšlo v Albatrosu v roce 2004. Od té doby vyšlo již 10 příběhů. V roce 2009 vyjde dalších 5 sešitů. Pro přehlednost, belgický kreslíř Hergé vytvořil celkem 23 sešitů, poslední čtyřiadvacátý Tintin a L’Alph-art vyšel posmrtně jen ve skicách a autorových črtách.
Tintin vychází v Česku podle zavedené dějové chronologie a je nebývale úspěšný i díky nápaditému překladu Kateřiny Vinšové.

The post Tintin měl 90 let. Nejoblíběnější komiks vyšel v roce 1929 a Hergé se stal světovým autorem first appeared on Čítárny.